Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy) leží v okrese Opava. Žije zde přibližně 6 700 obyvatel.
Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy. Části obce • Kravaře • Dvořisko • KoutyVšechny tři části leží na katastrálním území Kravaře ve Slezsku.
Název
Jako jméno obce slouží pojmenování jejích obyvatel: Kravaři znamenalo „chovatelé (pastýři) krav“. V místním nářečí je jméno jednotného čísla (Kravař), což se objevuje i v písemných dokladech ze 16. a 19. století. Od roku 1629 doložen přívlastek Německé (Deutsch) na odlišení od Polských Kravař (jejichž dnešní jméno zní Krowiarki) ležících severozápadně od Ratiboře.
Historie
První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.
Pamětihodnosti • barokní zámek Kravaře, ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých). • Klášter (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje a fara (vše v cihlové neogotice typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích) • Socha svatého Jana Nepomuckého na ul. Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)
Partnerská města • Lubliniec, Polsko • Woźniki, Polsko • Lisková, Slovensko
Zajímavosti
V roce 1941 se zřejmě ve zdejší chovatelské stanici Franze Czerneho narodila Hitlerova fena Blondi.
Osobnosti • Karl Düsterberg (1917–2014), německý podnikatel, zakladatel potravinářského koncernu Apetito a průkopník v oblasti hluboce zmražených potravin • Alois Hadamczik (* 1952), trenér české hokejové reprezentace • prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. (* 1937), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor • Augustin Kaluža (1776–1836), rodák z Koutů, přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska • šlechtický rod pánů z Kravař • Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař • Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař • Michal Sendivoj ze Skorska (1566–1636), alchymista a chemik, majitel Kravař • Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice • Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií • PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií • PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka • Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti • Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích • Monika Žídková (* 1977), Miss ČR, Miss Europe 1995
POMNÍK, SOCHA
GPS : 49.9310792N, 18.0071683E
ZÁMEK
Jádro zámku pochází z renesanční tvrze, která byla v letech 1721-28 tehdejším majitelem Janem Rudolfem z rodu Eichendorffů upravena v duchu vrcholného baroka. Současně byl založen zámecký park. V této podobě se zámek dochoval dodnes. Autor přestavby není znám, ale jisté je, že byl ovlivněn prací vídeňských architektů Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu a Johannem Lucasem von Hildebrandtem. Součástí zámku je také kaple z roku 1662 s barokní výzdobou interiéru.
V zámku si prohlédnete barokní zařízení rodiny Eichendorffů z 18. století a také etnografické expozice, které přibližují způsob života v regionu v 19. století.
Rozlehlý zámecký park v anglickém stylu byl zčásti přeměněn na golfové hřiště.
Historie
Původní tvrz, která je poprvé písemně zmiňována roku 1377, vlastnila větev mocného rodu Benešoviců, jemuž náleželo mnoho dalších panství na Moravě i v Čechách. Tato větev se označovala ve svém přídomku jako Páni z Kravař. Ostatně jejich erb – zavinutou střelu – mají dodnes Kravaře ve svém městském znaku.
Podrobnější popis rytířského sídla máme z roku 1632 díky urbáři, který nechal sepsat jeho nový majitel, nižší polský šlechtic a alchymista na dvoře císaře Rudolfa II. Habsburského Michal Sendivoj ze Skorska. Ten získal zkonfiskované panství právě díky úzkým kontaktům s císařským dvorem. Jeho dcera a dědička Marie Veronika se po otcově smrti roku 1636 provdala za příslušníka braniborské šlechty Jakuba z Eichendorffu. Právě jeho rod se zasloužil o vrcholně barokní přestavbu kravařského sídla v hildebrantovském stylu, kterou financoval v letech 1721 – 1728 Jan Rudolf Eichendorff. Zároveň také dokončil výzdobu krásné kaple s kopulí, uzavírající čtyřkřídlou budovu zámku. Eichendorffové vlastnili panství do roku 1782, kdy byli nuceni pro značné zadlužení majetek prodat a odstěhovat se na menší sídlo do nedalekých Lubowic (v současnosti Polsko, tehdy byly však zároveň s Kravařemi součástí Pruska).
Následně se majitelé rychle střídali, a to až do roku 1920, kdy zámek odkoupil stát a zřídil zde hospodyňskou a hospodářskou školu. Bohužel neopatrností došlo v noci 21. ledna 1937 k rozsáhlému požáru, který zničil celou střechu, stropy zdobené freskami a štuky, dřevěné schodiště i veškeré vnitřní zařízení. Jako zázrakem zůstala ušetřena pouze zámecká kaple. Během druhé světové války byl zámek pouze provizorně zastřešen a s opravami se začalo v 50. letech 20. století. Dokončeny byly v roce 1970, kdy zde byla otevřena vojensko-politická expozice Ostravské operace. Na tu se chodili povinně dívat žáci a studenti až do roku 1989.
Následujícího roku přešla budova i s parkem pod správu Města Kravaře, které z ní vybudovalo své kulturní a společenské centrum a zřídilo Zámecké muzeum. V roce 1997 byla zásluhou ředitele muzea Phdr. Ericha Šefčíka otevřena stálá barokní a etnografická expozice, která s určitými obměnami funguje dodnes.
Zámecká kaple
Zámecká kaple je jediné místo na zámku, které nebylo zasaženo devastujícím požárem v roce 1937. Kaple je zasvěcena archandělu Michaelovi a první zprávu o ní máme z roku 1662. Je postavena v barokním slohu a překlenuta značně vysokou kopulí nesenou pilíři. Bohatá výzdoba kaple pochází z roku 1730, krátce po celkové vrcholně barokní přestavbě zámku v letech 1721-28.
Stropní iluzivní freska představuje Nanebevzetí Panny Marie s alegorickými výjevy čtyř světadílů, postavami církevních otců a mučedníků a je dílem Františka Řehoře Ignáce Ecksteina. Tento brněnský malíř byl důsledným zastáncem italského iluzionizmu, u nějž byla nutností znalost matematiky, perspektivy a geometrie. Šlo o hlavního představitele tehdejší nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku, jeho díla dodnes najdeme na Pernštějně, Velehradě či zámku v Miloticích. Freska prošla v roce 2019 komplexním restaurováním, které provedla ak. mal. Romana Balcarová se svým týmem, a díky němuž ji dnes můžeme opět obdivovat v původních jasných barokních barvách.
Oltář s výzdobou spolu s hebrejským nápisem JAHVE v Božím oku vytvořil opavský sochař Jan Jiří Lehner. Jeho dílem je rovněž výzdoba portálu nad vstupem do zámku a sošky dvou putti na nádvoří. Jde o nejvýznamnějšího sochaře českého Slezska a jeho práce jsou dochovány v Opavě, Těšíně a jinde. Olejomalba na oltářním obraze představuje „Pád andělů“ a je dílem malíře Josefa Sterna.
Dnes je kaple opět vysvěcená, proto se zde konají pravidelně mše svaté, dále příležitostné koncerty a výstavy.
Zámeckou kapli si můžete prohlédnout v rámci klasické prohlídky zámku s průvodcem nebo i samostatně bez průvodce v ceně 30 Kč; ke vstupence dostanete brožurku s bližšími informacemi ke kapli a popisem výjevů na stropní fresce.
Zámecký park
Zámek v Kravařích je zasazen do romantického parku, který založili již Eichendorffové, původní majitelé zámku, ve druhé polovině 18. století. Z této doby pocházejí nejstarší duby na staré dubové aleji, vedoucí od zámku podél náhonu na rybník. Původně byla zámecká zahrada situována od zámku severovýchodním směrem.
Dnes prochází parkem nadregionální cyklostezka č. 55, vedoucí z Krnova do Ostravy, a také stezka pro pěší, při níž si vychutnáte malebné výhledy na zámek, a to v každém ročním období.
V parku o rozloze 21 hektarů roste téměř sto forem listnatých i jehličnatých dřevin včetně opravdových skvostů a je protkán potůčky, rybníky a romantickými zákoutími. Také se zde hraje golf na osmnáctijamkovém hřišti, které se rozkládá částečně na katastru sousední obce Velké Hoštice.
Hledačka v zámeckém parku
Chcete, aby procházka parkem bavila i vaše děti? Vydejte se s nimi na stezku plnou hádanek a vyluštěte šifru zámeckého pána. Mapu s hádankami si můžete vyzvednout na Turistickém informačním centru.
Trasa je dlouhá cca 2 km a bez problémů ji projdete také s kočárkem.
Golfové hřiště v zámeckém parku
Hřiště je citlivě umístěno do anglického parku kolem barokního zámku a staleté stromy a mnohé vodní toky určují jeho charakter. V roce 2012 bylo stávající hřiště rozšířeno na 18 jamkové s rozlohou 80 ha. Najdete zde plno malebných zákoutí doplněných jezírky a potoky s kouzelnou faunou a flórou.
Prohlídky
Klasické prohlídky
V rámci komentované prohlídky s námi nahlédnete do života zámeckých pánů, ale i obyčejných lidí.
Dozvíte se mnohé zajímavosti např. o slavném alchymistovi Michalu Sendivojovi, který působil i na dvoře samotného Rudolfa II., přiblížíme Vám rod Eichendorffů, časy Hospodyňsko-hospodářské školy, dozvíte se více o životě lidí na Hlučínsku v 19. stol. a společně otevřeme dveře do pravěku…
Součástí okruhu je prohlídka zámecké kaple s jedinečnou stropní freskou.
Naše neotřelá expozice zaujme malé i velké! Přijďte se o tom přesvědčit.
Prohlídky zámecké kaple
Barokní kaple s jedinečnou stropní freskou je jediné místo, které nebylo zasaženo zničujícím požárem. Freska prošla v roce 2019 komplexním restaurováním, díky němuž ji dnes můžeme opět obdivovat v původních jasných barokních barvách.
Pokud spěcháte a nemáte čas na prohlídku celé expozice, můžete si zámeckou kapli prohlédnout samostatně bez průvodce.
Pro rodiny s dětmi
Každý prázdninový pátek patřil na zámku dětem.
Připravili jsme pro ně speciální programy, tentokrát na téma Hospodyňky a hospodáři! Děti si mohli vyzkoušet různé činnosti, projít parkem stezku a vyluštit šifru zámeckého pána, či navštívit zámeckou expozici doplněnou o výstavu Hračky ze zámku a podzámčí.
Programy pro mateřské a základní školy
Každoročně připravujeme speciální programy pro děti z mateřských a základních škol, v rámci kterých děti hravou a srozumitelnou formou seznamujeme s historií zámku.
Více na : www.zamekkravare.cz
GPS : 49.9289222N, 17.9991567E
ZÁMECKÉ MUZEUM
Zámecká expozice představuje život a dílo jednoho z nejzajímavějších majitelů zámku, polského alchymisty na dvoře císaře Rudolfa II., Michala Sendivoje ze Skorska. Návštěvníci se také seznámí s hospodářskou a hospodyňskou školou a s životem obyvatel Kravař v 19. století. Pořádají se zde i krátkodobé výstavy.
Otevírací doba • úterý – neděle • 10:00 – 17:00
Kontakt
Telefon : 553 777 971
E – mail : muzeum@kravare.cz
Web : www.kravare.cz
GPS : 49.9286761N, 17.9989625E
KAPLE
GPS : 49.9316647N, 18.0021725E
KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE
Vysvěcen v r. 1896. Nejstarší částí stavby je věž z 1. třetiny 16. stol., kde je umístěná stejně stará kamenná křtitelnice a dva cenné zvony ze 17. stol. Novogotickou chrámovou loď vystavěl Josef Seyfried.
GPS : 49.9326394N, 18.0041075E
HŘBITOVNÍ KAPLE
GPS : 49.9323544N, 18.0046847E
LÍPA MALOLISTÁ U FARY
Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky.
Druh stromu : lípa malolistá
Obvod kmene : 340 cm
Výška stromu : 25 m
GPS : 49.9322706N, 18.0046228E
SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
GPS : 49.9328508N, 18.0051436E
POMNÍK OBĚTEM 1.SVĚTOVÉ VÁLKY
Pomník z černého leštěného kamene ve tvaru hranolu připomíná 204 obětí 1. světové války. Pomník stojí v malé zahrádce nedaleko obecního úřadu.
GPS : 49.9314611N, 18.0042753E
POMNÍK, SOCHA
GPS : 49.9313861N, 18.0110117E
