Brno-Bystrc je městská část na severozápadě statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Bystrc, původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1960. Její katastrální území má rozlohu 27,24 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 24 000 obyvatel.
Bystrc je rozlohou vůbec největší městskou částí i katastrálním územím Brna. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, Zoo Brno situovaná na Mniší hoře, Údolí oddechu, rozsáhlé Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, přehradou zatopené.
Současně je Bystrc jedním z největších brněnských sídlišť a jednou z nejvýznamnějších městských částí Brna. Na hladině bystrcké části Brněnské přehrady se každoročně koná významná několikadenní mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, která přitahuje desítky tisíc diváků.
Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo Hitlerovu dálnici, víceproudovou silniční komunikaci protínající Bystrc. Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Ečerova. V roce 2006 začala výstavba sídliště Kamechy Bystrc II/A, která má ve své finální podobě pokrývat prostor za panelovými domy (ulice Teyschlova) vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.
Radnice městské části je umístěna v blízkosti kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce ve staré Bystrci. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Bystrc zařazeno do volebního obvodu číslo 55.
V Bystrci se také nachází několik viničních tratí (Díly, Kamenice, Pod Mniší horou).
Znak
Horní polovina znaku se shoduje se znakem města Brna (bílý a červený pruh) další bílý pruh je nahrazen výplní nad modrou hladinou vzduté vodní plochy - posledního modrého pruhu u dna znaku.
Název
Původní jméno osady bylo Bystřec a bylo na ni přeneseno z některého vodního toku, který tekl bystře, tj. rychle. Z nepřímých pádů (Bystrcě, Bystrci apod.) vznikl nový první pád Bystrc.
Historie
Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti. V období Protektorátu Čechy a Morava byl na území Bystrce vybudován nedokončený úsek nedokončené Exteritoriální dálnice Vídeň-Vratislav. K osvobození Bystrce došlo 28. dubna 1945, na což upomíná název zdejšího náměstí.[4] Již v době výstavby přehrady byla v oblasti skály nad lagunou na Kozí horce navržena vilová čtvrť. K její realizaci ale nedošlo. Domy tam navrhovali většinou uznávaní brněnští moderní architekti. V roce 1945 navrhl slavný architekt Bohuslav Fuchs o něco dále rekreační vilku, která byla o rok a půl později postavena. 1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny katastru Bystrce také západní část katastru obce Kníničky, malou východní část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru obce Chudčice. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 byla k Brnu připojena i samotná Bystrc, která až do 31. července 1976 tvořila spolu se sousedními Kníničkami, jakož i výše připojenými částmi katastrů sousedních obcí (zde v rámci Brna existovala nově zřízená katastrální území Chudčice I, Moravské Knínice I, Rozdrojovice I a Veverská Bítýška I) samostatnou městskou část Bystrc s vlastním místním národním výborem. Ta se od 26. listopadu 1971 do 30. dubna 1972 nazývala Brno VII-Bystrc, poté od 1. května 1972 již jen Brno-Bystrc. Současné katastrální hranice získala Bystrc při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Bystrce zahrnuje vedle téměř celého původního bystrckého katastru také jižní část původního katastrálního území Kníničky, téměř celé zrušené katastrální území Veverská Bítýška I a jižní část zrušeného katastrálního území Chudčice I. V 70.–80. letech byla na území Bystrce využita velká část výše zmíněného nedokončeného úseku exteritoriální dálnice pro vybudování nové částečně víceproudé silnice, jež Bystrcí prochází. K 15. červenci 1976 byl zrušen místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si obyvatelé obou čtvrtí vymohli vytvoření novodobých samosprávných městských části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky. Ke dni 19. února 2015 vstoupila v platnost nová katastrální a správní hranice mezi Bystrcí a Žebětínem v lokalitě Kamechy.
Bystrc je rozdělena na 16 základních sídelních jednotek: Bystrc-jih, Foltýnova, Hrad Veveří, Kamechy-východ, Kočičí žleb, Kozí horka-Chochola, Mniší hora, Myslivna-Obora, Náměstí 28. dubna, Pohádka máje, Polesí Žebětín, Přístavní, Rakovec, Teyschlova, Údolí oddechu a Vejrostova.
Současnost
Bystrc si i přes trvalý rozvoj zachovává charakter klidné městské části Brna s přírodním okolím obytné zástavby, dostatkem zeleně a příležitostí k rekreaci. V Bystrci funguje jen velmi málo společností a firem, které by vytvářely pracovní místa, 91 % zaměstnaných obyvatel Bystrce vyjíždí za prací mimo městskou část. Vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva a nedostatku pracovních příležitostí funguje Bystrc jako zázemí pro pracovní sílu města Brna. Jednoznačně dominantní funkcí MČ je funkce obytná a trh práce je pouze marginální.
V Bystrci fungují sportovní kluby (FC Dosta Bystrc-Kníničky, Rugby Club Bystrc, šachový klub Bystrc Oilers, klub dračích lodí Draci Bystrc]), dva veslařské kluby ČVK BRNO a LS BRNO a další zájmové organizace. Obyvatelé Bystrce mají možnost využívat poměrně rozsáhlou sportovní infrastrukturu.
Celkem se v Bystrci nachází 17 sportovních hřišť, lezecká stěna (ul. Vondrákova) a dirt areál. Pravidelný kulturní život se odehrává ve Společenském centru na Odbojářské ulici (koncerty, divadelní představení, výstavy), v místní pobočce Mahenovy knihovny (výstavy, vernisáže, přednášky), na hradě Veveří (koncerty, zábavné akce). Kulturní odbor úřadu městské části pořádá hody a vánoční trhy.
Média
V Bystrci neexistuje lokální kabelová televize ani místní rádio; nevychází žádný nezávislý místní papírový tisk. O událostech informuje internetový magazín Bystrčník (vydává občanské sdružení Horní náměstí) a radniční periodikum Bystrcké noviny. Dění v Bystrci je dále mediálně mapováno v rámci širšího celku, zejména Brněnským deníkem Rovnost (vydává Vltava-Labe-Press). Bystrc je kompletně pokryta kabelovou televizí UPC a NETBOX.
Místní témata
Mezi hlavní témata současné Bystrce patří spor kolem dostavby dálnice D43, čistota brněnské přehrady a kontroverze kolem výstavby v citlivých lokalitách Staré Bystrce a Horního náměstí, výstavba nových sídelních celků Kamechy a Panorama nad přehradou. V souvislosti se stavbou sídliště Kamechy se debatuje o prodloužení tramvajové linky. Frekventovaným lokálním tématem je čistota veřejných ploch. Velmi ostré konflikty vyvolává aktuální nedostatek míst v mateřských školách. Řeší se nefungující nebo jen částečně fungující komunitní život, částečný důvod bývá spatřován v nedostatečné infrastruktuře.
Podobně jako v jiných sídlištích vznikají spory kolem hlučných či jinak obtěžujících komerčních či občanských aktivit. Diskuze se vedou nad financováním a smyslem festivalu Ignis Brunensis. Existuje rozšířená nespokojenost se stavem brněnské zoologické zahrady. V roce 2011 vznikla rozepře mezi příznivci a odpůrci zamýšlené lanové dráhy na Brněnské přehradě. V Bystrci v současnosti neexistuje veřejné pohřebiště, proto se dlouhodobě diskutuje o možnostech jeho zřízení či obnovení. Diskuze se vedou kolem plánu na přímé propojení Bystrce a Medlánek komunikací, respektive rozšíření stávající panelové silnice spojující obě městské části. Tomu se však brání městská část Brno-Komín, přes jejíž území část komunikace vede.
V letech 2012 a 2013 sužoval obyvatele Bystrce hojný výskyt ploštice vroubenky americké.
Dlouhodobý (1988–2011) průzkum spokojenosti obyvatel ukázal nadprůměrnou a s časem rostoucí spokojenost obyvatel Bystrce II s životními podmínkami.
Nespokojenost s přidělováním financí ze strany Statutárního města Brna a s oklešťování pravomocí městské části ve prospěch magistrátu vedla na začátku roku 2014 k návrhu posoudit výhody a negativa fungování Bystrce jako samostatné obce. To bylo interpertováno tiskem jako snaha o odtržení od Brna. Změnu statutu Brna, která by vedla k přesunu pravomocí na městské části na základě principu subsidiarity a ke spravedlivějšími rozdělování investic do městských částí prosazuje místní politické uskupení Bystrčáci.
Osobnosti • Josef Koláček (1929–2019) – jezuitský kněz, novinář, spisovatel a překladatel, dlouholetý vedoucí České sekce Radia Vatikán • Jakub Obrovský (1882–1949) – sochař, malíř, grafik a spisovatel • Vincenc Šťastný (1885–1971) – hudební skladatel, klavírní virtuos a pedagog • Lubomír Zajíček (1946–2013) – volejbalista, reprezentant Československa, člen bronzového týmu na LOH 1968 v Mexiku. • Rudy Kovanda (1949–1989) – bavič, zpěvák a sportovec • Tomáš Přibyl (* 1975) – publicista a žurnalista • Miroslav Fišmeister (* 1976) – básník a amatérský přírodovědec • Regina Agia Holásková (* 1978) – návrhářka oděvů, tanečnice a malířka • Miroslava Topinková Knapková (* 1980) – veslařka–skifařka a olympijská vítězka • Josef Hron (* 1950) – fotbalový brankář a trenér • Vnislav Fruvirt (1923–2020) – římskokatolický kněz brněnské diecéze, politický vězeň komunistického režimu, kaplan Jeho Svatosti a emeritní farář farnosti Brno-Bystrc
Spolkové aktivity
V Bystrci působí několik sdružení aktivně se podílejících na rozvoji městské části. Sdružení se v rámci svých aktivit zapojují do občanského života, rozhodování veřejné správy a vyjadřují se k aktuálním společenským tématům. • Občanské sdružení Horní náměstí – Ochrana přírody a krajiny, MČ Brno – Bystrc a v přilehlých lokalitách před veškerými, nevhodnými podnikatelskými záměry, investičními akcemi a stavbami. Sdružení zformovaly protesty bystrckých obyvatel proti stavbě tzv. polyfunkčního centra na Horním náměstí v Bystrci. • Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko – Ochrana zájmů občanů při přípravě realizace výstavby dálnice D43 • Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady – Ochrana zájmů občanů při přípravě realizace výstavby dálnice D43 • Občanské sdružení Stará Bystrc - Chaloupky – Snahou sdružení je ochrana genia loci staré Bystrce. Snaží se bránit nezaměnitelnou atmosféru této části Bystrce proti nerozumným urbanistickým výpadům. • VŠEM, o. s. – Sdružení je dobrovolným, neziskovým, nevládním sdružením občanů, kteří sesnaží připravovat a realizovat projekty a akce, zejména pro děti a mládež. • Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32, o. s. – Občanské sdružení Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32, o. s. spojuje všechny, kteří chtějí společně podporovat děti ze Základní školy na ulici Heyrovského 32 v Brně a přispívat k dobrým vztahům mezi rodiči, školou a veřejností. • Hrad bez výhrad, o.s. – Občanské sdružení Hrad bez výhrad, o.s. bylo založeno jako platforma zastřešující jednotlivce a jejich aktivity ve snaze obnovit Státní hrad Veveří a jeho okolí jako kulturní a vzdělávací centrum regionu.
Zajímavosti • V Bystrci roste pravděpodobně nejstarší strom na území města Brna, asi 400 let stará lípa srdčitá • První oficiálně povolené závody suchozemských želv v České republice. byly uspořádány v Bystrci v březnu 2012. Zúčastnila se čtyři zvířata, zvítězila šestiletá samice želvy zelenavé Wendy. • V sobotu 30. května 2015 byl v Bystrci překonán rekord v rychlokreslení. V rámci I. ročníku soutěžně – zábavného odpoledne pro děti i dospělé se podařilo bystrckému občanovi, karikaturistovi Lubomíru Vaňkovi nakreslit 100 dětských portrétů na vlastnoručně vyrobené papírové večerníčkovské čepice v rekordně krátkém čase. Původně stanovený limit jedné hodiny na zhotovení kreseb byl karikaturistou zkrácen o téměř třináct minut (výsledný čas 47 minut a 11 sekund).
KOSTELÍK NANEBEVZETÍ PANNY MARIE (BRNO – BYSTRC)
Kostelík byl postaven na začátku 13. století v pozdně románském slohu, v 15. století byl rozšířen ve stylu gotiky.
Kostel proslul obrazem Madony z Veveří. Originál byl v roce 1938 odvezen k restaurování do Národní galerie v Praze, od roku 2016 je k vidění v Diecézním muzeu v Brně.
Kostel je možné najít také pod názvem Kaple Matky Boží na Veveří.
GPS : 49.2555308N, 16.4548761E
ALEJ U HRADU VEVEŘÍ (BRNO – BYSTRC)
GPS : 49.2554433N, 16.4563264E
SOCHA (BRNO – BYSTRC)
GPS : 49.2568600N, 16.4622911E
SOCHA (BRNO – BYSTRC)
GPS : 49.2567781N, 16.4622242E
SOCHA (BRNO – BYSTRC)
GPS : 49.2567956N, 16.4623206E
HRAD VEVEŘÍ (BRNO – BYSTRC)
První zmínka o původně pozdně románském sídle pochází z roku 1222. Na konci 13. století vznikl královský raně gotický hrad, který později prošel složitým stavebním vývojem. Dnešní podobu získal v polovině 18. století. Po roce 1870 bylo výrazně upraveno hradní okolí, přičemž byl na jižní stráni založen rozsáhlý anglický park. Zajímavostí je, že v roce 1908 zde strávil část své svatební cesty Winston Churchill.
Historii hradu můžete poznat prostřednictvím některé z prohlídkových tras. Během komentovaných prohlídek se seznámíte s interiéry reprezentačních místností nebo exteriéry hradu, volně je pak přístupná např. vyhlídka Prachové věže. V průběhu roku se zde koná řada výstav nebo hudebních festivalů.
Dějiny hradu Veveří
Pouhých 20 kilometrů severozápadně od centra města Brna, nad zákrutem řeky Svratky tam, kde se do ní vlévá potok Veverka, stojí na rozsáhlém skalním ostrohu donedávna jeden z nejvíce poškozených a zanedbaných hradů na Moravě - Státní hrad Veveří.
Dlouho opuštěný, několikrát bezohledně adaptovaný, sevřený v ošklivém betonovém krunýři, který z něj doslova rve kusy zděného těla, se slepýma očima rozbitých oken a nalomenou páteří a pochroumanými žebry propadlých střech. To byla na konci 20. století podoba kdysi slavné královské pevnosti, residence moravských markrabat i pozdějšího hrdého centra jednoho z největších moravských panských velkostatků.
Nepovedenými opravami a dlouhodobým zanedbáním poškozená stavba se na počátku 21. století stala už jen němou výčitkou těm, kteří jsou zodpovědní za to, kam až musel klesnout kdysi slavný hrad, kamenný ochránce „v zádech “ města Brna.
Prohlídkové okruhy
1.Apartmá prince Vassy : Okruh Vás provede reprezentačními salony, které v 1. polovině 19. století obývala rodina prince z Vasy, syna sesazeného švédského krále. Uvidíte Příjímací pokoj, Salon prince Vasy, Ložnici jeho manželky princezny Louisy Bádenské, Salon princezny Louisy, Malou jídelnu i Velký salon. Prohlídka je zakončena na Vyhlídkové terase, která nabízí krásné pohledy do okolních Podkomorských lesů i na Brněnskou přehradu. Místnosti jsou zařízeny ve stylu empíru a biedermeieru, tedy slohů, které ovládly nábytkářství 1. poloviny 19. století.
2.Stavebně - historický vývoj hradu Veveří : Speciální okruh, který Vás provede hradem od sklepů po půdy, objasní některé termíny z historie a architektury, ukáže Vám hospodářské zázemí hradu z dob posledních majitelů, ale také gotické prostory, které se na Veveří dochovaly. Okruh je přístupný od 15 let! Tento okruh je fyzicky náročnější (přechody několika pater naráz, přechody z tepla do zimy a naopak). Doporučujeme sportovní obuv.
3.Areál hradu Veveří : Samostatná prohlídka celého areálu hradu Veveří. Volná prohlídka všech nádvoří hradu, včetně možnosti vstupu na Prachovou věž, ochozu Příhrádku a vybrané sezonní výstavy v sále za hlavní pokladnou či v přízemí Anglického traktu. Od 2. července 2016 je možno shlédnout v rámci vstupného do areálu stálou expozici Lev a orlice. Moravští Lucemburkové a jejich hrad. Tato výstava se nachází v přízemí Paláce s břitovou věží. Tento okruh je bez průvodce, návštěvníci si sami určí tempo a co vše chtějí vidět. Na prohlídku všech venkovních prostor hradu je možné využít audioprůvodce, který je zdarma ke stažení při vstupu do areálu hradu.
4.Lev a orlice. Moravští Lucemburkové a jejich hrad. : Výstava věnovaná moravské větvi rodu Lucemburků. Stálá expozice v prostorách středověkého hradního paláce je věnována klíčové roli, kterou sehráli členové panovnické rodiny v dějinách Moravy i samotného hradu Veveří v období vrcholné gotiky.
Více na : www.hrad-veveri.cz
GPS : 49.2566475N, 16.4611406E
NAUČNÁ STEZKA OKNA DO HISTORIE ANEB JAK TO TU MOHLO VYPADAT KDYSI… (BRNO – BYSTRC)
Pokus o rekonstrukci středověké podoby hradu Veveří.
Délka : 300 m
GPS : 49.2566094N, 16.4607767E
DUB U HRADU VEVEŘÍ (BRNO - BYSTRC)
Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky.
Druh stromu : dub letní
Obvod kmene : 530 cm
Výška stromu : 18 m
GPS : 49.2559306N, 16.4600067E
DŘEVĚNÁ LÁVKA PŘES VEVERKU (BRNO – BYSTRC)
Dřevěná lávka vedoucí přes meandry potoka Veverka byla postavena Lesy ČR v roce 2007. Asi 80 metrů dlouhá lávka vede podél silnice a umožňuje pěším a cyklistům bezpečnou návštěvu hradu Veveří. V roce 2015 byla vyhlášena dřevěnou stavbou roku.
GPS : 49.2573842N, 16.4636572E
RYBNÍK MALÝ HRADNÍ (BRNO – BYSTRC)
GPS : 49.2603797N, 16.4682397E
RYBNÍK VELKÝ HRADNÍ (BRNO – BYSTRC)
GPS : 49.2591544N, 16.4673706E
LÁVKA POD HRADEM (BRNO – BYSTRC)
Historicky na tomto místě stála dřevěná lávka pro lesníky a dřevaře. V roce 1940 zde byl vybudován železobetonový most, který byl na konci války zničen. Současná lávka pro pěší a cyklisty byla vybudována v roce 2003 dle návrhu Antonína Pechala.
GPS : 49.2589097N, 16.4631064E
BRNĚNSKÁ PŘEHRADA (BRNO – BYSTRC, KNÍNIČKY)
Přehrada s hydroelektrárnou byla vybudovaná v letech 1936-1940 jako zásobárna pitné vody pro město Brno. Přehrazením řeky Svratky vzniklo největší vodní dílo na této řece, byla však zatopena obec Kníničky, podle které se přehradě občas říká. Délka hráze činí 120 metrů a výška dosahuje 34 metrů.
V současnosti se již nevyužívá přehrada pro pitnou vodu, ale slouží pouze rekreaci a k výrobě elektrické energie.
GPS : 49.2406222N, 16.5076489E
Brno-Kníničky je městská část na severozápadním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Kníničky (německy Klein Kinitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1960. Její katastrální území má rozlohu 10,93 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 1000 obyvatel.
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Kníničky zařazeno do volebního obvodu číslo 55.
Charakteristika
Kníničky, ležící u Brněnské přehrady na levém břehu Svratky, si dosud zachovávají vesnický charakter. V posledních letech dochází k rozšiřování zástavby Kníniček severním směrem. Vznikly tak nové ulice Ambrožova, Hluboček a U Luhu, zahrnující typicky rodinnou zástavbu. Zástavba samotných Kníniček se rozkládá při východní hranici městské části pod úpatím Mniší hory. Součástí katastru Kníniček je i část Brněnské přehrady včetně poloviny přehradní hráze. Přibližně dvě třetiny katastru Kníniček pokrývají Podkomorské lesy, rozkládající se západně od kníničské zástavby. Katastrem Kníniček prochází trasa nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav a do budoucna se uvažuje i o využití jejího zdejšího úseku pro vybudování plánované dálnice D43.
Historický přehled
Kníničky vznikly jako vesnice Nové Kníničky ve druhé polovině 30. let 20. století v souvislosti se zatopením původní obce Kníničky Brněnskou přehradou. Později byly přejmenované na Kníničky. 1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny katastru nové obce (jenž se nelišil od původního katastru „starých“ Kníniček), také většinu katastru obce Bystrce, malou východní část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru Chudčic. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 pak byla k Brnu připojena i samotná obec, která se stala součástí nově zřízené městské části Bystrc, v rozsahu zhruba odpovídajícím moderním městským částem Brno-Bystrc a Brno-Kníničky. Tato městská část se vnitřně členila na katastrální území Bystrc, Kníničky, Chudčice I, Moravské Knínice I, Rozdrojovice I a Veverská Bítýška I (poslední čtyři výše zmíněná k.ú. byla později zrušena). Současné katastrální hranice získaly Kníničky při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Kníniček zahrnuje většinu původního katastru Kníniček, nepatrnou část původního katastru Bystrce, výše uvedená zrušená katastrální území Moravské Knínice I a Rozdrojovice I, malou část zrušeného k.ú. Veverská Bítýška I a severní část zrušeného k.ú. Chudčice I; pro změnu východní část katastru podél Mnišího potoka (zvaný též Hluboček) byla překatastrována k Bystrci. K 15. červenci 1976 byl zrušen místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si občané obou čtvrtí vymohli vytvoření novodobých samosprávných městských částí Brno-Bystrc a Brno-Kníničky.
Název
Historický vývoj názvu obce : • 1436 – Malé Knehyničky • 1475 – Malé Knihničky • 1538 – Malé Knihniczky • 1559 – Malé Knijhniczky • 1573 – Malé Knihniczky • 1609 – Kynicžky • 1611 – Malé Kinitcki • 1674 – Klein Künitz • 1718 – Klein Künitz • 1720 – Maly Kinižky • 1728 – Parvo Kinitio • 1751 – Klein Kunitz • 1846 – Klein Künitz • 1872 – Klein Kinitz • 1872 – Kyničky • 1924 – Kníničky
Pamětihodnosti
Na katastrálním území obce se nachází 10 výklenkových kaplí Křížové cesty z Chudčic k poutnímu místu Tři kříže.
Současnost
Mezi hlavními témata místního diskurzu patří stavba dálnice D43 a projekt nového vstupního areálu do brněnské zoologické zahrady.
KŘÍŽ (BRNO – KNÍNIČKY)
GPS : 49.2589403N, 16.4628131E
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA JUNÁCKÁ LOUKA (BRNO – KNÍNIČKY)
Na jižních svazích naproti hradu Veveří najdeme v lese osamocenou louku s bohatou květenou. Na jižní straně louky můžeme v trávě najít hořec křížatý, který je v Česku velmi ohroženým druhem. Dále tu lze spatřit modřenec chocholatý a diviznu jižní rakouskou. Při procházce můžeme slyšet zpěv ťuhýka obecného a v trávě narazit na ještěrku obecnou.
Datum založení : 1.5.1989
Rozloha : 5 ha
GPS : 49.2600647N, 16.4600339E
VYHLÍDKOVÉ MÍSTO (BRNO – KNÍNIČKY)
GPS : 49.2623147N, 16.4658222E
