Zvládnu roli matky samoživitelky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Kolik ti je? Pokud budeš mladá maminka, asi nebudeš mít problém sehnat náhradního tátu… ale já osobně jsem proti tomu. Nevím, z jakého důvodu ste se rozešli (a taky chápu, že důvod mohl být vážný nebo nepříjemný) a z toho důvodu bych nechtěla vychovávat dítě sama. Ono přeci jen - to dítě se bude později neustále ptát na tátu a ty budeš dělat, že neexistuje, protože… (dosadit si). Nás taky otec opustil a vyrůstala jsem jen s matkou, slovo táta bylo zakázané slovo a když už, vždy se neslo v negativním duchu. Takže jsem pro interrupci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kolik je ti let? Jinak, bez otce, bez práce…jak bys dítě sama uživila…To je marné. Prostě budeš mít poučení do budoucna. Potrat je stejný úkon jako kyretáž po zamlklém těhotenství v prvním trimestru a opravdu výjimečně už žena nemůže mít děti. Držím palce,. Ať je to brzy za Tebou a bez komplikací. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lehka cesta vede pres potrat, ta tezsi spociva v brigadach, slozite vysouzenych alimentech a hlidani rodici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
V tvém případě bych volila potrat. Nemáš penize, čeká tě nová práce, otec dítěte ho nechce, s tebou není, rodiče pomoci nemůžou.. tady není o čem, tedy pro mě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Víš co, to je různý. Naši spolu zůstali přes všechno zlé a škaredé, protože na vesnici a co by řekli lidi a bla bla bla, a já jsem přesvědčená, že kdyby se rozvedli, tak mám dneska otce ráda. Takhle se to prostě blíží skoro nenávisti. Tedy on už zemřel před pár lety, ale pořád jsou věci, který mu neodpustím, ani smrt to nesmaže. Tak já jen trošku mimo téma, s omluvou, jenom reakci na to tvoje dětství,,, že to vždycky není jenom tak. A asi to nebudeme rozebírat a už vůbec se nechci hádat 
zakladatelko: já proti potratům zas až tak nejsem, pokud jsou odůvodněné…věk, zabezpečení… Já jsem taky samoživitelka, plánovitě /díky zkušenosti s mým otcem/, a v pohodě to zvládám. Na mateřské trošku pomáhala mamka, přiznávám, a bylo to fajn, ale jak jsem pak šla zpět do práce, tak v poho. Záleží na spoustě věcí, a to musíš vědět ty sama nejlíp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, moc na výběr asi nemáš 
Ex dítě nechce, tebe čeká nová práce, nemáš peníze, rodiče sice fajn, ale finančně ti pomáhat nemůžou. Zvaž to no, ex by ti časem třeba něco platil, ale počítám že když dítě nechce, tak bys to musela řešit soudně a to taky není hned. Kolik ti je?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Je mi 23 let. Přítel si našel jinou a proto už spolu nejsme. Vážím si Vaších odpovědí. Asi bude opravdu rozumné jít na potrat. Musím si to ještě pořádně rozmyslet ale čas se krátí.
- Citovat
- Upravit
Jestli se ptáš na názor, tak já bych do toho nešla. Jsi bez peněz, rodiče nemají jak pomoci, vše by bylo na tobě. Na alimenty se spoléhat nejde, jestli se svým ex už teď vycházíš tímhle stylem, tak bych do toho dítě vůbec nepletla, budeš mít jen starosti, ty i to dítě. Vysoudit alimenty je jedna věc, skutečně je dostávat druhá. A v neposlední řadě je za dveřmi krize jako kráva, ceny poletí nahoru jako raketa, s prací může být časem problém. Za mě ne. Jsi ještě mladá, kdyby ti bylo třicet, tak bych to možná riskla, ale jsi mladinká.
Příspěvek upraven 30.03.21 v 18:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No a jaký máš náklady na bydlení, stravu, kolik našetřeno atd? Můžeš jít třeba bydlet k rodičům aby jsi měla menší náklady na bydlení a až bude dítě větší tak hlídání aby jsi mohla jít někam na brigádu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jak to máš s bydlením? Platíš nájem, nebo jsi ve svém, u rodičů?
Měla bys nárok na PPM? Pokud jo, a rodičák by sis rozložila do 2 let dítěte, vychází to na 16,5 tisíce měsíčně..
Píšeš, že máš obětavé rodiče. Nám rodina finančně nepomáhá, ale hodně syna hlídají, takže cca od roka si trochu přivydělávám.
Nezní to jako ideální situace, ale ani bezvýchodná..během těhotenství můžeš zkusit ještě něco našetřit a pokud bys mohla počítat s pomocí rodičů, nemusí to být nezvládnutelné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Noo ja mam pocit, ze kazdy clovek moze zvladnut to, co si nalozi na chrbat. ako sa aj vravi boh/zivot nam nalozi tolko, kolko sme schopni uniest.
osobne sa radsej snazim vzdy spravit maximum co mozem a nemusim potom riesit pripadne dilemy ako spominas… (vycitky atd)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pro nekoho je prijatelnejsi potrat, pro nekoho adopce, pro nekoho velmi skromny zivot od vyplaty k vyplate. Vlastni zkusenost nemam, ale posledni dobou vidam reklamy na hnuti pro zivot, tak kdyby ses rozhodla dite si nechat, treba by nejaka organizace pomohla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zvladnout se to da, zvladly to jine, zvladnes taky.. jestli budes litovat potratu nebo ne, to ti niko nerekne, ja mam tri kamaradky, co byly na potratu, dve, ze byly v podobne situaci jako ty a jedna, ze iz byla dost stara a nelituje toho ani jedna..ale to nezname, ze ty litovat nebudes..verim, ze dnes uz je medicima daleko a neplodost po miniinterupci neni bezna… jestli si chces dite nechat, tak proto, ze ho opravdu chces, ne proto, ze ti rika okoli, ze bys mela, nebo pro nejaky pocit viny… ciste za me, ja nych na potrat sla…jo a pritel..nechce hlasit k diteti..no, to ma blby, nema na vyber, jednou je jeho otec, minimalne bude platit a nova pritelkyne bude skakat radosti, ze ceka dite aaaaa bude dalsich 18 let platit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud rodiče jen nemají vysoké příjmy a úspory, ale bydlí ve svém a je možnost být u nich (tzn. dostatečně velký dům a rodiče s tím souhlasí), tak bych zvažovala, že si dítě nechám - po dobu PPM/rodičáku můžeš finančně naopak rodičům přilepšit podílem na nákladech na bydlení, dále prací (nadělat dřevo, starat o zahradu atd.). Zároveň asi budou na dítě zvyklí a snáz třeba v sobotu pohlídají, abys mohla na brigádu apod.
Pokud rodiče bydlí v nájmu a sami nemají krytá záda, tak bych do toho tedy nešla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Ahoj holky,
jsem momentálně v těžké životní situaci a nevím jak se správně rozhodnout. Touhle cestou bych ráda věděla, zda byla některá s maminek v podobné situaci a jak to vše vyřešila.
Nedávno jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. S přítelem už nejsme a ani se nechce hlásit k dítěti. Nejsem si jistá, jestli zvládnu výchovu sama. Je to hrozné vůbec takto nad tím přemýšlet. Vždy jsem byla proti interrupci a o to je to horší. Mám nastoupit do nové práce a finančně na tom nejsem dobře. Mám hodné a obětavé rodiče ale ani oni nejsou dostatečně finančně zabezpečené, takže bych nemohla po nich žádat peněžitou pomoc.
Dá se to v takové situaci vůbec zvládnout? Co když si ho nechám a nebudu mu moct dopřát život jaký si zaslouží? A Nebo.. Co když podstoupím interrupci a začnu toho velice litovat? Nebo nedej bože nebudu moct v budoucnu otěhotnět? Jaké je přijatelné řešení?
Všem děkuji za odpovědi.