Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@pannda jenže podle popisu jsi právě takovéhle dítě neměla. Některý děti to nedělají a jsou v pohodě. Jak jinak chceš řešit to, že se nechce přebalit apod. Já ji třeba taky držím a nechci pustit, je řev, ale přebalit se musí. Nic jinýho s tím dělat nejde a stejně pořád nechce a snaží se utíkat. Jako výchova jo, ale tohle jsou podle mě věci, který ty děti zkouší a nenaděláš nic.
Jako by jsi psala o mem skoro rocnim synovi. Naucil se chodit a ted porad chodime, casto musime spolu a hodne casto mrci,
protoze neco chce a ja nevim co.
@Natalka123 píše:
Dobrý večer,Jdu si k vám pro radu a zkušenosti. Po dnešku už jsem z toho tak nějak smutná.mám rocni dcerku a velmi zlobí. Když má dobrou náladu, je to zlatíčko, co si hraje, směje se. Je velmi šikovná. Ale bohužel je těch dobrých nálad opravdu málo. Dnes jsme s ní byli u dr na roční prohlídce a potom hysterickém výstupu, co tam předvedla nám řekla ať začneme vychovávat trochu drsněji nebo nám přeroste přes hlavu.
chvíli neposedí na zadku, když ji jdu dat najíst a posadím do židličky vydrží tam tak minutu hned se zvedá a musí v ní stát, takže já ji držím, aby neslitla dolů (chuť k jídlu má jinak velikou), neprebalim ji. jinak než ve stoje a v pohybu, odmita se položit na záda ani na vteřinu to nevydrží. Oblékání je horor. Do 9 měsíce usinala bez problému v postýlce tak ze jsem ji hladila, držela za ruku. Nějak se to zlomilo a neusne jinak než ukodrcanim v kočáře. Přijde mi na to opravdu už dost stará aby tak usinala
pokoušela jsem si ji vzít do postele, že bych ji uspala tam mazlenim a pak přendala ale ani. omylem. Ona si prostě nelehne jen se tam tak prevaluje leze po mně a nebo se vzteká když ji nedovolím z postele slezt
hrozně mě to mrzí, všichni řeší jak odnaučit dítě z velké postele a co já bych za to dala aby si ke mně nachvili lehla
s hračkami si nehraje to by musela sedět na zadku, vždycky jen nějakou popadne a chvíli s ní litá po bytě a pak ji zahodí. Když ji chci uklidnit, aby se nachvili zastavila a šla si se mnou hrát, prohlížet knížky atd.. Tak je řev, protože ona chce jen chodit po bytě sem a tam, mlátit dverma, otvírat šuplíky a vyhazovat z nich věci :-/ neudělám proste nic, každý den jsem vyřízena, kolikrát si i uvědomím, že sem se za celý den ničeho nenajedla. Nemáte alespoň na jeden náš problém nějaký grif, jak to změnit, trosku zlepšit?? Předem moc děkuji.
Jsou samozřejmě chvíle, kdy je hodná, na svůj věk umí spoustu věcí, sama přijde dá nám pusinku, prituli se. Ale toho zlobeni je opravdu hodněuž jsem sem psala s něčím podobným, tak se omlouvám za nově založenou diskuzi, potřebuji to sem alespoň napsat a trosku se tím „vypovídat“
moje dcera je kromě toho usínání to samé co ta tvoje. Minulé úterý měla rok. A upřímně mě jako zlobení skoro nic z toho nepříjde a říkám si jak mám pohodové dítě
u doktorky řve taky a pokaždé, ale to proto, protože se od očkování bojí všech doktorů. Ze židličky se mi taky zvedá, tak jí prostě nakrmím na zemi nebo v chodítku nebo jí k tomu pustím televizi, kterou se zabaví a u toho jí. Dokáže si sama i hodinu hrát a pak z ničeho nic jí nic nebaví a jen šmejdí po bytě, otevírá skříňky atd. tak jí prostě nechám, ona se podívá, třeba tam pohrabe tak to prostě jen pak porovnám a do spodních skříní jsem dala jen věci jako vysavač atd a s tím bordel moc neudělá. Taky když si s ní chci s něčím hrát nemám šanci déle jak minutu, třeba jak si stavíme kostičky nebo tak, prostě jí to dlouho nebaví, tak to neřeším a nechám jí at si hraje s čím chce. V kuchyni mi denně vyhází všechny šuplíky. No a co neřeším. Tak je vyháže a hraje si s tím a já si mezitím vypiju v klidu v té kuchyni kafe a až jde spát tak to prostě jen posbírám zpátky. Když se nechce přebalit tak jí dám do ručky flašku s čajem, ona pije a já jí mezitím přebalím. A i s tímto vším můžu říct, že jsem mamina v klidu.
Spíše mi to příjde, že jsi ze všeho moc na nervy, zkus to tak neřešit. Nechce si hrát a leze po bytě tak ať si leze, vyhází ti šuplík no tak to posbíráš však o nic nejde. V židličce jí něčím zabav nám třeba zabírá Mickeyho klubík nebo jí nakrm jinde i kdyby jste seděly na zemi. Zkus to brát všechno víc v klidu. Je to roční dítě, nemá ještě ze strašně moc věcí rozum, uvědomuje si samo sebe a prosazuje si své, je to normální. Ta moje se třeba strašně vzteká když není po jejím. No Boooože tak se povztekej a za chvilku tě to přejde. A taky si uvědom, že vystresovaná máma znamená vystresované dítě a to je pak vždycky na dvě věci. A navíc si všimni, jakou třeba z toho vyhrabávání šuplíků mají ti prckové radost
hlavně když jí ještě podáš do ručky třeba lžíci a ukážeš jak má mlátit do hrnce
![]()
@Pomka píše:
@pannda jenže podle popisu jsi právě takovéhle dítě neměla. Některý děti to nedělají a jsou v pohodě. Jak jinak chceš řešit to, že se nechce přebalit apod. Já ji třeba taky držím a nechci pustit, je řev, ale přebalit se musí. Nic jinýho s tím dělat nejde a stejně pořád nechce a snaží se utíkat. Jako výchova jo, ale tohle jsou podle mě věci, který ty děti zkouší a nenaděláš nic.
Ano, máš pravdu, je to o povaze dítěte, ale i o hranicích, které mu povolíš. Ne, já se nechci dohadovat, každé dítě je jiné, u zakladatelky nejde ani tak o zlobivé dítě, jak velice náročné na zvládnutí, rozverné.. Těžko se radí, je potřeba si najít nějaké praktiky, fígle, jak na dítě.. Ale rozhodně bych nad tím nemávala rukou s tím, že je to normální..že se tak chovají všechna roční dítka
Neznám roční „zlobivé“ dítě, jen je rodiče neumějí usměrnit, tj celé ![]()
@Pomka Taky si nemyslim, ze je to o vychove. Syna musimn u prebalovani taky drzet co to jde, ale ma silu a nekdy ho neudrzim. Maji totiz na praci dulezitejsi veci, nez mit zadek v suchu. Vysvetluju, ale myslim, ze mi jeste moc nerozumi.
Ahoj, prvně bych chtěla říct, že dle mého názoru to nejde považovat za zlobení, navíc ani nejde nijak pořádně vychovávat (potažmo i trestat apod.) dítě v tomhle věku - ještě není tolik vyvinuté, aby plně rozumělo, co dělá špatně a proč mu v tom bráníš. Rodiče se musí naučit přemýšlet trošku jinak, snažit se přijít na kloub tomu, jak takové dítě přemýšlí a dokáže vnímat. Tím neříkám, že se mu mají plně přizpůsobit, spíš že na základě toho je třeba upravit komunikaci, způsoby dělání některých činností a tak…
Abych nemluvila jen v obecné rovině, chtěla bych říct, že mám taky holčičku (13 měsíců), která je hodně náročná. Její oblíbenou zábavou je teď taky různé třískání věcmi a dělání hluku - ovšem já vím, že mi to nedělá naschvál. Jí to přijde prostě hrozně směšné a hlavně fascinující. Taky se hodně rozčilujeme při převlékání, na druhou stranu prostě je jí to nepříjemné, mně by asi taky bylo. Ovšem jsou i situace, o kterých si myslím, že bych si je neměla nechat líbit, třeba když kolem sebe matlá jídlo. Takhle o tom přemýšlím já. Sice mi to ten nepořádek nepoklidí, ale aspoň se sama nevztekám nebo nesmutním.
Co se týče spánku, asi bych zvolila jiný režim (upravila poměr odpoledního a nočního spánku atd.), aby šla spát unavenější. Celkově je dobré, kdybys přišla na aktivitu, na které se tvoje dcerka vyřádí, my třeba lezeme (samozřejmě s dozorem) po schodech.
Hodně štěstí…
Příspěvek upraven 14.12.15 v 22:03
@pannda vesměs s tebou souhlasím, ale já si právě myslím, že je taková většina dětí. Postupem času se jim musí ukázat, co můžou a co už je špatné. Ale vyloženě třeba zakazovat všechno, že tohle ne a tohle ne, hrabání v šuplíku… podle mě jsou zvědavý a patří to k tomu. Dávám příklad, neříkám, žes to napsala ty…
@pannda @paandatko tak zdrhající roční dítě od přebalování je o povaze, tam moc nebylo prostoru výchovně fungovat, jak taky, v půl roce říkat hrozivě tytyty nebo ve 3měs fláknout přes kejtu? Ale třeba zdrhající dvouleťák už ví moc dobře a výchova může dalece povahu přesáhnout.
@Pomka píše:
@pannda vesměs s tebou souhlasím, ale já si právě myslím, že je taková většina dětí. Postupem času se jim musí ukázat, co můžou a co už je špatné. Ale vyloženě třeba zakazovat všechno, že tohle ne a tohle ne, hrabání v šuplíku… podle mě jsou zvědavý a patří to k tomu. Dávám příklad, neříkám, žes to napsala ty…
moje malá se ve hrabání v šuplíku úplně vyžívá
ale nejvíc stejně miluje cvakání na ovládači a přepínání, vypínání a zapínání televize
a někdy se mi i stane, že musím 5× za sebou spláchnout záchod, protože hrozně zajímavý a strašná legrace
ale proč to tomu trpaslíkovi upírat když vlastně o nic nejde ![]()
@Pomka píše:
@pannda vesměs s tebou souhlasím, ale já si právě myslím, že je taková většina dětí. Postupem času se jim musí ukázat, co můžou a co už je špatné. Ale vyloženě třeba zakazovat všechno, že tohle ne a tohle ne, hrabání v šuplíku… podle mě jsou zvědavý a patří to k tomu. Dávám příklad, neříkám, žes to napsala ty…
edit vloženo 2×
@mamca22 píše:
moje malá se ve hrabání v šuplíku úplně vyžíváale nejvíc stejně miluje cvakání na ovládači a přepínání, vypínání a zapínání televize
a někdy se mi i stane, že musím 5× za sebou spláchnout záchod, protože hrozně zajímavý a strašná legrace
ale proč to tomu trpaslíkovi upírat když vlastně o nic nejde
Taky známe
mačká a čeká, co to s televizí udělá. Pak mi to ještě chce říct, že přepnula atd. Nechala jsem jí ovladač bez baterek na hraní. Ale přijde mi, že už pozná, že s tím nic nebude ![]()
Jinak, já když řeknu malý, že vyměníme plínečku, tak začne „nenenenene“, kroutí hlavou a utíká mi pryč ![]()
@Natalka123 normální roční dítě no, možná živější… Moje obě děti byly stejné
dr by se asi měla zchladit ![]()
@Anturie píše:
Neznám roční „zlobivé“ dítě, jen je rodiče neumějí usměrnit, tj celé
presne tak
ja rikam „jaky si to udelas takovy to mas“ pojmy typu narocne dite me fakt bavi..