FONTÁNA PROPADLIŠTĚ ČASU
Fontána, jež byla odhalena v roce 2002 na místě původní Medvědí fontány, je dílem sochaře Jana Laudy. Průtok vody skrz 64 trysek a osvětlení 40 reflektory řídí počítačový program.
GPS : 50.0788400N, 14.4045800E
ZAHRADA KINSKÝCH
Rozhlehlý lesopark zaujímá plochu 17 hektarů a až do roku 1798 se zde nacházely zahrady a vinice. V tomto roce jednotlivé pozemky vykoupila Růžena Kinská, matka Rudolfa Kinského, který v letech 1827-31 nechal vybudovat krajinářský anglický park se dvěma rybníky, letohrádkem nebo skleníky.
V roce 1901 zahradu získalo město, které ji v roce 1908 zpřístupnilo veřejnosti. O několik let později byla obohacena o karpatský kostelík sv. Michala, pomník Hany Kvapilové z roku 1913 nebo bronzovou sochu lachtana z roku 1953.
GPS : 50.0784597N, 14.3994714E
KAŠNA
Pískovcová kašna byla vybudována při rekonstrukci parku v roce 2004 podle projektu architektů Magdaleny Dandové a Jaromíra Kosnara.
GPS : 50.0782475N, 14.4016772E
VODOTRYSK PŘED LETOHRÁDKEM KINSKÝCH
GPS : 50.0770900N, 14.3990400E
LETOHRÁDEK KINSKÝCH
Na místě vinic plaského kláštera si v letech 1827-31 nechal postavit své nové letní sídlo Rudolf Kinský. Má podobu klasicistního letohrádku a autorem návrhu je architekt Jindřich Koch. Nepřehlédnutelnou část průčelí tvoří balkon v prvním poschodí, který podpírají jónské sloupy. Jinak je fasáda poměrně strohá. Spolu s vilou vznikl i nádherný anglický park s rybníčky, vodopády a systémem štol, který přiváděl vodu do vily i zelinářské zahrady.
Koncem 19. století Kinští plánovali část zahrady odprodat na pozemky, ale nakonec v roce 1901 vše odkoupilo město. O rok později zde byly umístěny sbírky shromážděné pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891. O několik let později zde vzniklo národopisné oddělení Národního muzea, které se zde nachází dodnes.
Objekt je plně bezbariérový.
Otevírací doba • úterý – neděle • 10:00 – 18:00
Kontakt
Telefon : 257 214 806
E – mail : narodopis@nm.cz
Web : www.nm.cz
GPS : 50.0770322N, 14.3985814E
HERKULES S HYDROU
Barokní pískovcová socha z konce 17. století ztvárňuje Herkula bojujícího s hydrou. Původně socha stávala na Kampě, na toto místo byla přesunuta v roce 1939.
GPS : 50.0778042N, 14.3982358E
VODOPÁDY ZAHDRADY KINSKÝCH
Umělý vodopád s jezírkem Herkules je součástí zahrady budované v anglickém stylu od roku 1828. V roce 2016 se dočkal velké rekonstrukce, jejíž součástí byla oprava kamenné stěny a dřevěných můstků mezi oběma částmi vodopádu.
GPS : 50.0779014N, 14.3981319E
STUDÁNKA POD JEZÍRKEM
Patrně jeden z výstupů ze Smíchovské štoly. Nově upraveno v roce 2009.2014 - zdroj bez vody.
GPS : 50.0786019N, 14.3974000E
MOROVÁ BOŽÍ MUKA
Barokní boží muka s hranolovými slunečními hodinami původně stála na Žižkově v místě dnešní tramvajové zastávky Lipanská. Tehdejší Město Žižkov tento sloup zapůjčilo na Zemskou výstavu, nikdy se však na své původní místo nevrátil. Do zahrady byla boží muka přemístěna počátkem 20. století.
Hodiny si nechal v roce 1686 na zakázku vyrobit staroměstský radní Jiří Jan Reissmann. Mají podobu sloupu se čtyřbokou hlavicí, kterou zdobí reliéfy Krista na kříži a morových patronů sv. Rozálie, Rocha a Šebestiána. Kopí v Kristově hrudi, poutnická hůl sv. Rocha a šíp v hrudi sv. Šebestiána jsou ukazateli slunečních hodin. Vzhledem k umístění pod stromy a špatné orientaci vůči světovým stranám svůj původní účel již neplní.
GPS : 50.0790881N, 14.3978197E
SOCHA LACHTAN
Bronzovou sochu v roce 1953 vytvořil český sochař Jan Lauda.
GPS : 50.0791453N, 14.3981681E
VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 50.0800536N, 14.4009708E
VYHLÍDKA HORNÍ BASTION
Horní bastion je součástí Hladové zdi. Je odtud jedinečný pohled na Prahu a Pražský hrad.
Vstup : volný
GPS : 50.0806236N, 14.4018933E
RŮŽOVÝ SAD
Park se rozkládá na ploše 6 hektarů a dříve byl označován jako Švehlův růžový sad. Až do roku 1932 prostor sloužil pro potřeby armády.
V letech 1932-34 zde bylo vysázeno na 8000 růží různých tvarů a barev podle návrhu Josefa Kumpána a později na toto rozárium ve tvaru rozevřeného vějíře navázala malá Květnice s množstvím trvalek, cibulovin a vodních rostlin. Na jaře navíc místo ožije rozkvelými jabloněmi, magnoliemi nebo klokočemi. Kromě nádherných květin zde naleznete i sochařská díla jako např. sousoší Polibek, Vodník a Rusalka nebo bronzová plastika M. R. Štefánika.
Vstup : volný
GPS : 50.0815006N, 14.3972750E
SLUNEČNÍ HODINY
Stěnu Štefánikovy hvězdárny zdobí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, na zemi vyznačenou dráhou Slunce, které vytvořili v roce 1976 Oldřich Hlad a Pavel Vilímek.
GPS : 50.0814144N, 14.3975514E
ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
Hvězdárna byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1929. Autorem návrhu je architekt J. Veselík. Současná podoba budovy se třemi kupolemi je výsledkem rekonstrukce v polovině 70. let 20. století.
Za příznivých podmínek a doprovodu odborného výkladu můžete po celý rok pozorovat denní i noční oblohu. Dále si můžete prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny nebo stálou expozici o astronomii, kterou obohacují interaktivní exponáty, fyzikální pokusy a řada astronomických přístrojů. Nechybí ani populárně naučné přednášky pro děti a dospělé.
Kontakt
Telefon : 257 320 540
E – mail : hvezdarna@planetum.cz
Web : www.planetum.cz
GPS : 50.0812450N, 14.3980028E
LABYRINT V RŮŽOVÉM SADU
GPS : 50.0806400N, 14.3973619E
RYBNÍK JEZÍRKO
GPS : 50.0806247N, 14.3986025E
HLADOVÁ ZEĎ
Kamenou zeď nechal v letech 1360–62 postavit Karel IV. k obraně současné Malé Strany, především však Pražského hradu. Původní výška zdi byla přibližně 4 m a tloušťka 2 m. Doplňovalo ji osm věží, které sloužily jako pozorovatelny, střílny, cimbuří a ochoz.
Podle legendy v době vzniku panoval v Praze hladomor. Zaměstnáním pražské chudiny Karel IV. pomohl k obživě. Zajímavostí také je, že jedna z dochovaných předsunutých věží je součástí hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny.
GPS : 50.0806803N, 14.4007817E
POMNÍK MILANA RASTISLAVA ŠTĚFÁNIKA
Socha astronoma, politika a letce M. R. Štefánika byla dokončena již v roce 1937 Bohumilem Kafkou a následně byla instalována v blízkosti Slovenského národního muzea v Bratislavě. Dosahovala výšky 7,2 metru. V roce 1952 ale byla tato bronzová socha odstraněna.
Socha před hvězdárnou je kopií té slovenské, oproti originálu je ale vysoká 2,47 m. Má podobu usměvavého člověka oblečeného v letecké kombinéze s kuklou na hlavě a brýlemi na čele. Odhalena byla v roce 1994.
GPS : 50.0813869N, 14.3975244E
SOUSOŠÍ POLIBEK
Pískovcové sousoší z roku 1921 je dílem sochaře Josefa Mařatky, sokl navrhl architekt Jan Kotěra. Na Petřín bylo sousoší přemístěno z Letenských sadů.
GPS : 50.0818028N, 14.3963108E
PETŘÍNSKÉ SADY
Rozsáhlý park na severovýchodním svahu Petřína je propleten hustou sítí cest, místy doplněnou schodišti a vyhlídkami na město. Skládá se z několika zahrad (Lobkovická, Seminářská, Nebozízek, Růžový sad, Květnice a park u Petřínské rozhledny), výzdobu tvoří dvě fontány a několik soch a pomníků.
GPS : 50.0828519N, 14.3976569E
PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA
Petřínská rozhledna, jedna z neodmyslitelných dominant Prahy, byla postavena v rámci Jubilejní výstavy r. 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže (k té je v poměru 1:5), je vysoká 58,70 m a na její vrchol, který je ve stejné nadmořské výšce jako skutečná Eiffelova věž, vede 299 schodů. Rozhled z ní předestírá nejen celou Prahu, ale za jasného počasí i výhled po bezmála celých Čechách.
Kontakt
Telefon : 775 400 052
E – mail : tourinfo@prague.eu
Web : www.prague.eu/…ka-rozhledna#…
GPS : 50.0835400N, 14.3950800E
VRCH PETŘÍN
Petřín je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce. Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince, posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni.
GPS : 50.0835114N, 14.3953528E
KAPLE BOŽÍHO HROBU
Kaple Božího hrobu byla postavena v Petřínských sadech v roce 1732 podle vzoru jeruzalémského hrobu knězem Norbertem Saazerem.
GPS : 50.0834642N, 14.3956281E
KŘÍŽOVÁ CESTA NA PETŘÍNĚ
Vytyčení cesty bylo dokončeno v roce 1738. Tvoří ji čtrnáct výklenkových kaplí, které stojí podél cesty od Malé Strany až ke kostelu sv. Vavřince na Petříně. V roce 1836 byly kaple poničené, ale zásluhou hraběte Karla Chotka byly nahrazeny novými s rozestupem 35 metrů. Výchozím bodem této cesty se stal kostel sv. Karla Boromejského pod Petřínem.
Součástí areálu křížové cesty jsou ještě kaple Božího hrobu a Kalvárie.
GPS : 50.0837833N, 14.3956222E
I.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0842011N, 14.3945186E
II.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0840981N, 14.3949267E
III.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0840053N, 14.3952578E
IV.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0839119N, 14.3956392E
V.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0837561N, 14.3962631E
VI.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0837056N, 14.3957075E
VII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0837408N, 14.3954867E
VIII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0837603N, 14.3947986E
IX.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0837692N, 14.3944306E
X.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0835864N, 14.3941422E
XI.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0833044N, 14.3941819E
XII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0832808N, 14.3946519E
XIII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0832583N, 14.3951400E
XIV.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 50.0832428N, 14.3956083E
VYHLÍDKA S VINICÍ
Vyhlídka s vinicí je součástí areálu Velké strahovské zahrady v Praze. Je nejmenší ze čtyř tzv. strahovských zahrad, ke kterým patří kromě Velké strahovské zahrady ještě Konventní zahrada a Opatská zahrada.
Vstup : volný
GPS : 50.0856314N, 14.3910803E
SOCHA PANNY MARIE Z EXILU
Mramorová socha vznikla v roce 1954 v Itálii z finančních darů krajanů v exilu. Autorem je Alessandro Monteleone.
Socha připomíná původní podobu plastiky na Staroměstském náměstí, stržené v roce 1918.
GPS : 50.0856050N, 14.3910044E
