Změna u 9.měs miminka-separační úzkost?

141
19.10.20 08:30

Změna u 9.měs miminka-separační úzkost?

Zdravím, mám dotaz…
Naše holčička má za 4 dny 9.měsíců (ukončený). Někdy 10.října začala sama od sebe spát celou noc až do rána, je kojená, kojila jsem nad ránem kolem čtvrté, pak ráno po probuzení, v deset po svačině na usnutí, v 1 oběd příkrm, pak spaní v kočárku venku, kolem půl páté svačinka, po sedmé kojení před spaním. To noční kojení odpadlo samo od sebe, dva dny spala od 7 večer až do 7 do rána, třetí den se probrala kolem třetí v noci, ale dala jsem jí cucnout čaje a spala dál. Takto to šlo týden, někdy spala celou noc tak do 6-7, někdy se probrala, ale napila se čaje a zase usnula, vcelku rychle a sama. 8. den ve čtyři šel manžel do práce a psovi se nechtělo vstát (se psem chodí manžel, protože mě nemá kdo ráno miminko pohlídat, tak musí takto ráno s ním on, jinak podotýkám že manžel spí chudák na gauči už skoro půl roku, protože dost chrápe a malou tím budil a pes spí u mě v ložnici, protože zase budil manžela :roll: ale to je vedlejší), a jak jsme ho tahali ven tak to malou vzbudilo, nějakou dobu se převalovala, pak začala lozit po postýlce. Dostala napít, ale začala brečet, stoupat si v postýlce (leze, sedí sama, stoupá si už cca 3 týdny u nábytku, tam je ještě nejistá, ale v postýlce a v ohrádce tlapká už docela slušně), tak jsem nevěděla co by (nejsem zastánce vyřvávání), tak jsem ji nakojila, dala do postýlky a usnula. Doufala jsem, že to byla jednorázová záležitost, ale další den se to opakovalo. V 5 (ve stejnou dobu kdy jsem den předtím tedy nakojila) byla vzhůru a zase - zkusila jsem dát čaj, ale byl řev. Tak jsem ji nakojila a pak nějak usnula. Dnes ráno to samé, v pět vzhůru, stašlivý pláč, tak jsem nakojila, ale neusnula, dala jsem ji do postýlky, zase pláč, nepomohlo ani nosit a houpat, ze zoufalství jsem ji vzala k sobě do postele, ale to bylo ještě horší, úplný hysterák, tak jsem holt vytáhla prsa… ani nepila, jen dumlala, tak jsem ji chvilku nechala, pak dala do postýlky a asi za 10minut nakonec usnula. S tím je spojená ještě jedna změna - po obědě ji vždy dám do postýlky, kde si hraje a já se zatím obléknu a připravím věci na ven, vždy byla klidná, teď od včera najednou brečí, stojí u špruclí, volá „mamamama“, to stejné když přijdeme domů, po svačině jsem ji vždy dala do postýlky, kde si hrála a já zatím rychle připravila věci na večer a sobě jídlo do talíře (abych pak večer až malá usne nešramotila), opět pláč… Co se děje? Vím, že jí asi zase rostou zoubky (má obě spodní jedničky a pravou vrchní jedničku venku, teď asi jedou ty spodní další…) nebo je to nějaká forma separační úzkosti? S manželem i s babičkou je v pohodě, resp. s manželem když ji joooo zabaví, tak ok, ale včera večer plakala i jemu, než jsem se vrátila. Separačka? Omlouvám se za sloh, chtěla jsem to popsat celé. Jinak podotýkám, že podle mě jinak spí dobře přes den i v noci (krom toho nad ránem), dobře jí, nemocná mi nepřijde, teploty nemá, kadí a čůrá dobře, je hravá, veselá, zvídavá. Spí ve své postýlce vedle mojí postele, dudlík od 3.měs nepoužíváme (nechtěla ho), zavinovačku jsme nepoužívali nikdy (nesnáší ji od porodnice), stejně tak v posteli u mě spát nechce, to je vyloženě řev jako když ji na nože berou. V noci si přijdu komplet jako máma na prd že nevím, co jí je :,(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
241
20.10.20 10:31

Asi to bude jedno s druhým, teda zoubky se separační úzkostí a asi i vývojem, bych řekla. Já takovej kolotoč taky vnímám od toho 9 měsíce, pořád by se jen nosil a tulil, když odejdu z jeho dosahu je to problém, teď (12m) už je to lepší… Od 2 měsíců spal sám v postýlce, akorát jsem ho v noci 2× nakrmila UM, ale vždycky se obrátil a spal dál. Teď kolem 10m začal vyloženě lézt ke mně do postele a chce spinkat se mnou. Je už větší, začíná si uvědomovat sám sebe a začíná se rozhodovat, co chce.. Jsou horší a lepší dny. Ale jít do náruče k ostatním už problém nemá. Prostě jsem s ním. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
141
20.10.20 11:10

@Polnik Ok, moc děkuji za reakci, také to vnímám podobně… naše malá je tedy vcelku živel od začátku :) dokud je na zemi a může mě najít, když jdu třeba do koupelny pověsit prádlo, tak je to ok, ale jak je sama v postýlce, tak asi tím, že se nemůže vydat mě hledat, tak se bojí kde jsem… každopádně dnes ráno jsem prostě nakojila bez zkoušení čaje atp., sice jsme byly vzhůru, ale malá neplakala a to je pro mě důležité :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama