Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
K tomu breku. Má za sebou už dvě operace (nic vážného). Od mala se bojí cizích lidí a jak si ho ty sestřičky braly na sál, tak z toho měl panickou hrůzu. No a tady v jeslích mi ho vlastně berou z náručí úplně stejně, s jeho stejným řevem. Že je kluk hysterka a vzteklej, že řve kvůli všemu, to vím, ale tohle je jiné ![]()
Já jsem měkota…jestli se budil i v noci s pláčem, ještě bych mu dala čas a počkala.
Doporučuji o skolce mluvit a to samozřejmě pozitivně, u nás hodně pomáhá to, že jsem začala domácnost řešit když malá spí a věnuji se fakt ji. Hodně lidí mě bude mít za blázna, ale podle mě pomáhá i to, že s malou spíme. A navíc stále kojim, taky na ni je vidět, že toho má nad hlavu. No prostě zpracovat nové zážitky a informace není snadné. Hodně malé o všem povídám a i když je mi jasne, že uplne přesně nechápe. Tak prostě vi, že maminka do práce musí. A mě třeba Baru onemocněla po 14ti dnech a ja vim, že to bylo mimojine i proto, jak to snasim v práci ja. Doporučuji se hodit co nejvíc do klidu a tím pomoct dítěti. ![]()
Vim, že je to těžké, ale na malé je vidět, jak se na ni odráží moje psychika.
@joker.l Asi takhle, jekot při přebírání je normální, ten bych neřešila, ale ten pláč v noci už úplně ne.
Pokud si z prahy, nebo většího města, tak bych teda vyměnila jesle. Některé děti potřebují tu adaptaci prožít jinak. Určitě není dobré děti lámat.
Rozhodně bych nikdy nenechala děti u babiček, ani kdyby byly miliónové..
Já bych ho na tvém místě nechala v jeslích, on si zvykne..Zatím chodil jen týden, musí si zvyknout na tu pravidelnost. Když mu ustoupíš teď, budeš s ním mít později snad ještě větší problém..Vím, že se ti to zdá drsné, ale já bych to vydržela..
@zrzana2 píše:
Pokud si z prahy, nebo většího města, tak bych teda vyměnila jesle. Některé děti potřebují tu adaptaci prožít jinak. Určitě není dobré děti lámat.
Taky bych zkusila nějaké jesličky, kde je pár dětí a je to tam takové víc rodinné..A postupně prodlužovat dobu pobytu, aby pochopil, že se pro něj maminka vrátí..
@Silwinka87 přesně. Důležité je aby dítě mělo pocit, že do jeslí se chodí za dětmi, hračkami a srandou a máma se vždycky vrátí.
@zrzana2 píše:
@Silwinka87 přesně. Důležité je aby dítě mělo pocit, že do jeslí se chodí za dětmi, hračkami a srandou a máma se vždycky vrátí.
No přesně o to se snažím, ale nechce o „školce“ ani slyšet. Jak se o ní zmíním, hned začne brečet, že tam nechce.
Mám o tom tedy mluvit aby „věděl“ nebo mlčet?
Jinak jesle u nás jiné nejsou ani náhodou. Tady do těch jsem ho musela přihlásit s dvouletým předstihem. Je tu 25 dětí do tří let a na ně 4 učitelky. (jediné, co mi na nich od pohledu vadí, že to jsou mladé bezdětné holky, tudíž mám pocit bez toho „mateřského pohledu na věc“)
@j.a.n.i1 píše:
@joker.l Asi takhle, jekot při přebírání je normální, ten bych neřešila, ale ten pláč v noci už úplně ne.
A co s tím?
@joker.l píše:
A co s tím?
Těžko říct
a ještě hůř radit… každé dítko je prostě jiné a co funguje u jednoho může druhému ublížit. Ale hleděla bych na to z pohledu dítěte, i kdyby to znamenalo, že ho bude hlídat babička generál, čímž neříkám, že máš ty jesle odpískat rovnou, ale zároveň to nelámat natvrdo.
A ad babička generál, dovedu si to živě představit, my s takovou bydleli, tak myslím, že mohu dát i celkem objektivní pohled ze strany toho dítěte, tomu dítku to nijak neublíží, na prášky z toho budete jen vy
dítě s tím začne mít problém až ve vyšším věku, ale to bych jednak teď neřešila a druhak spolu nebydlíte, takže to už bude jiné.
@j.a.n.i1 píše:
Těžko řícta ještě hůř radit… každé dítko je prostě jiné a co funguje u jednoho může druhému ublížit. Ale hleděla bych na to z pohledu dítěte, i kdyby to znamenalo, že ho bude hlídat babička generál, čímž neříkám, že máš ty jesle odpískat rovnou, ale zároveň to nelámat natvrdo.
A ad babička generál, dovedu si to živě představit, my s takovou bydleli, tak myslím, že mohu dát i celkem objektivní pohled ze strany toho dítěte, tomu dítku to nijak neublíží, na prášky z toho budete jen vydítě s tím začne mít problém až ve vyšším věku, ale to bych jednak teď neřešila a druhak spolu nebydlíte, takže to už bude jiné.
Díky, já to ani tak nemyslela, že by tím bylo dítko nějak negativně ovlivněno (my to jako harantíci taky nepociťovali), to jen já a partner (tedy hlavně já, protože já s ní jsem převážně v kontaktu) to neseme velmi těžce.
Dobře, jesle zkusíme znovu. Je nějaká obecná doba, za jak dlouho už má být zvyklý v těch jeslích? Teda spíš, když se to nesrovná, jak dlouho mám čekat??
@joker.l já bych si pro takovou babičku ukousla pravou nohu v kyčli. Nějakej párek a neslušná básnička, pché, mnohem, mnohem důležitější je, že nerozmazluje a chce hlídat a chce hlídat i přes rozpory.
Já momentálně bojuju s tříleťákem ve školce a balím to, začal se počurávat, celé dopoledne prořve, peču na to.
V tvé situaci bych jednoznačně volila babičku ![]()
Tak v tomhle případě, pokud nemůžeš dát jinam - určitě bych brala babičku. Kamarádce se dcerka také takto sekla a pomohlo až dát jinam. Jinak já teď dávala také čerstvě dvouletého a strašně moc pomohlo, že jsem mohla jít do té třídy s ním. On pořád pojď, mami, pojď! Vzala jsem ho tam, pobyla jsem tam s ním 10 minut a už se chytil. Starší mi také ve školce vyřvával (šel ve 2 a třičtvrtě), ale nebylo to řvaní celý den. Vždy se uklidnil a hrál si. Já chápu, že se bojíš vpustit víc do života babičku, ale za mě tedy lepší, než způsobit malému trauma. ![]()
@Bibi239 píše:
@joker.l já bych si pro takovou babičku ukousla pravou nohu v kyčli. Nějakej párek a neslušná básnička, pché, mnohem, mnohem důležitější je, že nerozmazluje a chce hlídat a chce hlídat i přes rozpory.
Já momentálně bojuju s tříleťákem ve školce a balím to, začal se počurávat, celé dopoledne prořve, peču na to.
V tvé situaci bych jednoznačně volila babičku
Tak ono to právě není o párku či sprosté básničce, kdyby ano, jsem v klidu. Samozřejmě, že kdyby se mi měl začít počůrávat, či něco podobného, nebudu ho do jeslí nutit za každou cenu. Šlo mi spíš o to, jestli to mám vůbec znovu zkoušet, případně jak dlouho…