Celkové hodnocení porodnice:
V Příbrami se mi narodily obě děti, Vítek a Helenka a teprve až teď, když je mladší Helence už 7 měsíců, jsem se dostala k tomu tuto porodnici pochválit. Na stránkách porodnice píší, že by si přáli, aby si maminky odnášely krásné vzpomínky na narození svých dětí. Já jsem si říkala: Hezké vzpomínky na porod! Cože? No a teď už to vidím jinak. Hrozně ráda na tu dobu vzpomínám a je to i díky zdejší porodnici a hlavně personálu.
Skvělé jsou všechny sestry, od příjmu a na monitorech, i v poradně a na sonu. Je jasné, že vždycky se najde mezi lidmi někdo, kdo Vám nesedí, ale vesměs byli všichni fajn.
U porodu jsem zažila 4 porodní asistentky, obě děti jsem rodila dost dlouho, takže se u mě vždycky vystřídaly obě směny. Všechny byly děsně fajn, podržely, pomohly a povzbudily. Jmenovitě PA Martina, která se mnou dotáhla první porod, a z druhého Iveta, které jsem drtila při kontrakcích ruku, když nebyl manžel u píchání epidurálu. Druhý porod s námi pak dotáhla Markéta, také fajn.
Obě děti mi rodil mladý pan doktor Holba, má úžasný přístup k pacientkám, myslím, že některé z pacientek se stihly během porodu i zamilovat.
Všechno vždycky vysvětlil, řekl proč a co se dělá a co bude následovat, všechno vždycky vysvětlil i mému manželovi. Bral hodně ohledy na pocity rodičky a pokud se to slučovalo i s bezpečným průběhem porodu, tak i na její přání. Co si budeme podívat, to sociálno a lidský přístup je zvlášť tady hrozně potřebný.
U prvního porodu byl i doktor Inkov, četla jsem na něj hodně negativních recenzí, ale já si na něj stěžovat nemůžu. Vítka jsem po vyvolávání a po hrozně silných kontrakcích (celý den po 3 minutách) porodila nakonec až císařským řezem. Brzo jsem otěhotněla znovu, což se po císaři moc nedoporučuje, a tak jsem se bála, jak budeme rodit podruhé. Jizvu jsem měla ještě hodně čerstvou. Také jsem byla po prvním porodu - když tak dlouho zápasíte se silnými kontrakcemi a pak ještě skončíte operací - hrozně dlouho fyzicky oslabená. Několik měsíců mi trvalo dostat se zpět ke své fyzičce a v ten moment jsem zase otěhotněla.
I přes to jsme Helenku po 15 hodinách porodili normálně. Druhý porod nebyl tak hrozný, po vyvolávání nastoupily kontrakce okamžitě, u přirozeného postupně zesilovaly, tak to bylo lepší. Konec stál ale také za to, ocenila jsem i podruhé epidurál.
Porod císařem a přirozený se nedá srovnat! Pokud si myslíte, že se císařem zbavíte bolesti, tak jen na chvíli, ale to zaléčení po porodu, přeříznuté břišní svaly vyřazené z provozu, zásah do organismu, ohýbání se, tahání dítěte je hrozně náročné!
Naopak je super pocit si dítě sama vytlačit a hlavně v tom okamžiku je po bolesti a je Vám fajn. Samozřejmě záleží na rozsahu šití, ale takové to běžné se za čas uzdraví. A sex je chvíli bolestivý po císaři i po normálním porodu, chce to trpělivost. Takže pokud Vás nenutí vážné okolnosti, zkuste rodit normálně, zvládnete to, popř. využijete podpůrných prostředků, epidurálu, dýchacího plynu.
Oddělení šestinedělí také pochválím, většina sester se chová perfektně. Jen bych doporučila trochu vlezlosti a pokud Vám něco není jasné ohledně kojení, péče o dítě, o sebe, cokoli, ptejte se, ptejte se, volejte si sestru. Ony už mají ty věci jako rutinu, často je ani nenapadne to či ono zopakovat.
Poděkování také patří přístupu doktorky Plíhalové, ale i ostatních lékařů a lékařek. Druhé těhotenství jsem měla zdravotně náročnější, tak jsem se setkala téměř se všemi, jak jsem často chodila do poradny. A pořád vychvaluji doktora Holbu. Byl úžasný! Kéž mu tenhle lidský přístup vydrží s jeho narůstající praxí.
Porod jsem v příbramské porodnici prožila ještě jednou, tentokrát jako divák, pomáhala jsem rodit kamarádce. A i z druhého pohledu si myslím, že je tahle porodnice a hlavně lidi děsně fajn. Prostředí, zázemí, soukromí, personál. Nechci, aby moje vychvalování znělo neobjektivně, také mi některé věci úplně nesedly, ale nestojí mi tu za zmínku. Taková je moje zkušenost.
Nebudu tu dumat nad tím, zda mi vyvolávání a vedení porodu pomohlo k císaři či ne. To asi těžko zpětně zjišťovat. Hlavní je, že mám doma dvě úžasné zdravé děti a také perfektního manžela, který to se mnou zvládl. Jeho přítomnost byla pro mě zásadně povzbuzující! Moc si toho vážím!