Štramberk je město na Moravě v okrese Nový Jičín poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd. Žije zde přibližně 3 500 obyvatel.
Dominantou města je hrad Štramberk s gotickou věží Trúba o výšce 40 metrů průměru 9 metrů, která slouží od roku 1903 jako rozhledna. Podhradí bylo v roce 1359 povýšeno moravským markrabětem Janem Jindřichem na městečko. Ve městě na náměstí sídlí Muzeum Štramberk a Muzeum Zdeňka Buriana. Zdejší městská památková rezervace chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí.
Na hoře Kotouč se nachází městský park Národní sad s galerií soch a památníků osobností české historie a s jeskyní Šipka, která se proslavila nálezem zlomku spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecká čelist. Objevitelem Šipecké čelisti je Karel Jaroslav Mašek (1851–1916). Autorem jeho pamětní desky odhalené 6. srpna 1922 na stěně jeskyně byl sochař František Juraň.
Název
Jméno města bylo (s hláskovým zjednodušením) převzato ze jména hradu, jehož původní jméno bylo Strahlenberg („Střelová hora“).
Historie
V době kdy město patřilo jezuitskému řádu jako nadační statek olomouckého konviktu, byla založena tradice poutí na Horu Olivetskou (Kotouč), zasvěcená utrpení Ježíše Krista. Pouť se koná od roku 1660, v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem z 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně. Poutníkům se podávala místní cukrářská specialita – perníkové Štramberské uši.
Na vrch Kotouč vede křížová cesta z Nového Jičína, svou délkou 8,5 kilometru jedna z nejdelších v České republice. Byla postavena jezuity v 17. století. Štramberk v datech • 1359 – středa 4. prosince 1359 založení města Štramberk; moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský povýšil podhradí na město s rozsáhlými právy • 1380 – markrabí Jošt dal v léno hrad Štramberk s panstvím Vokovi z Kravař; v držení pánů z Kravař až do roku 1434 • 1411 – Lacek z Kravař udělil městu a vesnicím panství právo odúmrti • od r. 1434 – vlastníky Štramberka Puklicové z Pozořic (mezi jinými i husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic) • 1466 – Burian Puklice z Pozořic bojuje ve službách krále Jiřího Poděbradského ve Slezsku a přijímá Štramberk v léno • od r. 1471 – jej vlastnil Jindřich z Boskovic; v roce 1477 město propuštěno z manství • 1481 – město i s panstvím koupil Beneš z Hustopeč • 1523 – získali Štramberk a biskupské léno Novou Horku páni ze Žerotína – majitelé fulneckého a starojičínského panství (Bernard ze Žerotína) vlastníky • 1533 – po novém rozdělení žerotínského majetku vzniklo panství novojičínsko-štramberské se sídlem v Novém Jičíně, přičemž se město Štramberk dostalo do úplné závislosti na Novém Jičínu, který se roku 1558 stal městem komorním a byl pro Štramberk nadále vrchností • 1592 – první zmínka o škole, pravděpodobně českobratrské • 1612 – vznik cechu tkalcovského • 1613 – rozhodčí výrok o dlouholetém sporu Štramberka s Novým Jičínem, Štramberk obhájil své hrdelní právo, naopak jeho řemeslníci byli zapojeni do novojičínských cechů • 1624 – Štramberk ve vlastnictví jezuitského řádu jako nadační statek olomouckého konviktu. • během třicetileté války město několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno (1624, 1642–1643, 1645–1646) • 1634 – založení latinské matriky prvním známým katolickým farářem ve Štramberku Melchiorem Vopsou • 1642 – císař Ferdinand III. městu uděluje dva výroční trhy • 1647 – vznik cechu soukenického (rozvoj domácí výroby plátna a sukna) • 1722 – Kristián David z Ženklavy u Štramberka založil v Horní Lužici Ochranov (Herrnhut), středisko obnovené církve českých bratří • 1850 – město Štramberk součástí soudního a politického okresu Nový Jičín • 1862 – postavení první školní budovy na náměstí • 1863 – založení Občanské besedy (zde se soustřeďoval kulturní a společenský život města) • 1872 – vznik Občanské záložny • 1874 – vznik hasičského spolku • 1880 – nález tzv. šipecké čelisti |v jeskyni Šipka na Kotouči (prof. K. J. Maška z Nového Jičína) • 1881 – společnost Bratří Guttmannů dala postavit místní dráhu ze Štramberka do Studénky • 1891 – založení dělnického vzdělávacího a čtenářského spolku KOTOUČ • 1895 – vznik pobočky Klubu českých turistů pod vedením Adolfa Hrstky • 1896 – postavení další místní dráhy ze Štramberka do Veřovic • 1897 – otevření Všeobecné pokračovací živnostenské školy • 1899 – založení spolku Muzejní a průmyslová jednota, jehož přičiněním bylo ve městě založeno muzeum • 1903 – zastřešení a úprava věže hradu architektem K. Hilbertem, zvané Trúby (lidově Kulatina), na rozhlednu (přičiněním Klubu českých turistů pod vedením A. Hrstky) • 1908 – založení Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) • 1910 – postavení další školní budovy v historizujícím stylu, tzv. Nová škola • 1911 – schůze v hotelu Kotouč za účasti 600 voličů a profesora T. G. Masaryka (9. června) • 1912 – otevření cementárny ve Štramberku • 1920 – otevření Národního sadu na Kotouči • 1936 – prodej štramberských lomů firmou Bratři Guttmannové Vítkovickým železárnám • 1938 – Štramberk zabrán do sudetského území, 10. října město obsazeno německým vojskem • 1945 – 6. května osvobození města Štramberk a vysídlení německého obyvatelstva; v tomto roce došlo ke spojení obou místních železnic, znárodnění štramberských lomů, vápenky a cementárny, které se staly součástí Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda • 1950 – město je chráněnou lokalitou; vznik JZD • 1964 – připojení JZD ke Státnímu statku v Příboře, později zde bylo Středisko závodu 04 Školního zemědělského podniku Nový Jičín, VŠB Brno, zaměřené na výrobu mléka a masa • 1969 – Štramberk se stal městskou památkovou rezervací
Knihovna
Městská knihovna Štramberk poskytuje veřejné knihovnické a informační služby a jejím zřizovatelem je město Štramberk. Veřejná obecní knihovna vznikla ve Štramberku na konci roku 1921. Původní umístění na městském úřadě postupně vystřídalo různé budovy, v letech 1931–2001 sídlila knihovna v budově hasičského domu, od roku 2001 do současnosti pak v budově staré školy. Roku 2018 se připojila k projektu Kniha do vlaku. V roce 2018 byl počet registrovaných čtenářů 200, počet knih ve volném výběru 21 000 a roční počet výpůjček činil 11 490, měla tři studijní místa s internetem pro veřejnost a veřejně dostupnou wi-fi síť, zajišťovala rozvoz knih imobilním čtenářům a uspořádala celkem 38 kulturně-vzdělávacích akcí.
Osobnosti • Zdeněk Bár (1904–1980), spisovatel a literární historik • Cyril Hykel (1896–1976), sběratel lidové slovesnosti a učitel • Jiří Hanzelka (1920–2003), cestovatel • Adolf Kellner (1904–1953), dialektolog, bohemista a romanista • Martin Štěpán (1777–1846), protestantský kazatel • Svatava Hubeňáková (1928), herečka
Paleontologie
V okolí Štramberka se nacházejí vápencové masivy, které obsahují množství fosilií mořských živočichů z období pozdní jury až rané křídy (stáří asi 155 až 130 milionů let). Mimo jiné zde byly objeveny také zuby velkých mořských krokodýlovitých plazů z kladu Thalattosuchia (čeleď Metriorhynchidae, podčeleď Geosaurinae), žijících v období rané křídy. Tito mořští predátoři dosahovali délky asi 4 až 6 metrů a byli vzdáleně příbuzní dnešním krokodýlům.
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE
Malebné horské městečko, které získalo status městské památkové rezervace v roce 1969. Štramberk je výjimečný svou zástavbou z 18. a 19. století. Návštěvníky mohou zaujmout především původní roubené chalupy posazené do sítě úzkých klikatých ulic, v samotném jádru města pak barevné barokní měšťanské domy, novorenesanční kašna a další plastiky. Dominantou je pak středověký hrad Štramberk s rozhlednou Štramberská Trúba, který se tyčí přímo nad městem, či kostel sv. Jana Nepomuckého.
GPS : 49.5913736N, 18.1175494E
KŘÍŽ
GPS : 49.5908872N, 18.1176056E
KAŠNA
Novorenesanční kašna byla postavena v roce 1898, zdobí ji socha Hygie.
GPS : 49.5914711N, 18.1172242E
KOSTEL SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
Kostel sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1721. Výzdoba kostela je dílem brněnského malíře Jano Köhlera.
GPS : 49.5920717N, 18.1180069E
KŘÍŽ
Krucifix u kostela nebo také Kříž u kostela se nachází u vchodu do kostela Svatého Jana Nepomuckého na Náměstí ve Štramberku v okrese Nový Jičín v Podbeskydské pahorkatině v Moravskoslezském kraji. Krucifix je památkově chráněn a je uveden v Seznam kulturních památek ve Štramberku. Litinový kříž byl vyroben železárnami ve Frýdlantu nad Ostravici v neogotickém slohu v roce 1833.
GPS : 49.5918994N, 18.1178947E
VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 49.5920775N, 18.1155936E
HRAD ŠTRAMBERK Štramberský hrad byl založen pravděpodobně ve 13. století. Během dalších staletí byli jeho majiteli postupně král Jan Lucemburský, jeho syn Karel, poté moravská markrabata Jan Jindřich a Jošt Lucemburský, po roce 1380 páni z Kravař, Žerotínové, jezuité.
V roce 1783 se část hradu zřítila a už nebyl opraven. Jeho zdi byly rozebírány na jiné stavby.
V letech 1901-1903 byla zachráněna válcová věž a přestavěna na rozhlednu - Štramberskou Trúbu. Částečně opraveny byla také hradby.
Historie hradu Štramberský hrad, respektive jeho pozůstatky, je dobře viditelný už zdaleka a téměř ze všech stran. Jeho založení a nejranější historie je zahalena tajemstvím. První písemná dochovaná zmínka o existenci Štramberka se datuje 4. prosince 1359. Tento historický den odstartoval novou éru v životě podhradní osady, která byla povýšena zakládací listinou u moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského (bratra Karla IV.) na město nesoucí název hradu, a to Strallenberg. Což podle některých odborných výkladů značí Bílá či Jasná hora. Ovšem jiné prameny uvádějí i přijatelnější výklad, který odvozuje název od slov ,,strale“, což je střela, šíp, blesk a ,,berg“, které značí horu, a kde se blýská, tam i hřmí, tedy nějaká Bouřná nebo Hromová hora. Popřípadě hra stojící na hoře pánů se znamením střely nebo šípů. Osada existovala již před tím, byla ale zřejmě poničena v době tatarských nebo kumánských nájezdů v polovině 13. století.
Markrabě Jan nařídil zpustošenou osadu znovu vystavět, opevnit a udělil ji olomoucké právo městské, které obsahovalo všechny důležité výsady zeměpanské, např. Právo opevnění, právo várečné a šenkovní, mílové, tržní, soudní, hrdelní (platné ještě v r. 1720) a cechovní, byla osvobozena na osm let od daní, dávek a poplatků. Obyvatelé nebyli povinni robotami a mohli používat erbu (v levé polovině zavinutá střela tzv. ,,Odřivous“, znak rodu Kravařů, v pravé polovině moravská orlice). Hrad se svým půdorysem řadí ke skupině českých hradů typu saskohesenského, které se stavěly na území českých zemí ve 13. století. Štramberk patřil pravděpodobně v době svého vzniku k hradům zeměpanským. Po smrti markraběte Jana Jindřicha r 1375 vypukly mezi jeho syny Joštem a Prokopem rozbroje. Markrabě Jošt udělil hrad Štramberk s panstvím lénem Voku II. Z Kravař v roce 1380 za prokazované služby. Po smrti Vokově v roce 1386 přešlo panství na jeho syna Voka III., ten ho vlastnil až do roku 1399, kdy se jeho spolumajiteli stávají jeho bratr Lacek II., jenž se stal olomouckým biskupem a jejich strýc Lacek I. z Kravař na Helfštýně, zemský moravský hejtman. Když zemřeli Vok III. v r. 1406 a Lacek II. z Kravař r. 1408, přidalo celé panství Lackovi I. helfštýnskému, který městu Štramberku v roce 1411 udělil právo odúmrti, jako náhradu za utrpení způsobená dlouholetými boji mezi králem Václavem IV., Panskou jednotou a i bratrovražednými boji mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Lacek I. z Kravař byl příznivcem Jana Husa a je předpoklad, že jako čelní představitel skupiny husitské šlechty povolal na svá panství kněze tohoto vyznání.
Po jeho smrti v roce 1416 nastoupil na panství Jan z Kravař na Jičíně, zvaný Jan Jičínský, kterému pro jeho dobrotu říkali ,,pan Janek dobré paměti“. Pánové z Kravař občas sídlili na Štramberku, a tak v této době se objevují i zprávy o společném správcovství panství Petra Strážnického z Kravař, Jana z Lomnice a Beneše z Kravař na Fulnece. Teprve v roce 1421 se ujal svého dědictví sirotek Jan z Kravař. Smrtí Janovou v roce 1434 vymřela fulnecko-novojičínská větev pánů z Kravař. Ve své závěti z r. 1433 odkázal Jan svému nástupci Ctiborovi z Cimburka na Křídle mimo jiné i panství štramberské na úhradu velkých dluhů z dob husitských válek. Zvláštní je, že nějakou dobu byli držiteli Štramberka i páni z Doloplaz, a to Jan a Václav. V roce 1434 získal Štramberk koupí Jan Puklice z Pozořic a po něm bývalý husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic. Tento Vilém Puklice společně s bratrem Bočkem působili v husitské posádce v Odrách. Po usazení na štramberském panství pořádali četné kořistnické výjezdy do okolí. Vilém zemřel v r. 1441 a závazky zdědil Boček Puklice z Pozořic. Po něm dědí Burian Puklice z Pozořic, asi v roce 1463, který proslul svými výpady do Slezska. Burian se svým kumpánem Žichem z Kelče byli postrachem pro pocestné na cestách od Břeclavi až po Těšín a Ratiboř. Tito lapkové zajímali pocestné, odvezli je na hrad a věznili tak dlouho, dokud za ně nedostali výkupné. Král Jiří z Poděbrad po četných stížnostech zakročil a potrestal je. Sídlo Buriana bylo obráceno v léno. V roce 1471 kupuje od Buriana panství Jindřich z Boskovic na Černé hoře. Po Jindřichově smrti (1476) se jeho bratrům Tobiášovi a Benediktovi podařilo roku 1477 vymoci na králi Matyášovi Korvínovi propuštění Štramberka z manství.
V roce 1478 olomoucký biskup Tas z Boskovic spolu s Tobiášem a Benediktem z Boskovic prodávají panství vladykovi Benešovi z Hustopeč. V letech1502-1521 vlastnil Štramberk Albrecht z Hustopeč a po něm jeho synovec Lacek z Hustopeč a ten prodal panství roku 1523 Bernartovi ml. ze Žerotína na Fulneku. V roce 1533 došlo k přerozdělování žerotínského panství, které se stalo pro Štramberk z několika důvodů osudným. Štramberk přestal být sídlem vlastníka panství a správních orgánů, které se přestěhovaly do nově budovaného renesančního zámku v Novém Jičíně. Štramberské panství zdědil poslední Bedřich ze Žerotína, horlivý stoupenec českobratrské církve a známý odpůrce poutí na Kotouči. Po jeho smrti 1543 zdědil panství jeho syn Jan ze Žerotína a na Štramberku.
V roce 1558 si novojičínští měšťané koupili od Jana ze Žerotína panství novojičínsko-štramberské za 19500 kop grošů (39000 moravských zlatých) a tím se stali novou vrchností Štramberka. V roce 1579 odepřeli představitelé města Štramberka v čele s purkmistrem a radou poslušnost novojické vrchnosti, chtěli se osamostatnit. Spor byl ukončen královským podkomořím Mikulášem z Hrádku a vzbouřenci sesazeni a potrestáni vězením.
V roce 1619 propukla v Čechách stavovská vzpoura proti Ferdinandu II., ke kterému se připojila i Morava. V roce 1621 byl Štramberk a Nový Jičín napaden císařskými vojsky, protože bylo stoupenci ,,zimního krále“ Fridricha Falckého. Posádku ve Štramberku tvořili převážně Valaši, kteří hrad statečně bránili. Nakonec jim byl povolen čestný, volný odchod.
21. února 1624 polští kozáci, táhnoucí na pomoc Ferdinandovu vojsku, vypálili Štramberk a okolní obce. V tu dobu shořely téměř všechny písemné památky. Po vzpouře byl Nový Jičín zbaven svobody i statků, a tak od 23. května 1624 Štramberk patřil nové vrchnosti, a to jako nadace šlechtickému semináři v Olomouci, spadající pod správu jezuitského řádu.
Středověk se vyznačoval četnými válkami, loupeživými výpady a utrpením obyvatel. V roce 1644 se před Švédy uchýlili na hrad kněží jezuitského řádu z Nového Jičína. Od roku 1646 byl štramberský hrad zvětší části pobořen. Jezuité ho chtěli znovu vystavět, ale moravský zemský hejtman Kryštof Pavel hrabě Lichtnštejn jim v tom zabránil. Povolil jen ubytování malé posádky na ochranu města.
V roce 1663 vtrhli na Moravu Turci a Tataři, v tu dobu sídlila na hradě posádka asi 80 mužů. V letech 1703-1708 zkusil náš kraj hodně od uherských povstalců.
V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád, hrad a celé panství v roce 1781 připadlo c.k. Tereziánské rytířské akademii ve Vídni, která se stala městu Štramberku a novojičínskému panství novou vrchností až do roku 1918.
V roce 1783 se zřítila přední část hradu a od těch dob hrad pustil. Dodnes se zachovaly některé zdi hradního a městského opevnění, kulatá hradní věž, 2 bašty (dnes upravené na obytné domy) a zvonice bývalého hradního kostela sv. Bartoloměje.
V 60. letech 19. století postavil stolař Kopeček dřevěné schody na Trúbu, pod věží pak dřevěnou šenkovnu a vedle ní tkalcovskou světničku. V roce 1904 byla Trúba upravena dle architekta Kamila Hilberta na popud předsedy Klubu českých turistů MUDr. Adolfa Hrstky na rozhlednu, přistavěn hostinec pro turisty Jaroňkova útulna a v roce 1925 postavena na nádvoří pod hradem turistická ubytovna. Při výkopových pracích byla v roce 1924 objevena hluboká sluj, která je ukryta pod základy Chaty dr. Hrstky (dříve Chata dr. Rašína).
V roce 1919 přešel hrad do majetku Klubu českých turistů a nyní je majetkem města Štramberka.
Hradní věž Trúba je jedním z posledních svědků pohnuté historie hradu a podhradí. Dnes slouží jako ukázka stavitelského umu našich předků a je z ní jedinečný výhled do našeho krásného kraje.
Kontakt
Telefon : 731 134 125
E – mail : truba@stramberk.cz
Web : www.stramberska-truba.info
GPS : 49.5922964N, 18.1161481E
HRAD ŠTRAMBERK – ŠTRAMBERSKÁ TRÚBA Štramberská Trúba je dominantou a symbolem města. Původně to byla strážní věž středověkého hradu, která byla v letech 1901-1903 změněna na rozhlednu. Autorem návrhu přestavby byl architekt Kamil Hilbert.
Z věže je skvělý výhled na všechny strany. A díky barevným sklíčkům v několika oknech si můžete představit okolní krajinu v odstínech jednotlivých ročních období (v barvě zelené, červené, žluté a modré).
Kontakt
Telefon : 731 134 125
E – mail : truba@stramberk.cz
Web : www.stramberska-truba.info
GPS : 49.5923575N, 18.1162650E
SKÁLA RUDÝ
Skála, která byla v 19. století nazývaná „Čertovo hovno“, je složená z šedohnědých vápnitých slepencových pískovců. Lze na ní najít zkamenělé bývalé mořské dno. V jejím okolí najdete také některé ohrožené druhy rostlin jako je vstavač mužský, bradáček vejčitý či okrotice bílá. Kolem skály prochází naučná stezka.
GPS : 49.5931258N, 18.1198347E
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ŠTRAMBERK
Součástí ochrany jsou skalní trávníky, sečené louky nížin až podhůří nebo lesy na svazích, sutích a roklích s řadou vzácných druhů.
Rozloha : 41,1 ha
GPS : 49.5946042N, 18.1240800E
VRCH BÍLÁ HORA
Bílá hora leží v Podbeskydské pahorkatině mezi městy Štramberk a Kopřivnice, v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Na vrcholu, který se nachází na katastrálním území Štramberka, stojí 43 metrů vysoká víceúčelová věž s vyhlídkovou plošinou - rozhledna Bílá hora ve výšce 26 metrů.
GPS : 49.5942953N, 18.1266222E
ROZHLEDNA BÍLÁ HORA
V roce 2001 vyrostla na Bílé hoře mezi Štramberkem a Kopřivnicí neobvyklá telekomunikační věž. Její autor našel inspiraci ve struktuře DNA - schodiště rozhledny, které má 136 schodů, se podobným způsobem obtáčí kolem betonového sloupu až k terase ve výšce 26 metrů (věž měří celkem 43 metrů), odkud je nádherný výhled na nejvyšší vrcholy Beskyd a Hostýnských vrchů, na Novojičínsko, Oderské vrchy i Ostravskou pánev.
Kontakt
Web : rozhledna-bila-hora.cz
GPS : 49.5942911N, 18.1264072E
SLOUP SE SOCHOU PANNY MARIE
Socha Panny Marie je sloupcová pískovcová socha, která se nachází u památné lípy u Panny Marie, v sedle/vyhlídce U Panny Marie, ve Štramberku v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji ve Štramberské vrchovině v pohoří Podbeskydská pahorkatina.
GPS : 49.5914125N, 18.1231356E
LÍPA U PANNY MARIE
Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky.
Druh stromu : lípa srdčitá
Obvod kmene : 250 cm
Výška stromu : 20 m
GPS : 49.5913542N, 18.1231636E
NÁRODNÍ SAD
Galerie v přírodě - sochy, busty a pamětní desky vzdávají hold významným českým osobnostem. O vznik Národního sadu se zasloužil MUDr. Adolf Hrstka, který se podílel na rozvoji Štrameberka na počátku 20. století. Galerie byla slavnostně otevřená v roce 1922, původní sochy však během let nahradily jejich kopie.
GPS : 49.5871447N, 18.1181442E
POMNÍK PARTYZÁNŮM
Pomník štramberským partyzánům padlým v 2. světové válce.
GPS : 49.5870511N, 18.1214058E
POMNÍK OBĚTEM 1. A 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Pomník od akademického sochaře Franiška Juráně vznikl na památku občanů Štramberka padlých v 1. a 2. světové válce.
GPS : 49.5868914N, 18.1213333E
SOCHA MADONY
Socha Madony stojící na skále s nápisem Ave Maria vznikla v roce 1946 z vděčnosti za osvobození Štramberka. Jejím autorem byl akademický sochař Vojtěch Hořínek.
GPS : 49.5866578N, 18.1214064E
KAPLE
Kaple je desátým zastavením křížové cesty vedoucí z Nového Jičína do Štramberka.
GPS : 49.5866572N, 18.1216919E
VYHLÍDKA
GPS : 49.5876133N, 18.1193236E
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ŠIPKA
Chráněné území zahrnuje nejen jeskyni Šipku - významné archeologické naleziště, ale celou vrcholovou část Kotouče.
Vrch je tvořen štramberským vápencem, druhohorním korálovým útesem, ve kterém bylo nalezeno přes 600 druhů zkamenělin (korálů, mlžů, břichonožců a dalších).
Z druhé strany Kotouče se nachází vápencový lom, zhruba dvě třetiny vrchu už byly odtěženy.
Z flóry se zde vyskytují druhy vázané na vápencové podloží a suťové lesy.
Lokalita byla a je významná výskytem teplomilných živočichů. Ještěrka zední má na Štramberku jediné místo výskytu v celém Česku. Stejně na tom byl motýl jasoň červenooký, který však vyhynul, ovšem v roce 1986 byl znovu vysazen z populace pocházející z Malé Fatry.
Datum založení : 9.1.1960
Rozloha : 24,7 ha
GPS : 49.5874839N, 18.1178783E
JESKYNĚ ŠIPKA
Jeskyně Šipka proslavila město Štramberk daleko za hranicemi našeho státu jako významné archeologické naleziště. V roce 1880 zde Karel Jaroslav Maška objevil při archeologickém výzkumu Šipeckou čelist - úlomek čelisti neandrtálského dítěte z doby asi 40 000 let před n. l. K dalším nálezům patřily zvířecí kosti, pozůstatky sídliště a nástrojů.
Z města vede k jeskyni naučná stezka. Vchod do jeskyně vypadá jako mohutná brána, kterou projdete do otevřeného prostoru. Ten vznikl zřícením stropu jeskyně. Dál vede chodba, která se postupně zužuje a na konci se větví ve dvě úzké chodbičky vedoucí strmě nahoru na povrch.
Jeskyně je volně přístupná. Mívala i krápníkovou výzdobu, ta však byla během let zničena.
Vstup : volný
GPS : 49.5874728N, 18.1191972E
BUSTA BOHUMÍRA JAROŇKA
Bustu malíře Bohumíra Jaroňka (1866-1933) vytvořil akademický sochař František Juráň.
GPS : 49.5875797N, 18.1190561E
MOHYLA SVATÝ KŘÍŽ
Kamenný kříž na mohutné mohyle vznikl jako připomenutí dvou poutních kostelů, které v 17. století postavili na Kotouči jezuité. Kostely byly součástí křížové cesty vedoucí z Nového Jičína na Štramberk, avšak v roce 1786 je Josef II. zrušil.
Původní dřevěný kříž poničila vichřice v roce 1821. Jeho kamenný nástupce byl v roce 1883 zasažen bleskem. Třetí kříž z roku 1884 se dochoval dodnes, jen byl v roce 1918 kvůli rozšíření lomu přesunutý na nové místo nad jeskyni Šipku.
GPS : 49.5871664N, 18.1190153E
ZVONIČKA NAD JESKYNÍ ŠIPKA
Dřevěná zvonička z roku 1946. Pamětníci si ještě vzpomenou, že ní býval nápis „Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti“.
GPS : 49.5876064N, 18.1184325E
BEZRUČOVA VYHLÍDKA
Místo, ze kterého je jeden z nejhezčích pohledů na Štramberk. Je odtud vidět malebné centrum města, nad kterým se na kopci tyčí věž Trúba. Vyhlídka se nachází ve svahu a je zabezpečena zábradlím.
Vstup : volný
GPS : 49.5876322N, 18.1183800E
