Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@petra79 Ty bydlíš u nás?
taky máme takhle 3 schody… Když začala malá lizt, tak jsme dali do kuchyně zabranu a trénovali slezani schodů pozadu.
Fakt ještě někdo přijďte s tím, že děti mají svou povahu, se kterou rodič nehne. No nehne, když nechce, tak opravdu nehne.
Hele, tak to ja s tim klidne prijdu. S povahou totiz podle me vazne nehnes. Jasne - patrne dite kazde povahy se muze za radneho vedeni ve finale zpusobne chovat. A sebehodnejsi nevychovavane dite muze vyrust v pekneho hajzlika. Ale silnejsiho tvrzeni bych se neodvazila
.
A jinak prvni plody snahy o duslednou vychovu sklizim az ted, kdyz dceri tahne na 4 roky. A to jen opravdu male, ale je to povzbuzeni. Nez pujde do skoly, tak z ni snad bude i clovek. Ale skoro do ted byla nerizena strela at clovek delal, co delal. Je tvrdohlava jak mezek, ale dva tri roky neustaleho opakovani zacinaji mit efekt. Syn posloucha od zacatku lip a opravdu to s nim nedelam jinak, ja to jinak neumim. V zidlicce se dcera provztekala dvema lety, opravdu si nezvykla. Autosedacku toleruje od 2,5, kocar netolerovala nikdy
. Prebalovani teda nakonec pochopila - asi tak na posledni mesic, co jeste mela pliny.
Zakladatelko - mozna s tim dlouhodobe nic neudelas, ale snaz se s tim delat maximum - hlavne bud dusledna, je dost pravdepodobne, ze za par tydnu, mesicu, let to proste ditku docvakne.
@Natalka123 píše:
Omlouvám se, ale takovéto jsme si to neudělali. Každé dítě je jiné, to snad chápete, ne? Takže pokud vy máte děti hodné a klidné, neznamená to, že je takové každé a pokud není je to hned chyba rodičů. Dcera je v pohybu po celém bytě od 6 měsíce nikdy jsem ji nechtěla zavírat do postýlky nebo ohrádky takže slova typu nenene, tytyty zná velmi dobře a velmi dobře jim rozumí. Pouze nám na to teď začala prdet.
Každý tady teď začal řešit šuplíky, ty jsem zmínila pouze jako příklad toho, co celý den dělá a u hraček řve. Samozřejmě ji u toho nechám a nebezpečné šuplíky mám zabezpečené. Mě jediné co trápí je to jídlo, přibaleni a spaní ( to ne tolik), ale jak tady někdo psal, ze nezvládnu udržet 10 kilové dítě tak. opravdu nezvládnu. Mam strach, že ji někde něco skripnu, jak se se mnou rve a to rvani mi taky nedělá dobře a je mi ji líto. Když ji prikurtuju k židli, nebo kočáru byla by schopná se na tom obesit, co přitom vyvádí. :-/
ale to znam velmi dobre ale nejsem typ matky co stokrat neco opakuje ci vysvetluje, ale treba u prebalovani to byly taky boje a ono stacilo parkrat placnout na holou a jaky pak byl klid, nerikam ze svoje dite placam neustale ale jsou situace kdy to jinak nejde, prosly mi rukama 3 deti, kazde jine povahou ale vsechny vedely moc dobre co muzou a co ne, a ac jedno je velmi zive tak ale vychovane, takze opravdu je to tak jak si to udelas ![]()
@katule9 píše:
ale to znam velmi dobre ale nejsem typ matky co stokrat neco opakuje ci vysvetluje, ale treba u prebalovani to byly taky boje a ono stacilo parkrat placnout na holou a jaky pak byl klid, nerikam ze svoje dite placam neustale ale jsou situace kdy to jinak nejde, prosly mi rukama 3 deti, kazde jine povahou ale vsechny vedely moc dobre co muzou a co ne, a ac jedno je velmi zive tak ale vychovane, takze opravdu je to tak jak si to udelas
Tak na to musim reagovat, zkoušela jsem to uplně stejně, ale u nás tedy bez efektu, tak čím to bude?
Teď jí jsou dva roky a je to mnohem lepší. Já myslim, že nekteré děti v tom cca roce nejsou na nějakou výchovu ještě zralé, některé možná už jo, je to kus od kusu ![]()
@katule9 dneska jsem dokoupila ještě nějaké zarážky na dveře, aby se jí úplně nezavirali a neskripla si tam ruce, připravila jsem popruhy u židličky a psychicky jsem se připravila na přebalování v leze a uspávání aspoň u nás v té posteli. Proste ji tam budu nějak držet dokud to nevzdá a usne.
tak jsem na nás zítra zvědavá. Dnes ji celý den hlídala babička s dědou abychom si s manželem trošku odfrkli. Zajímavý je, že tam je úplně ukaznene dítě
nebo spíš to bude tím, že tam má dovoleno se snad i houpat na lustru tak si nemá na co stěžovat.
@katule9 píše:
presne takja rikam „jaky si to udelas takovy to mas“ pojmy typu narocne dite me fakt bavi..
Přesně
. Je to o výchově, naučit, co smí a nesmí a to co nejdříve
.
@Natalka123 Ještě k tomu přebalování. U nás hodně pomohlo dát jí do ruky třeba krém na prdelku, prostě něco do ruky, co jí zabaví, tak můžeš vyzkoušet.
@zuzukobylka to jí dávám do ruky pokaždé, aby aspoň stála na jednom místě a nelitala po bytě i ji nechávám, aby vytahovala ty vlhčené ubrousky ven a pak mi je podávala.
Nějak právě vůbec nemůžu přijít na to, co ji tak hrozně vadí na tom lehnout si na záda, začne se mi kroutit, jak kdybych ji pokladala na nože a hned přetáčet na břicho. Začala to dělat i v té postýlce právě a od té doby ji nejde uspat. Jak ji uspavam v kočárku tak i do něho ji musím nejdříve posadit a pak to opěradlo sní pomalinku položit, jinak je to to samé.
@brko Já taky nechala vyřvat v roce dceru, když jsem ji učila spát samotnou v pokojíčku
. Pochopila to a nijak ji to nepoznamenalo
… V pokojíčku spí ráda (BEZ STRESU) a usne rychle.
@Makca87 píše:
Přesně. Je to o výchově, naučit, co smí a nesmí a to co nejdříve
.
taky si to myslim, a mam to odzkousene na trech detech, kazdem jinem to treti je sice velky cislo neposedi ani chvilku ale i tak proste vi co smi a co ne..
@Natalka123 píše:
@katule9 dneska jsem dokoupila ještě nějaké zarážky na dveře, aby se jí úplně nezavirali a neskripla si tam ruce, připravila jsem popruhy u židličky a psychicky jsem se připravila na přebalování v leze a uspávání aspoň u nás v té posteli. Proste ji tam budu nějak držet dokud to nevzdá a usne.tak jsem na nás zítra zvědavá. Dnes ji celý den hlídala babička s dědou abychom si s manželem trošku odfrkli. Zajímavý je, že tam je úplně ukaznene dítě
nebo spíš to bude tím, že tam má dovoleno se snad i houpat na lustru tak si nemá na co stěžovat.
nejdulezitejsi je proste duslednost a trpelivost, jasne ze se to nenauci za tyden ale potrva to, no s tim usinanim pokud takhle zlobi u vas v postely tak bych ji normalne soupla do postylky bez milosti, nereknu kdyby plakala ze chce aby jsi byla u ni tak jo citit tvoji pritomnost ale kdyz vyvadi psi kusy tak bych asi byla nemilosrdna..
@Natalka123 Ale proč to vše děláš? Trapné zarážky do dveří, dveře mají svou funkci a hotovo. U nás třeba jsme měli zarážky oken, což je mnohem důležitější…
Co jsou popruhy u židličky? Máš rozum? To jako své vlastní dítě míníš přivázat?!
Evidentně je u prarodičů spokojená. Také ji musíš občas nechat volnost, já často nemohla ani na toaletu, všude bunkry z matrací, rozebrané postele a deky po zemi, polštáře střechy, no a? Neřešila jsem, proč také, nebyl důvod. Je to úplně normální a máme vše v genech zakódováno… ![]()
Nebuď akurátní, dítěti to ani trochu nevyhovuje, snaž se vrátit do dětství, budeš to mít mnohem lehčí…Jo a jídlo, no ona ti cácorka hlady neumře, stačí pít. A spaní je s tím spojené, jaképak uspávání?! Prostě režim a je hotovo, nic jiného neexistuje. ![]()
@Natalka123 kdo nezažil nepochopí a to si to může milionkrát pedstavit a nepřiblíží se ani zdaleka pravdě. Znám mám takového chlapečka, ráno otevře oči a hned jede na 1000% Teď už má dva roky a už si nechá leccost vysvětlit, ale jak ho chytne rapl, konec. Jak píšeš přebalování bitka, přebalovala jsem až když už to bylo na výbuch, oblékání další rvačka, jídlo naprosto stejně, za prvé byl nejedlík a v židličce vydržel tak 2 lžičky a konec. Dostal najíst jen v židličce, takže skoro nic, ani to ho nepřesvědčilo, že by tam měl sedět, celý den jsem nedělala nic jiného než pořád napomínala, vysvětlovala, trestala a někdy už ječela… pak jsem si jednou uvědomila, že přes den ode mě neslyší nic jiného než NE, vytýčila jsem mu jeden šuplík ve kterém mohl hrabat a snažila se ho směrovat tam, jídlo dostával v židličce i mimo ni, při řebalování dostal plácnutí na holou situaci to neuklidnilo ale z šíleného boje a záchvatu řevu, pak už byl jenom řev,… trvaloto celé do roku a půl, pak s eto začalo pomalu lámat, né že by byl vzorňák, ale někdy je jako anděl a jindy je jako reklama na totálního spratka, nemůžu říct, žebychom nebyly důslední, ale bohužel některé osvědčené metody a rady maminek unás absolutně nefungovaly, začala jsem to řešit po svém, tak abych se cítila i já dobře a je to lepší, ale někdy s tím neudělám nic i kdybych se rozkrájela
ale nevěš hlavu to neznamená, že taková bude pořád, neboj bude líp, ale vynutit se to nedá
přeji pevné nervy
![]()
@Makca87 píše:
@brko Já taky nechala vyřvat v roce dceru, když jsem ji učila spát samotnou v pokojíčku. Pochopila to a nijak ji to nepoznamenalo
![]()
… V pokojíčku spí ráda (BEZ STRESU) a usne rychle.
@Anturie píše:??jinak v pohode? Jako pokud tobe nevadilo nechat si devastovat domacnost fajn ale proc to nutis jinym..?Co je spatneho na privazanem diteti v zidly?
@Natalka123 Ale proč to vše děláš? Trapné zarážky do dveří, dveře mají svou funkci a hotovo. U nás třeba jsme měli zarážky oken, což je mnohem důležitější…Co jsou popruhy u židličky? Máš rozum? To jako své vlastní dítě míníš přivázat?!
Evidentně je u prarodičů spokojená. Také ji musíš občas nechat volnost, já často nemohla ani na toaletu, všude bunkry z matrací, rozebrané postele a deky po zemi, polštáře střechy, no a? Neřešila jsem, proč také, nebyl důvod. Je to úplně normální a máme vše v genech zakódováno…
Nebuď akurátní, dítěti to ani trochu nevyhovuje, snaž se vrátit do dětství, budeš to mít mnohem lehčí…Jo a jídlo, no ona ti cácorka hlady neumře, stačí pít. A spaní je s tím spojené, jaképak uspávání?! Prostě režim a je hotovo, nic jiného neexistuje.