České Milovy jsou vesnice, místní část Křižánek v Kraji Vysočina a okrese Žďár nad Sázavou.
Historie České Milovy vznikly v roce 1648, kdy si zde začali dělníci z blízké železářské huti na Březinách stavět domky. Od svého vzniku patřili k rychmburskému panství. V roce 1835 zde byla postavena sklářská huť. Později přibyla škola a dále pekárna, masný krám a domky pro skláře a jejich pomocníky. České Milovy tvořily spolu s Českými Křižánkami jednu obec: v letech 1850–1927. V roce 1927 se osamostatnily. V té době byly součástí politického okresu Chrudim, soudního okresu Hlinsko. Obec byla samostatná až do roku 1975, kdy byla přičleněna ke Sněžnému, ačkoliv spádovost byla vždy spíše do Svratky. Roku 1990 získaly České Milovy samostatnost, ta trvala do roku 1999, kdy se staly součástí Křižánek.
Skelná huť
Roku 1835 zde založila rychmburská vrchnost skelnou huť, která dosáhla značné proslulosti. Při huti vznikla soukromá škola, obydlí pro skláře a pomocníky a několik krámů. V milovské sklárně byl vyráběn velký sortiment výrobků vysoké úrovně, výrobky byly vyváženy do Rakouska, Španělska, Francie, Asie i Ameriky. Na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 získalo milovské sklo první cenu.
V roce 1886 byl provoz sklárny zastaven z důvodu velké vzdálenosti od železnice a v letech 1893–1894 byly téměř všechny budovy sklárny zbořeny. Do začátku 20. století fungovala ještě brusírna.
Současnost České Milovy jsou především rekreační osadou, není zde obchod a je zde pouze jeden hostinec, nejbližší zázemí má osada na blízkých Křižánkách nebo Svratce, autobusové spojení je na lince Svratka–Polička.
MILOVSKÁ NAUČNÁ STEZKA
Okružní naučná stezka má 20 zastavení. Vychází od mostu přes Svratku, míří pod Čtyři palice a přes České Milovy se vrací zpět. Naučné tabule vyprávějí Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi - o někdejší slávě zdejší sklárny a o sklářské osadě, o skalách, o lese, o řece Svratce a o Českých Milovech.
Délka : 4,7 km
GPS : 49.6761433N, 16.0865533E
PŘÍRODNÍ REZERVACE ČTYŘI PALICE Čtyři skalní útvary, jejichž podobu modelovalo mrazové zvětrávání v pleistocénu (starších čtvrtohorách). Největší z nich je Čtyřpaličatá skála, dlouhá 50 metrů, vysoká 33 metry, s výraznými „palicemi“ - tedy čtyřmi skalními bloky - na vrcholu. Další jsou Děvín, Tvrz a Opomenutá. Od skal sbíhají dolů balvanové proudy.
Les v okolí skal tvoří převážně smrk ztepilý a buk lesní s příměsí jedle bělokoré, javoru klenu a jilmu horského, na skalách se zachoval bor ze zakrslými borovicemi lesními, jeřábem ptačím a břízou bělokorou.
Vyhlášená rozloha : 37,25 ha
GPS : 49.6863175N, 16.0915017E
SKALNÍ ÚTVAR ČTYŘI PALICE Čtyři palice jsou skalní útvar tvořený třemi skalními bloky (Děvín, Paličatá, Tvrz) a skalním hřebenem Opomenutá v přírodní rezervaci Čtyři palice. 50 metrů dlouhý a až 33 metrů vysoký skalní útvar vznikl ve starších čtvrtohorách, je tvořen ortorulami.
GPS : 49.6862575N, 16.0933406E
VRCH ČTYŘPALIČATÉ SKÁLY
GPS : 49.6860267N, 16.0932872E
PŘÍRODNÍ MEANDRY SVRATKY U MILOV
Rezervace zahrnuje meandrující tok Svratky, slepá ramena, tůně, mokřady a lužní lesíky. Vyskytuje se zde množství chráněných a ohrožených druhů rostlin a živičichů. Z rostlin je to například rdest alpský, všivec lesní, prstantec májový. Ve vodě žije mihule potoční, v porostu hnízdí chřástal kropenatý, krutihlav obecný, vodouš kropenatý, hýl rudý a další.
Návrhy na vyhlášení rezervace na tomto výjimečném území se opakovaly od 70. let, do úspěšného konce se je podařilo dotáhnout až v roce 2014.
Vyhlášená rozloha : 60,76 ha
GPS : 49.6719369N, 16.0888842E
