Obec Doupě se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 101 obyvatel.
Název
Název se vyvíjel od varianty Daupie (1678, 1718), Daupe (1720), Daupie (1751), Daupie a Daupě (1846) až k podobám Doupie a Doupě v roce 1872. Místní jméno pochází ze slova doupě a znamenalo ves, která leží v místě připomínající doupě (v uzavřeném dole či díře).
Historie
První písemná zmínka o obci (v telčském urbáři) pochází z roku 1580. Ves Doupě byla od 16. století součástí telčského panství až do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Doupi 148 obyvatel, z toho 72 mužů a 76 žen ve 20 domech a 33 domácnostech. Z nich se živilo 8 zemědělstvím, 4 živnostmi a 1 obojím, vedle 20 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Telč a faře tamtéž. Z Doupě se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče.
Správní začlenění obce od roku 1850
Do roku 1849 bylo Doupě součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhalo politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo vletech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči.
Po osvobození v květnu 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a po územní reorganizaci od přelomu let 1948 a 1949 pod správní okres Třešť a nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 se stalo součástí správního okresu Jihlava v Jihomoravském kraji až do zrušení okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byla místní částí Telče, od 1. ledna 1992 je samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.
Vývoj obce do současnosti
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 497 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 kameník a 1 obchodník se smíšeným zbožím. K roku 1924 se uvádí: lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, zpracování kamene, tírna lnu a hospodářství fy F. Foit, živnosti: 1 hostinský, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 švadlena, 7 hospodařících rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931. JZD vzniklo roku 1949, roku 1962 bylo sloučeno do JZD Roštýn Třeštice a to roku 1976 do JZD Roštýn Hodice. Po roce 1945 bylo postaveno: kulturní dům, kravín, haly na zpracování kamene, 4 obytné domy.
Přírodní poměry
Doupě leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Růžené, 2 km jihozápadně od Třeštice a 6,5 km od Hodic, 6 km západně od Sedlejova, 5 km severozápadně od Studnic, 6,5 km severně od Telče, 4,5 km severovýchodně od Vanova a 2 km od Vanůvku a 5 km od Řásné a 3 km východně od Řídelova. Geomorfologicky obec leží na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťská pahorkatina a Řásenská vrchovina. Průměrná nadmořská výška činí 593 metrů. Nejvyšší bod, Vyštěnec (688 m n. m.), leží v severní části obce. Vsí protéká Třešťský potok, na němž se rozkládá Doupský rybník. Západně od Doupěte se do Třešťského potoka ze severu vlévá bezejmenný potok, na němž leží v katastru obce leží rybník Kokšovka.
Západně od obce se rozkládá evropsky významná lokalita Šilhánky, kde žije kuňka ohnivá. Dále se zde nachází evropsky významná lokalita a přírodní rezervace Roštýnská obora, kde žije netopýr černý. Další evropsky významná lokalita a přírodní rezervace se nazývá Doupský a Bažantka, která je chráněná pro přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition a ohrožený rostlinný druh Nuphar pumila. Památná 37metrová douglaska tisolistá roste na okraji lesní školky u hradu Roštejn, její stáří bylo v roce 1994 odhadováno na 130 let.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 42 domech 270 obyvatel. 270 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 268 římských katolíků a 1 evangelík. Škola
Roku 1788 zde byla zřízena náboženským fondem škola, k níž byly přiškoleny Řídelov, Studnice, Třeštice a Vanůvek. Původně se učilo v soukromém domě, roku 1805 byla postavena škola, roku 1882 přestavěna a rozšířena na dvoutřídní. V 70. letech 20. století byla škola zrušena a žactvo převedeno do Telče a Třeště.
Obecní správa a politika
Doupě je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Otto Christián.
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firmy KERAMICKÉ CENTRUM DOUPĚ o.p.s. a EcoPal, s.r.o. Obcí prochází silnice III. třídy č. 11262 z Třeštic do Vanůvku. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Telč, Mrákotín, Studená a Jindřichův Hradec. Obcí prochází cyklistické trasy č. 16 z Růžené do Vanůvku a č. 5123 do Třeštic a žlutě značená turistická trasa z Roštejna do Volevčic.
Pamětihodnosti • Boží muka před vesnicí • Hrad Roštejn s přilehlou zahradou a zbytky opevnění. V roce 1915 hrad vyhořel, a do poloviny 50. let 20. století byl stavebně obnovován. Nyní je součástí Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Zajímavosti
V okolí obce se natáčely filmy Z pekla štěstí a Dům U Zlatého úsvitu.
SOCHA SVATÉHO HUBERTA
GPS : 49.2519447N, 15.4261183E
MUZEUM VYSOČINY ROŠTEJN
Muzeum Vysočiny na hradě Roštejně je pobočkou jihlavského muzea. Stálá expozice dokumentuje nejen samotnou historii hradu. Návštěvníci zde mohou zhlédnout i sbírkové předměty, které představují způsob života a řemeslný um našich předků v této oblasti Vysočiny.
Kontakt
Telefon : 567 243 738
E – mail : rostejn@cmail.cz
Web : muzeum.ji.cz
HRAD ROŠTEJN
Gotický hrad s dominantní sedmibokou věží, ukrytý v lesích, má svůj počátek v 1. polovině 14. století. Později se rozrostl o předhradí, které však bylo zničeno husity. Vlastní hrad se dobyvatelům ubránil. V období renesance, ve 2. polovině 16. století, byl přeměněn v lovecké sídlo a okolní les v oboru. Obytnou funkci hrad ztratil na počátku 19. století, obora byla zrušena o sto let později. Dřívější goticko-renesanční podobu zchátralému sídlu vrátila rekonstrukce ve 2. polovině 20. století.
V současnosti si pro návštěvu hradu můžete vybrat ze dvou prohlídkových tras. Ty vás provedou gotickým a renesančním palácem, jejich interiéry a seznámí vás s celkovou historií objektu. Druhá trasa vede skrz malý ochoz s expozicí českých strašidel, hradní kaplí nebo výstavním a botanickým sálem.
Pro veřejnost je také zpřístupněna hradní věž s cennými renesančními nástěnnými malbami a dobovým mobiliářem. Za hezkého počasí se můžete pokochat výhledem do okolní krajiny.
Historie a pověsti
Historie
Stručná historie
Goticko-renesanční lovecké sídlo se zvedá na skalnatém vrchu v výšce 677 m.n.m v romantické krajině Javořických vrchů. Hrad byl budován kontinuálně v průběhu 14. a 15. století pány z Hradce. Jeho název (původně psáno německy Rosenstein) připomíná erb rodiny zakladatelů – zlatou pětilistou růži v modrém poli. Hrad byl zřejmě již od počátku zamýšlen coby lovecký, v počátcích své existence plnil ale zřejmě i strážní funkci. V průběhu druhé poloviny 16. století nechal objekt přestavět tehdejší majitel Zachariáš z Hradce. Dalšími majiteli byli Slavatové z Chlumu a Košumberka, Lichtensteinové z Kastelkornu a Podstatští Lichtensteinové. V roce 1915 Roštejn po úderu blesku do hradní věže vyhořel. Po skončení II. světové války byl objekt spolu s celým panstvím Telč zestátněn. V tomto období byly započaty první zásadnější opravy (1958) a část hradu byla pro veřejnost otevřena v roce 1969. To byl již Roštejn ve správě jihlavského muzea, které po dalších opravách zpřístupnilo zbytek hradu v roce 1982. Poslední velká rekonstrukce a s ní spojená úprava expozic proběhla v letech 2017 – 2020 a byla financována v rámci programu IROP. Hrad je v současnosti majetkem Kraje Vysočina a je ve správě Muzea Vysočiny v Jihlavě p. o. V interiérech jsou k vidění sbírkové předměty právě z jihlavského muzea a jeho poboček, původní vybavení Roštejna se až na výjimky nedochovalo.
Historie v datech • 1339 – páni z Hradce získávají od českého krále Jana Lucemburského Telč • první polovina 14. století – počátky stavební aktivity na hradě (doloženo archeologickými nálezy na hradě) • 1353 – první písemná zmínka týkající se hradu (v zemských deskách brněnských) • 1569 až 1584 – zásadní renesanční přestavba objektu na popud Zachariáše z Hradce • 1604 – právem dědiců přešlo panství do rukou Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka • 1691 – právem dědiců přechází panství do rukou Kryštofa Filipa Lichtensteina z Kastelkornu • 1796 – právem dědiců získává panství Leopold I. Podstatský z Lichtenstein • 1915 – požár hradu způsobený úderem blesku do gotické věže • 1923 až 1928 – provizorní oprava krovů a střech • 1945 – konfiskace majetku československým státem • 1945 až 1951 – správu hradu zajišťují Státní lesy v Telči • 1951 až 1960 – Roštejn pod správou Okresní osvětové komise v Třešti • 1958 – počátek opravy hradu • 1964 – převzetí objektu Muzeem Vysočiny v Jihlavě • 1969 – hrad zčásti zpřístupněn veřejnosti • 1977 až 1981 – další stavební úpravy • 1982 – plné zpřístupnění interiérů pro veřejnost • 2006 – zahájení komplexních oprav hradních střech, Lesy ČR obnovují Roštejnskou oboru • 2009 – otevřena nová expozice původní černé kuchyně spojená s pokladnou • 2012 – zahájena komplexní rekonstrukce elektroinstalací • 2016 / 2017- zisk dotace EU z programu IROP na obnovu hradních expozic a zahájení prací 2017 – 2020 – realizace projektu „Hrad Roštejn – zpřístupnění nových expozic“ financovaného z programu IROP 2021 – Roštejn obdržel dvě ocenění v rámci soutěže Stavba Vysočiny
Pověsti
Jak čert stavěl Roštejn
Pán na Telči chtěl mít na kopci na skále hrad, ale neměl peníze ani stavitele. Upsal se tedy ďáblu, který dokonce slíbil postavit hrad za pouhou jednu noc. Nosil kameny od Telče a stavbu by do rána určitě stihl postavit. Ale na Starem Městě žila chytrá selka, která hradního pána tajně milovala. Před rozedněním proto probudila kohouta, ten zakokrhal a hloupý čert si myslel, že už je ráno. Stavbu proto nedokončil. Poslední kámen odhodil vztekle směrem ke Staroměstskému rybníku a pán tak byl zachráněn od pekelných sil.
Loupeživý rytíř
Kdysi prý žil na Roštejně velice krutý rytíř, jenž nadevše miloval peníze. Nestačilo mu, že do krve sdíral své poddané, ale s bandou vyvrhelů často vyrážel do okolí, aby vraždil a loupil. Nakradené zlaťáky pak pečlivě schraňoval v sudu ukrytém hluboko v podzemí hradu. Když už měl sud téměř plný, onemocněl a zemřel. Boží trest ho však neminul. Proměněn v šeredného čerta sedí na svém krví zbroceném pokladu. Bez zamhouření oka ho musí hlídat až do soudného dne.
Prohlídkové trasy
Trasa A - Lovecké sídlo v proměnách dějin
Hrady a zámky nesloužily jen k bydlení. Poznejte, jak žilo lovecké sídlo.
Kudy půjdu a co uvidím?
Trasa vás zavede do původních obytných a reprezentačních místností hradu. Projdete různými historickými obdobími, která byla pro Roštejn nejzásadnější.
V místnostech vás čeká stručné seznámení se se stavebním vývojem hradu i nejvýznamějšími majiteli, ale především příběhy z každodenního života na podobném sídle.
Uvidím původní vybavení hradu?
Nábytek a vybavení, které je v expozici k vidění, není, až na jedinou výjimku, původním vybavením Roštejna. To se nedochovalo z několika důvodů:
Hrad byl využíván jako lovecký a tedy pouze sezonně v době přelomu 19 a 20. století sloužil již spíše jako hospodářské zázemí panství, hlavní křídlo podlehlo v roce 1915 po úderu blesku rozsáhlému požáru
Vystavené předměty jsou součástí sbírek Muzea Vysočiny Jihlava a pochází z celého Kraje Vysočina.
Mimořádné nástěnné malby
Několik místností prohlídkové trasy je vyzdobeno zajímavými nástěnnými malbami pocházejícími z období ranného novověku (pravděpodobně 16. / 17. stolení)
Jedná se o erbovní sál, pracovnu a salonek sv Huberta. Netradiční výzdoba byla zřejmě inspirována knihami, které vlastnili nekteří z majitelů hradu. Inspirací pro výmalbu byla například středověká Kronika kostnického koncilu, či některá z populárních příruček o jezdectví a péči o koně. Na stěnách hradu tak můžete spatřit fascinující kolekci erbů i vyobrazení sloužící k poznání anatomie koňského těla.
Trasa B - Příroda, lovectví a myslivost
Zažijte les a jeho obyvatele, poučte se o myslivosti, poznávejte všemi smysly. Vzít s sebou můžete celou rodinu, tak neváhejte.
Proč les na hradě? A proč ne!
V malém ochoze procházíte pomyslným stromem od jeho koruny až do kořenů. Neváhejte vstoupit i do otevřených dveří vedoucích do světa mravenců a nočního lesa!
Všimli jste si zvláštních skleněných částí podlahy? Ačkoli jsme v „lese“, ukazují se nám zde i části historie hradu, v tomto případě klenby otvorů přivádějících dříve světlo do hradní kaple.
V klidu hradní kaple
Kaple sv. Eustacha slouží k rozjímání na hradě jinak často plném lidí. Nezapomeňte navštívit její spodní část volně přístupnou z nádvoří!
Myslivost je od slova myslet
Velký ochoz je zasvěcen myslivosti a lovu. Co všechno musí myslivec znát a umět, je přehledně rozděleno na několika panelech. Včetně třeba toho, co dělá v jednotlivých měsících roku.
Na rozkvetlé louce
Botanický sál láká na stovky rostlin v různých podobách. Nastěnách, ve stojanech okolo zdí a dokonce i v zásuvkách vytríny. Nezapomeňte využít otočných obrazovek, které pomohou s určením některých rostlinných druhů.
Lesní herna u zvídavé lišky
Kde jinde završit prohlídku než v lesní herně? Malí i velcí si zde mohou vyzkoušet množství aktivit.
Věž
Výstup do věže s výhledem do okolní krajiny. Za velmi dobré viditelnosti jsou vidět vrcholy Alp.
Věž je přístupná bez průvodce po celou otvírací dobu hradu po zaplacení vstupného.
Kontakt
Telefon : 567 243 738
E – mail : rostejn@cmail.cz
Web : hrad-rostejn.cz
GPS : 49.2519644N, 15.4261217E
