Obec Modrá, dříve také Nová Ves (Neudorf), se nachází v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji asi 1 km východně až severovýchodně od Velehradu. Žije zde 734 obyvatel.
Historie Území obce bylo navštíveno lidmi mladší doby kamenné a rovněž zemědělskými lidmi eneolitu již v době 5000 let př. n. l. Vesnice byla založena v roce 1786 po zrušení velehradského kláštera na místě panské ovčárny a zpočátku v ní žilo 20 osadníků. V roce 1834 tu již stálo 30 domů. Na konci druhé světové války byla obec osvobozena 1. května 1945 rumunskými jednotkami bez boje.
Archeologické naleziště
Na území obce byla nalezena ručně hnětená pálená keramika s hrubým zrnem, s čarami a nehtovými vrypy, i pozdější keramika z plavené hlíny vyrobená na hrnčířském kruhu. Mezi nejvýznamnější archeologický objev však patří první odkrytí zbytků velkomoravské kamenné stavby na našem území. Vykopávky zde prováděl od roku 1911 profesor bohoslovecké fakulty dr. Jan Nevěřil. Pod jeho vedením se podařilo odkrýt základy nevelkého kostela s pravoúhlým protáhlým kněžištěm a 4 podpěrami v lodi. Původně mu byl přikládán cyrilometodějský původ, což bylo ve vědeckých kruzích odmítáno, teprve po 40 letech se podařilo definitivně prokázat, že jde o první zděný kostel z dob Velké Moravy.
Tyto poznatky přinesl revizní archeologický výzkum, který zahájil v roce 1953 dr. Vilém Hrubý. Tento výzkum nejenom zpřesnil nálezovou zprávu o nalezišti, ale podařilo se při něm odkrýt i malý hřbitov o 36 kostrových hrobech, jejichž charakter odpovídá plně poznatkům o velkomoravských pohřebištích. Všechny hroby se vyhýbaly chrámovým zdem, z toho plyne, že pohřebiště vzniklo až v době, kdy kostel již stál. Nejstarší milodary v hrobech pocházejí z 9. století, není tedy pochyb, že stavba stála už v 1. polovině tohoto století, tj. ještě v době předcyrilometodějské.
Jde o jednolodní kostel s obdélnou lodí s vestavěnými 4 podpěrami a obdélníkovým kněžištěm o rozměrech asi poloviny délky a šířky lodi. Vstup do kněžiště byl snad částečně přehrazen krátkou příčkou, podlaha dlážděna menšími přitesanými kameny. Kamenné zdi, omítnuté zvenčí šedohnědou a uvnitř vícebarevnou malbou, nesly původně plochý dřevěný strop. Rozdílné zahloubení základů naznačuje, že loď měla větší výšku než pravoúhlý chór. Celkově lze usuzovat, že podoba byla ovlivněna misijním proudem ze západu.
Kolem východní části kostelíku byly zjištěny kůlové jamky - stopy ohrazení nebo náznak nějaké starší, snad také církevní stavby. Na severovýchodě a jihovýchodě pak ležel uvedený hřbitov, který svému účelu sloužil asi 100 let. Podle nálezu nožů v 10 hrobech lze soudit, že zemřelí příslušeli ke svobodné, snad i privilegované vrstvě.
Lze předpokládat, že po zániku Velké Moravy návrší u Modré pustlo, neboť v listině z počátku 13. století se hovoří o kostele sv. Jana, který později zmizel, ale který už tehdy stál pustý a prázdný v blízkosti Veligradu, na statku darovaném markrabětem Vladislavem Jindřichem cisterciákům jako provizorium do vybudování velehradského kláštera. Na konci 17. století je pak na rytině Kristiana Hirschmentzela, člena velehradského konventu, zobrazení malé kaple, nápadně se shodující s rekonstrukcí nalezených základů. Vzhledem k nálezu mince ze 17. století v areálu vykopávek lze předpokládat, že jde o totožnou kapli, rovněž lze předpokládat, že jde o kapli sv. Jana, spojenou se založením velehradského kláštera.
Archeologický skanzen
Vzhledem k mimořádnému významu nálezu základů zřejmě nejstaršího kamenného kostela na Moravě obec Modrá vystavěla v letech 1998–2000 hypotetickou rekonstrukci původního kostela sv. Jana. V návaznosti na tento počin a díky opětnému obrovskému nasazení starosty obce byl v bezprostřední blízkosti archeologického naleziště a repliky velkomoravského kostelíka vybudován a v roce 2004 otevřen i archeologický skanzen s replikami budov z období Velké Moravy.
Odehrává se zde široké spektrum činnosti – výstavy (pořádané především Slováckým muzeem v Uherském Hradišti), naučné programy, aktivity experimentální archeologie (výroba keramiky, tavba kovů), v blízkosti stále pokračuje archeologický výzkum.
Pamětihodnosti • Husitský sloup • dva kamenné kříže – kulturní památka • Kostel sv. Jana – replika původního kostela z 9. Století
Ochrana přírody
V katastru obce se nacházejí tato chráněná území : • Evropsky významné lokality: Chřiby
ARCHEOSKANZEN
Archeoskanzen v Modré představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy. Vznikl na podkladě skutečných archeologických nálezů, z nichž některé pocházejí přímo z místa, kde se skanzen nachází. Nahlédněte zblízka za hradby opevnění, vstupte do obydlí, dílen a hospodářských i církevních staveb včetně paláce biskupů a kostelíka Svatého Jana.
V těsné blízkosti archeoskanzenu se nachází expozice sladkovodních ryb Živá voda, Centrum historie a tradic, terárium Modrá a nedaleko poutní místo - Velehrad. Tolik zajímavostí, že vám jeden den na vše nebude stačit.
Areál
Archeologický skanzen v Modré představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy (9. století) s hradbami, obydlími, dílnami, hospodářskými stavbami i paláci knížat a biskupů zbudovanými na podkladě skutečných archeologických nálezů, z nichž některé pocházejí přímo z plochy archeoskanzenu.
Administrativně-vstupní část
Je tvořena souborem na sebe navazujících staveb, mezi nimiž dominují dvě obranné věže s bránou, v nichž se nachází pokladna a malý obchod s upomínkovými předměty. Další stavby tvoří lehká palisáda, pódium pro různá kulturní vystoupení, objekty rychlého občerstvení a administrativního zabezpečení. Všechny jsou zbudované v duchu stavební kultury a architektury známé z období raného středověku, takže nijak nenarušují historický rámec zážitkového areálu.
Fortifikační část
Představují dva typy hradebních těles, které tvořily součást opevňovacího systému jednoho z center Velké Moravy, Veligradu. Byly nalezeny při výzkumech ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Lehkým typem fortifikace je dřevo-hliněná hradba z čelní palisádou, těžkým typem pak nově zbudovaná mohutná hradba s frontální kamennou zdí a palisádovou nadstavbou. Bez takovýchto opevnění by staří Moravané jen stěží odolali útokům svých nepřátel.
Sídlištně-hospodářský areál
Ukazuje, jaký byl vzhled obytných domů, zahloubených příbytků a hospodářských staveb různých typů, nechává nahlédnout do jejich skromně vybavených interiérů. Asi překvapí, že obydlí se využívala hlavně během krutých zim, že v průběhu ostatních měsíců se žilo hlavně před nimi, venku. Nedílnou atraktivní součástí areálu jsou ustájená, ale také mezi návštěvníky volně se pohybující domácí zvířata, např. kozy, prasata, slepice a husy, ba dokonce i osli.
Výrobní areál
Představuje samostatnou sídlištní jednotku, kterou tvoří dílny výrobce šperků, tedy klenotníka, dále hrnčíře, kováře a železářského hutníka, případně kovolitce. Tato odvětví dosáhla v 9. století výrazné specializace a vysoké úrovně, což se odrazilo ve všech sférách života tehdejších obyvatel Moravy. Při všech akcích pro školy a veřejnost, jsou dílny, podobně jako ostatní objekty, osazeny skutečnými řemeslníky, kteří oděni v dobových šatech oživují staré výrobní techniky.
Mocenský areál
Tvoří vizuální dominantu archeoskanzenu. Jeho centrem je kamenný palác velkomoravských knížat jako reprezentant špičkové úrovně architektury Velké Moravy. Každoročně se v jeho interiéru uskutečňují různé kulturní aktivity, jako např. tematické výstavy k raně středověkým dějinám Moravy. Palác doplňuje kuchyně a vysoká obranná věž, na kterou je možno vystoupat. Přitom si lze udělat představu o rozsahu modranského archeoskanzenu, největšího na našem území, a spatřit blízký klášter Velehrad a trojvrší Chřibů s hradem Buchlov.
Církevně-vzdělávací areál
Sestává z tří samostatně stojících objektů, z nichž hlavním je dlouhá dřevěná stavba členěná na několik částí. Původně zřejmě představovala obydlí významného kněze, možná přímo arcibiskupa Metoděje, jeho žáků a spolupracovníků, a také místo, kde se tito učili číst a psát v hlaholici a vzdělávali se v Písmu svatém. K areálu patří ještě malá zděná rotunda s funkcí křtitelnice, a kostel sálového typu – hypotetická rekonstrukce kostela sv. Jana – stojící v těsném sousedství archeoskanzenu, poblíž originálního místa nálezu jeho základů.
Vinohradnicko-vinařský areál
Představuje jednu nejnovějších částí archeoskanzenu, kterou aktuálně tvoří nedávno vysazený vinohrad obsahující staré odrůdy révy vinné známé už ve středověku, jako Červenošpičák, Mlynářka, Tramín bílý, Muškát žlutý… Vinice vznikla ve spolupráci obce Modrá, modranských vinařů a odborníků z Ústavu vinařského a vinohradnického Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici. Víno a Velká Morava jsou pojmy, které propojují minulost a přítomnost v jeden návštěvnicky velmi zajímavý celek.
Historie místa
Svah, na němž se archeoskanzen nachází, byl osídlen už v mladší době bronzové (10. – 7. stol. př. n. l.), a následném období starší doby železné, kdy zde žili nejstarší historičtí Keltové (6. – 5. století př. n. l.). Ti zde založili neopevněné sídliště, v němž provozovali mnoho řemesel. Pak byl svah na staletí opuštěn.
Až v polovině 4. století se na něm objevili noví osídlenci, germánští Svébové. Po nich sem v 8. století přišli Slované. Jejich sídliště tvořilo součást zázemí velkomoravského Veligradu, jenž existoval v místech dnešních měst Uherské Hradiště a Staré Město. Tehdy, v 9. století byl zde zbudován zděný kostel, jeden z nejstarších na našem území.
Po zániku Velké Moravy žilo sídliště dál, až do začátku 13. století, kdy do kraje přišli cisterciáčtí mniši a v místech současného Velehradu založili klášter. V té době osídlení svahu archeoskanzenu končí… Nekončí však terénní výzkumy prováděné aktuálně zejména archeology z Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.
Více na: www.archeoskanzen.cz
GPS : 49.1031442N, 17.4072308E
BLUDIŠTĚ SKANZEN
Dřevěné bludiště doplněné o prolézačky a překážkovou dráhu je vybudováno v blízkosti hotelu Skanzen. Po projití trasy děti v cíli objeví menší rozhlednu.
Vstup : volný
GPS : 49.1030044N, 17.4078000E
VYHLÍDKOVÁ VĚŽ
Věž byla postavena v roce 2011 v areálu skanzenu, který mapuje život obyvatel Velké Moravy. Je vysoká necelých 13 metrů. Postavena byla z hrázděného kamenného zdiva, jednotlivá patra spojují žebříky. V přízemí věže byla zřízena replika strážnice.
GPS : 49.1032869N, 17.4065275E
EXPOZICE ŽIVÁ VODA
Vodní svět a příroda na dosah. Skrze prosklený tunel vás obklopí scenérie vodního světa tak jak jej neznáte. Dále u nás najdete naučnou zahradu, plnou rozmanitých bylin, keřů a stromů typických pro biotopy Bílých Karpat a Chřibských vrchů. Areál pokračuje relaxační dřevěnou lávkou nad výběhem s majestátními Pratury, živými svědky dávné historie…
V těsné blízkosti Živé vody se nachází Archeoskanzen, Centrum historie a tradic, Terárium a nedaleko poutní místo - Velehrad.
Areál
Naši expozici jsme záměrně vybudovali na místech, kde v minulosti bývaly mokřady a rybníky, jsou zde prameny podzemní vody. Archeologické nálezy dokládají zdejší tradici rybníkářství.
V přízemí hlavní budovy projdete přes kasu do vstupní místnosti, kde vás uvítá pětimetrová maketa vyzy velké. Děti si mohou vyzkoušet různé doplňovačky, kvízy či výtvarné aktivity tematicky směřované k obměnám přírody kolem vody v průběhu celého roku. Naleznete zde i malou výstavku vycpanin vodních ptáků a savců.
Ve dvou podzemních patrech nahlédnete do světa pod vodní hladinou.
Sladkovodní expozice
Přední část vodní plochy slouží jako expoziční jezero s jeho přirozeným fungováním a vztahy, včetně drobných vodních organizmů. Jeho hloubka je 6,5 metru a celkový objem 850 m3. Žijí zde druhy ryb typické pro náš region, a to jak současné, tak historicky původní. Můžete se u nás také osvěžit v přírodním koupališti s brouzdalištěm napájeném podzemním pramenem s vysokou kvalitou vody. Vodní rostliny zde vysazené fungují jako kořenová čistička.
Tunel
Podvodní tunel ve sladké vodě v přírodě je ojedinělým experimentem v rámci celé Evropy. Nachází se v hloubce 3,5 metru pod vodní hladinou, má délku 8 metrů a šíři 2 metry. Po levé straně můžete vidět ryby chladných vod, horských potoků a řek – jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy a oukleje. Pravá strana patří především velkým rybám. Typickým obyvatelem je kapr, kterého chováme v několika formách. Dravce reprezentují štiky, candáti nebo sumci. Raritou naší expozice jsou jeseteři – tažné ryby, které dříve migrovaly z Černého moře až do řeky Moravy. Mezi jeseterem ruským, malým či hvězdnatým se vyjímá vyza velká – největší sladkovodní ryba světa. U nás uvidíte několik vyz délky téměř 2 metry.
Pratuří stezka
Areál pokračuje relaxační dřevěnou lávkou nad výběhem praturů.
Pratuři, původem ze středočeských Milovic, se kdysi vyskytovali na většině území Evropy, s výjimkou Irska a severní Skandinávie, v severní Africe a Asii, tedy od Atlantiku po Pacifik. Na území České republiky byl pratur velmi hojně rozšířen a v českých zemích byl vyhuben až ve vrcholném středověku, patrně ve 12. až 13. století.
Na Moravu se vrátili po mnoha staletích.
Co u nás zažijete a uvidíte
Individuální prohlídky areálu • hlavní expoziční budova se sezonními interaktivními výstavami, malá expozice vodních ptáků, drobné tvoření a hry pro děti, výstava fotografií ryb • dvě podzemní patra s tunelem v hloubce 3,5 metru a průhledy do hlubiny a do mokřadní tůně • expoziční jezero s našimi původními druhy ryb (o objemu 850 m3) • největší sladkovodní ryby světa vyzy velké, které v minulosti migrovaly i na naše území • mokřadní tůň s rybami, obojživelníky a želvou bahenní • relaxační stezka podél potoka s kaskádami • akvárium s nepůvodními druhy živočichů • botanická stezka s výsadbou bylin a dřevin typických biotopů Moravy • v rámci prohlídky možnost koupání v přírodním koupacím biotopu dočišťovaném rostlinami • projekce naučných filmů
Speciální akce
Během roku pořádáme několik akcí pro veřejnost s bonusovým programem – dle aktuálního ročního období nebo tradic a svátků : • exhibice potápěče s představením jednotlivých druhů ryb • přednášky o potápění • ukázky rybolovných technik • tvorba výrobků za použití přírodních materiálů, s návazností na daný svátek a roční období • Velikonoce s vodou a Vodníkem, vánoční prohlídky s losováním mezi rybami a další..
Ryby v Živé vodě
Kapr obecný
Nejznámější česká ryba – dala pojmenování celé čeledi kaprovití (Cyprinidae). Jde o sladkovodní druh typický pro cejnové pásmo. Kapra dnes nalezneme v řekách a stojatých vodách Evropy a Asie, dlouhodobě obývá úmoří Aralského jezera, Černého a Kaspického moře. Kapr je všežravý. V přirozených podmínkách upřednostňuje živočišnou potravu – především zooplankton a drobné živočichy dna (larvy hmyzu apod.). Ve vhodných podmínkách může dosáhnout délky i přes 100 cm a hmotnosti nad 20 kg. V dnešní době je druhem s největším hospodářským významem v rámci celé Evropské Unie. Chová se v mnoha formách šupinatosti. V Japonsku je oblíbená šlechtěná barevná forma – kapr koi.
Karas obecný
Druh čeledi kaprovití (blízce příbuzný kaprovi). Obývá stojaté vody, především tůně a rybníky bohaté živinami. Vyznačuje se obdivuhodnou schopností přežít i v nehostinných podmínkách s minimálním množstvím kyslíku. Je všežravý. Velmi se podobá kaprovi, dorůstá však menších rozměrů (maximálně do 3 kg a 50 cm, v nehostinném prostředí zakrslá forma 10 cm). Dříve šlo o běžnou rybu často používanou rybáři jako nástražní. Dnes je čistá forma karase obecného čím dál vzácnější kvůli úbytku lokalit výskytu (například požární nádrže) a masového rozšíření nepůvodního karase stříbřitého, který se s ním kříží. Karase stříbřitého můžete vidět v našem dotykovém akváriu s nepůvodními druhy.
Bolen dravý
Obývá cejnové pásmo. Jde o sladkovodní druh z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Dlouhodobě se vyskytuje v řekách a stojatých vodách střední a východní Evropy. Bolen je striktně dravou rybou. V dospělosti se zaměřuje především na drobné druhy ryb, občas loví i hmyz či obojživelníky. Dožívá se nejvýše 15 let, kdy dosahuje i délky přes 110 cm a hmotnosti okolo 15 kg. Je oblíben především sportovními rybáři pro svou bojovnost. Z kulinářského hlediska je maso bolena méně kvalitní.
Okoun říční
Sladkovodní druh z čeledi okounovití (Percidae) obývající cejnové pásmo. Dnes se již vyskytuje téměř ve všech řekách a stojatých vodách mírného pásma Evropy, částečně i Asie. Okoun je menším dravým druhem, žijícím zpravidla v početných hejnech. Loví především drobné druhy ryb, případně jiné vodní organismy, výjimečně hmyz. Největší jedinci dosahují délky zpravidla do 50 cm a hmotnosti okolo 3 kg. Pro vysokou kvalitu masa je mezi rybáři vyhledávaným druhem.
Candát obecný
Obývá cejnové pásmo. Je to sladkovodní druh z čeledi okounovití (Percidae). Původní domovinou je povodí Dunaje a Volhy. Dnes se již vyskytuje v řekách a stojatých vodách celé Evropy. Candát je dravým druhem ( upřednostňuje drobné druhy ryb a vodních živočichů). Pro vysokou kvalitu masa je velmi oblíben. V optimálních podmínkách dorůstá do délky přes 110 cm s hmotností okolo 15 kg. Nejstarší evidovaný jedinec měl 21 let. Štika obecná
Dravý sladkovodní druh z čeledi štikovití (Esocidae). Obývá cejnové pásmo. Dnes se již vyskytuje v řekách a stojatých vodách celé Evropy, Severní Asie a Severní Ameriky. Již malé štiky (od velikosti 4 cm) žijí striktně dravě. Živí se převážně rybami, v potravě se mohou vyskytnout i obojživelníci, vodní ptactvo či hlodavci. Štika je velmi oblíbeným druhem sportovních lovců pro atraktivitu lovu i dobrou kvalitu masa. Štika se může svou délkou přiblížit i 1,5 metru s váhou přes 25 kg.
Sumec velký a sumec velký albín
Cejnové pásmo – sladkovodní druh z čeledi sumcovití Siluridae. Vyskytuje se v dolních tocích velkých řek a rozlehlejších stojatých vodách úmoří Černého a Baltského moře. Sumec je největším dravcem Evropy s délkou přesahující běžně 2 metry a hmotností okolo 100 kg. Loví nejen ryby, ale i ostatní živočichy, jako obojživelníky, vodní ptactvo, či hlodavce. Sumec je velmi oblíbeným druhem sportovního rybolovu. Je ceněn i pro specifickou kvalitu masa s větším obsahem tuku (výborné například k uzení). V naší expozici uvidíte i formu albín.
Pstruh obecný
Pstruh (čeleď lososovití – Salmonidae) je symbolem čisté vody a nespoutané přírody. Jako pstruhové pásmo jsou označovány právě divoké podhorské potoky a vody s vysokým obsahem kyslíku. Kromě nejznámější potoční formy pstruha s typickými červenobílými a tmavými tečkami se můžeme setkat i s formou jezerní a dokonce mořskou. Pstruh je v České republice jednou z nejoblíbenějších sportovních ryb a má také široké kulinářské uplatnění. Z důvodu rostoucího zájmu rybářů a znečištění i regulacím vodních toků bohužel jeho stavy spíše klesají. Bývá doplňován (ekologicky nepříliš vhodně) nepůvodním sivenem či pstruhem duhovým.
Pstruh americký duhový
Pstruhové pásmo – sladkovodní druh z čeledi lososovití Salmonidae. Původní domovinou jsou řeky Severní Ameriky a Asie, které odtékají do Tichého oceánu. Dnes je hojně vysazován do pstruhového pásma řek nejen u nás pro účely sportovního rybolovu. Je též průmyslově chován pro potravinářský trh. Pstruh duhový je všežravec upřednostňující živočišnou potravu, především hmyz, mlže, drobné vodní obratlovce, včetně ryb. V oblastech původního výskytu dosahuje běžně délky přes 70 cm s hmotností nad 6 kg.
Cejn velký
Sladkovodní druh cejnového pásma z čeledi kaprovití. Hojně se vyskytuje téměř ve všech řekách a stojatých vodách celé Evropy, s výjimkou Skandinávie, Pyrenejského poloostrova a Balkánu. Cejni se nejčastěji zdržují ve velmi početných hejnech. Cejn je všežravý s preferencí zooplanktonu a bentosu, tedy drobných živočichů žijících ve vodní ploše i usazeninách dna. Nejčastěji dosahuje délky okolo 40 cm a hmotnosti do 1 kg, jsou však známí i jedinci délky přes 70 cm a váhy 4 kg. Z hospodářského hlediska je druhem spíše plevelným, potravně konkurujícím kaprovi. Maso je méně kvalitní, avšak velmi vhodné k marinování a uzení.
Jelec tloušť a jelec jesen
Druhy parmového pásma, čeleď kaprovití. Středně velké pohledné ryby, tloušť s válcovitým, jesen s vyšším tělem. Žijí v tekoucích vodách s výjimkou pstruhových bystřin prakticky na celém našem území. Jsou známí svou celoroční aktivitou. Jelci jsou všežravci, zejména jeseni dávají přednost živočišné potravě. Maximální doložená délka života je 20 let. Běžná velikost je 25 – 45 cm, maximum 75 cm.
Lín obecný
Lína snadno přehlédnete – však také nenápadanost a „maskovací zabarvení“ je jeho strategií, jak uniknout pozornosti dravců. Svou šedozelenou barvou dobře splývá s vodními rostlinami ve vodních nádržích i mělkých tůňkách. Zvládá i nedostatek kyslíku. Náleží cejnovému pásmu, u nás ho hledejte kromě expoziční nádrže také v mokřadní tůni. Přítomnost lína prozrazují řetízky vzduchových bublin u hladiny vznikající při tom, jak přerývá bahno dna a hledá tam něco k snědku, nejčastěji drobné bezobratlé živočichy, nepohrdne ani rostlinnou stravou. Lín je s oblibou loven pro své chutné maso, průměrní jedinci dorůstají kolem 25 cm s váhou 0, 3 kg.
Ouklej obecná
Drobný sladkovodní druh z čeledi kaprovití. Hojně se vyskytuje téměř ve všech řekách a stojatých vodách z úmoří Černého, Kaspického a Baltského moře. Tvoří velmi početná hejna, zdržující se zpravidla těsně pod hladinou, kde loví především náletový hmyz. Ouklej je drobná rybka zřídka přesahující 25 cm. Je významnou potravní složkou vod jako kořist pro dravé druhy ryb.
Plotice obecná
Tato drobná hojná rybka z čeledi kaprovití obývá větší část Evropy. Na životní prostor není náročná, najdeme ji v tocích i stojatých vodách parmového i cejnového pásma. Není vybíravá ani potravně, živí se pestrou škálou rostlinné i živočišné potravy. Potravu přijímá a je aktivní celý rok. Z toho důvodu ji někteří sportovní rybáři rádi loví. Jiní ji používají jako nástrahu na dravce. Někdo zná plotici pod označením bělice, je nejtypičtějším zástupcem skupiny tzv. bílých ryb.
Perlín ostrobřichý
Drobná hejnová ryba z čeledi kaprovití. Patří do skupiny bílých ryb stejně jako plotice, se kterou bývá často zaměňován. Perlín má výrazně červené ploutve (z toho vyplývají lidové názvy červenka, červenopeřice). Rád obývá teplé zarostlé tůně, hlubší řeky a slepá ramena, tedy cejnové pásmo vod na většině území Evropy. Je všežravý, díky hornímu postavení úst sbírá i hmyz z hladiny. Sám se stává často potravou větších ryb. Rekordní úlovek v ČR vážil téměř 2 kg, průměrní jedinci mívají jen kolem 200 g.
Jeseteři Čeleď jeseterovití (Acipenseridae) zahrnuje několik vývojově nejstarších druhů ryb. Jde o tažné druhy žijící v příbřežních oblastech moří. Třou se ve sladkých vodách, jsou řazeny mezi ryby sladkovodní. Oblastí původního výskytu jsou velké řeky východní Evropy z úmoří Černého, Kaspického a Baltského moře (nejvýznamnějšími jsou Volha, Dněpr, Ural). Před technickými regulacemi na řekách běžně migrovali do Dunaje a následně i do Moravy.
Jeseter hvězdnatý Živí se drobnými bezobratlými – larvami hmyzu, korýši, mlži a v dospělosti i rybami. Běžně dosahuje délky do 160 cm při hmotnosti okolo 20 kg.
Jeseter malý
Obývá cejnové pásmo. Živí se drobnými bezobratlými (larvy hmyzu, červi, korýši), vzácně také drobnými rybkami. Potravu většinou sbírá ze dna, ale příležitostně i z vodního sloupce a z hladiny. Může dosáhnout délky až 125 cm při hmotnosti 19 kg. Nejvyšší zaznamenaný věk byl 27 let.
Jeseter ruský Živí se podobně jako ostatní jeseteři drobnými bezobratlými – larvami hmyzu, korýši, mlži a v dospělosti i rybami. Běžně dosahuje délky do 160 cm při hmotnosti okolo 25 kg. Nejstarší evidovaný věk byl 50 let.
Vyza velká Žije převážně v povodí Kaspického a Černého moře, dále Azovského moře a příležitostně též v moři Jaderském. Před technickými regulacemi na řekách běžně migrovala do Dunaje a následně i do Moravy. Vyza je všežravec upřednostňující živočišnou potravu. V mládí se živí drobnými bezobratlými – larvami hmyzu, korýši, mlži a v dospělosti především rybami. Vyza je dlouhověkou rybou dožívající se i přes 100 let. Může přitom dosáhnout délky okolo 8 metrů a hmotnosti 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1571 kg. Loví se převážně pro jikry známé jako černý kaviár. Kvůli vysokým cenám kaviáru a nadměrnému rybolovu jde již o ohrožený druh.
Více na : www.zivavodamodra.cz
GPS : 49.1033317N, 17.4091586E
TERÁRIUM
K vidění jsou zástupci největších a nejjedovatějších hadů, rozmanité druhy pralesních a pouštních ještěrů a ještěrek. Na vlastní oči uvidíte ve svém domovském prostředí obrovskou anakondu, největší krajty, nádherné pestré hroznýše, dospělého kajmana, plivající kobru, několik druhů varanů, chameleony, kajmanku dravou, pavouky, štíry a žáby. Nově jsme pro Vás připravili expozici Mangustek trpasličích, které si Vaše děti zamilují. Pro zájezdy je připravena speciální nabídka skupinových návštěv.
Přijďte a zažijte na vlastní kůži atmosféru džungle a světa plného exotiky a přírodních zákonitostí.
Zážitková prohlídka pro děti a mládež, která bude nejenom skvělým zážitkem, ale i možností obohacení školních vědomostí o nové poznatky, po dohodě předem je možno individuálně přizpůsobit na přání školy nebo učitele.
Více na : www.skanzen-terarium.cz
GPS : 49.1033386N, 17.4044136E
