Zebřičkový deníček Kaitlin 63. díl - ADOPCE

Šok, že nebudeme mít „normálně děti nakousnul u nás doma hodně otevřenou diskuzi o možnosti adoptovat. To bylo na podzim roku 2003. Po té, co jsme se smířili s tím, že jediná možnost těhotenství je s darovanými vajíčky geneticky jiné ženy, už nebylo tak těžké přemýšlet o adopci. Tedy alespoň to tak ze začátku vypadalo. Manžel byl určitě pro a tak řekl termín, že až se necháme zapsat do pořadníku na darované vajíčko, tak si zároveň zajdem na sociálku pro žádost o adopci. Když na jaře 2004 došlo „na lámání chleba a byl optimální čas dojít si pro žádost, najednou jsem znejistěla. Opravdu to chci? Jsem mladá a třeba budu mít „své děti a .... Prostě jsem začala krásně zmatkovat. Naštěstí to vzal manžel do svých rukou a první krok udělal on.

Žádost o adopci
Manžel zašel v březnu 2004 pro žádost o adopci na sociální úřad, odbor „sociálně právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče" v místě našeho bydliště. Obdržel několik formulářů a pokynů co všechno se má zařídit.
Když s tím balíkem papírů dorazil domů, tahala jsem z něj každé slovíčko, které sociální pracovnice řekla a začala prozkoumávat jednotlivé papíry. (Smál se mi, že nechápe, čeho jsem se tak strašně bála, když se do toho začínám bezhlavě vrhat :-D)
Prozkoumala jsem formulář, který byl o nás. Snad všechno co vás napadne. Další formulář se týkal samotného požadavku na dítě. Trochu mě to zaskočilo, ale budiž… Potvrzení o zdravotním stavu pro každého z nás mě nepřekvapilo. Potvrzení příjmu mi přišlo logické. Zaskočil mě posudek od zaměstnavatele. Cože? Jaký posudek? Osobní a profesní bylo nadepsáno na papíře… To jsem musela rozdýchat.
Původně jsme si mysleli, že o tom nikomu neřekneme, že si podáme žádost a až to za pár let bude na spadnutí, tak to teprve řekneme rodině a pak teprve širšímu okolí. Takže tenhle papír nás posunul dál, než jsem tušila. Díky tomuto formuláři jsme v sobě našli odhodlání a řekli to rodičům. Byli zaskočeni, ale povzbudili nás, vzali to dobře. Bezva. Mají na to dost času se smířit :-).

Podání žádosti
proběhlo v dubnu 2004. Chvilku nám trvalo, než jsme všechno dali dohromady, oběhly doktory a šetrně vymohly posudky ze zaměstnání. Bylo pro nás oba překvapením jak skvěle to všichni vzali. Slyšely jsme jen povzbudivá slova a to od všech včetně zaměstnavatelů :-).
Navíc jsme museli přinést každý 2 fotky a o výpis z rejstříku trestů se postarala sama sociální pracovnice. Prima. Dlouho jsme si o tom celém povídali s ní na úřadě. Měla jsem z toho všeho dobrý pocit.
Dozvěděli jsme se, že na miminko se v našem kraji čeká 2-4 roky a že v každém kraji je čekací doba různá. Nejkratší dobu má Praha.
Překvapením pro nás byla její návštěva u nás doma. Tu musí absolvovat, píše o tom zprávu do posudku na nás. Tak jsme jí pozvali a domluvili se na konkrétní datum.

Návštěva sociální pracovnice u nás doma
Teda řeknu vám, takhle uklizeno jsem snad ještě neměla. Vnitřní strach, že by něco takového jako prach na skříni mohlo ovlivnit můj budoucí život mi nedovolil nic ponechat náhodě. Všechno se jen blýskalo :-D
Sociální pracovnice se projevila jako bezvadná ženská a tak místo prolézání bytu si sedla s námi a povídali jsme si o těch dětičkách co jsou v ústavech. Řekla nám i pár příběhů ze své praxe. Když odcházela, tak se mezi dveřmi zeptala, jak vlastně máme velký byt, což mě pobavilo :-).
Dozvěděli jsme se, že z informací o nás a z podkladů, co jsme jí předali udělá složku, kterou pošle na kraj a další věci budeme už řešit s někým z kraje.

Pozvánka na písemné psychotesty
Z kraje nám asi za měsíc přišla pozvánka na schůzku. Naštěstí jsem už věděla od dalších žadatelů, které jsem kontaktovala přes net, že se jedná o slibované psychotesty. Nejprve tzv. písemné. Trvalo to několik hodin, vyplňovali jsme jeden test za druhým. Šlo hlavně o vztahy v našich rodinách, náš vztah, naše reakce. Opět jsme s paní psycholožkou prošly naše představy o dítěti. Přiznám se, že jsem byla úplně vyčerpaná, cestou domů jsem v autě usnula… Domluvili jsme se, že za měsíc (konec června 2004) přijdeme na ústní psychologické testy.

Ústní psychologické testy
Nejprve jsme měli každý samostatně hodinový rozhovor s paní psycholožkou a rozebírala s námi povahu, která ji podle testů na nás vyšla. Přiznávám, že mi to moc nesedělo a manželovu sama po hodině s ním odvolala. Vyšlo jí totiž, že je nekomunikativní a on se jí z toho pěkně vykecal :-D Mluvili jsme opět o tom, jaké dítě můžeme očekávat. Mně zaskočila informace, že se IQ dědí a proto si máme říct, jestli chceme, aby matka měla nějaké vzdělání (otec je obvykle neznámý). Utřídili jsme naše požadavky na bílé zdravé dítě do 1 roku věku. Pohlaví nám je jedno, stejně jako u dítěte, které bychom sami zplodili.
Bylo nám řečeno, že doporučuje naše schválení a máme očekávat dopis.

Dopis o zařazení mezi schválené žadatele o adopci
Přišel nám v půlce července. I když nám dopředu paní psycholožka řekla, že nás schválí, tak vidět černé na bílém, že jste schválení žadatelé bylo úžasné :-).
Navíc jsme se dočetli, že máme nařízenou přípravu rodičů. Už předtím jsem se dozvěděla, že je to běžná praxe a měli by si tím projít všichni žadatelé, takže mě to nepřekvapilo.
Zavolala jsem své sociální pracovnici (k nám ve městě) a ona řekla, že to zařídí. (vlastně jsem jí tam nechávala jen vzkaz protože byla zrovna na dovolené).

Pozvánka na rodičovskou přípravu
Přišla nám koncem srpna. Město za nás zaplatilo školení, my jsme si dopláceli ubytování a stravu, protože se jednalo o dva víkendy + mezi víkendy návštěva kojeneckého ústavu.

1. víkend rodičovské přípravy
Neočekávali jsem nic převratného a asi i proto nás mile překvapil. Celý víkend moderovala rodina se 3 adoptovanými dětmi a jejich zkušenosti byly to nejcennější…
Překvapilo mě, že nás tam bylo 10 párů… (přišlo mi to hodně)
V sobotu dopoledne jsme si povídali se sociálními pracovnicemi o formálních záležitostech okolo adopce a domlouvali si povinnou návštěvu kojeňáku.
Odpoledne jsme si povídali s psychologem (trochu obava dopředu - leč zbytečná :-).) a v podstatě jsme se celé odpoledne prochechtali , protože se nebál předvést nám klátícího se puberťáka, či otrávenou tchýni… Všichni se uvolnili a povídali jsme si o problémech a obavách, které každý máme. Naprosto otevřeně. Proprali jsme to skrz naskrz. Bylo hodně zajímavé slyšet o problémech jiných. Někdo nevěděl jak říci dítěti, že je adoptované, jiný měl problém s přijetím adopčátka v rodině a já řešila, jak mluvit s dítětem o jeho biologické matce… Na všechny otázky jsme dostali odpovědi! Ale byly tak obsáhlé, že je nereálné to tady vypisovat…
Večer jsem strávili s moderující rodinou a zajímali se o jejich zážitky, zkušenosti a myslím, že nám řekli dost hodně soukromých věcí (pocitů).
Neděle byla hlavně o dětičkách samotných. Povídal nám MuDr. Biskup, dětský pediatr a ředitel dětského domova ve Stránčicích. Úžasný člověk, perfektního vystupovaní a pedagogického nadání :-). Abychom se nenudili, promítal fotky z DD z předchozího průběhu dne v DD, ukázal nám obrázky dětí a jaké následky se dají z jejich kreseb vyčíst, měl sebou kufr plný léků, plínek a nezbytností pro děti a řekl nám, čeho se vyvarovat a co je dobré vědět.
Z tohoto víkendu jsme odjížděli s tím, že z nás opadli veškeré obavy, že budeme mít adoptované dítě a narostla v nás naprostá radost a chuť mít už adopčátko doma.

Návštěva kojeneckého ústavu
Nevěděla jsem, co od toho máme očekávat. Nikdy jsem v takovém zařízení nebyla, takže jsem si představovala velkou nemocnici a desítky postýlek…
Překvapení bylo už z venku. Vilku v zahradě bych nečekala.. Uvnitř mě překvapili menší místnosti a samotné místnosti s miminky. Každé dítě mělo u postýlky kolotoč a my je našly v herně, kde leželi na pěnových puzzlích pod hrazdičkami. Od sociální pracovnice a paní ředitelky kojeneckého ústavu, jsme se dozvěděli příběh každého dítěte a popravdě to byl zlom, kdy mi došlo, že je úplně jedno, že se mi to miminko nenarodí. Měla jsem chuť si rovnou nějaké odnést domů…
Vidět konkrétní tvářičky za těmi dotazníky, které jsme vyplnili, bylo pro nás důležité.
Pochovali jsme si je a já měla pocit, že to, že budu mít jednou miminko, je skutečně realizovatelné :-). A co bylo asi nejdůležitější, od tohoto momentu jsem přestala brát adopci jako zadní vrátka, pokud by nevyšlo IVF…

2. víkend rodičovské přípravy
Opět na nás čekala „naše" moderující rodina a v pátek si pro nás připraveni překvapení v podobě manželů, kteří adoptovali před rokem holčičku. Mluvili jsme o aktuálních zážitcích ze soudů, o reakcích okolí i jejich vlastních.
V sobotu nás čekala přednáška dětské psycholožky.
V podvečer jsme dostali certifikát o absolvování a rozloučili jsme se…

(každý kraj může mít rodičovskou přípravu jinak koncipovanou, někde se chodí jednou týdně na x sezení s odborníky…)

A tímto jsme měli absolvováno všechno nutné k tomu, abychom se stali rodiči.

Zavolala jsem na kraj „naší" paní a jak už jsme se předtím s manželem domluvili, jsem změnila podmínku, že bychom chtěli miminko do půl roku věku.
Také jsme se stavili u sociální pracovnice u nás ve městě a řekli jí čím vším jsme prošli a co to pro nás znamenalo…

Teď už čekáme „jen" na ten vysněný telefon, že jednomu miminku vybrali nás jako rodiče… Tak to totiž je. Nebude se nám vybírat dítě, ale funguje to tak, že se dítěti vybírají rodiče. Připadá mi to fér :-).
V tuto chvíli čekáme už rok od podání žádosti, takže nejdříve příští rok…

Když to vezmu zpětně, tak nevím čeho jsem se bála. Asi toho neznámého co nás čeká. Potvrdilo se mi, že je okolo adopce takové množství mýtů, že si to představujeme jako něco nedosažitelného, deprimujícího, ponižujícího…

Možná jsme měli jenom štěstí, ale opravdu jsme potkali jenom odborníky na svém místě a chápající lidi, kteří nám rádi pomohly, odpověděli na všechny naše dotazy…
Přišlo mi dobré, že jsme mluvili se všemi na rovinu a možná i díky tomu se nám dostávalo upřímných odpovědí.

I kdybychom adopčátko jednou neměli, protože by vyšlo umělé oplodnění a narodili by se nám trojčata (to je jediná varianta, v případě jednoho (oba), dvou (já, ale vysvětlím mu to.. :-).) dětí adopčátko chceme :-D), tak nám to přineslo moc. Naučili jsme se s manželem mluvit o všech pocitech otevřeně. Hodně nás to sblížilo, myslela jsem si, že se už naprosto známe, ale najednou se stalo, že u otázek o adopci odpovídal jinak než bych předpokládala :-).
Samotná rodičovská příprava kterou jsem myslela, že jenom nějak přetrpíme, nám přinesla nevíce :-).

V tuto chvíli řeším nové problémy :-). Dávám si na stranu peníze, protože až TEN telefon přijde, tak se dozvíme, že je pro nás miminko. Dojedeme se na kraj podívat na fotku, dozvíme se o něm veškeré informace a rozhodneme se jestli ano či ne… dojedeme do kojeňáku, kde se na drobečka podíváme a řekneme ano nebo ne definitivně. (vždy je čas si to rozmyslet a bylo nám řečeno, ať řekneme na rovinu, že toto dítě nechceme, že je to lepší, než „trpět" nechtěným…(teď to myslím z pohledu dítěte!) - nebude na žadatele špatně pohlíženo a za nějakou dobu se jinému dítěti vyberou jako rodiče..) Budeme mít 30 dní na to, abychom si miminko přivezli domů.
Myslím, že ho budu chtít domu hned :-D, ale i toto nám bylo rozmluveno. Musí se vyřídit papíry na sociálce v „bydlišti" dítěte, potom papíry na sociálce našeho města, domluvit se v práci a vyřídit si nástup na mateřskou… U toho si doma připravit postýlku, peřinky, pidi věcičky, kočárek, autosedačku (už na první převoz), plíny, dudlíky, umělou stravu a přibližně milión nezbytností…
A tady se vracím k těm penězům. Z něčeho ty nezbytnosti budeme muset koupit a maminy by mohly vyprávět, jak nákladná záležitost to je… Navíc nebudeme mít čas na to sledovat všemožné výhodné akce…
Optimální je, když se to všechno podaří zrealizovat do týdne…

A co to obnáší přivézt si adopčátko domů a jak to všechno probíhá vám doufám, jednou popíšu v deníčku, na který, doufám, nebudete muset dlouho čekat :-))))))

Vaše Kaitlin

PS: Je možné, že po přečtení tohoto deníčku, si některé zaklepete na čelo, proč ještě sháním dárkyni, ale faktem zůstává, že bych si přála prožít alespoň jedno těhotenství…

Pár odkazů, kde najdete právní stránku věci a další věci, které si myslím, že jsou důležité:
www.adopce.com
www.fod.cz
http://www.rodina.cz/…se/novep.asp?…
 www.rodina.cz/snrp/

Knihy, které doporučuji, neb mně hodně pomohly:

Na cestě za dítětem - dvě malá křídla tu nejsou, napsala Hana Konečná, vydavatelství ACADEMIA (doporučuji všem snažilkám, v té knize je prostě všechno o snažení a právě tato kniha mi hodně pomohla se vyrovnat s mou neplodností)

Osvojení a pěstounská péče, Zdeněk Matějček a spol., vydavatelství Portál (vše, co se týká našeho práva a je tam snad úplně všechno, co se vám budou snažit vysvětlit psychologové)

Adopce - vztah založený na slibu, Jayne E. Schoolerová, vydavatelství Návrat domů (tato kniha je napsaná z pohledu adoptivních rodičů, je v ní hodně cenných postřehů, nevýhodou je, že ne všechno je stejné, jako u nás v Čechách..)

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (5. díl)

Život na vedlejší koleji (5. díl)
  • Anonymní
  • 11.05.26
  • 305

V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Kaitlin
972
20.6.05 07:31

Lesino ahojky!

A děkuju :-)
Neboj, za to, že jsi první v deníčku nebudeš pranýřována :-D Těším mě, že i někdo jiný, kdomě mě, se těší na pokračování tohoto vyprávění :-))))
Kaitlin

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
20.6.05 07:42

Ahoj Kaitlin a zebřičky.

Opět jsi to moc krásně napsala. Nechápu, jak si to můžeš všechno takhle pamatovat a pak to ještě tak obsáhle a od sredíčka napsat. MOc pěkné. My jsme s adopcí skončili u vyplnění papírů zaměstnavatelem:-( Vyplňoval mi je několik měsíců a nakonec dal výpověď. Mězitím manžela vyhodili s práce, tak jsme museli čekat jeslti si nějakou další najde. No a mezitím.....no však víš:-))Asi to byl osud. Když si to tak pěkně napsala, už bych se toho neobávala jako dřív.
Je jedno, jestli máš doma své nebo adoptované dítě, ale taky jsem si chtěla zažít ten pocit, být těhoná.Věřím, že zanedlouho buď zazvoní telefon ze sociálky nebo z centra. Rozehnali jste si to pěkně na všechyn strany, tak není možné aby se to nepovedlo:-)))

Pa Vendelina

  • Upravit
Lostris
3625
20.6.05 08:08

Ahojky v novém týdnu,

Kaitlin, ty by jsi z fleku mohla být spisovatelkou, čímže se to vlastně živíš? :D Moc hezky napsaný deníček a take jako Vendelína obdivuji, jak si všechno dopodrobna pamatuješ nebo si možná píšeš deníček :D, z kterého čerpáš. Ne vážně, prošli jste toho s manželem hodně a moc vám přeju, aby ten telefon zazvonil co nejdříve a druhé přání je, aby se našla vhodná dárkyně a ty jsi poznala těhotenství na vlastní kůži :), jak si přeješ.

Lesino, tady u nás je vítána každá dobra dušička a nemusí patřit do zebřího stáda :).

Tak se jdu vrhnout do pracovního procesu.

Lostris

  • načítám...
  • Zmínit
baruskaII
605
20.6.05 08:24

Milá Kaitlin,

moc jsem se těšila na dnešní povídání o adopci. Celý článek jsem neskutečně hltala a slzičky ronila. Nechápu, proč by si měl někdo ťukat na čelo, že bys chtěla dál zkoušet otěhotnět, protože prožité těhotenství je něco naprosto neopakovatelného. Moc vám oběma držím kopýtka, aby brzo zazvonil vysněný telefon.

Bára

  • načítám...
  • Zmínit
Maka
2857
20.6.05 08:30

Moc krásný deníček.o)))

Moc moc ti držím palce ať se toho vytouženého telefonu dočkáš. Můj šéf, se ho dočkal před Vánoci roku 2003… nic nic nic a najednou během týdne - koupit veškerou výbavičku a vecičky a do týdne od zavolání měli drobečka doma… není snad krásnější vánoční dárek. Teď je u nich už rok a půl a má dva roky (plus mínus).

Přeju spoustu šťastného čekání protože to určitě jednou přijde…

Zdraví

Markéta z Jarňulek, která už jedno štěstí má..

  • načítám...
  • Zmínit
makysek
966
20.6.05 08:56

Kaitlin,
patřím mezi ty šťastné, kterým bylo dopřáno mít vlastní dítě. A strašně moc bych to přála i tobě a ostatním snažilkám. Ale tvůj deníček mě „dostal“. Já nevím, jestli bych se k takovému kroku jako vy odhodlala a vůbec nevím, jak by se k tomu stavěl můj muž. prostě jsme to nemuseli řešit. Ale při čtení tvého deníčku jsem si uvědomila, jak důležité věci jdou mimo nás a jak je úžasné, že existují rodiče jako vy, kteří chtějí dát opuštěnému malému človíčkovi domov a lásku. Takže ze srdíčka ti přeju vlastní miminko, ale zároveň ti přeju, aby vám adopce co nejdřív vyšla, protože vaše děťátko bude mít v každém případě ty nejskvělejší rodiče. jen jedné věci je mi líto. Že to trvá tak dlouho a kojeňáky jsou plné…
Držím palečky a moře štěstí

Makýš z Jarních miminek

  • načítám...
  • Zmínit
Rysavka
1473
20.6.05 09:18

Kaitlin,
napsala jsi to zase moc krásně. Moc, moc ti přeju, aby jste na ten vysnený telofonát nečekali dlouho a už brzy jsi měla to svoje štěstíčlo v náručí.
Ryšavka

  • načítám...
  • Zmínit
jasmine
219
20.6.05 09:37

Ahojky KAitlin,

taky se pripojuju a peju ody na tvuj spisovatelsky um. Vazne jsi to moc pekne napsala a obdivuju Tebe i Tveho manzela, jak jste odvazni. A preju ti obé, aby jsi mela i adopcatko i svoje odnosene miminko. A myslim si, ze ty urcite chces mit velkou rodinu. Protoze tolik lasky v Tvem srdicku si prece nemuzes nechat pro sebe.

Holky snazilky,
co kdybysme Kaitlin udelily imaginarni ŘÁD BÁSNICEKÉHO STŘEVA. Fakt ta NAŠE Kaitlin umi tak pekne od srdicka psat, ze jsem si taky pobrecela.

Ja jsem dneska prvni den na materske dovolene a fakt nevim co budu ty dva mesice do porodu delat. Asi se ukousu nudou. Ja bych vedela co? Nakupovat, ale to se neda praktikovat kazdy den, neb nejsem milionarka. Skoda :-))))

Jasmine

  • načítám...
  • Zmínit
zabucha
811
20.6.05 09:46

ahoj, deníček je super.
Kaitlin, moc Ti přeji, aby ten telefon už zazvonil :-)) držím palečky. když jsem po porvé potrartila pak se nám to 2roky nedařilo, tak jsem o adopci také mluvili, a určitě je to jedna z variant jak mít doma děťátko :-)) moc hezky jsi to napsala.
jinka já jsem byla v pátek na UTZ - hematom se vstřebal - jsem šťastná! miminko roste, vychází to na 9tt. na další kontrolu jdeme 29.6. a pak už dostanu průkazku :-))
stále odpočívám…
mějte se hezky
papa žabucha

  • načítám...
  • Zmínit
Kati
2263
20.6.05 09:53

Kaitlin,
NÁDHERA, moc krásný deníček, úplně mě dostal. Vůbec jsem netušila, co vše se musí podstoupit. Mám slzy v očích. Věřím, že ten den v kojeneckém ústavu musel být krásný. Já bych tam určitě brečela a také bych chtěla odejít s malý uzlíčkem v náručí.
My jsme se zatím o adopci nebavili, manžel ale asi moc pro adopci není. Já jsem si říkala, že pokud nám nevyjde druhý pokus, tak bych s tím o tom začala diskutovat a pokusila bych se ho přesvědčit, abychom si o adopci zažádali. Nechceme totiž použít sperma dárce, jak nám doporučila doktorka. Takže v případě neúspěchu je adopce naše jediná naděje mít dítě.
Manžel si totiž myslí, že s adoptovanými dětmi bývají problémy. Docela mě překvapilo, že si můžete klást nároky na dítě.

Moc ti přeji, aby vám to vyšlo co nejdříve!!! Jen aby ty vlastní a adoptované děti nepřišli najednou! To by jste měli doma veselo. Určitě by jste to s radostí zvládli. Podle tvých slov jste s manželem ten správný a fajn pár, opravdu vám to moc přeju!!!

Pro ostatní děvčátka - můj manžel začíná s pročisťující kůrou, pokud máte zájem : jmenuje se Metabolik od firmy Ortis. Je to 250 ml, za 300.- Kč. Roztok smícháte s 1.5 l neperlivé vody a popíjíte přes den. Kůra trvá 3 týdny.
Jestli vám budou milejší byliny a koření, tak tady je recept :
Dáte vařit 3/4 litru vody, když začne vařit přídáte koření - 1 čajovou lžičku kmínu, fenyklu, majoránky, 1 bobkový list - spolu s kořením vaříte 7 minut. Můžete osladit medem, nebo pít hořké. Pít šálek denně po dobu 14 dní.

Chvátám do práce, přeji krásný týden!!! Kati

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
20.6.05 10:32

Ahoj Kaitlin,

dekuji za krasny denicek a za dodani trochu duvery. Casto k vam nakukuju, cas od casu i napisu, takze vas tak trochu znam.
Tvuj denicek me dostal tvou uprimnosti a tvou bojovnosti!!! Je uzasne, jak to beres.
Ja osobne se touto otazkou cas od casu zabyvam, protoze na toho naseho mimiska cekame jiz tri roky. Pravda, neprosla jsem si zatim vsim, ale cas od casu se mi do hlavy ta myslenka na adopci vtirne a ja si rikam, ze bych to asi neunesla. Mozna se mylim, mozna se znam, ale kazdopadne cist tve pocity mi dodavaji nadeji, ze se to da zvladnout.
Preji ti co mozna nejdrive, aby u vas zazvonil ten telefon s tou krasnou zpravou a tesim se na tve dalsi denicky ci komentare.
Pa Dede

  • Upravit
Anonymní
20.6.05 11:05

Ahoj Zebřičky

Nejprve musím pochválit Kaitlin super deníček. Kaitlin četla jsem to jedním dechem a vyřizování adopce je opravdu běh na dlouhou trať. A opravdu zastávám názor , čím dřív tím líp.Nemyslela jsem si, že až tak to bude náročné. Možná si říkáš, že se to dá přežít, ale chce to opravdu poklonu, co všechno máte za sebou.
Přeji ti, aby telefon zazvonil co nejdříve a hurá pro mimi. Tak samo ti přeji, aby se povedl ET s vajíčky od dárkyně. Moc ti to přeji a hodně štěstí.

S adopcí jsem na tom podobně jako Vendelína. Ikdyž nikdy neříkám nikdy a klidně do toho ještě můžeme jít. Proč jsem s adopcí ještě nezačala byl důvod ten, že jsme s manžou byli domluveni, že v případě IVF to nevýjde, tak jdeme na sociálku pro papíry. No a vidíte, ono to vyšlo.Ale musím stále ťukat …ťuk, ťuk

Chtěla bych vám oznámit, že jsem v pátek byla na té kontrole a místo krve mě lékař vzal hned na UTZ a oznámil mi, že čekáme dvojčátka!!! Ano pokud to půjde dobře, budeme mít doma dvě miminka. V té chvíli jsem přestala slyšet a najednou mě přepadla i panika, že budu vypadat jak lokomotiva a vagon a jestli to zvládnu být těhu s dvěma !!! Prostě příjemný pocit ale i trocha paniky. Po UTZ jsem zavolala manžu k lékaři a tam mu lékař znova oznámil, že budeme mít dvojčátka!! Manža mi štěstím drtil koleno pod stolem, aby zahnal slzy dojetím.Při odchodu z CAR jsme oba začali plakat a lidi kolem nechápali. Stejné překvapení to bylo i pro mé rodiče večer, opět se to neobešlo bez slz!! Podle lékaře se chytly obě blastocysty a za 14 dní jdu na UTZ na srdíčka. Aybch pravdu řekla, mám opravdu velký strach, jestli stále žijí, jestli jsem ji, nějak neublížila nebo tak něco. Je to pro mě horší čekání, než čekání po ET.Zvětšené vaječníky po OPU mám stále a těhotenstvím to bude trvat ještě prý cca 10 týdnů.Takže si bolesti v podbřišku užiju až dost. Nicméně vše pro prcky jde prý zatím přes vaječníky a tím že se změnší do původního stavu, bude vše filtrovat už přes placentu. Holky mám velký strach. Mám strach o oba dva, aby to jeden z nich nevzdal ,nechci pomyslet že oba. Nepřežila bych to. Ale život je opravdu hnusný a stát se může ledasco . Nevolnostmi trpím občas, jen při něčem. Nicméně cesta do CAR se neobešla bez objímání mísy a rychlé zastávce i v restce. Cesta autem mi nijak nevadí, ale cestám se snažím ještě vyhýbat a raději být doma a více odpočívat.Podle lékaře mohu dělat vše co před těhu, ovšem odbourat namáhavou práci.Sportovat prý mohu, ale vše od toho jak se cítím. Raději neriskuji a vše odložím na neurčito. Jinak přes den hodně spím, ono to ani s utrogestanem jinak nejde, že? Do práce se už nevrátím, na nemocenské budu do mateřské pokud půjde vše dobře a nic se nestane. Práci si však budu dělat doma a posílat to do práce přes net. Něco dělat chci, jsem zvyklá být v jednom kole a na PC takže si to trochu kompenzuji prácí pro firmu přes net. :-))
No to je asi z našeho stanu vše.
Moc děkuji znova za gratulace, opravdu to moc potěší.
 KATIA

  • Upravit
zabucha
811
20.6.05 11:11

ahojky. to je paráda - moooc gratuluju. držím palečky, ať na UTZ jsou obě srdíčka a bijí o 106 :-)) opatruj se, nic nedělej a lež, odpočívej, užívej si :-)
papa žabucha

  • načítám...
  • Zmínit
Kaitlin
972
20.6.05 11:25

Ahojda zebřule!

Neb mám chvilku, tak se musím juknout, co jste všechno napsali :-)

Vendelíno - děkuju za tu dietku, co jsi mi vložila ještě do minulého deníčku. Uf, je to docela jednostranná strava, uvidím, jestli se do ní pustim :-)

MAKA - strašně ráda čtu, že to jde… :-)) Zatím jsem ve fázi nekonečného čekání :-)

Lostris - chichi, tak spisovatelka.., tak to by toho mýho už vážně ranila mrtvice :-D Jsem cifršpión = účetní :-)

Báro, Martino22, Makysku, Lotrando, Ryšavko, Dede - díky :-)

Babu - opečovávej se, moc ti přeju, aby to klaplo! Já teď nepotřebuju moc včem poradit, protože jsem ve fázi nekonečného čekání. Nedá se dělat nic. Maximálně šetřit :-) A to jde s IVF s darovanými vajíčky taky pěkně těžko…

Jasmine - haha, tak střevo jsem, k tomu se klidně hlásim, ovšem jestli básnické, to si jistá nejsem :-DDD
Gratuluju k nástupu na mateřskou! :-)

Žabucho - jupí, hurá, to mám radost, že se hematom vypařil! Zachoval se jako pořádný chlap a zmizel :-) Tak ať už je všechno v pořádku!

Kati - doufám, že ta částka 300,– je na celou dobu kúry a ne na jeden den :-)
Jinak chápu obavy manžela, na druhou stranu s dětma jsou problémy, ať už k nim člověk přijde jakkoliv :-D

Katio - GRATULUJU KE DVOJČÁTKŮM!!! :-) To je nádherná zprávička :-)

Ani jsem vám nenapsala o víkendu. V sobotu jsem se čirou náhodou dostala do Poděbrad a zrovna tam probíhalo mistrovství republiky mažoretek :-) Manželovi se to obzvlášť líbilo ty krátký sukýnky :-D Ale vážně, fakt to bylo moc pěkný, nikdy mě nenapadlo, že se tím někdo takhle zabývá a soutěží se v tom.

A potom se vám ještě chci pochlubit, že jsem se o víkendu vrhla do tvoření. A z látky, kterou jsem si původně myslela, že vyhodim, jsem si ušila povlaky na polštářky. Protože byly jednobarevné, tak jsem je ještě v neděli pomalovala :-)

A co vy jste vyváděly o víkendu?
Kaitlin

  • načítám...
  • Zmínit
Kaitlin
972
20.6.05 11:28

Uf, skleróza je fakt hrozná věc…

Lostris, až budeš psát nástěnku, tak mi tam prosím připiš, že zítra si jdu pro výsledky do Gestu, sebrala jsem odvahu a dnes jsem tam volala… Snad mě nezakousnou, až jim řeknu, že chci s nima skončit…
Pa Kaitlin

  • načítám...
  • Zmínit
Berun
4921
20.6.05 11:30

Nádherný denníček, omlouvám se za vpadnutí, nicméně musím reagovat. To, jakým způsobem jsi adopci popsala, mě přesvědčilo v tom, že kdybych se dostala do podobné situace a neměla jinou možnost, adopci bych přijala. Do této doby, když jsem to řešila jen ve svém mozku, jsem si říkala, že ani náhodou, vždyť přeci chci dítě hlavně proto, že ho budu mít s milovaným manželem a ne proto, abych dítě vůbec měla. Teď se na to dívám z jiné strany, je moc dobře že o tom píšeš. Já v podobné situaci nejsem, snažím se s manželem o první dítě teprve krátkou dobu, ale když se to nedaří, člověk prostě začne myslet i na jiné možnosti. Díky za tento denníček, mám zase o něco širší obzory a to je moc dobře.

  • načítám...
  • Zmínit
Lostris
3625
20.6.05 12:43

Babů, pocity? Já necítila nic :O. A je to samozřejmě individuální, uvidíš, co napíšou ostatní. Kdy se chystáš testovat, 14 den po ET, nebo jiný den?

Jasmine, co s časem… buď na netu, potom taky můžeš číst a nějakou tu procházku s Agískem (teď jen doufám, že jsem vám ho nepřejmenovala :D). Uvidíš, ony ty dva měsíce utečou.

Žabucho, to je skvělé, že se hematom vstřebal a vše je v pořádku :).

Katio, jééé, další dvojčátka, blahopřeju :). To věřím, že se hlavou honí všelijaké myšlenky, ale určitě to s manželem zvládnete. Držím kopýtka, aby byli oba v pořádku a za 14 dnů bila srdíčka jako dva zvonečky :o.

Kaitlin, tak to jsem taky nevěděla, že takové MS existuje.
Povlaky na polštářky a ještě jsi si je sama pomalovala, prostě šikovná zebřule :).
Co jsem dělala o víkendu? To ani nemůžu napsat, nebo to bude vypadat, že můj život je jeden velký flám . No jak chceš… :D Celou sobotu jsem proležela a odpočívala po proflámované páteční noci až do rána, brácha slavil narozeniny, tak jsme ho pořádně zapili :D. No a v neděli jsem doháněla, co jsem v sobotu zameškala - česání Bobánka - tuto aktivitu obzvláště miluje, takže mám občas, když včas neuhnu, ruce poznamenaná modřinami, z jeho láskyplného stisknutí zuby, dále pak praní, žehlení… prostě samé oblíbené činnosti :).

Arko, věřím, že ti Simonek dělá samou radost a doufám, že ze brzo až příjde ten správný čas dočkáte svého druhého pokládku :).

Lostris

  • načítám...
  • Zmínit
Lostris
3625
20.6.05 12:47

Kaitlin, aha tak ne MS,ale mistrovstvi republiky :). To je jedno, určitě to byla pěkná podívaná.

Nastěnku pošlu zase z domova.

Lostris

  • načítám...
  • Zmínit
Lostris
3625
20.6.05 12:51

Katio, napiš datum, který jdeš na utz na srdíčka, hodím ho na nástěnku.

Lostris

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
20.6.05 13:02

Katlin,

čtu Tvůj deníček a brčím u toho jak želva!! Moc vám fandím!! Kdybyste pak rychle potřebovali, prostě mi napiš, mám hodně věcí doma (včetně postýlky), pokud vám nebude vadit, že to není nové, můžete to mít.

Obdivuju vás a hrozně vám to přeju!! Já mám v sobě touhu po třetím miminku. Jenže - vzhledem k věku a poslednímu těhotenství (+ špatné výsledky odběrů a následný odběr plodové vody) mám oprávněné obavy. Ale moc bych chtěla i to těhotenství i to dítě. Ne hned, ale někdy…

Nebránila bych se ani adopci, ale to musí chtít oba. Nestačí, když manžel kývne. U nás by to asi nešlo, chlapovi se do toho nechce, mě bude 40, máme dvě malé děti, doma chlívek a s chlapem se furt o něco dohadujeme.

Myslím si, že u adopce je to nej nej nejpodstatnější dát dítěti domov. Ne splnit si přání. Naši kamarádi měli v pěstounské péči děti. Nebudu psát kolik, bylo jich hodně. Teď už jim zbylo jen těch jejich sedm (není to překlep, loni na podzim se jim narodilo sedmé dítě, sice neplánované, ale o to víc očekávané a chtěné) Slyšela jsem toho od nich hodně moc. Měli dost velké srdce, aby dali domov. Ale stejně… Skoro žádné z těch dětí nezvládlo vstup do života s přijetím zodpovědnosti. Nejen IQ se dědí, i různé dispozice k závislosti. Oni navíc měli děti hodně obtížné, nevybírali si podle inteligence, ale podle toho, co to dítě potřebovalo. To nepíšu, abych někoho vyděsila nebo odradila. Já jsem třeba dlouho věřila, že prostředí všechno změní, pak, že hodně změní, teď říkám, že dobré prostředí a výchova pomůže, ale nepředělá. Je tak moc důležité vmyslet se do toho dítěte, nechtít po něm nemožné, ale dát mu jasné hranice a pomoct mu vydolovat to nejlepší.

Jsem ráda, že vás příprava tolik obohatila. Možná to není ani tak ztracené a nedostižné pro nás. Já jen tiše doufám, že jestli to další dítko má být, tak si k nám nějak doputuje.

Jedno zůstane stejné, ať jsou děti vlastní nebo adoptované - potřebují lásku, usurpují si náš čas, naší energii, dovedou nás vytočit, omotat si nás kolem prstu, je s nimi všechno naruby - byt i zvyky, není tolik času na jiné věci, ale je to moc moc krásné. A výchovné - nemyslím pro ně, ale pro nás!!!

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
Rysavka
1473
20.6.05 13:57

Co víkend - docela jsem si ho užívala. Už v pátek jsem z práce vyrazila za mojí maminkou - popily jsme popovídaly … V sobotu jsem čekala ty tropická vedra a ony nikde. Přes den jsem plela mamce záhonky a těšila se až bude půl páté abych mohla skončit :-)) Měla jsem sraz s holka ze základky co se občas vídáme - sešlo se nás pět a tři děti. Z toho jedna dvouměsíční holčička. Ta byla tak sladká, že jsem ji nechtě dát z ruky. No když začala natahovat byla jsem ráda, že si ji maminka bere zpět. No moc jsme si to užily.
A v neděli jsme byli u kamarádů v jejich novém domečku - no nový není, ještě tam budou mít spoustu práce. Ale dvě místnosti už mají hotové a místo pro mimi co se za tři týdny narodí tam mají také. Takže se na něj už moc těší. Holky to bříško jsem jí moc záviděla, ale taky jim to moc přeju.

Teda Lostris to byl náročný víkend.

Katio - tak budu držet palečky aby tam byli drobečce dva. To by bylo skvělé.

Žabucho - paráda, takže je vše jak má být.

Ryšavka

  • načítám...
  • Zmínit
Hanina
76
20.6.05 14:01

ahojky,
Kaitlin :deníček se ti moc povedl a jak už tu holky psali opravdu by si mohla bejt spisovatalka.Umíš to moc krásně podat.
Zítra ti budu držet kopýtka ať to v Gestu vemou sportovně a pak napiš jak to přijali.

KATIO:Bomba tak dvojčátka obrovská gratulace!OPATRUJ SE!

Bohunko: Věřím že to bude jen omyl a vše bude v pohodě.Budu držet pěstičky.

Jinak si vás musím pročíst v pátek jsem měla dovču.
S manželem už je to v pohodě ,ale stějně mi sem tam proletí pochybnost.
Jdu vás přelouskat.
Hezký den!
 Hanka

  • načítám...
  • Zmínit
baruskaII
605
20.6.05 14:37

Ahoj zebřičky,

Dneska jsem 10+4 (11 tt) a řekla bych, že nevolnosti začínají lehoulince ustupovat, ale nechtěla bych to zakřiknout, takže ťuk ťuk. O víkendu jsem slavili ségřiny narozeniny a bylo to moc fajn, ale zjistila jsem, že už toho moc nevydržím a šla jsem spát jako první. Zítra ráno jdu na odběr krve kvůli testům v 1. trimestru, ale výsledky se dozvím až toho 1.7. na poradně. Taky mě začaly šíleně bolet záda, takže nevím, ale chtěla bych se domluvit s dr. jestli bych nemohla začít chodit na těhotenský tělocvik, tak uvidíme, co na to bude říkat, ale určitě se podřídím jejím „rozkazům".

Katio, tak to posílám obrovskou gratulaci, takže hurá nebudu tu sama s dvojčátky.

Babů, já jsem taky nic moc nepociťovala, jen mě bolela prsa, ale kdy přesně mě začala bole to si nepamatuju, občas mě píchlo v podbřišku, ale jinak vlastně nic. Snažila jsem se hodně spát, abych na to nemusela myslet. Tak ti přeju pevné nervy a kdy budeš testovat?

Jasmine, hurá první den na mateřské, já už bych taky chtěla být na mateřské, ale ještě mám velký kus cesty před sebou. Hezky si to užívej a neboj ty dva měsíce utečou jako voda.

Žabucho, tak to je dobře, že se hematom vstřebal. Já doufám, že ten můj váček bez plodu taky už nebude na UTZ vidět. Já jdu na kontrolu 1.7. a měla bych dostat těhuprůkazku, tak si pak popovídáme o našich pocitech.

Kaitlin, jsi „nechutně" šikovná, tohle bych taky chtěla někdy dokázat - mít fantazii. Jinak držím palečky, aby to v Gestu dopadlo dobře, ale myslím, že s tím žádný problém mít nebudeš.

Lostris, tak to jsi měla fakt pernej víkend. No hlavně, že jsi to přežila.

Ryšavko, taky se brzo dočkáš bříška s miminkem, neboj. Tenhle rok je asi vážně zlomový, tak se na vás to štěstíčko brzo usměje.

Bára

  • načítám...
  • Zmínit
Kajdula1
240
20.6.05 15:27

Ahojky zebrušky, zdravím při pondělku.

KAITLIN: Nedá mi to, abych nereagovala…Nádherně napsaný deníček, měla jsem střídavé pocity a asi i slzy na krajíčku…Smekám před Tebou i Tvým manželem. Především obdivuju Vaši souhru, vaši podporu i úctu jednoho ke druhému…v dnešním světě se tolik vztahů nevidí…Tebe obdivuju za to všechno co dokážeš absolovovat…vím, jak je pro ženské těžké chtít a nemít mimi…Ale neboj beruško, opravdu pro Vaši touhu děláte tolik, že je nemožné,aby se Vám všechno Vaše úsilí nevrátilo…Přeju brzký telefon, já na Tvém místě bych snad ten telefon hypnotizovala od večera do rána…:o)))

JASMINE: Neboj, uvidíš, že si doma zvykneš a najdeš si nějakou zábavu abys ty dva měsíce „přežila“.

ŽABUCHO: Jen hezky odpočívej a pohlaď za nás miminko!!!

KATIA: Moc gratuluji k dvojčátkům!!!Je dobře, že odpočíváš a nic neriskuješ, ono to taky nemá smysl, cokoliv riskovat!!!

LOSTRIS: Tak Ty takhle flámuješ? No to jsme měli hodně podobný víkend, i když mě se to zvrtlo až včera, kamarád měl narozeniny…:o)

A co u mě nového? Jak jsem si psala s Míšenkou minulý týden, tak se nemám moc dobře…můj přítel, s kterým jsem byla od svého rozchodu (a pak i rozvodu) s manželem, se mnou ukončil náš vztah…tedy nevím jak to nazvat…opravdu se v chlapech nevyznám…přes telefon mi oznámil, že si se mnou chce promluvit…ale jezdit k němu prý nemám, přijede za mnou druhý den…tak přijel…prý jsem skvělá, nejlepší ženská, kterou kdy měl a on je opravdu hrozný idiot, ale prostě neví…prý mu mám dát čas…a co bych prý dělala, kdyby si to za měsíc rozmyslel???????Pak odjel…je to už týden…od té doby jsem ho zkusila 3× jemně nakontaktovat, bavil se celkem normálně, dokonce řekl, že děkuje za zavolání, že mě rád slyšel…Omlouvám se, že jsem tak otevřená a píšu to tady, ale nějak nevím, co si o tom všem myslet, takže Vám budu vděčná za každou radu!!!!!Byli jsme spolu víc jak 7 měsíců, tak to docela špatně nesu..spíš mě zaráží, že to zjistil až teď!!!

Krásný den Kajdula

  • načítám...
  • Zmínit
Lostris
3625
20.6.05 16:11

Ryšavko, letos budeme mít bříško všechny, ehm, tedy všechny snažilky :), nebo aspoň začínající život v něm.

Hanino, tak přeju, aby to bylo i nadále s manželem v pohodičce a červík pochybnosti přestal hlodat, potvůrka jedna :).

Baruško, to je dobře, že je ti už o něco lépe, tak snad to tak bude pokračovat i nadále :). Těhucvičení by ti snad nemělo ublížit, ba naopak pomoci s bolestmi zad.

Kajdulko, holčinko naše, ten život s tebou dělá kotrmelce. Vůbec nevím, co si mám myslet o chování tvého přítele. Jenom mě napadá, nenaléhala jsi na něho s něčím, jestli se necítil zahnaný do kouta… fakt nevím, nedokážu si vysvětlit jeho chování, ještě když ti říká jaká jsi skvělá, nejlepší - neřekl ti po těchto slovech, že si zasloušíš lepšího chlapa? Za ten měsíc… tím myslel co, že by si rozmyslel zůstat s tebou nebo se rozejít? Posílám virtuální pofoukání na dušičku.

Lostris

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
20.6.05 17:08

Ahoj holky,
jsou to asi dva roky, co jse se po pulroce marneho snazeni prihlasila k vam do denicku. Tenkrat ho take psala Kaitlin. Ted sedim u pocitace a na kline drzim svoji petitydenni dcerusku, Jsem tak strasne stastna, ze ji mam a porad si opakuji jake stesti nas potkalo. Moc dodre si pamatuji vsechny pocity, kdyz to tolik mesicu porad nevychazelo. Tak se vam chci svym miminkem pochlubit, protoze jednou nohou porad patrim k vam. Byla jsem vzdycky moc vdecna za podporu, ktere se mi tady dostalo a jsem rada, ze od Maru porad dostavam seznamky. Moc vam vsem drzim palecky at mate brzy sva miminka v naruci. Na kazdou z nas nekde to prave ceka a adopcatko dokaze rodicum prinest stejne radosti jako dite vlastni.
 Luci

  • Upravit
misenka
8603
20.6.05 17:14

Ahojky,

Katio - moc gratuluji ke dvojčátkům, to je krásný. budou se na tebe z kočárku smát dvě mimnka.

Vendelina - díky za dietku, pořád na ní koukám a přemýšlím jestli do toho jít, ale za 14 dní odjede přítel na 2 týdny pryč, tak si asi v práci odhlásim obědy a zkusím to. ach jo, jsem hrozná

Kaithlin - moc krásně napsanej deníček, já jsem téže pro udělení řádu. Věřím, že se mimíska dočkáš, ať už jakýmkoliv způsobem a moc ti rozumím, že si přeješ zažít ten pocit být těhotná.

Žabucha - holka jedna, jsem moc ráda, že jste oba v pořádku, však už si to taky moc zasloužíš po všem čím jsi prošla.

Kajdula - no moji radu znáš, radím trošku mu tedy dát čas a uvidíš. Jak my říkáme- všechno zlý je pro něco dobrý.

No já víkend, jela jsem k mamce, takže samozřejmě celý víkend byla hrozná výkrmna, fuj ještě je mi špatně když si na to vzpomenu. No pak dneska ráno, když jsem se oblíkala do kalhot, co jsem neměla asi 4 týdny, tak jsem v nich narvaná jak buřt, ale to mám za to, že tak žeru. A dneska jdu cvičit a nejim( ježiš mě už teď kručí v břiše). Jinak ja to vypadá, tak asi se konec braní HA přesouvá z konce srpna na konec července. Hurá.

Míšenka

  • načítám...
  • Zmínit
Kajdula1
240
20.6.05 18:22

Ahojky Lostris,

nemyslím si, že bych s něčím tlačila…týden předtím se mně ptal, jestli si ho vezmu?!?!?A byl uražený, že jsem řekla, že ne!(on si pořád ze všeho dělal srandičky a tak mě nenapadlo, že to myslí vážně).
Dneska jsem se dozvěděla, že jeho kamarádi všude vypraví, že jsme se rozešli, bůhví co kde povídá…asi neměl dost odvahy to ukončit…přijde mi jak malej kluk.

Za ten měsíc myslel to, že by si to eventuelně rozmyslel a já na něj asi celá žhavá čekala, jak se asi rozhodl a zda obstojím, či ne!!!

Pa pa Kajdula

  • načítám...
  • Zmínit
Marka
1817
20.6.05 18:23

Ahoj holky.

Kaitlin - super denicek, moc se mi libi, vytisknu si ho v praci a schovam nekde na „horsi“casy.
My zatim o adopci jen mluvime, ale k cinu se nejak nemuzeme odhodlat.

Alice - jeeeee, dlouho jsem te „nevidela“. Jsem moc rada, ze jsi prispela do diskuze - i takovy nazor je potreba vzit v uvahu…

Kajdul - tyhle lidske vztahy jsou desne slozite. Neexistuje dobra rada - proste si to budes muset cele prozit. Tak hodne sily a at to dobre dopadne.

Dneska mi trhali zub. Pulka sla hned, ale druha pulka a jeden koren ne a ne - tahali mi ho ven hodinu..... Nebolelo to, mela jsem to opichany, ale ted to uz trosku procita a poboliva. Vzala jsem si ibalgin 400 a pujdu si brzy lehnout. Chtela jsem na spinning, ale netroufnu si.
Zitra mam volno z prace, v poledne jedeme do Iscare. Uz je to 10 dni co beru estrofem. Tak se uvidi jak na nej reaguje moje telicko. Doufam, ze sliznice budou minimalne na 8 mm :)))) Drzte mi prosim palec!!!! Odpoledne vam sem pisnu, jak jsem dopadla.

Posilam moc pozdravu vsem a at nam to leti a je brzy zase vikend :)

Marka

  • načítám...
  • Zmínit
stefinka
2304
20.6.05 21:29

Kaitlin … díky, krásně jsi to napsala. Jsem mimo hru, kvůli věku i kvůli manželovi a mnoha dalším okolnostem. Vždycky jsem byla mimo hru, ale dneska chápu proč :-). Ale o tom jsem nechtěla. Držím ti palce, aby ti to vyšlo hezky na obou „frontách“, jedno ve kterém pořadí.
Měla jsem tu nedávno „naše“ paní ze sociálky. Přesně jak popisuješ. Snažila jsem se naklidit, já teda nemůžu říct, že by se to tu lesklo :-). A ony přišly, sedly si v kuchyni a povídaly si s náma. Jsou to fajn ženské a já děkuji osudu, protože to tak není všude.
Přeji ti z celého srdce, abys zažila těhotenství a už jsem slyšela hodně příběhů o tom, že když se pár vydal cestou adopce, narodilo se jim miminko. Tak ať je to taky váš příběh.
Stefinka

  • načítám...
  • Zmínit
zdenca1
1999
20.6.05 21:34

KAITLIN pochvala za denicek.Ale dufam ze mna sa to nedotkne a zaberie IVF.Chlap nie je velmi nakloneny pre adopciu a mozno o to menej ak uz jedno mame.

Vikend sme travili v Trencianskych tepliciach nie ale na ART feste ale boli sme na bicakoch krmit kacky a kaprov v rybniku.A nedelu sme zas boli u tety roztancovavat pstrosa :-)To zas bola podivana…musim niekedy zobrat kameru :-) uz si zaplavala aj v bazene ani studena voda neprekazala.

KATIA blahozelam k „vysledku“ dvojita radost aj dvojita starost tak nech vsetko ide pekne hladko!

KAJDULA ja ti asi neporadim vo vztahu…som stale slobodna,ale…moj partner ked sme pred cca 10-timi rokmi zacinali cca po mesiaci chodenia sa na dva ci tri tyzdne odmlcal…neprisiel nezavolal.nebrala som to tragicky byvala som na slobodarke s kamoskami bola svanda tak som to brala tak ze sa chcel len pobavit a uz ho to preslo.Potom prisiel s vysvetlenim,ze mal obdobie ked ma prestal „obdivovat“ a mat rad a ze mu to trvalo par dni kym si „ujednotil“ co chce a prisiel.Dovolila som mu to a sme spolu dodnes.Nehovorim ze sme idealny par…ale prezivame :-))Zelam ti len chapaveho a inteligentneho partnera nech uz je to hoc kto.

  • načítám...
  • Zmínit
Karla
934
20.6.05 21:40

Ahojte zebrundy,
Kaitlin - to je opravdu skvělý deníček. Jsi moooc šikovná a máš talent na vyprávění:-D Moc ti přeju, aby už jsi byla brzo maminkou, protože ty budeš patřit k těm nejlepším na světě!!!
Katio - posílám ti gratulace k dvojčátkům. Musíš být teď moc štastná, co?
Míšenko a Vendelíno - taky jsem koukala na tu dietu a moc mě to lákalo to hned vyzkoušet, bohužel jsem dneska nevydržela být o hladu:-((( Tak jsem aspoň jídlo hodně omezila a taky jsem cvičila. No tak uvidíme:-DD
Kajdulo - tvého přítele neznám a taky těžko radit, ale mám s něho dojem, že je ještě nevyzrálí. Ale sama uvidíš. Určitě na tebe čeká nějaké štěstí, podle toho co jsi psala, tak smůlu už sis vybrala.
Lostris - já jsem měla neděli taky uklízecí:-D
Holčinky, přeji Vám příjemný večer.
 Karla

  • načítám...
  • Zmínit
zabucha
811
20.6.05 21:53

prosím prosím opravit 17.6., 17.7. už budu úplně jinak :-))) díky :-)
jinak moc děkuji za podporu, potěší to. bříško hladím a odpočívám :-)
papa žabucha

  • načítám...
  • Zmínit
alice01
1460
20.6.05 22:34

Ahoj holky!

To jsem ráda, že si mě tu ještě někdo pamatuje… Já ráda zavítám, ale většinou nepíšu.

Kajdulo, nevím přesně, proč chlapi nedokážou jednat přímo, proč si potřebují rozmýšlet a uvažovat… Co na to říct? Třeba potkáš jednou nějakého lepšího… Nebo se tenhle chytí za nos…! :o)

Marko, žiju, píšu, děti rostou a zlobí, ale z toho nejhoršího jsme zatím venku. Už si dokážou spolu hrát, ale na celý den to není, musím vymyslet nějakou činnost, abych je odseparovala, jinak je boj. CDčka od Tebe jsou velmi vysoko v kurzu, ještě jednou díky za ně!!!

Míšo, nevím jestli si mě s někým nepleteš, u mě není co obdivovat… :o)

Kaitlin, víš já bych Ti přála oboje - adopčátko i těhulkovství s darovaným vajíčkem. Tak trochu se cítím provinile, že nám se zadařily dvě děti, ani nevíme jak.

Ještě jeden příběh o adopci, když už jsem taková vtěrka…:

Pracovala jsem v nemocnici na vězeňském oddělení, spolu se mnou jedna zdravotní sestřička, už zasloužilá matka. Její dcera přišla do kontaktu s malou Terezkou z dětského domova, nějak se do sebe zakoukaly, ale nevybraly je jako vhodné adoptivní rodiče. Víte jak to dopadlo? Ta kolegyně si s manželem sama Terezku adoptovala, já koukala jako blázen, když si přivedla malou holčičku do práce, myslela jsem, že je to vnučka. Ta kolegyně říkala, že už to nešlo jinak, jak to dítě znaly a jezdily za ní, nešlo nic jiného, než udělat všechno pro to, aby si jí mohly vzít. Vůbec neměli důvod brát si další dítě, vnoučata byla už nadohled, chtěli mít s manželem taky trochu klidu, chlap samozřejmě brblal, hlavně kvůli těm tahanicím… Ze začátku brblal… :o)

A na závěr ještě na dobrou noc:

Nedávno ukazovali v televizi malou Kačenku, byla postižená, měla jen pahýly rukou a nemohla chodit, ve dvou letech skoro nemluvila. Ústav, ve kterém byla, pro ni hledal nějakou rodinu. A přihlásily se manželé, kteří měli své děti a v péči malého chlapečka. Ta paní si prostě četla nějaký letáček, co jim přišel, uviděla Kačenku a už se to rozjelo. Zajeli se podívat, vyřídili všechny formality, ústav i sociálka jim vyšla vstříc a do půl roku měli Kašenku doma. Kdybyste viděli tu změnu!!! Předtím ufkukané smutné dítě v postýlce, teď milá živá holčička s jiskrami v očích. Dokonce se dostala do místní školky a zvládala všechno s ostatními dětmi - kde oni běžely, ona válela sudy, skládala puclíky pusou na zemi, kreslila buď pusou nebo pomocí náramku…

Je spoustu malých radostí, některé hned nevidíme, musí se hodně vybojovat, ale pak to dá sílu…

Dobrou!

Alice

  • načítám...
  • Zmínit
Kaitlin
972
21.6.05 06:52

Ahojda zebřule!

Než poběžim do Gestu, tak jsem se na vás musela juknout :-)
V první řadě musím poděkovat Báře - DĚKUJU moc, v podstatě jsi mi zachránila život, manželství, neb jsem měla chuť vraždit a po ruce, krom manžela, nikdo jiný nebyl :-D Ten krém mi netuhnul a netuhnul a po tvém zásahu správným receptem jsem zjistila, že jsem pudink uvařila v moc vodě… :-) Takže ještě jednou děkuju, fakt to máš u mě!!!! Až budeš cokoliv potřebovat, tak se ozvi… :-)

Berun - jsem ráda, že to vyznělo přesně tak, jak jsem zamýšlela a to, že adopce je prostě jen další možnost a ne zcestnost… :-)

Arka - ahojky a děkuju! :-) Uf, koukám, že ty máš za sebou pěkně trpké zkušenosti. Přeju ti už jen samé šťastné zprávy! :-)

Lostris - prý život jeden velký flám :-DDD No a nééé snad? To máme přece všechny!!! :-DD

Hanko - tak ať už je všechno s manželem OK :-)

Alice - vím, že to nebude jednoduché :-) Ale jsem odhodlána se s tím poprat. Na druhou stranu, my máme zažádáno o miminko a tam by měly být deprivační znaky co nejmenší. Určitě se deprivace projeví, ale myslím, že po čase úplně vymyzí. Je obrovský rozdíl vzít si starší dítě, které toho má už hodně za sebou a miminko.
A napsala si moc hezky to o dětech. V podstatě jsou smysl života :-)))

Velchi - ahojda! Jak se máš? Už jsem tě dlooouho neviděla…

Kajdulo - ahoooojda!!!! Tě tu ráda vidim! :-))) Telefon bych hypnotizovala, ale šéf to nějak nechápe a nechápe… :-D
Uf, uf, teda, holka, máš to s těma chlapama trápení.. safra, to je snad zlý sen. No mně tohle přítel říct, tak tam sedim ještě teď s otevřenou pusou… V tomhle ti fakt neporadim, neb nemám vlastní zkušenost. Ale řekla bych - nedej mu pokoj :-))) Nemyslím tím, abys mu několikrát denně volala a otrávila ho, ale jednou za dva tři dny mu brnknout není na škodu :-))) (jen tak, ne hned řešit, jak to bude dál…)

Luci - ahojky! Já si na tebe pamatuju :-) To ráda slyším, že je všechno tak jak má = máš svou holčičku :-) Ráda tě tu uvidím, když nám občas něco napíšeš. Hodně pohody! :-)

Míšenka - jak já tě holka, s tím „žraním“ chápu :-D Vždycky vydržim tak 2-3 dny být vzorná a jim dle zá:,–( zdravé výživy a pak se to sveze..... škoda mluvit, je čas se stydět, tak já jdu někam do kouta…

Marko - fuj, bolesti od zubů jsou hrozný, brrr.. Tak ať už to nebolí a nemůžu se dočkat až napíšeš, jak jsi dopadla v Iscaru! Držim palce!!!!
(safra, pardón, kopýtka :-)

Andreo2 - díky :-)
Kéž by už zvonil. Klíďo, píďo, si dovedu představit, že jdu ode dneška na mateřskou… :-)

Stefinko - přiznávám, že jsem moc nepochopila ten začátek, v čem jsi mimo hru… Ale přesně o těch sociálních pracovnicích jsem chtěla napsat :-) Sama jsem měla představu někoho nepříjemného, samolibého a ať mluvím s kým mluvím, kdo má osobní zkušenost, tak snad vždycky se setkali s dobrým a příjemným vystupováním. Doufám, že Zubátá (z Kolji) je už jenom ve filmu :-)
A ráda podpořím ty příběhy, jak to pořád nešlo a pak najednou dětí jako smetí :-) Už aby to bylo :-)))

Zdenco - přimlouvám se za tu kameru na pštrosa, to bych fakt chtěla vidět :-D

Karlo - díky :-)

Tak jdu něco dělat, abych mohla odejít do toho Gestu :-) Držte mi palce, ať to diplomaticky zvládnu :-D
Kaitlin

  • načítám...
  • Zmínit
Lostris
3625
21.6.05 08:02

Ahojda holčiny.

Kajdulo, tak možná se chová tak právě proto, že jsi ho nebrala vážně, když se tě zeptal, jestli si ho nechceš vzít.
Držím kopýtka, aby se vše vysvětlilo.

Míšenko, tak co, byla jsi cvičit? Jak jsi vydržela bez jídla? Tvé pocity jsou jak z mého života, manžel dobře a rád vaří, tak, co jsme spolu šly kila postupně nahoru, ne, že by to bylo nějak hrozné, ale vadí mi, že když sedím, tak vepředu se trochu vyboulí něco nevzhledného, co tam nemá co dělat :D. Teď jsem se na sebe naštvala a snažím se večer nejíst, nebo jenom málo. Jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží :).

Marko, no fuj, to tě potrápili na zubařském křesle. Tak co dneska? Snad už je to v pohodě.
Věřím, že z Iscare přivezeš same dobré zprávy, sliznice bude ukázková :).

Žabucho, jejda, vloudila se mi tam místo šestky sedmička :o. Náprava bude zjednána.

Zdenco, hlavně, že si to tvůj přítel ujednotil a určitě neudělal chybu, když jste spolu do dneška :).

Alice, já taky :), taky si tě pamatuji. Aby ne, ty a Maru jste mě na chatu přesvědčily, že se mám přihlásit do snažilkovského deníčku. A dobře jste udělaly, je tu prima partička.
Jaká vtěrka, jsi prima ženská :).

Karlo, myslím si, že to úplně postačí, omezit jídlo a cvičit. Snažím se dělat totéž, tak si za čas povíme o svých výsledcích :).

Kaitlin, hladké pořízení v Gestu a dobré výsledky. Ty jsi rozená diplomatka, to zvládneš levou zadní :o.
Jo svatá pravda… život je jeden velkej flám a proto si ho musíme pořádně užít :D.

Lostris

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
21.6.05 08:39

AHoj zebřulky,

Katio: moc gratuluju k dvojčátkům a budu na tebe moc myslet aby se udržely obě!!!!A neboj ty to zvládneš!!!Zvladla už si toho víc, ne?

Kajdulko: nečekej na něj. Vím, že tě to asi bolí, ale zahrává si stebou jak kočka s myší. Je to od něj ošklivé.Napadlo mě, že tě třeba trestá zato, že jsi ho odmítla a po nějaké době se hodlá vrátit, jakože to byl vtip, ale ikdyby to tak bylo, tak je to fakt hnus a nic vtipného v tom nevidím. Začni si žít svým životem, bav se, nevolej mu a čekej jestli se ozve on tobě. Zajdi třeba s kamarádem na večeři a dělej to tak, aby se to dověděl. Uvidíš jak se zachová.

Vendelina

  • Upravit
Karla
934
21.6.05 08:56

Dobré ránko zebrundy,
to je dneska super počasí, že?
Lostris - já tak normálně s dietou nešílím, ale vidina rychlého zhubnutí mi zastřela mysl:-DD Naštěstí žaludek ne. Taky raději cvičím a snažím se večer nejíst. A výsledky hubnutí můžeme spolu konzultovat častěji, aspoň budu mít větší motivaci. Můj cíl je dostat se na 58 kg, teď mám 65 kg. Jak jsi na tom ty?
Kaitlin - držím kopyta, ať to máš dneska brzo za sebou. A vůbec nemám strach, že bys to nezvládla. Ty jsi totiž rozený diplomat.
Holky, pěkný den
 Karla

  • načítám...
  • Zmínit
Bohun
522
21.6.05 09:05

Ahoj holky,
zdravim v novem tydnu, i kdyz az v utery.
Kaitlin, skvely denicek, skvele vsechno sepsane. Ja mam ty formulare taky doma, s vyplnovanim jsem chtela zacit az se prestehujeme a trosku zabydlime. Mozna na ne jeste nekdy dojde, treba i kvuli starsimu diteti. Ja jsem se obcas s kamaradkama o adopci bavila a musim rict, ze vetsina o tom proc ma deti vubec nepremysli. A kdyz se jich zeptas, tak ti vetsinou odpovi, ze jim to prijde jako pokracovani vztahu s partnerem, mit s nim dite. Ale kdyz se zeptas co konretne si predtavuji pod pojmem MIT, tak zjistis, ze vetsinou je to synonymum vychovavat (starat se o nekoho, davat mu lasku a svoje zkusenosti, radovat se z jeho pokroku). A vlastne totez delas s partnerem i u adoptovaneho ditete. Samozrejme rozdily tam jsou (nevidis tam podobu partnera), ale ta hlavni napln zivota, to proc lidi deti maji zustava stejna. Preju ti at se brzo dockate miminka, at tak nebo tak, radost vam urcite prinese.
Katio, blahopreju ke dvema mimcum. Tvuj strach docela chapu, me minuly tyden prepadly presne tytez obavy, jestli se srdicko rozbehne a vsechno bude v poradku. Ja jdu na UTZ v patek a do te doby se snazim na to nemyslet.
Jinak moje priznaky: v sobotu jsem byla unavena a v nedeli mi bylo cely den soufl, takze jsem ji povetsinou prolezela. Ale to mohlo byt z toho, ze jsem si v sobotu vecer opekla spekacek, normalne uzeniny a navic tucne moc nejim. Uz se to zlepsilo, ale zaludek se obcas zhoupne. Prsa stale nic, ani neboli, ani se nezvetsily (velikost 70-75A). Bricho taky neboli, jen obcas mam pocit, jako bych mela zacpu.
Holky preju vam pekny tyden!
Bohunka

  • načítám...
  • Zmínit
velchi
6955
21.6.05 10:01

Ahoooj :o)))

no já vždycky nakouknu a přečtu si co tu píšeš a musím říct že mě ty poslední dva deníčky naprosto uchvátily, fakt. Věřím tomu že to všechno zvládnete a budete mít zdravá miminka doma, a´t už adopčátko nebo z „darovaného“ vajíčka :o). myslím si že kdyby měl každý na tohole tolik energie jako ty tak y by byl svět hnedle veselejší.

A ke mně, no nic moc se nezměnilo :o) pořád stejná práce, pořád stejný chlap, svatba v nedohlednu, protože když už se o tom bavíme, tak začne mlžit, mimnko tamtéž. Snažíme se ale zatím se nepovedlo, leč neklesám na mysli, pokud do září nebude uhnízděno jdem na vyšetření a pak uvidíme, myslím že skoro ve 24 je nejvyšší čas vědět jestli je vše v pořádku.
Jinak jsme momentálně strašně nadšená a šťastná protože za měsíc si domů přivezeme dvě nádherný štěnátka od Lesiny :D budou to dvě holčičky, už pěkně rostou papkají jak o život a my se na ně moc těšíme. Bude s tím spojený stěhování v bytečku, takže budem mít doma trochu vzrůšo :D moc se těšíme, a hlavně taky doufáme že nám štěnátka pomůžou nemyslet a naše starosti :o) a bude nám hnedle lehčeji - myslím v tom „snažení“.

Je pravda že jsem se nechala vyškrtnout z deníčku, a to proto že jsem si chtěla odpočinout od toho všeho, na co se snažím nemyslet. Ale čtu vás pravidelně, hlavně tebe a Maru :D.

Taky jsem včera šla do knihkupectví a koupila si" Naučnou literaturu" :D našla jsem tu knihu Cesta k dítěti a šup už byla v košíku :o) a taky ještě Vagina - manuál pro majitelky, ai to je zajímavé čtení :-) tu jsem si dala jak první a docela mne nadchla, už se těším na pasáž jak podpořit zdárný průběh oplodnění :-)))) hehehe

Petr se mi směje, že nad tím furt bádám, ale konečně když na miminka a těhu pomyslím mě to nenechává smutnou, ale spíše to beru jako nový challange. Uvidíme jak to půjde dále.

Moc tobě a manželovi držím palečky a jakmile budeš vědět něco nového tak dej vědět ju?

Míša

  • načítám...
  • Zmínit
baruskaII
605
21.6.05 11:14

Ahoj zebřičky,

Kajdulko, tady je asi každá rada drahá, zažila jsem něco podobného, bývalý přítel se se mnou rozešel, ale dál za mnou jezdil a říkal jak jsem úžasná, pak jsem zjistila, že tam, kde bydlí má novou známost, ale zřejmě se nedokázal rozhodnout, kterou z nás vlastně chce. Takže posílám pofoukáníčko na dušičku.

Luci, moc gratluju k miminku, souhlasím s tebou, že na každou z nás čeká někde to její vysněné mimi.

Marko, tak to tě moc lituji, zuby jsou snad to nejhorší co může být, hlavně teď buď v klidu, dokud se to trošku neustálí. Moc na tebe dneska myslím, tak doufám, že se brzo ozveš, jak to dopadlo.

Zdenco, tak to musel být opravdu krásný víkend, nemohla bys nám toho pštrosa vyfotit, já bych se ráda podívala jak umíte blbnout.

Alice, úplně mi z tvého vyprávění běhal mráz po zádech, ale je to prostě krása, když někdo má tolik lásky a síly na rozdávání.

Kaitlin, mě to hrozně hřeje u srdíčka, když můžu takhle pomoct a celá se tu červenám jak mě chválíš, tak hlavně že to dobře dopadlo a manžel zůstal celý.

Bohunko, tyhle pocity, jestli bude srdíčko bít, jsem měla taky a myslím, že nejen já, pak jsem se zase bála jestli se miminka vůbec vyvíjejí a to se bojím pořád. Držím kopýtka, aby bylo všechno v pořádku.

Lotrando, takže vlastně samé dobré zprávičky, hodný pan doktor, super výsledky, jen tak dál.

Bára

  • načítám...
  • Zmínit
Kajdula1
240
21.6.05 14:07

Nazdárek zebrušky,

Děkuji všem za podporu.

VENDELINO: Máš pravdu ve všem, co říkáš. Jen s tou večeří a jinýma chlapama…to nevidím dobře!!!On je „děsně" ale opravdu moc žárlivý…Při posledním hovoru mi dokonce řekl, že jestli mě s někým potká, tak toho dotyčného zabije…když jsem mu na to řekla, že si trochu protiřečí, řekl, že si prostě neumí představit, že by mě měl vidět s někým jiným…
To odmítnutí svatby jsme si myslím vyříkali.. bylo to opravdu jen nedorozumění…

BOHUNKA: Jééééééé holka, já vůbec nezaregistrovala, že se z Tebe stala těhulinka!!!Gratuluju a přeju moc a moc štěstíčka, neboj, všechno bude v pořádku!!!

LOSTRIS: Tak vy tady připravujete klub dietářek? Ráda se přidám, to moje bříško............:o)

KAITLIN: Za minulý týden jsem volala 3×, 2 x jen tak a napotřetí jsem mu řekla, jak to cítím já..naprosto v klidu…ale on se za ten víc jak týden neozval ani jednou:o(((

ALICE: Děkuju za povzbuzení…Koukej to napravit, nakukuj a navíc piš, piš, piš!!!A žádné flákání!!!A co Verunka a Kubíček?Jéééééééé,teď jsem koukala na Vaše fotečky, ten Kubík vyrostl!!!!!:o)
Jinak myslím, že je nás tady dost, těch, které si na Tebe pamatují:oDDDD

KARLO: Taky dietka?Já se řídím heslem „TĚLO SI SAMO ŘEKNE", ale asi bych taky měla začít sportovat a tolik nehřešit a jíst tolik sladkého, ale co nadělám, když jsem po sladkém „jako ďas"?Jinak kila máme zhruba stejná a i stejnou představu, kolik bychom vážit měli!!!:o)

ZDENCO: No chlapi, jak tak koukám, tak je to asi všude stejné…když u mě to byl až velký šok, každý máme sice své bydlení, ale byli jsme spolu vlastně pořád…a teď nic…:o(((Ten můj rozum nedostane, je to ješitný chlap…

BARUSKOII: Děkujeme za recept!!!:o)
Jsem ráda, že jsi napsala svůj příběh, alespoň vím, že mě za dveřmi čeká něco lepšího!!!
A co bříško, roste?Pohlaď ho za mě:o)

MISENKO: Beruško, omlouvám se, že jsem se k sms nedostala, určitě to napravím…A Tobě se posová dobrání HA?No jupí, jupí!!!Mám radost za Tebe!!!A co nového?

Zdraví Kajdula

  • načítám...
  • Zmínit
adka007
3076
21.6.05 14:41

Ahoj Kaitlin a všechny zebřičky,

ještě mi tečou slzy z tak dojemného deníčku. Kaitlin, jsi hrozně statečná a nemůžu se dočkat až začneš pasát deníček o dovezeném miminku a super rychlém nákupu výbavičky a taky o prožívaném těhotenství a o všech radostech kolem. Moc ti to přeju, budeš ta nejlepší máma.
Děkuju, že jsi to tak opravdově popsala a i nás nezasvěcené zbavila předsudků o komplikacích při žádosti adopci.. Úplně jsem s tebou prožívala touhu odvézt si miminko hned… Škoda, že to trvá léta a ne měsíce, škoda pro budoucí rodiče i miminka…

B a b ů, ty pocity první dny po ET nejsou žádné, aspoň u mě nikdy žádné nebyly. Jen mě bolely prsa (ale to před MS taky), ale bylo to čím dál silnější a pobolívalo mě bříško jako by měla MS přijít, takže jsem tomu moc šancí nedávala. Jen jsem poctivě ležela asi 10 dnů a pak jsem se opatrně pohybovala po bytě (hlavně nechodit do schodů), domácí práce naštěstí zvládnul můj manžel. Ven jsem nechodila, bylo to v zimě a strašně moc sněhu a ledovky tak jsem to neriskovala. V centru mi nedoporučovali ani ježdění autem (samozřejmě kromě cest k dr a do centra) a až do konce 12 tt jsem byla hodně opatrná a nic jsem doma dělat nesměla. Vlastně jsem to skoro prospala. Takže se šetři a nedělej zbytečně hrdinku ať si kdyžtak nic nevyčítáš. Ale věřím že se svezeš na plodné vlně, která teď zebřičky smete a budeš hlásit // a následný strach o mimi jako my všechny :o)))

J a s m i n e, tak už na mateřské? Ty jo toto letí a neboj za chvíli budeš rodit a ani se nudit nestihneš :o) co výbavička? Povídej co máš nachystáno a co ještě plánuješ. Ráda se přiučím..

Ž a b u c h o, to je fajn, že je hematom pryč! Hezky si užívej s fazolkou, průkazka bude za chviličku!

K a t i o, gratuluju k dvojčátkům! To je nádherný! Ten strach je pochopitelný, to přepadne každou čerstvou těhulku! Opravdu se hodně šetři a odpočívej, kdykoli se budeš cítit unavená. Pro tvé tělo to bude nápor a potřebuje hodně spánku tak mu ho dopřej.

K a i t l i n, ty jsi nejen nadaná spisovatelka ale i manuálně zručná! Šikulka! A to určitě ještě něčím překvapíš :o)
My o víkendu byli s manžou na výletíku po okolí, bylo moc příjemně a v neděli, že budem odpočívat, pobyla jsem chvilku na zahradě a spálila jsem si ruce a kolena. Přitom jsem tam byla chvilku a byla mi i zima, jak studeně foukalo. Jsem prostě kopyto.. Už to naštěstí ustupuje.

B a r u š k o to je fajn, že nevolnosti se rozhodly tě dál neobtěžovat. Neboj všechno bude v pořádku a určitě poslechni doporučení doktora a nevrhej se na sklapovačky :o) Já nesměla vůbec cvičit do 20 tt (a byla jsem relativně bez problémů) a teď můžu jen na těhu tělocvik pod vedením porodní asistentky, v žádném případě sama.

Jsem zase nějak ukecaná tak to rozdělím…
Adka

  • načítám...
  • Zmínit
Kaitlin
972
21.6.05 14:41

Ahojda zebřule!!

Nestííííhááám :-D
Všechno dopadlo skvěle, ráno vám napíšu víc :-)
Pa Kaitlin

  • načítám...
  • Zmínit
adka007
3076
21.6.05 14:42

K a j d u l o, to je smutný, co píšeš… Nevím co ti poradit. Asi bych se snažila z něho dostat vysvětlení proč se tak rozhodl, něco mu přece muselo vadit.. Řeči typu „já jsem idiot a ty jsi ta nejskvělejší" jsou na nic. Taky jsem to zažila, ale protože mi partner nic nevysvětlil a na několik měsíců úplně zmizel, prožila jsem období strašného sebeobviňování a hledání v čem jsem udělala chybu. Trvalo mi strašně dlouho než jsem to jakžtakž překonala. Proto bych opravdu chtěla vědět pravdu i třeba nepříjemnou, s tím se člověk vyrovná líp než s nejistotou a nevyčítá si pak každé slovo a gesto z tisíckrát přehraných setkání ve fantazii až z toho blbne… Držím kopýtka ať to dobře dopadne a jedná se jen o maličkost, které se pak zasmějete..

M a r k o, to sis chudinko užila se zoubkem! Doufám, že moc nebolí a lepší se to. Foukám na dálku!!!
Držím kopýtka ať v centru uslyšíte jen samé dobré zprávičky!

L o s t r i s, to vůbec nevadí :o) Porod přece přijde na řadu taky :o)

L o t r a n d o, to je fajn, že je vše ok. A jak se cítíš? Kolikátý jste tt? Nějak se mi to už plete…

Holky představte si, že jsme s manželem takoví blázni, že bysme nejradši vyplenili obchody a nachystali výbavičku hned :o)) Ještě že nás brzdí nulový účet :o) Manža říká, že má nejradši všechno v předstihu (to teda jo až mi to někdy leze na nervy) a mám co dělat, abych ho brzdila… Těch pár věciček a povlečení co pro berušku máme už chtěl vyprat, když je venku tak hezky a krásně by to schlo… :o) Blázínek. A včera jsem dostala od známé překrásný pletený růžový svetřík a čepičku, měla jsem slzy na krajíčku.. Vždycky jsem nad takovýma věcma v obchodě slintala a snila jaké to bude až i já jednou a ono je to tady… Strašně se těším, až to všechny budete taky prožívat a já budu u toho vzpomínat jak to bylo krásné (i když to bude třeba jen za pár měsíců). Zebřičky tak šupky do toho ať se máme s kým o tu radost podělit :o)
Dnešek trávíme s beruškou pěkně v chládku a bezpečí domova, půjdem se projít až později abych zase něco nevyvedla. Zkusím nakouknout večer. Mějte se krásně Adka

  • načítám...
  • Zmínit
Kajdula1
240
21.6.05 15:04

Milá Adko,

krásně píšeš…jak svoje těhulkovství prožíváš…:o)JEN TAK DÁL!!!Takže budete mít holčičku?Jéééé, to je paráda!!!A máte už jméno?

Máš pravdu, mě opravdu nejvíc ubijí ta nejistota…že nevím PROČ??????????Ano i v tom máš pravdu, že už snad tisíckrát jsem si promítala v hlavě naše setkání za poslední 3 týdny…minulý týden jsem mu parkrát volala, jak jsem psala už do deníčku…říkala, jsem mu, ať je upřímný a řekne mi, že mě nechce a neříká, že jsem skvělá…na to mi odpověděl, že upřímný je až moc a že nemůže říct, že mě nechce, když to není pravda!!!!!!!!!!!

Pa Kajdula

  • načítám...
  • Zmínit
adka007
3076
21.6.05 15:35

K a j d u l o, asi se bojí ti říct pravý důvod nebo ho prostě nezná, jen se „něco" stalo a teď si to srovnává v hlavě… Je to těžký období určitě i pro něj. Zkus mu třeba říct bez výčitek a emocí, že by sis s ním o tom ráda promluvila v klidu ne po telefonu, že tě to taky trápí a že se spolu můžete pokusit najít řešení.. Nic jiného se s tím asi dělat nedá…

L o t r a n d o, snažím se si to užívat, jen jak pořád spím tak mi ty dny strašně letí…
Ty jo, už začínáte 14 tt, to je paráda. Já jsem dneska 23+6 tt, ten porod se nezadržitelně blíží… :o)

R a f u š k o, to je smutný období co prožíváte… Držím kopýtka ať se to všechno obrátí k lepšímu.. A choď mezi nás a nestyď se, to že nemůžeš najít práci není tvoje chyba a už vůbec ne žádný handicap.

Adka

  • načítám...
  • Zmínit
adka007
3076
21.6.05 15:38

já hlava děravá…
Kajdulo, jméno ještě nevíme, pořád se nemůžeme dohodnout, asi budeme mít holčičku no name :-))

  • načítám...
  • Zmínit
Kajdula1
240
21.6.05 15:39

Rafuško, holka, takhle to nejde!!Proč by ses měla bát chodit mezi lidi a i sem k nám do deníčku?
Kdepak bydlíš, že nemůžeš najít práci?Věřím, že je to těžké období, ale nezoufej, uvidíš, že ten správný zaměstnavatel se najde!!!Jen to chce asi čas. A mezi zebrušky choď, přeci se nebudeš užírat sama musíš se mít komu vypovídat!!!

Krásný den
přeje Kajdula

  • načítám...
  • Zmínit
Hanina
76
21.6.05 15:45

Ahoj holky!
Taky nějak nestíhám.
Kaitlin :tak to v Gestu dopadlo dobře?Těším se na tvoje zprávičky.

Alex:Co tvoje prstíky?To muselo teda pěkně bolet!!Tak posílám pofoukání a ať už to nebolí.

Marko:A co tvuj zub?Já, ťuky ťuk zatím todle neznám,ale úplně si to umím představit.

Kajdulo: Moc mě mrzí že prožíváš takhle těžký období.Já asi nejsem ta pravá abych ti poradila.Měla jsem podobné problémy minulý týden (jak jsem tu i psala)a ještě s toho nejsem ůplně venku,ale napadlo mě ty chlapy jsou takový zbabělci co když se zalekl že to je vážný a má strach.Nech ho chvíly vycukat.Ten můj třeba nemá rád když ho do něčeho nutím,vždycky na to musí přijít sám. Nevím já už těm chlapům taky vůbec nerozumím.
Držím kopýtka a přeju pevné nervy.Uvidíš všechno dobře dopadne.

Rafuško:Proč bys měla chodit kanálama!!Sice moc nevím o co jde,ale myslím si že do takových problémů může spadnout každy a není se za co stydět.Jen choď k nám aspoň se ti trochu uleví.A zas bude dobře.

Jdu zase pracovat.Už bych šla nejradši domu je tam tak krásně.Tak hezký večer
 Hanina

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Zebřičkový deníček - 204.díl - Kaitlinin porod BUBLINKY

Zebřičkový deníček - Kaitlin - 175. díl : Smlouva byla podepsána...

Zebřičkový deníček 120.díl - Kaitlinina adopce aneb, když se štěstí unaví

Zebřičkový deníček Kaitlin 62. díl - Dárcovství oocytů

Snažilkovský deníček - Maru 9.díl (záskok)

Snažilkovský deníček - Maru 8.díl