Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zlobivé roční dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.12.15 21:02
@Natalka123 No spíš než být tvrdší na holčičku, tak vyměnit pediatra… Taky mám poměrně živé dítě (už druhé!). Židličku jsem vyřešila kšírama, sice se taky vzteká, ale po chvilce to vzdá, protože ví, že přes to vlak nejede. Kdyby nebyla připoutaná v židličce, tak se nikdo z nás nenají, protože bychom ji měli všichni furt v talíři, brala by nám příbory, jídlo, prostě nebylo by to dobré. Nejsem zastáncem toho, aby si dělalo dítě, co chce, ale tihle špunti prostě musí mít v rámci možností i nějakou tu volnost, abys pak právě za nimi celý den nelítala a nerovnala věci. Takže ta naše má určité hranice, za které prostě nesmí, ale na druhou stranu se snažím, aby byla spokojená. Proč by malé dítě nemohlo běhat s věcmi po pokoji a krámovat 
V určitém věku to dělají všechny děti. Tak zajisti skříňky a nech jen jednu, u které ti to tolik nevadí. Ono jim to dělá radost - vyndají to ze šuplíků, časem to tam zas nahází a tak pořád dokola.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:03
Jo a ještě k těm doktorům… vzpomínám si, jak synek lítal po ordinaci jak splašený. Na roční prohlídce doktorce vylezl na židli, na lehátko (z kterého začal posléze skákat dolů), pootevíral všechny skříňky a šuplíky a nakonec si sedl na dětskou židličku, která se s ním skácela k zemi. Já zpocená až kdesi, neustále jsem se ho snažila držet přijatelných mezích, což mělo za následek akorát jeho amok a naše paní doktorka naprosto v pohodě pronesla, že ho mám nechat na pokoji. 
Pak měl zase období kdy na sebe nenechal absolutně sáhnout a z návštěvy doktorů se stávala jedna velká bojová akce. A chtělo to fakt ohromně trpělivého doktora. No, naše doktorka naštěstí taková je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:08
Děkuji za odpovědi. Já si nemyslím, že by nebyla dcera normální, také to považuji za normální. I když jsem vyčerpaná opravdu hodně, ale ta dr mě donutila se nad tím zamyslet.
Myslím, že bude povahově po manželovi taková hodně urputna, tvrdohlava a vztekla 
spis bych ji potřebovala uklidnit alespoň ohledně těch základních věcí hold se budu muset hodit víc do klidu, obrnet trpělivosti kterou bohužel moc nemám a snažit se jí to nějak vysvětlit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:15
@Natalka123 Spíš být hodně důsledná. Zkus se nad tím zamyslet a nějak si říct, co pro tebe je a není důležité a za tím si pak stát i za cenu vztekání a nepohody. Co se týče spaní, tak nejsem zastáncem vyřvávací metody a popravdě on se ten spánkový režim dost mění, takže za měsíc to může být jinak, ale co se židličky a přebalování týče, buď neústupná a prostě drž, i kdyby tě škrábala akousala a uvidíš, že to vzdá a během pár dní se to zlepší a nechá se. Jako můžete si postupně vytvořit nějaký rituál, taky ji naučit něco, podle čeho pozná, co se bude dít. Já takhle třeba ukazuju na plínu a že musíme vyměnit, že tam má fuj, éé a já nevím, co ještě (barvitě se u toho ksichtím). Taky ji baví zdrhat, ale posledni dobou, když řeknu - pojď udělat hají, vyměníme plínu a prostě si sednu na postel a čekám, tak přijde, vyleze, lehne si a nechá se přebalit. Ono to zní jako utopie, ale ona ta možnost vybrat si a zdánlivě si dělat, co chci, je pro ty děti dost motivující. Teď je ještě malá a bude chvilku trvat, než to pochopí, ale začni s tím klidně už teď a uvidíš, jak postupně bude na takové věci reagovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:16
Normální roční dítě…a zlobení bych to fakt nenazvala, takhle malý dítě zlobit neumí, to prostě jen zkoumá, a má zlost, když mu to člověk nedovolí. mě teda všechny 3 děti sedět vydrželi, a vydrží u něčeho, i dost dlouho. děti co fakt chvíli neposeděly v tomhle věku, znám 2, oběma teď táhne na 6 let, oba v 10m chodili, a byly to demoliční čety. jeden z nich je pořád takovej živější, impulzivní, dost pohyblivej, ale pořád v normálu, ve školce s ním nemají problémy. druhej z toho vyrostl úplně, a te´d je to spíš klidnější dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pifinka
14.12.15 21:16
@Natalka123 Ahoj, taky mám roční, a s tím doktorem jsme na tom stejně, naprostá hysterie, doktorka kroutila hlavou, na odběr krve s ní musel tatínek, já bych jí neudržela a i tak jsme jí drželi tři a čtvrtá odebírala krev. No šílený, já i muž zpocený až nechci říct kde. Jinak na přebalení dávám něco novýho do ručičky, aby prohlížela a byla klidná, ale už mi teda docházej nápady na nový předměty. Když je nejhůř, dám kolečko okurky nebo kus rohlíku a ona kouše a nechá se přebalit. U jídla nám zase pomáhá dát jí do ruky taky lžičku, ona se soustředí aby taky něco nabrala a nepokouší se zdrhat. Hračky taky u nás naprosto zbytečný, ale objednala jsem magnetky na lednici s jejíma fotkama, tak u toho stojí a sundavá a nandavá a baví jí lego duplo, hlavně figurky a vždycky se zklidní u knížky, má ráda když ukazuju zvířata a předvádím jak dělají. No a spaní, to jsem teda řešila trochu brutálně, jistě by mě tady matky kamenovaly, ale prostě jsem jí týden nechala řvát, než pochopila a od tý doby pokládám do postýlky a odcházím. Držím pěsti 
- Citovat
- Upravit
14.12.15 21:16
@Natalka123 Mela jsem doma takovou dceru, mam doma podobneho syna. Za me tedy rovnez normal. Obrnit trpelivosti je dobra strategie - i kdyz v mem pripade s narozenim ditete bylo trpelivosti spousta, ale stihla se vycerpat dost zahy a uz nemam pomerne dlouho kde brat , jeste ze muz chodi domu z prace odpocinuty od deti. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:21
Takto se chova vetsina deti, zalezi na rodici jak a jakym zpusobem nebo zda vubec dite usmerni..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:26
@Pifinka Je docela škoda, když doktoři neznají základní fixaci. Pokud máte takovéto problémy, tak příště s sebou plínu (nebo šátek, či ručník). Plínu položíte na vyšetřovací lehátko, na to dítě, rychle dát křížem ruce a přes to tu plínu, za zády překřížit a chytit rukama, dítě si posadit na klín (pokud už sedí), aby se uklidnilo. Je to mnohem bezpečnější. Mé dcerce takhle šili ránu na hlavě, když jí byl rok, nedovedu si představit, že by jí u toho drželo pět lidí, byla by vystreslá mnohem víc, než když jsem jí měla na klíně (takhle zafixovaný to dítě udrží jeden člověk). Krev jí brali jen jednou z malíčku, a le to byla hodně malinká, teď bychom ji museli taky držet ve víc lidech 
Stačí očkování - já držím ruce, sestra nohy a doktor píchá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:27
A zatím co jsem tady psala příspěvek, tak můj skoro roční mi čorl ze stolu peněženku, dneska přišel rodičák, takže ne úplně prázdná, a celou ji vykramařil..když jsem si ho všimla, právě si hrál s tisícovkou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:30
@slavuska1 Jsem si vzpomněla na scénu z jednoho filmu - dítě, které ještě neumí ř, sedí pod stolem a stříhá tisícovku. Tatínek, aniž by se kouknul, tak se ptá: „Co děláš?“. Dítě: „Číhám!“, „tak číhej!“ No číhal, číhal a tatínek se pak divil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:34
Jej, něco takového jsem tu popisovala cca před půl rokem, kdy už jsem byla skoro k. o Můžu tě uklidnit, máš zřejmě úplně normální roční dítko. Taky jsem řešila jak je živá a všude leze. A sedět 2 vteřiny na jednom místě? Vesměs ji všechno zůstalo a jako bonus k tomu přidává své vražedné, vyčůrané, urážlivé, ignorující pohledy 
Takže neboj bude ještě hůř, ale že je hůř už možná tak moc nepoznáš, protože v té době už budeš mít všechno u zadku 
Já se v podstatě dopol otocim k vaření a otáčím se jen, abych zjistila jestli nevisí na lustru
Jinak jediný v čem jsem fakt byla nekompromisní, tak ta postel. Postýlka ani ň, takže jsem svolila k posteli, ale ani tam nechtěla ležet, tak jsem ji holt obejmula a držela a držela a drzela… Ne nijak sadisticky, ale aby nestala, max se otočila… Jooo, řevu to bylo, ale časem pochopila, za jak dlouho to ti nepovim, protože to už jsem měla fázi „vše u zadnice“ 
A když nesedí, tak nejí, teda jo, aspoň aby měla dvě tři lžíce a když nechce dáme za hoďku zas. No a když už udělá něco co nemá, tak jde do kouta, protože to je jediný co na ní platí, tam musí fakt stát a nikdo si ji nevšímá, což jsou pro ní 2 životně důležitý věci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:34
@Amys píše:
@slavuska1 Jsem si vzpomněla na scénu z jednoho filmu - dítě, které ještě neumí ř, sedí pod stolem a stříhá tisícovku. Tatínek, aniž by se kouknul, tak se ptá: „Co děláš?“. Dítě: „Číhám!“, „tak číhej!“
tak malej byl naštěstí teprve ve fázi prohlížení…všimnout si ho o půl minuty pozdějc, asi už by si ji cpal do pusy, jak ho znám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:35
@zrcadlo píše:
Tak já asi tu drsnější výchovu mám, v židličce se při jídle sedí, když mi vstával, držela jsem ho zespodu za nohy a nedovolila vstát. U přebalování se prostě musí přizpůsobit to dítě, holt bylo období, kdy u toho řval, ale neumím si představit honit ho po bytě. Na krámování měl vyhrazené šuplíky, věděl, kde může, a kde ne. Pomohlo pořád opakovat, zapojit ho do domácích prací, nandaval prádlo do pračky, luxoval apod., a ideálně utahat venku, což je v tomhle počasí o trošku horší.
Podobně, já třeba takové dítě doma neměla ani jedno, jak popisuje zakladatelka…Kramařit jsem je nechala, ale věděly, co máma dovolí a co je ne-ne.. Lítání u přebalování jsem neřešila nikdy, utíkání ze židličky taky ne, oblékání taky ne, na nočníku seděli obě v pohodě…Spaní od mala svou postýlku..
Tak nevím, asi se do mě některá pustí, ale je to i o výchově, ale živé dítě je živé dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.15 21:47
Zlobením bych nazvala to, když dítě ví, že něco nesmí dělat a přesto to dělá. Což roční nemá ani páru o tom, co smí a co ne Dělá jen to, co ty dovolíš, nečekej v tomhle věku vlastní úsudek dítěte. Vlastně úsudek nečekej ještě dlouho.. Moje roční dcera se trochu popisu taky podobá, ale které stejně staré dítě ne..Ale beru jí jako hodné dítě. V židličce se staví, jasně, proč by ne, no tak když to nechci, přikurtuju jí. Šuplíky taky krámuje, pár jich má povolených, některé jí vůbec nezajímají a některé mám prostě zadělané, že se tam nedostane. Kdyby chodila, pravděpodobně by taky lítala po bytě, však má taky nohy, tak ušima se odrážet nebude. Když potřebuju obléct a přebalit (dítě, ne sebe), prostě jí držím. Neříkej, že neudržíš nějakých 10kg, to je několikanásobně méně, než máš ty. Jen se neboj pevně sevřít, když sevřeš pevně, nebude schopná se hnout, zároveň jsi pořád ještě daleka toho, jí něco třeba zlomit. Řvát bude, to bude ještě nějakou dobu, kdykoli se jí něco nebude líbit, nemá to jak jinak vyjádřit. Zameř se na důležitý, tj. adekvátně věku vychovávat ohledně nebezpečných situací a zároveň se vykašli na nepodstatný. Se spaním jsem teď byla na dceru ošklivá, během nemoci si zvykla na noc usínat s dudlíkem a občas se na něj v noci probudit. I řekli jsme si dost, tak tři dny zpět začlo řvaní. Já byla naštěstí v horečkách, tak si to pamatuju mlhavě, oddřel to manžel. Včera už ječela necelých 5min a spala do rána, dnes večer vyjekla snad jen jeden nádech. Máš jediný malý dítě, to zvládneš, nejsou to ani dvojčata, ani není postižený, ani nemá dalších 6 sourozenců.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
