Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zkušenosti s trapným poučováním, znáte to?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
medvidek
30.7.13 07:40
- Citovat
- Upravit
30.7.13 08:08
@Ivana007 píše:
Mě se to stává často, je mi 21 vypadám tak na 15 když se nenamaluju a to má pak pocit půl světa, že se do mě může navážet a to nejen cizí maminky…
Taky vypadám na mladší ale je mi 30 
sranda, no tak to bude tim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 08:26
@Pudloslava píše:
podle me o to te babe jde- chce ti pomoci, schvalne dite vystrasi, aby te poslechlo. alespon tak to chapu ja. taky semi tohle stava.
Chápu to stejně. Pokud se babka snaží jen dítě uklidnit, tak jsem ráda, neberu to jako poučování.
@Clarkia No já nevím, ale já bych byla ráda, že se mi děcek někdo ujme a já se můžu vklidu navečeřet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 08:39
U těch babek se to dá podle mě jeste pochopit, maj pamětový optimismus a už si nepamatujou jak to meli s detma tezke tak si mysli ze ty jejich rady sou k něčemu. Třebas s tema cepicema v lete, ale vetsina deti si je sundava rado ze jo.
Nebo tak ruzne, ale ty ostatni maminky, co nevi o čem mluvi to mi přijde jako nehorazna drzost cizimu cloveku co neni matka, by v životě nic nerekli.
Ale na matky si troufne kazdej dela chytrýho.
Proste K cizimu cloveku bez ditete clovek neprijde a nerekne nakou blbost trebas proc mate v zime obleceneho psa, kdyz ma pes srst, ktera ho hreje.
To si nikdo netroufne.
Ale s matkama je kazdej hned ukecanej jako by melpravo kazdej si dovolit s nima bavit jen proto ze sou matky. Nekdy je to otravne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 08:47
@Shellyss píše:
Jo taky to znám, některé maminky by potřebovali profackovat
Mám dvě takový kamarádky, rodili půl roku přede mnou a dnes jsou to,,zasloužilý matky,, a taky se snažili dávat rady a poučovat jako by měli dětí 10. Ale já jsem držka nevymácháná, tak jsem jim hned stručně vysvětlila, že takhle tedy ne.
Promiň, promiň, promiň, ale musím reagovat, když vidím něco tak příšernýho!
Místo fackování radím zapůjčit si Český jazyk pro 5. ročník, konkrétně kapitolu shoda podmětu s přísudkem. Neřeknu, když to někomu ujede, ale toto??? Bych se hanbou propadla 
P. S. Jsem učitelka českého jazyka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 09:02
Tak já se přiznám, že jsem už párkrát taky byla ta poučující a to nemám potřebu se někomu do něčeho plést ani přesvědčovat o svých názorech. Jen mně to asi ve dvou případech nešlo mlčet.
1. případ: Byli jsme na vánočních trzích a potkali rodiče s dítkem v golfáči, pod pláštěnkou, a dítko mělo vedle sebe položené jmelí. Prostě mně to nedalo a řekla, jestli se nebojí, že to malý strčí do pusy, protože naše děcka by to do pusy strčily. Maminka mně řekla, že její dítě do pusy nic nestrká (cca 1 rok) a mně dala jasně najevo, že o poučování nemá zájem. Já jsme ale měla u sebe klid.
2. případ: Kamarádka od půl roku posazuje své dítě. Prostě se jí tak líbí a míň kňourá. Teď už je jí 9 měsíců, má kulatá záda a neleze, na což si kamarádka stěžuje, jak na kulatá záda tak na nelezení. Tak jsem řekla, že ji neměla posazovat a že lézt nebude, dokud ji nezačne dávat na břicho, aby to měla jak trénovat. Bylo mi odpovězeno, že se jí v sedě líbí, tak proč by ji dávala na břicho, kde jí to nejde.
Jinak pokud mně někdo poučí a má to hlavu a patu, tak to beru. Pokud mně ale někdo řekne, proč houpu kočárem, že si na to dítě naučím a bez toho neusne, tak teču. Protože když prostě s tím kočárem jedu po hrbolaté cestě, tak se houpání neubráním, že? Nicméně obě děti i přes každodenní ježdění po polňačce, krásně usnou ve stojícím kočáře. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 09:20
@Pudloslava jo,ja vim, ze v podstate chteji byt napomocne, ale kdyz se ti to stane 5× za den, tak uz to rozciluje 
jako poucovani to neberu, jen se mi to tak v souvislosti s nim vybavilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 10:13
Mně „pobavila“ prodavačka v DM. Byla jsem 7 den po porodu, oteklá a ještě s nezataženým břichem…no prostě po porodu. A že jsem nutně potřebovala něco koupit malému tak jsem ho nechala s mámou a vyrazila. Chtěla jsem si vyzvednout zrovna i tu knížku co tam mají pro novorozence. A když jsem tu holku(, která byla podotýkám obézní, na hlavě mastňák no fuj )poprosila aby mi ji dala tak mě sjela před lidma u pokladny že to je ale pro už narozené děti a významně se koukala na moje břicho tak jsem se slzama na krajíčku špitla že mám týdenního chlapečka…no některé baby si do huby nevidí, jsem si přišla tááák trapně jako bych snad chtěla krást 
Příspěvek upraven 30.07.13 v 10:15
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Krakatice88
30.7.13 10:13
Poučování zažívám s mojí mamkou. Rady ohledně kojení jsem vždycky brala, to je přece jen věc, u které se fakt hodí vyslechnou si vše a udělat si závěr, protože je to dost individuální a každá rada dobrá.
Nenechala si ale vysvětlit, že nesouhlasím s posazováním a nechápala, co mi tak vadí, když mi syna vytahovala za ručky z lehu, když měl asi měsíc. Teď by mu zas dávala všechno ochutnávat a nedokáže prostě přijmout moje NE, když mu cpe zmrzlinu (bohatě mu stačí kornoutek a je spokojený), dávala by mu pribináka (přitom on miluje bílý jogurt, tak proč mu to měnit?), nedokáže pochopit, že lupanec přes zadek u jedenáctiměsíčního nepovažuju za dobrej výchovnej prostředek… Toho je plno…
Nejde ani tak o to, že já se o dítě starám ve většině věcí úplně jinak, než se ona starala o nás. Já si všechno od ní vyslechnu, nedělám jí přednášky a nesoudím její výchovu a metody. Ale opačně je to problém, ona tohle neumí. Byla bych ráda, kdyby si myslela něco o pr.eli a o tom, jak je to teď hrozné, protože by aspoň ustalo plno hádek na toto téma a byl by klid na všech stranách.
Od cizích lidí se mi moc poučování nedostává.. Spíš teď ze všech stran poslouchám, jakej jsem chudák, že budu mít děti po roce a každej mi komentuje mou postavu… Tohle nikdy ale nepochopím. Copak je normální říkat na potkání někomu, že má velký břicho, prsa, ptát se na váhu, komentovat strie apod.? Chtěla bych vidět, jak by se tvářily ty baby, kdybych za nimi došla a spustila: „Jé, vy máte ale velkou prdel, to asi hodně žerete že? Prsa malý, to je taky na houby že? A nepřibrala jste teď? Ale nebojte, to zase shodíte, stačí se jen víc hýbat a tak nežrat.“ Zvláštní, že k těhotné si to dovolí kdekdo, jakoby snad byla nadšená ze své mamutí velikosti..
- Citovat
- Upravit
30.7.13 10:17
@bodlinka1 píše:
Tak já se přiznám, že jsem už párkrát taky byla ta poučující a to nemám potřebu se někomu do něčeho plést ani přesvědčovat o svých názorech. Jen mně to asi ve dvou případech nešlo mlčet.
1. případ: Byli jsme na vánočních trzích a potkali rodiče s dítkem v golfáči, pod pláštěnkou, a dítko mělo vedle sebe položené jmelí. Prostě mně to nedalo a řekla, jestli se nebojí, že to malý strčí do pusy, protože naše děcka by to do pusy strčily. Maminka mně řekla, že její dítě do pusy nic nestrká (cca 1 rok) a mně dala jasně najevo, že o poučování nemá zájem. Já jsme ale měla u sebe klid.
2. případ: Kamarádka od půl roku posazuje své dítě. Prostě se jí tak líbí a míň kňourá. Teď už je jí 9 měsíců, má kulatá záda a neleze, na což si kamarádka stěžuje, jak na kulatá záda tak na nelezení. Tak jsem řekla, že ji neměla posazovat a že lézt nebude, dokud ji nezačne dávat na břicho, aby to měla jak trénovat. Bylo mi odpovězeno, že se jí v sedě líbí, tak proč by ji dávala na břicho, kde jí to nejde.
Jinak pokud mně někdo poučí a má to hlavu a patu, tak to beru. Pokud mně ale někdo řekne, proč houpu kočárem, že si na to dítě naučím a bez toho neusne, tak teču. Protože když prostě s tím kočárem jedu po hrbolaté cestě, tak se houpání neubráním, že? Nicméně obě děti i přes každodenní ježdění po polňačce, krásně usnou ve stojícím kočáře.
Když je to rozumny tak to dokažu přijmout, ale jde o poučování, které je padlé na hlavu proti logice . A od lidi co už zapomneli jak to je s dětma, nebo sou proste někde jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 10:37
No já proste kolikrát nevim jak reagovat, ozvat se a naštvat si ty lidi nebo radši tiše trpět, no je to i u babiček, třebas s tou čepici v lete, samozřejmě že ji malý dávám, ale ona si to sundava, a tak ji to furt nandavam znova a znova, jednou ji videla chvilku babicka bez ni a hned hrozivým tonem dodala proc ji nema, jakože sem asi nemožná matka že nevim ze ma mit cepici. A že si na ni prej mala zvykne, a ble ble je ji o rok vic a stejnak si ji sundava ha ha . Proste takovyhle recicky. Zrovna babicky by si clovek moc nastvat nechtel ze jo. U cizich lidi kolikrat taky konflikty nechci tak sem radsi splachovaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 11:07
@žabinka já myslím, že to hodně záleží na situaci a i na okamžitým rozpoložení poučovaného. Někdy to člověk přijme s nadhledem a v duchu si myslí svoje a někdy to prostě nesedne a něco vylítne. Já většinou zkusím vysvětlit, proč to nejde tak, jak poučující radí a když to nepomáhá, tak řeknu, že se s tím nějak popereme nebo že jestli nejsou moc chytří (ale to jen v rodině a s úsměvem, aby se toho někdo nechytil). Kloubouček taky máme pořád jinde než na hlavě a když s tím má někdo problém, tak ho poprosím, ať jí ho na tu hlavu nasadí. A pak už mlčí, když ho nasazují během 10 sekund 5×.
Tulevá mně ale vytočil soused. Máme tu řemeslníky, jsou to známí, takže i za lepší cenu, a za oběd, pití. Soused, jejich kamarád, šel se mnou venčit psy a jak debilovi mně začal naznačovat, že bych jim měla dělat i svačiny. Nejdřív jsem odvětila, že pokud tam budou takový počet hodin, že bude na svačinu už doba, tak jo, ale on to furt meldoval dokola a ještě dodal, že to tak nemyslí, až jsem vyjela a řekla mu, že nejsu debil, aby mně to takto naznačoval a že vím, že když budou u nás 8 hodin, tak že je oběd málo. V tomto poučovat opravdu nepotřebuju… Někdy to fakt nesedne Ale baví se se mnou dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
AnonymLucka
30.7.13 11:10
Když vidím matku, jak tahá třeba na schůdcích na klouzačce dítě za ruku, řeknu jí, že bych to nedělala, protože mně se dceři podařilo ruku vykloubit (blbly jsme při kojení, takže žádné šílené činnosti). A na pohotovosti mi řekli, že u dětí je to častý úraz. Děti se prostě za ruku netahají. Ta matka, kterou jsem takto na skluzavce upozornila, mi sama řekla, že cítí, že jejímu dítěti v ruce občas lupne.
- Citovat
- Upravit
30.7.13 11:17
@Jasněnkaa píše:
Holky a to vás jako zastaví cizí maminka a začne vás poučovat jo?já že za celou dobu co mám děti se mi to nikdy nestalo
Ahoj, mně se to stává velice často, ve 100% jsou to důchodkyně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
AnonymLucka
30.7.13 11:26
@valkil píše:
Jo to já jednou se synem v kočárku, tak půl roku mu bylo a nějaká „babča“, že jejich vnučka nechce kupovat vůbec kočár, jak je to možný, jak to bude dělat, co si o tom myslím…
Jemně jsem jí naznačila, že to je v dnešní době normální, že se jim do toho nemá montovat, a já, jak vidí, kočár ale i nosítko mám.Si holt naběhla. Myslela si postarší matka, dá mi za pravdu… *(tvl snad nemyslela, že jsem babička)***
My jsme kočár koupili jen z toho důvodu, že manželova babička by byla schopná ho sama koupit a donést nám ho. My jsme ho nepoužívali a příbuzní vezli cca 5×. Jinak je v kočárkárně a chystáme se ho za 2 000 prodat.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Když mě děti v tom čase kdy to „na nás zkoušeli“ nemluvili takže právě neodpovídali, ale jen stáli a plakali.