Rozkoš je vesnice, část města Humpolec v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na východ od Humpolce. Prochází zde silnice I/34 a silnice II/348. V roce 2009 zde bylo evidováno 133 adres. Žije zde 293 obyvatel.
Rozkoš leží v katastrálním území Rozkoš u Humpolce o rozloze 1,64 km².
NAUČNÁ STEZKA BŘEZINA
Naučná stezka Březina začíná na Horním náměstí v Humpolci. Jedná se o okružní trasu v délce asi 9 km, která má 16 zastavení, na nichž se seznámíte s geologií, historií a ekologií Humpolecka a rovněž se zříceninou středověkého hradu Orlík. Jméno dostala stezka po prvním řediteli Zemědělské školy v Humpolci panu Otakaru Březinovi.
Délka : 6,7 km
GPS : 49.5453408N, 15.3767003E
STUDNA V PODHRADÍ
Stáří kruhové, kamenem roubené studny není snadné odhadnout. Nejstarší zmínka o již pustém poplužním dvoře v podhradí, jehož součástí snad studna byla, pochází z roku 1560. Ve dvacátém století byla studna zavážena odpadem. V roce 2009 ji dobrovolníci čistili a dostali se do současné hloubky 21 m. Pak byly práce zastaveny.
Vstup : volný
GPS : 49.5439389N, 15.3851694E
ZŘÍCENINA ORLÍK
V horním patře provozního objektu navštívíte hradní muzeum, jehož expozice vás provede historií hradu a představí vám archeologické nálezy především z oblasti kachlářského umění středověku. Odhalí vám technologie a předměty používané k výrobě rekonstrukcí středověkých kachlových kamen či autentický mohutný trám ze stropu přilehlého hradního objektu datovaný před r. 1376.
Prohlédnete si starý palác, hradní věž, hradní kuchyň, nový palác a bastion, zrekonstruovanou chlebovou pec či novodobou funkční repliku středověké keramické pece.
Na pokladně si zakoupíte jednoduchého průvodce.
Historie
Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14.století. Spojitost vznika hradu s důlní činností v okolí není nijak doložena. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu Humpolci, pochází z roku 1399 a Jindřich z Dubé se zde poprvé píše sezením na Humpolci. Přímo se o hradě hovoří ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka.
Vlastní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Byla to nevelká stavba obdélníkového půdorysu, chráněná na jiní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné, straně byl příkop přes něj vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny mohutnou hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce. palác tvořil jižní a západní stranu hradu a přiléhal k hradbám. Mezi bránu a palác byla přistavěna později malá kaple. Hospodářské předhradí bylo opevněno zřejmě z největší části jen dřevěným plotem, příkopem a valem. Po roce 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé však nechává areál obehnat kamennou hradbou.
Počátkem roku 1416 Jindřich z Dubé umírá. Roku 1420 odkupuje humpolecké zboží s hradem Jan Leskovec z Leskovce. Panství v majetku rodu zůstává až do roku 1496. Hrad je radikálně přestavován. Tyto aktivity lze spojovat s Arnoštem z Leskovce. Stará ohradní zeď je z větší části stržena a nahrazena novou, zvláště při vstupu do areálu. Pozůstatky opevnění starého jsou doplněny o nové čtvercové bašty. V severovýchodní části původního předhradí je zbudována nová obytná budova. Výrazně se mění též přístup do horního hradu a celková dispozice. Starší vstup do jádra je zazděn a nový veden přes věžovou bránu, vklíněnou mezi věž a prostřední baštu. Bašta poblíž první brány je v přízemí upravena na hradní kuchyni. Paláce horního hradu jsou přestavěny a sklepení nově zaklenuta valenou klenbou. Vlastní hospodářský život se již v této době odehrává v podhradí u hlavní přístupové cesty.
2.září 1496 bylo panství prodáno Janu Trčkovi z Lípy. Za Trčků z Lípy probíhaly nové změny interiérů i exteriérů. Dále je budován renesanční reprezentační palác v severní části areálu. Velká pozornost je však kladena i na zvýšení obranyschopnosti hradu, kde při první hradní bráně na severovýchodě je budováno nové dělostřelecké opevnění - tzv.„bastión“.
V polovině 16. stol. se však majitelé dostávají do finančních problémů a tak je opevnění dále řešeno pouze lacinými úpravami stávajících objektů. Hradní stavba je nově přejmenována na Orlík. Roku 1559 se Zdeněk Trčka z Lípy poprvé píše sezením na Orlíku nad Humpolcem. O rok později již vak majetek prodává Janu Říčanovi z Říčan a na Kosové Hoře. Při prodeji je však hrad a dvůr poplužní pod hradem uváděn jako pustý. Zřejmě v té době podlehl nenadálé pohromě. Noví majitelé tak své stavební aktivity směřují na obnovu sídla, po vnitřním obvodu západní části areálu dále přizdívají další přízemní objekty. Johanka, ovdovělá choť po Janu Jiřím z Říčan, roku 1588 prodává panství i s hradem Orlíkem Kryštofu Karlovi z Roupova.
Kryštof Karel z Roupova k nově nabytému majetku přikupuje panství herálecké a přemisťuje své sídlo na nový herálecký zámek. Hrad Orlík tak zůstává pouze jako správní sídlo. Kryštof Karel z Roupova je však také posledním českým pánem na Humpolci a panstvích okolních. Po Bílé Hoře v roce 1621 je jemu, tak jako mnohým dalším stavovským pánům, majetek konfiskován. Zboží pak odkoupil v roce 1623 Filip starší, hrabě ze Solmsu.
Panstvo sídlí na Herálci a Orlík pustne. V 17.století, a zvláště za 30-ti leté války, nám o hradě chybí jakékoliv zprávy, pravděpodobně je pobořen a užíván k hospodářským účelům. Ještě v roce 1708 je hrad uváděn jako pustý zámek Orlík s dobře zachovalými zdmi, sídlí zde však pouze myslivec.
Orlík se postupně dostává do zapomnění a mění se v rozvaliny, je rozebírán na kámen a vybavení rozprodáváno.
Rokem 1803 je datováno první zachovalé vyobrazení hradního komplexu před jeho úplnou zkázou. 19.století pro areál znamená nenahraditelné škody - V první pol.století se zřítí část nárožní hradní věže a později pod rukama dělníků mizí i první hradní brána s hradbami v okolí.
V roce 1911 hrozí úplné zřícení hradní věže a proto v roce 1913 dochází na popud místních rodáků k prvé konzervaci jejich zbytků i ostatního zdiva.
Další zabezpečovací práce jsou prováděny v letech 1939-41 Klubem českých turistů. Dochází k odkopání sutin z celého hradního komplexu a zakonzervování příslušných zdí. Práce však musí být předčasně zastaveny.
Po roce 1945 je areál hradu centrem mládežnických akcí a zábav. Z důvodu špatného stavu objektu jsou však v 70-tých letech tyto zakázány - hrozí zřícení některých částí zdiva. Hrad dále neudržován pustne a mění se v rozvaliny. Areál se tak opět stává místem získávání laciného stavebního kamene.
V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců, která se později transformuje v občasnké sdružení - humpolecké pobočky Klubu Augusta Sedláčka.
Od roku 1992 do r.1996 probíhají nové stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. Účelem této snahy je zachránit památku pro další pokolení a zpřístupnit ji v celém rozsahu veřejnosti. Rok 1997 znamená pro hrad mnohé. Areál je zpřístupněn veřejnosti, na opravu dalších partií v severní části však zatím nezbývají prostředky. V témže roce humpolecká pobočka Klubu augusta Sedláčka zakládá obecně prospěšnou společnost Castrum o.p.s., která se stává oficiální organizací zajišťující správu hradu v té se době již nacházejícího v městkém majetku . V následujících letech se podařilo dokončit opravy horního hradu a provést i zajištění většiny dolního hradu. V polovině prvního desetiletí 21 st. se podařilo realizovat stavbu správní budovy a tak otevřít cestu dalšímu využití hradu.
V roce 2008 pak byla zahájena konzervace tzv. bastionu, která proběhně pravděpodobně ve dvou fázích do roku 2009.
Opravou zbývající části hradu - severního parkánu - by měla být konzervace hradu zhruba po čtvrt století oprav dokončena.
Co uvidíte při prohlídce hradu ?
Prohlídka hradu je volná bez průvodce. V pokladně hradu si můžete zakoupit jednoduchého průvodce hradem, který vás zavede podle jednoduché navigace na ty nejzajímavější místa, kam by běžného návštěvníka možná ani nenapadlo zavítat, a představí vám, co vlastně ty romantické zbytky starých zdí byly a představovali v době své největší slávy. Tak zjistíte jak se u nás žilo, vařilo či spalo v dobách dávných.
Při prohlídce se zastavíte : • v hradním muzeu - Nově otevřeno v horním patře provozního objektu nové hradní muzeum. Expozice vás nejen provede slovem i obrazem historií hradu, ale představí vám i archeologické nálezy především o oblasti kachlářského umění středověku, odhalí vám technologie a předměty používané k výrobě rekonstrukcí středověkých kachlových kamen, které vznikají na Orlíku, dále zde naleznete architektonické kamenické články nebo autentický mohutný trám ze stropu přihehlého hradního objektu datovaný před rok 1376. Je tu zde i sádrový model hradu, jak si jeho podobu ze 16.st. představovali v bobách před prvními vykopávkami hradu, tak i kreslené rekonstrukce na úrovni dnešních poznatků a původní podobě hradu v dobách jeho největší slávy. • v hradní galerii - Pro každou sezónu připravuje několik krátkodobých výstav - aktuální přehled naleznete v sekci Akce na hradě. Hradní galerie je umístněna ve spodním sále provozní budovy. Zde se konají v případě nepřízně počasí koncerty, přednáška atd… • z hradní věže - Severní, nejsnáze napadnutelnou stranu i starou vstupní bránu chránila nakoso postavená čtverhranná věž o základně 5,5 metru. Byla do své poloviny výšky plně vyzděná a dále pak od vstupu do svého vrcholu dutá s vnitřním schodištěm. Celkem pak vysoká asi 25 metrů. Chodilo se do ní po dřevěném můstku z protilehlého starého paláce. Můstek mohli obránci v době nebezpečí odstranit a tím se věž stala nepřístupnou. Dnes na její vrchol můžete vystoupat po ocelových stupních vestavěné rozhledny a rozhlédnout se do okolí jak naši předci. • na vyhlídkových terasách starého paláce - se vám otevře krádní rozhel na nový i starý hrad • ve sklepeních a prostorách starého paláce - Starý hradní palác tvořil jižní a západní část jádra. Zřejmě se skládal se třech prostor určených k obývání a z podkroví. Podle nálezů byly interiéry vybaveny několika kachlovými kamny, které prostory vyhřívaly. Součástí paláce se stala později i malá hradní kaple z níž můžete v hradním muzeu vidět z žuly tesaný klenební svorník se znakem tehdejších majitelů hradu - pánů z Dubé. • v druhé hradní bráně - Druhá brána a tři bašty (plně dchována je pouze prostřední navazující na druhou bránu) jsou součástí opevnění, které vzniklo někdy v první polovině 15. století za pánů z Leskovce. Dnes jsou tyto dvě stavby jedny z nejzachovalejších na celém hradě. Na bráně je dobře patrné, že vstup do ní chránil malý dvojkladkový padací most a dvojice vrat. Boční branka pak vedla do prostoru před věží, původně zřejmě chráněného parkánem. V podlaze průjezdu brány pak neleznete vstup do údajné hladomorny, která se nechází pod její podlahou. • v interiérové expozici v prostřední z bašt - Prostřední bašta je pak hezkou ukázkou opevňovací techniky z poloviny 15. století s důrazem na využití nově zaváděných střelných zbrani. Systém tří bašt umožňoval tzv. flankování - tj. boční křižovou palbu chránící nejen přiléhající patu parkánu či hradby, ale i vedlejší baštu. Jižní bašta se nám zachovala pouze v torzu přízemí s krásnou navazující ukázkou parkánové stavby. Severní bašta se nám taktéž dochovala pouze v úrovni přízemí, ale zato v úpravě na hradní kuchyni. V současné době byla dokončena stavbu funkční repliky středověkých kachlových kamen a interiér doplněn replikami středověkého nábytku, jehož část doposun návštěvníci mohli spatřit v hradním muzeu. V doplním patře bašty vzniká hradní zbrojnice prozatím s dřevnovými zbraněmi. V budoucnu bychom zde rádi ukazovali i repliku středověké tarasnice a dalších střelných zbraní, která by odpovídaly určení hradních bašt. • v hradní kuchyni - Tato stavba poblíž první brány byla původně baštou, v které Leskovcové nebo Trčkové zřídili hradní kuchyni. V roce 1996 zde archeologický výzkum nalezl zbytky chlebové pece, otevřené ohniště a rožniště (chlebová pec byla později obnovená a je dnes funkční). •u nového paláce - V severní části areálu vznikl v 16. století nový renesanční palác s přilehlým bastionem, jenž chránil hlavní vstup do hradu. Z celého nového komplexu se do dnešních dnů dochovalo obvodové zdivo. Jsou v něm patrné některé okenní otvory a kapsy po stropních trámech. • na bastionu - jenž je jednou z nejstarší ukázek původně italského fortifikačního systému renesančních bastionů v Čechách, naleznete dětský koutek s pískovištěm pro klidný odpočinek celé rodiny, sušárnu ovoce a drobnou keramickou pícku. • u zajímavostí, jako je - Rekonstuovaná chlebová pec, opravená studna v podhradí Orlíka, za shlédnutí stojí i novodobá funkční replika středověké keramické pece.
Prohlídka
Samostatně bez průvodce - obsah prohlídky naleznete v sekci Prohlídka.
S invalidním vozíkem se dostanete pouze na dolní nádvoří a po rampě do druhé hradní brány. Dále je již bohužel velké množství schodů.
Vstup se psy na vodítku možný (mimo věž) za podmínky ohleduplnosti k ostatním návštěvníkům.
Kudy na hrad
Příjezd
Hrad se nalézá 2 km severně od města Humpolec směrem na Havlíčkův Brod (dálnice D1 - exit 90), v Českomoravské vrchovině. Příjez k záchytnému parkovišti pod hradem v obci Rozkoš je ze silnice I 34 z Humpolce směrem na Havlíčkův Brod. Příjezd je značen hnědými ukazateli ke kulturním cílům již od přívaděče z dálnice do Humpolce.
Parkování
Ve vsi Rozkoš 300 m od hradu (zdarma - kapacita cca 50 vozidel)
Povrch plochy nezpevněn - travnatý.
GPS 49°32'34.977"N, 15°23'15.235"
Vlak, bus: • vlak 2,5 km (Plačkov) GPS 49°31'6.843"N, 15°24'37.5"E • bus 500 m (Rozkoš) GPS 49°32'27.113"N, 15°23'4.2"E
GPS : 49.5445419N, 15.3823381E
ROZHLEDNA ORLÍK
Rozhledna Orlík se nachází v areálu stejnojmenné romantické zříceniny nedaleko Humpolce. Nejlépe se k ní dostanete z parkoviště v Rozkoši po žluté turistické značce. Otevřena byla na podzim roku 2014 a její výška je 22 m. Jedná se o vloženou ocelovou konstrukcí do hradní věže. Z vrcholu ze vám naskytnou nádherné výhledy do kraje.
GPS : 49.5446561N, 15.3825589E
LOKALITA ŠTŮLY
Nedaleko zříceniny hradu Orlík se nachází lokalita Štůly, kde se dříve těžilo zlato. Dnes jsou zde patné terénní deprese po výkopových pracích, odvaly z vykopané hlušiny a vytesané zářezy.
Vstup : nepřístupný
GPS : 49.5467086N, 15.3799219E
PERMONÍKOVA STUDÁNKA
GPS : 49.5479011N, 15.3922006E
BUK LESNÍ U ZŘÍCENINY HRADU ORLÍK
Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky.
Druh stromu : buk lesní
Výška stromu : 14 m
Obvod kmene : 3,6 m
GPS : 49.5448606N, 15.3823628E
KAPLE
GPS : 49.5408178N, 15.3845022E
KŘÍŽ
GPS : 49.5408519N, 15.3845983E
SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
GPS : 49.5420006N, 15.3881872E
STUDÁNKA U TŘÍ JEZÍREK
GPS : 49.5485000N, 15.3913003E
