Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Alinal píše:
Jenomže ty ženské si to „neschopné individum“ samy vybraly a pak očekávají jeho zázračný obrat k lepšímu.
Bohužel
@kdochcekam píše:
No tak teda promiňte, ale kdybych já musela jako těhotná žít dva měsíce u rodičů, protože bych se domnívala, že můj partner není schopný se o mě postarat, tak by ho to bytostně urazilo a považoval by to za osobní selhání. Jsme asi ze staré školy, ale od doby co tvoříme pár, řešíme absolutně všechno spolu my dva a rodiče nepotřebujeme. To co popisuje zakladatelka mi přijde jako neuvěřitelné a vymyšlené. Stejně tak ohledně výbavy…asi nepotřebuji, aby se mnou vybíral každé dupačky, ale vzhledem k tomu že se jedná o nemalou investici ohledně postýlky, kočáru, autosedačky, nábytku a pod. tak je samozřejmé, že plánují rodiče spolu. Ne proto, že jeden nebo druhý je víc nebo méně schopný, ale proto, že to je jejich společná věc.
Naprosto souhlasím.
Já osobně bych byl přímo slušně řečeno naštvanej. Zůstal bych odstaven na vedlejší kolej. A bál se o dítě sám doma. Nepředstavitelné!!
Když to budu brát, jak to bylo u nás, tak dokud neměla žena bříško, tak jsem to zase až tak nevnímal. Samozřejmě, jsem se těšil a oba jsme děcko chtěli.
Výbavu jsme vybírali tak nějak společně, mám na mysli pokoj, dupačky apod. si žena nakupovala sama…
Asi to opravdu neprozivame stejně, u nás se ZATÍM nic nemění a ženy jo hormony apod.
Mohu ale říci, že musí probíhat komunikace a to neustále. Jak se zastaví, tak je to konec. Jeden nebo druhý to v sobě drží a trpí. To je jistá smrt vztahu. Nic není dulezitejsiho!!!
@siamka7 píše:
pěkná blbost, co tu píšeš-zaplat pánbůh za mého manžela, ten mě na rukou nosilpo porodu dokázal přebalit, obléct, vysléct, okoupat, jet ven na procházku a ještě mě poslal do města na kafe
a večer si udělal sám večeři. a stará se o malou pěkně doddnes. takže jestli ty máš doma takový tele co na tebe kašle, tak to máš blbý
Děvče, nauč se rozumět psanému textu. To co píšu já je něco úplně jiného, než komentuješ ty. A i muž, který se prostě hned nevznáší na růžovém obláčku, že jako - jé my budeme mít mimíska a vstávaje lehaje o tom žvaní a básní a na nic jiného nemyslí, může být dobrý otec a bezva partner. To je fakt. Nechápu, jak jsi přišla na to co píšeš. Ale fakt je, že kolem těhotného břicha se svět netočí. A pochybuji, že je na světě chlap, který by tu zprávu prožíval stejně jako žena.
Jinak můj manžel děti přebaloval v pohodě, uměl je nakrmit, vozil v kočáře, hrál si s nimi a oje děti to umějí taky a dělají to. Takže žádný problém nevidím. Prostě si jenom znovu přečti můj příspěvek. na svém si trvám - ona zakladatelka od lékaře jela rovnou domů, a chlapovi ani nedala možnost, aby ukázal, zda se o ni umí postarat, a ted si stěžuje. namísto toho, aby v něm podporovala ten pocit a společně se radovali, tak si odjede a tvrdí, že to on je takový a makový. Ona je přinejmenším stejný sobec jako on, anebo ne sobec, ale je prostě hloupá.
@Lumius Děkuji za příspěvek, konečně názor chlapa! A je to přesně to, co si myslím i já, ženská má prostě ty hormony, mávají s ní, ona je prostě máma od chvíle, kdy uvidí ty dvě čárky, tak už vidí pomalu promujícího lékaře. pro chlapa je to těžší, ten si myslím tu skutečnost vezmě až uvidí třeba ultrazvuk - a i tak je to pro něj jiné, porád je to jenom něco mimo něj. A věřím, že ve většině z nich se to prostě po porodu zlomí a jsou z těch dětí stejně poprdění jako máma.
A celkem chápu, že kdybych se jako těhotná sbalila a odjela na dva měsíce pryč, tak můj muž by se tedy hezky urazil. Protože on je přece úplně normální a umí se postarat a to je fakt. A tady zakladatelka ho prostě odsunula jako neschopného idiota a ještě si stěžuje.
@kdochcekam Však jsem psala hned v prvním příspěvku - nejen ona, i on žije se sobcem.
@siamka7 : to že se chlap postará o dítě, děti je dle mého názoru normální věc - přebalit, udělat jídlo, jezdit venku s kočárkem celé odpoledne. Poslat zenu někam si oddechnout. Pokud chlap miluje svou ženu, samozřejmě miluje i dítě které spolu chtěli. A taky ví že mateřská není dovolená. Je to mazec. Myslím si i že vyvrcholením celého těhotenství je pro chlapa, když je u porodu. I ten co do té doby nechápal co se vlastně děje a je flegmatický, prozře. Když jsem byl u prvního porodu, byl jsem z toho úplně hotovej. A pravda je že jsem si manželky začal velmi vážit, možná až obdivovat. Rada na závěr, Vem ho k porodu. ![]()
@siamka7 píše:
@Lumius zlato,já už rodila, jo byl u toho
Zakladatelko pokud po muži něco chceš nebo od něj něco očekáváš budeš mu to muset říct… Třeba já osobně bych nikdy neodjela k našim bez toho aby si s manželem sedla a řekla mu co a jak a jak to vidím… přijde mi hodně smutné že mu nevěříš, podle mě si mu ani nedala šanci aby se o tebe postaral a to je škoda ![]()
@Anikaa02 píše:
Zakladatelko pokud po muži něco chceš nebo od něj něco očekáváš budeš mu to muset říct… Třeba já osobně bych nikdy neodjela k našim bez toho aby si s manželem sedla a řekla mu co a jak a jak to vidím… přijde mi hodně smutné že mu nevěříš, podle mě si mu ani nedala šanci aby se o tebe postaral a to je škoda
@inkakřivák píše:
Děvče, nauč se rozumět psanému textu. To co píšu já je něco úplně jiného, než komentuješ ty. A i muž, který se prostě hned nevznáší na růžovém obláčku, že jako - jé my budeme mít mimíska a vstávaje lehaje o tom žvaní a básní a na nic jiného nemyslí, může být dobrý otec a bezva partner. To je fakt. Nechápu, jak jsi přišla na to co píšeš. Ale fakt je, že kolem těhotného břicha se svět netočí. A pochybuji, že je na světě chlap, který by tu zprávu prožíval stejně jako žena.
Jinak můj manžel děti přebaloval v pohodě, uměl je nakrmit, vozil v kočáře, hrál si s nimi a oje děti to umějí taky a dělají to. Takže žádný problém nevidím. Prostě si jenom znovu přečti můj příspěvek. na svém si trvám - ona zakladatelka od lékaře jela rovnou domů, a chlapovi ani nedala možnost, aby ukázal, zda se o ni umí postarat, a ted si stěžuje. namísto toho, aby v něm podporovala ten pocit a společně se radovali, tak si odjede a tvrdí, že to on je takový a makový. Ona je přinejmenším stejný sobec jako on, anebo ne sobec, ale je prostě hloupá.
no tak blbě nežvanil
zakladatelka odjela snad poté co nejevil o ni zájem jak by měl. a proč by ho měla jako podporovat? normální vnímavý chlap si snad všimne a chová se podle toho.jen de. il dělá mrtvého brouka. stejně si myslím že si s ním ještě užije. myslím že se starat nebude, protože 80% chlapů si jede stejnou lajnu jako byla před dítětem, toho chlapa se to víceménně nedotkne ![]()
@Lumius píše:![]()
jasně
Vzniklo menší nedorozumění, měl jsem na mysli tu paní či slečnu, co zakládala toto vlákno.
@siamka7 píše:
no tak blbě nežvanilzakladatelka odjela snad poté co nejevil o ni zájem jak by měl. a proč by ho měla jako podporovat? normální vnímavý chlap si snad všimne a chová se podle toho.jen de. il dělá mrtvého brouka. stejně si myslím že si s ním ještě užije. myslím že se starat nebude, protože 80% chlapů si jede stejnou lajnu jako byla před dítětem, toho chlapa se to víceménně nedotkne
To se trošku pleteš, jestli sis všimla, tak zakladatelka odjela k rodičům od lékaře, poté, co jí sdělil, že bude muset ležet. takže mu vůbec nedala šanci se nějak projevit. A tam je chyba. A já chápu, že ho to muselo děsivě dožrat - asi jako by se mne krute dotklo, kdyby můj manžel dostal zápal plic a sebral se a odjel domů k mamince, aby se tam vyležel. To se na mne nezlob, ale copak jsem tak blbá, abych se o něj neuměla postarat? To bych mu vzkázala, at si tam zůstane asi. A to on neudělal, co píše, tak jí volal, ptal se a zajímal. Takže co?
@inkakřivák určitě souhlasím s tím, ze sobci jsme oba, ale to si myslim, ze v kazdem cloveku je kus sobce. Kazdy z nás se chce cítit milovaný, respektovaný, opecovavany.. ale když vidím, ze celou dobu do toho dávám energii jen ja sama a nijak se mi to nevraci, co mám udělat víc?
ze to dneska s chlapama neumíme, neumíme s nimi mluvit, ocenit je.. myslím, ze zrovna já jsem hodně empaticky člověk, někdy spíš uz blb, co chce druhým dělat pomyšlení a dopadne to tak, ze když sám něco potřebuje, je to mimo..
Dnes jsme byli kupovat kočár, do toho jsem ho chtěla vtáhnout, po 5 minutách řekl, ze půjde do vedlejšího obchodu na rybářství, at za ním dojdu. A když jsem mu ukazala zavinocacku za 150kc, jestli ji koupíme, tak mi pred prodavackama řekl, ze on potřebuje batoh.
pak odešel. Tak nevím, hrozně mě to mrzí, vždycky říkal, jak se na naše miminko těší a když mu něco řeknu, co mám pro malého, jak kopal, tak mi řekne, „a já bych zase chtěl…“ ono to není o mně, ale snad o společném projektu, našem dítěti, ne? ![]()
@Anonymní píše:
Hezké ráno,
Asi se potřebuji hlavně vykecat a nebo slyšet, ze je to normální, ze vy to máte doma stejně
Možná to všechno teď moc prožívám, protože mám čas…
S přítelem čekám miminko, na které se hrozně moc těším a o kterém si myslím, ze mělo být vyvrcholením našeho vztahu..bohužel mi přijde, ze spis od otehotneni jde všechno z kopce..hned brzy po zjištění // jsem skončila na riziku, byla jsem v nemocnici..a v té chvíli jsem si myslela, ze přítel se zachová jinak. Ale přišlo mi, ze to nijak neproziva. Pořád mluvil o svých problémech, práci, bolavem lokti..
. a to, ze já mohla každou chvíli potratit bylo mimo.. v te době u mě hrozně klesl. 2 měsíce jsem pak musela jen ležet, on by se o mě nepostaral, neuvari a nenakoupi ani pro sebe.tak jsem odjela na ty 2 mesice k rodičům, kteří mi v te chvíli pomohli. a to i financne, jelikoz on to nějak nevnímal, ze jsem najednou bez prijmu. Hrozne jsem se v něm zklamala
všechno jsem mu to pak řekla, chtela jsem v nem citit tu oporu, preci jen to byl spolecny problem.
on oponoval tím, ze jsem ho nechala být samotného já..ze on potřeboval taky pomociale co já bych zmohla, když jsem nemohla vstát z lůžka.. tu dobu jsme akorát prohadali, mezitím předtím jsme se nehadali snad nikdy. Pak jsme se domluvili, ze to zkusíme znovu, budeme rodiče a malé za to nemůže. Jenže ve mně to je pořád, od té doby me vším štve, nemůžu uz se na něj dívat téma zamilovamyma očima, vidím v něm jen hrozného sobce.
Teď, kdy uz jsem v pořádku a mimco se vyvíjí, jak má, tak mi zase přijde, ze vůbec mé těhotenství nevnímá, pořád chce, abych ho obskakovala, poslouchala jeho nářky na práci, kolegy, dennodenne je něco špatně, kvůli čemu ho mám vyslechnout a politovata že by se zeptal, co je potřeba pro malého, jak se vede mně, když ani ne za měsíc rodim..a to si to mimco tolik přál..
Výbava a vše je na mě, on si zije dale svym pohodarskym zivotem.
Desim se, ze až se malé narodí, ze me bude vycerpavat nejen to, ale hlavně jeho táta.uz ted me dost vysavaji jeho řeči a jsem rada, když odejde do práce.
takhle by to být nemělo, ze…
Měla jste to některá podobně, ze vás přístup chlapa v těhotenství tak zklamal? Spravilo se to pak? Nebo myslíte, ze zbytečně vysiluji, ze jsem jen hormony rozhozena tehule?
Sobectví je jedna z nejhorších lidských vlastností, co boří lidské vztahy…ámen s tebou..jestli chceš být někdy ještě štastná, tak si najdi normálního člověka, který to s tebou bude všechno normálně sdílet… ![]()