Život se sobcem

Napsat příspěvek
Velikost písma:
8995
7.2.17 10:38

Právě proto jsem vysazovala až po svatbě a taky jsem nebyla nejmladší a taky jsem byla pořádně překvapená, když mi první test, který jsem v životě dělala, vyšel jako pozitivní…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14642
7.2.17 10:46
@Anonymní píše:
Děkuji zatím za všechny názory, všechno čtu, ze všecho si něco beru..
O té svatbě..byla v plánu, mimco přišlo, dalo by se říci, hned na poprvé po vysazení antiko, s čím jsme nepočítali ani jeden, ale radost byla. Úplně mladí nejsme. Pak jsme si říkali, ze tedy svatba az malý bude na světě a teď popravdě se vdávat nechci. Přítel se ptá, ale co mi to pomůže? Da mi to záruku, ze s ním budu teď šťastnější? :nevim:
K rodičům jsem odjela hned z nemocnice, partner bývá často i pracovně pryč. Vím, ze tam mi pomohli, partner bohužel sám nenavari, nic. V té době to i on bral, ze je to nejlepší.

Myslím, že nebylo úplně dobré, že jsi z nemocnice jela rovnou k rodičům. Jasně, že se postarali, o tom žádná, ale pro váš vztah to nebylo dobré. Já jsem kdysi z nemocnice jela, teda přivezla mě sanitka, rovnou domů. Byli jsme s manželem poměrně mladí, ale já jsem se strala ještě o mladší sourozence, takže jsme do toho spadli hezky rovnýma nohama. Doteď vidím, jak jsem ležela na posteli, v ruce kuchařku, a postupně jsem navigovala manžela, který se teprve za pochodu učil vařit. To víš, ze začátku to jídlo bylo různé chutě, ale připravovali jsme to spolu, a s láskou, takže to bylo „to nejlepší jídlo, jaké jsem kdy jedla“, a on byl velmi motivovaný do další činnosti. Ještě to mělo jednu velkou výhodu, že jsem za celé těhotenství přibrala asi jenom šest kilo, a z porodnice jsme přišla už na svojí původní váze. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.2.17 10:51

Muj manžel se umí postarat, ale neumí být oporou ve výjimečných stavech, jako jsou problémy v těhotenství a vůbec nějaké závažnější vybočení z normálu. V obou tehu jsem myslela, že snad odejdu, tak mě to štvalo. Pak se to ustálilo po narození dětí. Zase je vše rutina, on funguje a děti miluje, takže ano, znám to a věřím, že se to zlepší i u vás. Někteří chlapi nedokáží soutit s těhotnou, dítě je moc v abstraktní, než se narodí. Pak se to změní.

  • Citovat
  • Upravit
82062
7.2.17 10:52

Udělalas chybu že jsi jela k rodičům. mělas jet domů a neodstavit chlapa jako neschopného blbečka. Kdybys zůstala doma, věř mi, že by to zvládl. Vždyt tys mu vlastně ani nedala možnost, aby se o tebe staral, a ted mu to vyčítáš? Jak říkám, chyba není jen na jeho straně. Kolik je tu takových žen, že chlapa nepustí k miminu s tím, že on by to nezvládl, a pak se diví, že se sám k děcku nehrne. Takže na tvém místě bych zapomněla na nějaké to rozčarování, co sis udělala to máš. A hezky mu dej najevo, ž s ním počítáš, že je pro tebe a pro dítě nejdůležitější a že mu důvěřuješ, že se o tebe postará, jo?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10382
7.2.17 11:04
@Ice79 píše:
V podstatě se vším souhlasím až na jedno. Bytostně nesnáším řeči, že partner nesmí pocítit, že po narození miminka je na druhé koleji. Jistě, že je!! A dlouho bude. Chlapi, co se s tím nedokáží srovnat a co nejsou schopni pochopit, že ten nový, bezbranný tvor potřebuje veškerou a celodenní péči, jsou dle mého nedospělí ubožáci, o které bych si já ani neopřela kolo.

Tak já to ale přeci nemyslel. Prostě chlap najednou může ve vztahu znejistět a pak je partnersky správné mu dát najevo, že je stále důležitý a stále,,součástí týmu."

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3379
7.2.17 11:14

Co si budeme povídat, těhotenstvím se naše nároky na chlapa automaticky zvyšují a některé věci najednou vidíme úplně jinak. Chlapi to tolik bohužel neprožívají. Já jsem teď v 6 měsíci a mé těhotenství začal pořádně vnímat až cca v druhé polovině a teď funguje v normálu a je znát týden od týdne, že se do své prvo rodičovské role pozvolna vpravuje ;).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14642
7.2.17 11:18
@Premek_Orac píše:
Tak já to ale přeci nemyslel. Prostě chlap najednou může ve vztahu znejistět a pak je partnersky správné mu dát najevo, že je stále důležitý a stále,,součástí týmu."

Přesně tak. Všechno kolem těhotensví a dětí je pro ně zvláště u prvního dítěte naprosto nové, tak je pochopitelné, že se do některých věcí dvakrát nehrne. Každý je jiný, jinak dává najevo emoce. Muži kolikrát mlčí ne proto, že by jim bylo jedno, co se kolem nich děje, ale proto, že to spracovávají uvnitř sebe. Ženy potřebují kolikrát o jedné věci mluvit půl dne, a chlap to zahrne do jedné věty.
Nejhorší co může každý ve vztahu udělat, je „očekávat“, že ten druhý TO automaticky prožívá stejně jako my, že TO musí přeci vidět, cítit, vědět…
nemusí. Nejlepší je pro vztah vzájemná komunikace o čemkoliv. I když vás partner něčím naštve, tak je potřeba mu to normálně říci, než chodit kolem něj uraženě, a když se on zeptá, co se děje, dostane se mu uražené odpovědi „NIC“.I kritika se dá podat s láskou. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5944
7.2.17 11:35
@Anonymní píše:
Děkuji zatím za všechny názory, všechno čtu, ze všecho si něco beru..
O té svatbě..byla v plánu, mimco přišlo, dalo by se říci, hned na poprvé po vysazení antiko, s čím jsme nepočítali ani jeden, ale radost byla. Úplně mladí nejsme. Pak jsme si říkali, ze tedy svatba az malý bude na světě a teď popravdě se vdávat nechci. Přítel se ptá, ale co mi to pomůže? Da mi to záruku, ze s ním budu teď šťastnější? :nevim:
K rodičům jsem odjela hned z nemocnice, partner bývá často i pracovně pryč. Vím, ze tam mi pomohli, partner bohužel sám nenavari, nic. V té době to i on bral, ze je to nejlepší.

A přesvědčoval tě třeba, abys zůstala doma, že tě tam chce a že se o tebe postará? Nebo se ani nepokusil a rovnou řekl, tak jeď?? Po tu dobu cos byla u rodičů tě navštěvoval, volal ti? To taky leccos napoví

edit: aha, i on bral, že je to pro něj nejlepší :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10382
7.2.17 11:50
@nostress píše:
Přesně tak. Všechno kolem těhotensví a dětí je pro ně zvláště u prvního dítěte naprosto nové, tak je pochopitelné, že se do některých věcí dvakrát nehrne. Každý je jiný, jinak dává najevo emoce. Muži kolikrát mlčí ne proto, že by jim bylo jedno, co se kolem nich děje, ale proto, že to spracovávají uvnitř sebe. Ženy potřebují kolikrát o jedné věci mluvit půl dne, a chlap to zahrne do jedné věty.
Nejhorší co může každý ve vztahu udělat, je „očekávat“, že ten druhý TO automaticky prožívá stejně jako my, že TO musí přeci vidět, cítit, vědět…
nemusí. Nejlepší je pro vztah vzájemná komunikace o čemkoliv. I když vás partner něčím naštve, tak je potřeba mu to normálně říci, než chodit kolem něj uraženě, a když se on zeptá, co se děje, dostane se mu uražené odpovědi „NIC“.I kritika se dá podat s láskou. ;)

Jako bys mě znala :-). Je to jak píšeš. Já občas něco několik dní zpracovávám, snažím se pochopit z pohledu partnerky, než k tomu něco svého řeknu. Je to proto, že nechci říct něco hloupého pro vztah, že se snažím pochopit, jak k něčemu partnerkadošla (názoru, reakci, rozhodnutí) atd.
Ono ve vztahu platí, že vyřčené sice lze odpustit, ale nejde zapomenout… A nerad bych si hezký vztah podělal.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.2.17 11:50

@Paola21 nepresvedcoval, prostě to vzal a nic k tomu neříkal. Volal denně a o víkendu jezdil, to zase ano.ale ze by se zeptal, jestli něco nepotřebujeme, treba když věděl, ze neschopenka přišla az za 3 měsíce, to ne..

  • Citovat
  • Upravit
14642
7.2.17 12:07
@Anonymní píše:
@Paola21 nepresvedcoval, prostě to vzal a nic k tomu neříkal. Volal denně a o víkendu jezdil, to zase ano.ale ze by se zeptal, jestli něco nepotřebujeme, treba když věděl, ze neschopenka přišla az za 3 měsíce, to ne..

Prostě respektoval tvoje rozhodnutí, když jsi ho postavila před hotovou věc.
Ale vidíš sama, že zájem o tebe a dítě má, denně volal, jezdil za tebou.Jsem
přesvědčena, že když by jsi z nemocnice přijela domů, a hezky ho navigovala postupně, co a jak má dělat, tak by jste to spolu zvládli taky, a ještě by vás to stmelilo. Pokud po něm něco chceš, nebo potřebuješ, opět mu to hezky řekni, nebo napiš v sms-ce, třeba miláčku, až půjdeš z práce, tak prosím kup to a to, nebo zařiď to a to. Poděkuj, nasázej tam pár smajlíků, a to by bylo, aby ti nevyhověl. ;) Pokud si najdeš na toho svého chlapa manuál, pak budeš mít vyhráno. Všechno chce čas. Utíkat k rodičům/mamince umí každý, ale pokud vytrváte, pak spolu překonáte všechno. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
7.2.17 12:11

Da mi to záruku, ze s ním budu teď šťastnější? :nevim:

Promiň, ale na štěstí není žádný nárok. Zkus se na sebe kriticky podívat jeho očima a pokud budeš k sobě upřímná, možná nalezneš pravý dúvod jeho chování, tedy pokud tvuj partner není psychopat ve smyslu, že mu chybá emoční stránka osobnosti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5944
7.2.17 12:15
@Anonymní píše:
@Paola21 nepresvedcoval, prostě to vzal a nic k tomu neříkal. Volal denně a o víkendu jezdil, to zase ano.ale ze by se zeptal, jestli něco nepotřebujeme, treba když věděl, ze neschopenka přišla az za 3 měsíce, to ne..

Hm, tak v lepším případě to může být respektování tvého rozhodnutí jak píše nostress, nebo byl rád, že byl doma sám a nemusel tě „obskakovat“. Já jsem asi zhýčkaná, ale udělat tohle můj manžel, tak by mě taky zklamal, že se ani nezeptá, nezajímá… Aspoň že volal a chodil na návštěvy

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
110530
7.2.17 12:54
@inkakřivák píše:
Nějak tomu nerozumím. Dobře, jsi těhotná, ale co? To není nemoc. fajn, měla jsi rizikové, muselas ležet, a on se nestaral, tak jsi klidně odjela k rodičům? To je mi taky nápad. Proč jsimu neřekla? to jako měl vědět? A to, že jsi těhotná, tak on nesmí mít potíže? Já nevím, myslíš si, že se celý svět bude točit jen kolem tvého břicha? a jak že jsi zůstala bez příjmu? Ty nemáš zaměstnání, aby ti šla nemocenská? Anebo nebydlíte spolu a každý si platíte svůj nájem, energie a potřebnosti? Nějak mi to celé přijde zmatené.
Hele jednoduše - prostě jsi těhotná, a pro chlapa to není nic tak, co by prožíval. Evidentně si myslíš, že on se bude vznášet ve stejné euforii a nadšení jako ty. On to bere jako fakt a tečka. Možná kdyby sis s ním o tom promluvila a taky vyslechla jeho, bylo by to lepší. Takže za mne - a je to tvrdé - žijete se sobcem oba. On i Ty.

Hele jednoduše - prostě jsi těhotná, a pro chlapa to není nic tak, co by prožíval. Evidentně si myslíš, že on se bude vznášet ve stejné euforii a nadšení jako ty.

evidentně, si to tak představuje hodně žen… a první zklamání, které ovlivní budoucnost je na světě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
110530
7.2.17 13:04
@Ice79 píše:
V podstatě se vším souhlasím až na jedno. Bytostně nesnáším řeči, že partner nesmí pocítit, že po narození miminka je na druhé koleji. Jistě, že je!! A dlouho bude. Chlapi, co se s tím nedokáží srovnat a co nejsou schopni pochopit, že ten nový, bezbranný tvor potřebuje veškerou a celodenní péči, jsou dle mého nedospělí ubožáci, o které bych si já ani neopřela kolo.

souhlas…partner má být v tomto období opora a ne další mimino, kolrm kterého se musí našlapovat po špičkách

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová