Milotice jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 6 km jižně od Kyjova. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Nový Dvůr.
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1341 z misálu zdejšího plebána Heřmana a dokládá rozhlehlou a dobře dotovanou faru. V roce 1360 drželi zdejší tvrz obehnanou vodním příkopem Zdeněk a Čeněk z Ronova. Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů. Během 17. století byla vesnice několikrát těžce poničena. Za 35 000 zlatých koupil ves 14. května 1648 Gabriel Serényi, jehož rod si zde v první polovině 18. století vybudoval svoje reprezentační sídlo. Mezi lety 1738–1784 byla ves sídlem děkanátu Milotice. Rod Serényi zde působil až do vymření posledního mužského člena v roce 1811. V 19. století patřila obec rodu Choiseul d'Aillecourt a Hardeggům. V letech 1888–1945 sídlili na milotickém zámku Seilernové.
Název obce se odvozuje od majitele osady – Miloty. Západně od obce bývala zaniklá ves Jiříkovice.
Samospráva
Zastupitelstvo obce má 9 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 858 (tj. 54,2 %) voličů. Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů Milotice které získalo 44,87 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KDU-ČSL (38,72 %, 4 mandáty) a ODS (16,41 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Mgr. Josef Levek (KDU-ČSL) a místostarostkou Irena Nedvědická (Sdružení nezávislých kandidátů Milotice). Po volbách do zastupitelstva v říjnu 2014 byl starostou zvolen opět Josef Levek.
Obec náleží do senátního obvodu č. 79 – Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.
Obyvatelstvo
Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 1 853 obyvatel, z nichž 839 (45,3 %) se hlásilo k české národnosti, 479 (25,8 %) k moravské, a 11 (0,6 %) ke slovenské. 408 obyvatel (22 %) svou národnost neuvedlo.
V roce 2011 se 887 (47,9 %) obyvatel Milotic označilo za věřící. 736 (39,7 %) obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi a 3 k Českobratrské církvi evangelické. 286 (15,4 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 680 (36,7 %) na otázku víry neodpovědělo. Milotická farnost s kostelem Všech svatých je součástí kyjovského děkanátu.
Doprava
Miloticemi prochází autobusová linka č. 729664 z Kyjova do Hodonína. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Obcí vede severojižním směrem silnice II/432. Z obce vede na východ silnice III/4256 v délce 2,6 km do Vacenovic, na západ pak III/43116 v délce 3,8 km jako spojovací cesta k silnici III/431.
Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/432 od Kyjova v průměru 3 361 vozidel denně (z toho 2 673 osobních, 642 těžkých nákladních a 46 jednostopých motorových vozidel).
Zeleně a žlutě značení turistické trasy spojují obec s okolními vesnicemi. V roce 2013 byla obec Milotice propojena se Svatobořicemi-Mistřínem z větší části asfaltovou cyklostezkou.
Pamětihodnosti • Zámek Milotice se zahradami • Kostel Všech Svatých – postaven v letech 1697–1701, 1702–03 ohrazen zdí s barokními sochami, 2017 byla do kostela znovuumístěna malba Panny Marie Milotické. • Hřbitovní kaple sv. Rocha, sv. Šebastiána a sv. Rozálie – vybudována v letech 1849–1851 • Socha Immaculaty – vznikla kolem roku 1740 • Farní budova - postavená kolem roku 1735 • Areál vinných sklepů Šidleny – asi 200 vinných sklepů, nejstarší je z roku 1770, od roku 1972 se zde pravidelně pořádá Národopisný festival Kyjovského Dolňácka Milotice. • Písečný rybník, přírodní rezervace severovýchodně od obce • Horky, přírodní rezervace v jihozápadní části obce • Kopec Náklo, výletní místo jižně od obce
Osobnosti
Rodáci • Karel Josef Adolf (1715–1771), malíř a restaurátor ve službách olomouckých biskupů • Jan Bárta (* 1984), cyklista • Jan Nepomuk Horák (1815–1870), malíř a portrétista • Josef Kasan (1905–1965), katolický kněz, premonstrát, teolog a vysokoškolský pedagog • Jan Krist (1920–2015), katolický kněz a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci • Jan Krist (* 1950), etnograf, folklorista a bývalý politik • Mořic Loth (1832–1913), podnikatel, spisovatel, novinář a zastánce reformního judaismu v USA • Václav Šamánek (1846–1916), lékař a kulturní činitel na Liberecku • Alexandr Antonín Ignác Šamský (1687–1715), lékař a bojovník proti moru • Bohumil Zbořil (1906–1997), kapelník a muzikant
Osobnosti spjaté s vesnicí • Evžen Boček (* 1966), spisovatel a humorista • Vincenc Janalík (1804–1855), katolický kněz, spisovatel a národní buditel • Karel František Seilern (1852–1916), šlechtic a politik, majitel panství a zámku Milotice, zemský poslanec, podporovatel české menšiny ve Vídni • Bruno Restel (1900–1983), katolický kněz německé národnosti a provinciál české jezuitské provincie • František Weber (1826–1908), milotický farář v letech 1856–1906 a poslanec říšského i zemského sněmu • Alois Horák (1865–1937), poslanec moravského zemského sněmu a senátor Národního shromáždění ČSR
ZÁMEK
Státní zámek Milotice je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury, který nechal v letech 1719–1743 vybudovat Karel Antonín Serényi. Zámecká instalace nabízí pohled do životního stylu a každodennosti posledního majitele JUDr. Ladislava Seilerna (1886–1976) a jeho rodiny v první polovině 20. století. Prohlídková trasa je koncipována na základě přímého vypravování Ladislavovy dcery Marie Henrietty, roz. Seilern (1918–2008).
Více na : www.zamek-milotice.cz
GPS : 48.9595353N, 17.1378308E
SOCHA SVATÉHO JANA
GPS : 48.9591033N, 17.1380408E
SOCHA MEDVĚDA
GPS : 48.9596550N, 17.1386272E
KAŠNA
GPS : 48.9593303N, 17.1382908E
ORANŽÉRIE
Oranžerie, která je součástí zámecké okrasné zahrady, pochází z roku 1721.
GPS : 48.9596572N, 17.1389225E
KAŠNA
GPS : 48.9585783N, 17.1399014E
KAPLIČKA
GPS : 48.9575261N, 17.1408906E
ZŘÍCENINA
Umělá gotická zřícenina stojí nedaleko zámku v bažantnici. Její zdi a pozůstatky částečně pokryté popínavými rostlinami vytváří tajemnou a romantickou atmosféru místa.
Vstup : volný
GPS : 48.9612903N, 17.1389264E
ZÁMECKÝ PARK MILOTICE
Zmínka o zahradě pochází již z roku 1611, kdy sloužila pro pěstování léčivých rostlin a zeleniny. Po roce 1722 procházel celý zámecký areál úpravami. Podle návrhu architekta Antonína Zinnera vznikla nová barokní zahrada ve francouzském stylu a na ní navazující bažantnice s několika romantickými stavbami (altánek, umělá zřícenina, atd.).
Zahrada se vyznačuje geometrickou symetrií souměrnou podél osy vycházející od budovy zámku směrem k umělé vyvýšenině a osázenou lípami. Kromě sochařské výzdoby budete v parku obdivovat keře růží, habrové loubí, tvarované lípy nebo pravidelně upravené ploty.
Park se rozléhá na 4,5 ha a jeho krásu ocení hlavně fotografové. Toto romantické místo láká také k procházkám.
GPS : 48.9587578N, 17.1395314E
