Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý večer,
Jdu si k vám pro radu a zkušenosti. Po dnešku už jsem z toho tak nějak smutná.
mám rocni dcerku a velmi zlobí. Když má dobrou náladu, je to zlatíčko, co si hraje, směje se. Je velmi šikovná. Ale bohužel je těch dobrých nálad opravdu málo. Dnes jsme s ní byli u dr na roční prohlídce a potom hysterickém výstupu, co tam předvedla nám řekla ať začneme vychovávat trochu drsněji nebo nám přeroste přes hlavu.
chvíli neposedí na zadku, když ji jdu dat najíst a posadím do židličky vydrží tam tak minutu hned se zvedá a musí v ní stát, takže já ji držím, aby neslitla dolů (chuť k jídlu má jinak velikou), neprebalim ji. jinak než ve stoje a v pohybu, odmita se položit na záda ani na vteřinu to nevydrží. Oblékání je horor. Do 9 měsíce usinala bez problému v postýlce tak ze jsem ji hladila, držela za ruku. Nějak se to zlomilo a neusne jinak než ukodrcanim v kočáře. Přijde mi na to opravdu už dost stará aby tak usinala
pokoušela jsem si ji vzít do postele, že bych ji uspala tam mazlenim a pak přendala ale ani. omylem. Ona si prostě nelehne jen se tam tak prevaluje leze po mně a nebo se vzteká když ji nedovolím z postele slezt
hrozně mě to mrzí, všichni řeší jak odnaučit dítě z velké postele a co já bych za to dala aby si ke mně nachvili lehla
s hračkami si nehraje to by musela sedět na zadku, vždycky jen nějakou popadne a chvíli s ní litá po bytě a pak ji zahodí. Když ji chci uklidnit, aby se nachvili zastavila a šla si se mnou hrát, prohlížet knížky atd.. Tak je řev, protože ona chce jen chodit po bytě sem a tam, mlátit dverma, otvírat šuplíky a vyhazovat z nich věci :-/ neudělám proste nic, každý den jsem vyřízena, kolikrát si i uvědomím, že sem se za celý den ničeho nenajedla. Nemáte alespoň na jeden náš problém nějaký grif, jak to změnit, trosku zlepšit?? Předem moc děkuji.
Jsou samozřejmě chvíle, kdy je hodná, na svůj věk umí spoustu věcí, sama přijde dá nám pusinku, prituli se. Ale toho zlobeni je opravdu hodně
už jsem sem psala s něčím podobným, tak se omlouvám za nově založenou diskuzi, potřebuji to sem alespoň napsat a trosku se tím „vypovídat“
@Natalka123 normální roční dítě.. náš malej nejradši kramaří v šuplíkách v kuchyni - vyndá všechny hrnce, pokličky atd, pak čeká, až to uklidim a znovu.. teď mi loví i v koupelně atd.. tohle je prostě normální. čim víc zakážeš, tím víc bude lákat
hračky jsou okoukané, nudné. Hele, já ho nechávám, protože to je jediná šance, jak třeba uvařit, nebo se v klidu najíst - sednu si v kuchyni ke stolu a jen ho sleduju, aby se nepřizabil
mlácení dvéřama jsme vyřešili špuntama - prostě už dveře netřískají, tak je aspoň milionkrát otevře a zavře atd..
klid, bude hůř.
Dr. by se měla jít někam zchladit.Jako zkušený pediatr by měla vědět, že roční dítě s ní opravdu spolupracovat nebude. Některé děti v té době prochází obdobím separační úzkosti a řvou, když se na ně někdo cizí jen podívá.
Nejmenší holčička bude mít rok koncem ledna, patří ke klidnějším, pohodovým dětem. Ale živá je taky až až. Taky neposedí, nenechá šuplíky na pokoji. Pořád by někam lezla, obchází nábytek.
Temperamentnější a uřvaná byla starší, dnes tříapůlletá dcerka.Dr. konstatovala vždy, že je trochu živější a dráždivější, ale nikdy nám neřekla, že bychom jí měli vychovávat „drsněji“ ![]()
Podle mě máš normální roční, živější dítě.
Mě to podle popisu velmi připomíná mojí dceru, teda až na to spaní. Já položím do postýlky a odcházím, ale nechali jsme po půl roce vyřvat, pochopila to po dvou dnech. Ale jinak v tom nějak nevidím problém, já dceru nechávám prostě krámovata jen hlídám, aby si neublížila nebo něco nerozbila. Uklízím jen večer, průběžně to nemá cenu. Prostě poznává svět, nepovažovala bych to za zlobení. Naší ještěrce je 15 měsíců a každý měsíc je to lepší, ona z toho vyroste.
Podle popisu máš naprosto normální dítě
mám něco velmi podobného, a neřeším že by se měla chovat jinak. Sice bych někdy chtěla aby se v klidu najedla v židličce, sama usnula nejpozději v devět atd, ale přece se kvůli tomu nezačnu chovat,,drsněji" ![]()
Asi tě nepotěším, ale taková byla sestry malá a teď jí bude pět a rozlítaná je pořád. Je to prostě taková povaha, má potřebu být pořád v pohybu- skáče, lítá, ječí, nic ji nebaví dlouho, u všeho chce s někým být.
Taky bych ji nechala, ať dělá v rámci život neohrožujícich situací co potřebuje. S tím spaním nevím…co ji víc unavit navečer (trampolínka?
). U sestry jela trampolínka, houpačka, a skákání na posteli pořád dokola.
Ty se hoď do trochu víc flegmatického módu, jinak se brzy zblázníš ![]()
Neřekla bych, že je dcerka zlobivá (a co to vlastně zlobivá je?). Řekla bych, že je jen krapet živější a tím pádem to je s ní prostě náročnější. Zajímalo by mě, co by řekla paní doktorka na mého mladšího syna, který měl do 1,5 roku dost šílené období. A to opravdu děsným způsobem. Takže klid. Rady nemám, já to zkrátka přežila. Snažila jsem se ho hodně zapojovat do všeho možného, potřeboval neustále nějaký stimul, jinak bylo zle, takže jsem byla kolikrát vyždímaná jak hadr na podlahu a bylo to náročné, ale potom se začal zklidňovat. Má téměř 2,5 roku a hrozně si to s ním teď užívám.
Tak já asi tu drsnější výchovu mám, v židličce se při jídle sedí, když mi vstával, držela jsem ho zespodu za nohy a nedovolila vstát. U přebalování se prostě musí přizpůsobit to dítě, holt bylo období, kdy u toho řval, ale neumím si představit honit ho po bytě. Na krámování měl vyhrazené šuplíky, věděl, kde může, a kde ne. Pomohlo pořád opakovat, zapojit ho do domácích prací, nandaval prádlo do pračky, luxoval apod., a ideálně utahat venku, což je v tomhle počasí o trošku horší.
Mně nepřijde, že by zlobila, to prostě k tomu patří, v postýlce to usínání můžeš pomalu zkoušet, dát tam, přijít pohladit, odejít…když to nepůjde, tak za měsíc znovu…s jídlem neporadím, mám doma holčičku 15 měsíců a myslím, že bude ještě horší… stojí v židličce, leze na stůl, dělá mlýnek, neotvírá, pleská mě přes lžičku, bryndák nesnese…jediný co občas pomahá je když jí dám druhou lžičku a ona se tou lžičkou hrabe v tom jídle a já jí mezi tim strkám jídlo do pusy, je to všude, ale nemá hlad…lítání máme taky tak, máme experta na nebezpečný věci, leze pio sedačce na opěradlo, chytí se sušáku a skočí dolu
po schodech neleze, ale chodí..atd., atd…ale to mi tolik neva, pořád lepší než díte se kterým si musíš imrvére hrát
co třeba pořídit odrážedlo, nebo nějaký hračky, kde se víc vyřádí…
Ale fakt bude hůř, mám ještě jednu 3,5 roku a ta u toho zlobení má ještě blbý kecy
![]()
@Natalka123 mmchdm, náš ječí, jen co vidí dr a ta se vždy usmívá, je zvyklá
tohle bych fakt neřešila, nechápu, že tohle dr řekne.. u nás je boj, co se jídla týče - vrazim do ruky knížku a vysvětluju a zároveň krmim. Asi to není moc výchovné, ale nají se
mého chlapa poslechne na slovo, to si nedovolí - se mnou je to jiné.
Tohle u nás bylo v roce taky celkem normální
Akorát malá byla už od mimina dost náročná, takže ač je to moje první dítě, beru tu výchovu trochu s nadhledem, abych vůbec přežila. Tohle „zlobení“ jsem prostě ignorovala a dceři se věnovala, když to ona vyžadovala. Byt jsem zabezpečila tak, aby se pokud možno nezranila, šuplíky a skříně, kam by neměla lozit, zajistil manžel zarážkami a zbytek jsem neřešila. Akorát u toho jídla trvám na svém, že bude sedět u stolu a když nechce sedět, nedostane najíst.
Spaní nevím, kolem roku jsme najely na čtení pohádek večer před spaním a usíná v postýlce. Přes den mi i ve 21m usne jedině v kočáře nebo jedoucím autě, ale to už neřeším, brzo nebude ve dne spát vůbec.
Já ji taky nechávám kramarit ve skříních mám tam vše nahazene, protože nemá smysl to ani srovnávat, ale je to takové trdlo a mam strach, že se nějak zrani. Sama chodí, ale občas sebou ještě zavravora a placne sebou, nebo prostě jde hlava nehlava a je schopná projít zdí
a kolikrát si ji už majzla takovou
a to jí neustále hlídám, ale kolikrát nestihnu zareagovat, privrene prsty do šuplíku, do dveří měla taky milionkrát. Ale u. ničeho není ani pět minut, když chci uvařit vyndam ji na zem snad všechno nádobí na hraní a stejně pochvilce odchází do jiného pokoje. Spis víc než, že je takto živá mě trápí stím spaním, celkově s tím, že se nenechá položit. Už to má asi 4 měsíce myslela jsem, že je to období naučila se stát tak to chce dělat porad, ale bohužel ji to nepřešlo :-/ a ta naše dr.. Uvažuji o změně, nějak od ní vždy odcházím s údivem. Hlavně že sestřičky, u ni mám pocit, že nemá ani děti ráda.
Mám 14měsíční dítě a je stejný. Přijde mi normální. Začlo to po roce, začla se vztekat, nedokážu ji v klidu přebalit, ani obléct, nechce ležet a „zápasím“ s ní. Kolikrát i čekám, jestli se uklidní a nechá se. Když jí něco nejde, začne se vztekat a ječet (jdu a udělám to za ni), největší zábava je, když může kramařit v šuplíkách, otevírat skříňky atd., už začla i na návštěvách, nejenom doma. Leze všude, kde může, na jednom místě neposedí. A závěr je, že s tím nehodlám dělat nic
Podle mě je to normální, poznávají svět. Vztekají se, ty jsi taky někdy nas*aná a neříkej že ne
Oni to jinak neumí dát najevo.
Naprosto normalni dite
presne takova byla v roce i ma mladsi, ktera je jinak zlate dite, ale jak objevi k cemu jsou nohy, tak holt maji na svet zase jiny pohled a je toho hodne, co potrebuji prozkoumat. Chodíš nekam mezi maminky se stejne starymi detmi? A kokik je pediatre? Za nas jsme byly ohradkove deti a starsi rocniky nezvladaji volnost dnesnich deti.
Na vse, co pises, ma mala narok. Pro srovnani, dite v 6 letech udrzi pozornost cca do 20 minut. Co potom chtit po diteti o pet let mladší?
Materstvi neni zadny med, deti umi vycerpat, ale da se na tom hodne zapracovat a nez premyslet, jak zmenit dceru, zkusit spis změnit sebe. Podporovat jeji zajem a ty spolecne chvile vymyslet.
@Tarinka píše:
Mně nepřijde, že by zlobila, to prostě k tomu patří, v postýlce to usínání můžeš pomalu zkoušet, dát tam, přijít pohladit, odejít…když to nepůjde, tak za měsíc znovu…s jídlem neporadím, mám doma holčičku 15 měsíců a myslím, že bude ještě horší… stojí v židličce, leze na stůl, dělá mlýnek, neotvírá, pleská mě přes lžičku, bryndák nesnese…jediný co občas pomahá je když jí dám druhou lžičku a ona se tou lžičkou hrabe v tom jídle a já jí mezi tim strkám jídlo do pusy, je to všude, ale nemá hlad…lítání máme taky tak, máme experta na nebezpečný věci, leze pio sedačce na opěradlo, chytí se sušáku a skočí dolupo schodech neleze, ale chodí..atd., atd…ale to mi tolik neva, pořád lepší než díte se kterým si musíš imrvére hrát
co třeba pořídit odrážedlo, nebo nějaký hračky, kde se víc vyřádí…Ale fakt bude hůř, mám ještě jednu 3,5 roku a ta u toho zlobení má ještě blbý kecy
![]()
U nás je to stejný
Strašně chce lžičku do ruky a vrtá se v jídle. Do pusy ale nedá
Nechávám, protože to beru tak, že se takhle jednou naučí sama jíst.