NÁRODNÍ PAMÁTNÍK II. SVĚTOVÉ VÁLKY
Monumentální památník vznikal deset let. V roce 1970 byl položen základní kámen, stavba začala v roce 1976 a otevřen byl v roce 1980. V letech 2006-2009 byl rekonstruován.
Jeho umístění je symbolické - právě v okolí Hrabyně totiž v dubnu 1945 probíhaly nejtěžší boje Ostravské operace.
Stěny památníku jsou pokryty destičkami se jmény vojáků padlých při této operaci, vězňů umučených v koncentračních táborech a obětí odboje pocházejících ze severní Moravy a Slezska a zahraničních vojáků padlých na území kraje.
Historie
Základní kámen ke stavbě Národního památníku II. světové války byl položen 29. dubna 1970 za účasti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody a velitele 4. ukrajinského frontu, maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka. Stavět se ale začalo až v roce 1976 a otevřen byl památník v roce 1980, tehdy jako Památník Ostravské operace.
Areál tvoří správní budova a samotný památník, kolem kterého je vybudován symbolický hřbitov. Před objektem je prostorná nástupní plocha, k objektu památníku lze dojít také lipovou alejí. Poblíž se nachází bojová technika. Původně byl památník místem piety, nikoliv muzejním objektem. Samostatná expozice, která prezentovala ostravskou operaci, byla otevřena v zámku v Kravařích. Od roku 1992 se stal památník součástí Slezského zemského muzea. Rozhodnutím vlády je od roku 2000 ústředním Památníkem II. světové války v České republice. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci uzavřen. Oprava probíhala od roku 2006. Slavnostně otevřen byl 29. dubna 2009 a v roce 2014 byl přejmenován na Národní památník II. světové války.
Expozice
1.Těžká léta 1938–1945
V hlavním objektu památníku mohou návštěvníci zhlédnout expozici Těžká léta 1938–1945, která připomíná události II. světové války jak z hlediska vojenského, tak politického, neopomíjí však ani život civilního obyvatelstva, kulturu či hospodářství. Přibližuje účast československých vojáků v bojích na všech frontách II. světové války, stejně jako účast civilního obyvatelstva v domácím odboji.
Cílem expozice je nejen poskytnout návštěvníkům základní informace o období II. světové války, ale v osobních příbězích pamětníků zprostředkovat i emocionální prožitek, umocněný autentickými předměty, které pro expozici věnovali přímí účastníci bojů.
Expozice je doplněna multimediálními prvky. V infokioscích a na dotykových obrazovkách si zájemci mohou vyhledat dobové dokumenty, fotografie a texty. Nechybí zde ani historická filmová koláž režiséra Evalda Schorma, která byla vytvořena pro původní expozici památníku. Ústřední scénou expozice je diorama velkolepé bojové scény odkazující na ostravsko-opavskou operaci. Zde návštěvníci uvidí nejen maketu sovětského tanku T-34, dva dělostřelecké kanóny (německý a sovětský), ale také hrabyňský dům č. p. 72 zničený válečnými boji. Dům byl postaven na základě dobových fotografií válkou zničené obce Hrabyně a jsou v něm umístěny autentické předměty, které věnovali obyvatelé obce.
Vstupní část expozice tvoří pamětní síň, v níž je centrálním objektem skleněný sarkofág s prstí z bojišť II. světové války, koncentračních táborů a dalších míst utrpení. Součástí areálu památníku je symbolický hřbitov se 13 000 destičkami se jmény padlých. Z nich je 7 000 destiček se jmény vojáků Rudé armády a 1 000 příslušníků 1. čs. armádního sboru, kteří padli v rámci ostravsko-opavské operace, 5 000 jmen civilních obyvatel ze severní Moravy a Slezska, kteří padli v domácím odboji nebo byli umučeni v koncentračních táborech a 1 000 destiček patří příslušníkům jiných národností bojujícím na území našeho regionu. Vedle památníku je umístěno několik kusů historické bojové techniky. V správní budově památníku se nachází prostory pro sezonní výstavy, je zde konferenční sál a badatelna.
2.Lidické děti
Osud lidických dětí nám dodnes připomíná dílo české sochařky Marie Uchytilové. Právě tato žena vytvořila v letech 1969–1989 sádrové sousoší zavražděných lidických dětí, které zemřely v období tzv. heydrichiády v koncentračním táboře Chełmno.
Sádrové modely dětí v nadživotní velikosti se staly předlohou pro bronzové sousoší umístěné v Památníku Lidice a dlouhá léta byly součástí kaple Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici. Na konci roku 2015 bylo rozhodnuto o jejich převozu do Národního památníku II. světové války v Hrabyni, kde na nich pracovali restaurátoři. Od června 2016 tvoří sádrové sousoší lidických dětí emotivní část stálé expozice památníku s názvem Doba zmaru a naděje.
3.Oběti a vrazi
Koncentrační tábor Mauthausen byl jedním z nejhorších nacistických koncentračních táborů. Tento vyhlazovací tábor byl vybudován v roce 1938 vězni z Dachau 20 km východně od Linze, byl to první tábor mimo území Německa. Postupně se rozšířil, měl 49 poboček, z nichž nejznámější byly koncentrační tábory Gusen a Ebensee. K táboru patřil i žulový lom, kde vězni po 186 strmých schodech vynášeli mohutné žulové kvádry, za neustálého pohánění klacky a obušky, často pod střelbou.
Nacisté často vězně shazovali ze schodů dolů. Proto byly nazvány také „schody smrti“. Od roku 1941 zde byli masově deportováni i obyvatelé protektorátu Čechy a Morava. Tyto deportace měly na svědomí represe po nástupu R. Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. Vězni byli posíláni do Mauthausenu jako nepolepšitelní, jejichž návrat byl nežádoucí. V tomto táboře žili v nesnesitelných podmínkách, podrobeni nejhoršímu zacházení a mučení. Průměrná délka života vězně koncentračního tábora Mauthausen byla šest měsíců. Vězni byli zabíjeni těmi nejhoršími způsoby – ubitím klacky, petrolejovými injekcemi, hladem, byli naháněni do ostnatých drátů nabitých elektrickým proudem nebo naloženi do upraveného policejního krytého auta, kde byli během jízdy usmrceni plynovými zplodinami. Do tábora byli z protektorátu posíláni často umělci a příslušníci inteligence. V táboře zahynul např. písničkář Karel Hašler, herečka Anna Letenská nebo básník Ivan Javor. Na konci roku 1944 byly v táboře zformovány ilegální výbory vězňů. V únoru 1945 byl vydán tajný rozkaz k likvidaci všech vězňů tábora v plynových komorách. Mauthausen byl osvobozen dne 7. května americkou 11. obrněnou divizí. Táborem prošlo více než 335 000 vězňů, přes 122 000 jich zde zemřelo. Čechů a Slováků zde bylo vězněno přes 8 000, z toho 4 500 jich bylo usmrceno. Další část expozice, otevřená ve druhém ze dvou klínů hlavního objektu, má připomenout nesmírné utrpení těchto lidí.
Kontakt
Telefon : 553 775 091
E – mail : pamatnik-valky@szm.cz
Web : www.szm.cz
GPS : 49.8876219N, 18.0492994E
SOUSOŠÍ BRATRSTVÍ V BOJI
Sousoší z pískovce od autorů Miloše Axmana, Josefa Kupky a Rudolfa Spáčila je součástí Památníku Ostravské operace.
GPS : 49.8874811N, 18.0504650E
