Dobrý den,
Děkuji za dotaz a důvěru.
Je to těžké takto emailem odpovědět. Vnímám z toho, co píšete, nesoulad mezi Vaší potřebou trávit čas s dcerou a její potřebou bytí s Vámi. Taky jsem pochopila, že nejde o běžný čas, ale že si přejete čas, který budete trávit jen spolu, asi nějakou určitou činností. Pochopila jsem, že běžné bytí doma, třeba doba kolem oběda, jeho příprava, večerní čas před spaním atd. není to, co myslíte, nebo to nestačí.
Na straně dítěte není věk 6,5 roku věkem, kdy by se mělo pevně tisknout k rodiči, ale naopak je obrácené více ven, do světa. První třída tento vývojový zájem přirozeně využívá. Takže z tohoto pohledu bych se spíš divila, kdyby se dcera chtěla držet hodně u „Vaší sukně“.
Jaký čas jí nabízíte, jedná se o aktivity, které jsou pro ni zajímavé? Když chce ven, můžete spolu jet na výlet „jen dvě“? Nemusí to být daleko, ale může to být Váš společný čas, ona objevuje, ale vy jste s ní. Aktivita, kterou nabízíte by pro dítě měla být lákavá. V tomto věku se dítě jasně orientuje v tom, co ho baví a co ne, je již třeba hledat kompromis.
Druhou oblastí jsou Vaše potřeby. Napadá mě, jak jste spokojená v jiných vztazích? Jak naplňujete svou potřebu „Aby na Vás měl někdo čas? Věnoval se Vám?“ Jak jste v této oblasti spokojená se svým partnerem? Dospělým okolím? Někdy toužíme dostat od dítěte to, co nám v životě chybí. Ale děti tu nejsou pro uspokojování našich potřeb, naopak v tomto případě je směr obrácený. Pokud by tomu tak bylo, je třeba hledat zájem a péči pro svou vlastní osobu jinde. Čím více na děti tlačíme, tím více bývají v odporu.
Jak to funguje u Vašeho syna? Je rozdíl mezi Vaší potřebou trávit čas s ním a s dcerou? O synovi nepíšete. Zkuste se zamyslet nad tím, proč právě čas s dcerou je tak preferovaný.
Jsou to složité otázky, bohužel neznám Vaši situaci, Vaše pocity, když dcera není s Vámi atd. Konzultace u psychologa by Vám mohla více poodhalit, co se děje.
Držím pěsti!
Lucie
Mgr. Lucie Machová
| Můj přítel se mnou nemá čas spát. | Anonymní | Přijato: 12.03.22 | Zdpovězeno: 21.03.22 | Odpovídá: Mgr. Lucie Machová |
|---|---|---|---|---|
| Odloučení od dítěte, kvůli hospitalizaci | Anonymní | Přijato: 17.01.22 | Zdpovězeno: 23.01.22 | Odpovídá: Mgr. Lucie Machová |
| Manžel odešel a teď si to chce vyříkat | immi | Přijato: 14.12.21 | Zdpovězeno: 19.12.21 | Odpovídá: Mgr. Lucie Machová |
| Psychická bolest po potratu | Anonymní | Přijato: 02.11.21 | Zdpovězeno: 12.11.21 | Odpovídá: Mgr. Lucie Machová |
| Asi mám poporodní depresi | Nikča kubíčkova | Přijato: 13.08.21 | Zdpovězeno: 18.08.21 | Odpovídá: Mgr. Lucie Machová |
Dobrý den,
mám dceru 6,5 roku a syna 5 let. Pracuji doma. Bydlíme hned vedle rodičů a sestry a máme společnou zahradu. Můj problém spočívá v tom, že dcera jakmile někoho uvidí venku na zahradě, už je tam také. Dopoledne je tam třeba babička nebo děda, odpoledne v podstatě všichni (sestra taky pracuje doma, má dceru 14 let a syna 17 let). Vztahy tu spolu máme dobré, ale já mám pocit, že dceři už nezbývá moc čas na mě. Jakmile někdo zmíní, že někam jde nebo jede, všude chce jet také (ať už na nákup, umýt s někým auto, na procházky se psem, prostě kamkoli). Chápu, že je ráda s prarodiči, tetou, sestřenicí. Ale já tak těžko hledám čas, kdy bychom mohly být jen samy spolu. Když k tomu přidám ještě to, že i druhá babička ji chce k sobě také, už to nějak nezvládám. Je to stejné od jara do podzimu. Všichni to berou tak, že je pořád se mnou, protože když mužů, jsem na té zahradě taky, abych byla s ní aspoň takto. Ale buď koukám, jak si hraje se sestřenicí nebo třeba hrajeme všichni něco společně. I když jdu s dětmi třeba na hřiště za domem, neteř jde často s námi. Nemůžu ale přece dceru držet doma a nutit ji, aby byla se mnou… Mám pocit, že musím bojovat o to, aby si udělala čas i na mě, a že ho prostě raději tráví s někým jiným. Dost mě to trápí a nevím, jak to řešit. Sestra mi třeba vyčítá, že ji nechci pustit s nimi na výlet apod., ale když je s nimi tolik času na zahradě a ještě s nimi bude někam jezdit, mám z toho špatný pocit. Když to ale zákážu, budou na mě naštvaní všichni, včetně dcery. Asi bych byla raději za model, kdy jsou děti s rodiči a 1-2 odpoledne v týdnu tráví u prarodičů nebo tety. Ale to u nás není kvůli společné zahradě možné. Teď v zimě to bylo o tolik lepší. Ale jak se blíží jaro, už mám zase strach, jak to bude a co s tím.