Kobylí je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 19 km severně od Břeclavi na potoce Trkmance. Žije zde přibližně 2 000 obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě: Lumperky, Zámlynský, Lácary, Sovinky, Dvořanky, Holý kopec, U skalky, Nivky, Padělky, Rokytí, K lůkám, Žleby, Zahrady). Obec je součástí Svazku obcí Modré Hory a Mikroregionu Hustopečsko.
Název
Název se vyvíjel od varianty Cobile (1252), in Cobals (1269), v Kobylém (1434, 1481), Kobyli (1595, 1609), Kobyly (1633, 1673), Kobily (1718), Kobyly (1720, 1751), Kobili (1846), Kobyly a Kobylí (1872). Místní jméno je odvozeno od spojení kobylé či kobylí pole, což označovalo oboru na obci pro chov kobyl či plemenných klisen. Pojmenování je rodu středního.
Přírodní poměry
Obec leží na severozápadním svahu Kobylího vrchu, patrně kvůli kopcovitému terénu byla původní zástavba poněkud roztroušená. Severovýchodně od Kobylí se v minulosti rozkládalo Kobylské jezero, poprvé připomínáno roku 1464. Měřilo na délku asi 4 km a na šířku 2 km. V létě roku 1830 však vyschlo, později roku 1836 byla jeho plocha vysušena a rozorána
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 527 domech 2208 obyvatel. 2205 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 3 k německé. Žilo zde 2163 římských katolíků, 28 evangelíků, 3 příslušníci Církve československé husitské a 8 židů.
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Obecní správa a politika
V letech 2010 až 2014 byla starostkou Dagmar Kovaříková (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Jaroslav Tesák (Nezávislí). Po jeho odstoupení byl 2. října 2015 novým starostou zvolen Pavel Kotík.
Pamětihodnosti • Kostel svatého Jiří s gotickým presbytářem z 15. století, jenž je pozůstatkem starého kostela, připomínaného již v roce 1269. Kostelní věž stojí samostatně u vchodu na hřbitov. • Kaple svatého Mikuláše, postavená údajně za vlády Marie Terezie • Křížákova lisovna, „Bezděkova“ lisovna • Muzeum obce Kobylí • Stezka nad vinohrady, rozhledna ve tvaru spirály vybudovaná v roce 2018 východně od obce
Osobnosti • Augusta Šebestová (1852 Kobylí – 1933 Brno), kronikářka kraje, autorka knihy Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky.
KOBYLÍ VRCH
GPS : 48.9274747N, 16.9078314E
ROZHLEDNA STEZKA NAD VINOHRADY
Stezka nad vinohrady či také kobylská stezka nad vinohrady je rozhledna východně od obce Kobylí ve výšce 334 m n. m. na kopci Kobylí vrch, který místní nazývají Homole. Vede k ní naučná stezka Kobylí. Byla navržena místním rodákem Jiřím Vojtěškem a Jakubem Rolečkem z brněnského ateliéru Keeo4design. Stavbu prováděla firma Teplotechna Ostrava od července do října 2018 s náklady 2,5 miliony korun, které uhradila obec. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 27. října 2018 a je volně přístupná.
Popis
Rozhledna má tvar spirály o délce 65 metrů, která se na 19 ocelových pilířích zvolna zvedá do výšky 7,6 metru. Bylo na ni spotřebováno 11 tun oceli. Nemá jediný schod a na vrchol po nakloněné rovině mohou přijet i lidé na invalidním vozíku. Tvar spirály místo klasické věže byl zvolen i proto, aby nenarušoval panorama krajiny. Kruhová rampa má výseč 334°, což odkazuje na nadmořskou výšku Kobylího vrchu. Poskytuje kruhový výhled. Podle architekta Vojtěška kruh představuje životní cyklus přírody a symbolicky odkazuje na růst obce Kobylí. Nejvyšší bod rozhledny je zakončen skleněnou stěnou. V bezprostředním okolí jsou vysázeny vinice. Během výstupu na vrchol jsou umístěny popisky se šipkami, které ukazují na místa v okolí, informují o dřívějších a budoucích událostech obce a také pokládají filozofické otázky návštěvníkům.
Některé nápisy na podlaze při výstupu na vrchol : • 37 km / Hády, Brno • 1465 / První zmínka o „Kobylském jezeře“ – 10 km², hloubka 10 metrů • 23,5 km / Akátová věž Výhon, Židlochovice • 1545 / Příchod novokřtěnců – habánská komunita • 4,5 km / Rozhledna Kraví hora, Bořetice • 20 km / Děvín, Pálava (554 m n. m.) • 1637 / Hrabě Žampach z důvodu zisku vypustil Kobylské jezero • 6 km / Rozhledna Slunečná, Velké Pavlovice • 1670 / Obnovení kostela sv. Jiří farářem Adanktem • 1,3 km / Kostel sv. Jiljí, Vrbice • 150 km / Schneeberg, Alpy (2 076 m n. m.) • 14,5 km / Minaret, Lednicko-valtický areál • 1771 / Velký hladomor • 1820 / Zhotoveny katastrální mapy • 6,5 km / Větrný mlýn, Starý Poddvorov • 1872 / První šicí stroj v Kobylí • 1877 / Silnice od Pavlovic přes Kobylí až k Terezínu • 1890 / Vozy s řepou uvízly ve sněhu mezi Kobylím a Bořeticemi • 1908 / Zřízen obecní vodovod • 1927 / Přiveden elektrický proud • 57 km / Velká Javořina, Bílé Karpaty (970 m n. m.) • 8,5 km / Rozhledna Vyšicko, Mutěnice • 1993 / Byla provedena plynofikace obce • 2018 / Stezka nad vinohrady – Kobylí vrch 334
Výhled
Z rozhledny jsou vidět pohoří Chřiby (severovýchodně), Bílé Karpaty (východně), Malé Karpaty (jihovýchodně), Lednicko-valtický areál (jihozápadně) a za dobré viditelnosti rakouské Alpy. Jihozápadní směr poskytuje výhled na 1,3 km vzdálený kostel svatého Jiljí v sousední obci Vrbici (azimut 213°) a nad Novomlýnskými nádržemi kopec Děvín v Pavlovských vrších s výškou 550 m n. m. a vzdálený 20 km (azimut 251°).
