I porod může být pohodový
- Porod
- weverika
- 26.06.09
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Takže v sobotu v noci kolem jedenácté jsme se s Tomášem milovali jako vždy asi za hoďku na to mě začali bolet záda v kříži a asi za půl hoďky začali bolesti vystřelovat i do břicha, no a asi po 20 min kontrakce přišla zase a tak to trvalo asi hoďku.
No a pak se ty stahy začali zkracovat a zpravidelňovat a když už jsem je měla po 5 min asi 4 stahy. Tak jsem vzbudila Tomáše a že jako bychom měli vyrazit do porodnice. Tak jsme se pomalu oblékali a čekali na další kontrakci a ta nešla až za 12min, pak zas po 8. pak zas po 15min. tak jsme si zas lehli a čekali na další a pak už jsem měla jen tři a v klidu usnula asi po 4 hodinách bolestí s tím, že jsem poznala poslíčky.
A v neděli 10.9.2006 v 15.30 začali ty samé bolesti co v noci. Nepravidelné zhruba po 15, 20, 10, 8, minut. Tak jsem si řekla, že zkusím vanu, tak jsem do ní vlezla v 17.30 a najednou bolesti zesílili a v 17.50 začali být pravidelné po 5 min. tak jsem 18.05 vylezla a šla si lehnout a hned za 4 min. jsem měla kontrakci tak jsem počkala na další která přišla také za 4 min. a volala jsem mamině, která nakonec měla být u porodu, protože Tom řekl, že se bojí a že by tam se mnou nerad byl, tak jsem ho přestala přemlouvat. A stejně měl Tom v tu neděli službu v práci je údržbář v hotelu a ten den tam byl jediný, takže by nemohl odejít i kdyby chtěl. Tak jsem mamině řekla, že už voláme sanitu, která přijela asi za deset minut v 18.30hod. zhruba, ale mě to připadalo jako věčnost. Protože z ničeho nic za těch ani né 10min. jsem stahy změnily na po 2 min. když přijela sanita babička se se saniťákama dohadovala, protože mě nechtěli odvést k Apolináři. Nakonec je přehádala a u Apolináře jsme byly asi za 15 min. čli v 18.45hod. Odvezli mě na sál a chtěli mě dát na pozorovací monitor. V zápětí zjistili když mě svlékli, že už je pozdě, tak jsme běželi na porodní křeslo, doslova. Všude okolo mě lítali doktoři a sestřičky a pořád se mě na něco ptali. Už ani moc nevím na co. Nemohla jsem nějak moc vnímat, ani ne tak bolestí, ta byla v pohodě, ale šokem, měla jsem totiž za 5 dní rodit císařem a tak jsem toto nečekala.
Císař byl naplánovaný, protože jsem trošku tělesně postižená a má neuroložka se bála, abych porod zvládla, abych se moc nevyčerpala. Z toho na co se mě dr. Ptal si vzpomínámm na otázku, proč jste měla plánován císaře?? Tak jsem mu odpověděla, protože dr. se bál, aby to netrvalo moc dlouho a on na to," že to nehrozí"!!!
Asi 8 až 10 kontrakcí a Tádík byl venku v 19.05hod. Mamina přijela asi o 3 min. později. Pak mi ho mamina přinesla v náručí a byla strašně pyšná na mě a na Tadíka. Pořád mi ho ukazovala, protože mě dr.zašíval a nemohla jsem ho mít v náručí. Po půl hodině sešívání mi ho mamka dala do náruče. Přišla sestřička a zeptala se jestli ho chci přiložit. Tak jsem samozřejmě souhlasila. No a on bumbal a pak trošku vyblinkal. Sestřička, která si pro něj přišla se divila, že už mám mlíko.
Pak po dvou hodinách po porodu, které jsem strávila na lůžku a snědla jídlo, které mi dali a posílala smsky o narození Tadíka, se mě sestřička zeptala jestli se chci osprchovat a vyčůrat. Tak jsem řekla, že se mi chce už dlouho.
Sestřička mi řekla, že můžu na záchod, nebo do sprchy. Tak jsem zkusila záchod a kupodivu to šlo. Pak jsem si dala sprchu a odkráčela na oddělení šestinedělí, vybalila si věci a šla si lehnout. Tím moje anabáze porodu skončila.
Sestřičky i doktorky mě na oddělení šestinedělích i dětské byly moc hodné…
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8568
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1436
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 706
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 2851
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1239
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 3006
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1599
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3539
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 8269
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3478
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
Gratuluji k pohodovému porodu a Tadíkovi. Přeju moc moc zdravíčka oběma.