Soutěže pro vaši firmu?

Kontaktujte nás a propagujte své produkty nebo služby na eMimino.cz efektivním způsobem již příští týden.

Více o reklamě na eMimino.cz

Deníčková soutěž: 3 nejlepší odměníme zásobou plenek pro malé hrdiny

Plenkové kalhotky Pampers Pants se superhrdiny Vyhrajte zásobu plenek se superhrdiny – přebalit s nimi zvládne i velký brácha Zdroj: Redakce

Pro ty z vás, kteří rádi píší příběhy, tu opět máme pravidelnou soutěž. Napište nám jeden během července a my 3 z vás odměníme dvěma balíky plenkových kalhotek Pampers.

Plenkové kalhotky Pampers Pants se superhrdiny Vyhrajte zásobu plenek se superhrdiny – přebalit s nimi zvládne i velký brácha Zdroj: Redakce

Na co se můžete těšit?

Na výhru dvou balíků plenek Pampers Pants velikosti č. 5. A co pro to musíte udělat?

První úsměv, přetočení, posezení, lezení, krůčky… Popište v deníčku nějaké poprvé vašeho děťátka. Můžete popsat, jaké bylo poprvé u moře, jeho první narozeniny, první noc u babičky a dědy, první bobek na nočníku. Klidně vymyslete i něco originálního. Fantazii se meze nekladou a humoru také ne.

Nezapomeňte nám i přiblížit, co jste přitom doma prožívali a jak jste jedinečnou chvíli zaznamenali? Třeba vám právě tenhle deníček pomůže zachytit ty momenty, které byste brzy zapomněli. Zkuste si zavzpomínat a zaznamenat vše do osobního příběhu.

Plenkové kalhotky Pampers Pants se superhrdiny Plenkové kalhotky Pampers jsou příjemné a praktické Zdroj: Redakce

Tip: Pro inspiraci nahlédněte do nejčtenějších deníčků. Vydané příběhy vám napoví, jak deníček strukturovat a jak má být dlouhý.

Soutěž je uzavřena a výherci budou kontaktováni pořadatelem.

Jak se zúčastnit a o co vlastně soutěžíme?

V době od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 do 23:59 napište deníček o zajímavém „poprvé“ vašeho děťátka. Váš deníček může být veselý, satirický, tragický, s dobrým i špatným koncem. Vyprávění by mělo mít ideálně okolo 250 slov. Nebojte se ale rozepsat více. Nezapomeňte se také do soutěže přihlásit v komentáři pod touto soutěží.

3 nejzajímavější deníčky odměníme dvěma balíky plenek Pampers. To už je skvělá zásoba, nemyslíte? Zapojte se tedy včas.

Po ukončení soutěže tentokrát vybereme 3 výherce a prostřednictvím soukromé zprávy je kontaktujeme. Do 14 dnů od obdržení jména a adresy pošleme výhru. Podrobné informace najdete v pravidlech soutěže.

Podělte se o svůj příběh s našimi čtenáři »

Soutěž probíhá od 05.07.2021 do 31.07.2021

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
293
5.7.21 13:44

Naše nej bylo takové když jsme zjistili že čekáme druhé miminko druhého chlapečka, ale po sléze z naši radosti se stala jen starost našemu miminku vycházeli špatné výsledky, hromada vyšetření a odběrů když byl ještě u mě v bříšku ale bil to velkej bojovník tak jako já, naštěstí pak všechno dobře dopadlo a narodil se nám náš Jonášek, krásnej modrookej blonďáček kterej nám dělá samou radost, moc ještě nemlvý ale rozumí všemu. Za 4 měsíce ke dvoum klukům přibude malá sestřička tak jsme zvědavý jaké to bude snad vše dopadne o mnoho lépe než u našeho Jonáška

  • načítám...
  • Zmínit
35
5.7.21 14:05

Pamatuji si když jsem zjistila že očekávám miminko, bylo to radostné a trošku stresující. Starší syn začal velmi žárlit a ačkoliv jsem se snažila aby ho přijal byl zo náročný běh po dlouhé trati. Většina maminek si těhotenství užívá, ale tohle bylo jiné musela jsem se staršímu věnovat, ale ne tak aby později vyžadoval všechnu pozornost. Tak jsme to pojali jako hru na prvním a druhém screeningu nám bylo řečeno že to bude děvčátko a tak jsme koukali po dívčím oblečení vybírali jména a hrali jsme snimi hru… Nakonec nám lékař řekl že to bude bráška a tenhle koloběh začal znovu. Naštěstí to staršího bavilo..🙏 A když jsem miminko přinesla domů, starší se rozplakal dnes už jeden druhého škádlí ale vím že ani jeden na sebe nenechá dopustit.. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
35420
5.7.21 18:26

Jdu do toho! Minulý deníček měl totiž ohromný úspěch :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
5.7.21 19:58

Poprvé na světě ????

Napíšu příběh přímo z porodnice o který se musím podělit. Porod byl u nás velice náročný. Náš Filípek si pěkně lebedil v bříšku ještě týden po termínu. Podle ultrazvuku jsem věděla, že to bude veliké miminko, tak jsem nechtěla dlouho přenášet. Tak v porodnici mi podali tabletku, aby vyvolali porod, kdy mi bylo řečeno, že jedna tabletka většinou nezabere.Tak mě zabrala hned, ale neotvírala jsem se, tak jsem čekala skoro 20h v kontrakcích skoro po minutě. Bylo to velice náročné. Když už mě vzali konečně na sál a nechala jsem si píchnout epidurální katétr aby se mi konečně trochu ulevilo od těch urputných bolestí a ejhle povedlo se akorát se mi zastavily kontrakce🤦Tak se znovu vyvolávalo a to už Filípek začal být akční a chtěl ven a já nebyla dost otevřená, tak rychle akutně na sál. Když jsem se probudila na JIPCE, tak kvůli Covidu jsem ani nemohla být s přítelem a jen mi od něj přišla zpráva, že Filípkovi se hůř dejchá a že leží na ARU, tak to byla další rána. Praskla mu plíce, jak už chtěl rychle na svět. Naštěstí se rychle zotavil a jeho poprvé na světě nebylo tak hrozlivé, jak vypadalo.Aby ještě nebylo málo, tak jsem upadla na schodech a musela jsem rychle na traumačku a udělala jsem si výron kotníku. Tak jsem šla domů o berlích a Filípek se asi nestačil divit🤦 :wink:Teď je nám 8.měsíců a na první Filípkův nádech do teď vzpomináme a teď už s úsměvem 😆 😆

  • načítám...
  • Zmínit
85
6.7.21 00:27

Cesta našeho miláčka a jeho pokroky

Moje štěstí se na mě před rokem usmálo když se mi narodil syn, který si od prvního dne získal mojí lásku. Nezapomenu jeho první úsměv, kterým se na mě ve 4. Týdnu usmál nebo ve třech měsících se překulil na bříško, ve 4. Měsíci si vzal svoji nožičku. Ty nevyspali a probdělí noci, který jsme byli vzhůru první plazení v 8,5 měsíci v 9. Měsíci se začal přitahovat a stavět se v 10. Měsíci začal lézt po čtyřech a pak v 11. Měsíci začal samostatně stát a dne 2.7.2021 jeho první krůčky, který jsou den ode dne lepší a je jich víc a víc jsou to momenty k nezaplacení a nikdo vám je nesebere jsou jen vaše. Vzpomínky na který pak vzpomínáme celý život. Vše jsem napsala do deníku, tak snad mi ho schválí jsem se trochu víc rozepsala :roll: :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
559
6.7.21 18:32

Napsaný příběh, snad aspoň trošku pobaví :D

  • načítám...
  • Zmínit
36
7.7.21 10:29

Hlásím se do soutěže :mrgreen: :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
123
7.7.21 13:31

Nejkrásnější pocit poprvé bylo když jsem se po císařském řezu probudila a viděla našeho malého s těmi úžasnými ocickami. Mému manželovi ukázali malého a bylo že aby jste nám věřili že je to kluk tak vám ukážeme píndika.. :D :D :D manžel říká dekuju vám a už mi ho dejte pochovat. Naše děti a poprvé jsou zážitky vždy ty nejlepší. ;) ;)

  • načítám...
  • Zmínit
24
7.7.21 14:27

Deníček napsaný, a čeká se na jeho schválení. Je to takové poprvé našeho chlapečka, kdy vůbec vzniknul. ❤️

  • načítám...
  • Zmínit
1896
8.7.21 12:25

Naše něj bylo když sem mi doktorka řekla že do dvou let nebudu moct mít děti, a že pokud chceme ještě miminko měli by jsme se snažit co nejdřív. S přítelem jsme tenkrát byli teprv chvilku a navíc já už 2 děti měla z předešlého vztahu, tak jsem mu řekla co mi sdělila Dr, rozhodli jsme se že zkusíme a světě div se ono to vyšlo hned na poprvé :srdce:, zanedlouho jsme zjistily že naše vytoužené poslední Miminko bude holčička :srdce:, což pro mě byl dar z nebes jelikož před 8 lety jsem po předčasném porodu přišla o Holčičku :,(. Teďka jsem ta nejšťastnější maminka krásných tři dětiček :srdce:.

  • načítám...
  • Zmínit
36
8.7.21 12:58

Máme na zahradě malý bazenek pro děti (4roky a 18m.) A pak velký kam chodí s námi. Starší je kluk a ten když potřebuje venku čůrat tak jde na keřík, když vyleze z bazenu a je mokrý a má to na poslední chvíli. Malé je 18m. má venku nočník na čůraní. Samozřejmě to ještě nemá vychytané tak to hold pustí i na trávník. Ale takhle pár dni zpět sedím na lehátku, vedle manžel dodělává dětem baráček, kluk v bazeně. A já koukám na malou jak litá po zahradě. Jak všude leze atd. Najednou říkám manželovi to je to pod tou trampolínou mokro? Že mi přijde, že malá má špinavý zadek. Koukám lepe a řikám ona tam má snad bobek. Manžel jde blíž, a říká:,,to bude bobek je to tady cítit." A pak vidí pod trampolínou bobek. Takže „milejdy“ bobek na zadku a bobek pod trampolínou. No s ní se nenudím vždy něco vymyslí a já mohu uklizet. :D

  • načítám...
  • Zmínit
253
9.7.21 21:48

Naše Eliška oslavila v březnu 2 roky. Od mala s ní jezdím od jara do podzimu vždy několikrát cca na týden ke svému bratrovi, jejímu strejdovi na zahrádku do domku. Pro malou je to vítaná změna. No a jako bonus má strejda i nějaká venkovní zvířátka, která si jistě vždy oddechnou, když odjíždíme. Malá je tedy zbožňuje, stejně jako kytičky, které očuchává a oškubává. Prostě si návštěvu se vším všudy užívá, vše zkoumá a poznává. Minulý měsíc při naší poslední návštěvě nás všechny zase překvapila. Zrovna tam byli u toho i naši rodiče, tedy babi s dědou. Malá si sundala počůranou plínku, no to se občas děje. Trošku byla zmatená, kam ji dát. Speciální kýbl na použité máme jen doma. Ale co bylo nové a zcela nečekané, že si přinesla úplně čistou plínku a rovnou zamířila ke strejdovi se svým hm. Ten jako bezdětný koukal, co se děje. Jenže slečna plínu rozbalila jako profík. Posadila na ni svoji prdku, posunula se do jejího středu a následně se položila. Milému strejdovi ukazovala jak co a kde odlepit a přilepit. Byl to takový fofr, že jsem nestihla zdokumentovat. Následně vstala a strejdu s úsměvem pochválila slovem dobrý a ještě ho poplácala. Bylo to poprvé a zatím se vícekrát nestalo, že by někoho takto instruovala. No a já se tomu směju, jaká je to potvůrka, zvlášť když ji při dávání plínky honím po celém bytě a řechtá se, že mi utíká.

  • načítám...
  • Zmínit
62
9.7.21 22:58

Můj první deníček

Tak se taky hlásím se svým deníčkem o první dovolené našich děťátek u moře :-) Třeba to někoho pobaví :-)

  • načítám...
  • Zmínit
257
10.7.21 14:43

Hlásím se do soutěže :D

  • načítám...
  • Zmínit
220
10.7.21 23:06

Poprvé u moře s dítětem

Hlásím se se svým novým deníčkem, který snad vyjde během několika dní 8)

  • načítám...
  • Zmínit
120
11.7.21 12:32

Příběh napsán

Dobrý den posláno snad vás deníček nás zaujme

  • načítám...
  • Zmínit
1
11.7.21 19:43

Asi né každý, z Vás dámy, je zemědělský Ing. veřejné správy a regionálního rozvoje… Takže se podělím o své zkušenosti a lexikální moudrost ohledně jednoho druhu krav…

Milé dámy i pánové…poletíme z kopce. Jak se už od pradávna říká 2× nevstoupíš do stejné řeky…Ale jak to platí u letadel?
Rovnou minimálně Dvojnásob (podle mě teda no…)
Jako v reálu má samozřejmě z „toho jednoho letu“ nejvíc peněz pilot (si myslím), pak letušky a stevardi taky a pak tzn. zbytek…z cestujících. A když někdo z cestujících během letu usne, tak má takového smolíka, že nedostane ani bonbon, ani kafe, natož pivko či vínko. ANO, bude líp. I když můj tatínek vždy říká opak (" neboj, bude hůř„). Tento let je nejen nekuřácký, ale i bez wifi světa. Říká se, že je letadlo jeden z těch nejbezpečnějších dopravních prostředků… Ale co když zrovna to letadlo, ve kterém právě teď jsme. spadne? A zrovna zázrak tomu lidé neříkají, že? No, ale otázkou zůstává a kam?
Přeci se říká: "výjimka potvrzuje pravidlo“. Jak pozitivní, že? A statistika sice prej nuda je, ale prej má přesné udaje…
Zrovna tohle J8 na 100pro vím, jsem přeci TA slečna Ing. z Prahy se 2 úspěšně složenejma zkouškama ze statistiky. Tenkrát to bylo velmi pro mě vtipné časy, opravdu… Šla jsem cestou nejmenšího odporu. Říká se že dá zemědělku opravdu každej, avšak opak je pravdou… Např z našeho kruhu alá 25 studentíků to (přijímačky) dala zhruba jen 1/5 z nás.
A já si vybrala na ČZU obor nejméně zemědělskej… Tedy ČZU… přeci budousnost v JZD opravdu není nic pro mě i když se Slunce seno.. natáčelo jen 2 km od nás (Volyně) + tam obá mí rodiče hráli (v davu)… No a ejhle 1.!divné" zemědělské pojmy na mě dejchly zrovna na té statistice a v účetnictví. Např. účtujete Ha pšenice či počet krav BTPM. Schválně, co byste řekli, že to znamená, tak slovo „kráva“ všichni známe, nejen pro označení zvířecího přežvikavce, že? Ale to! BTPM"? No, dobře, nebudu Vás už víc napinat: „Kráva Bez Tržní Produkce Mléka (jak trefné co? pro portál emimino :D) Takže, že by teda chudák BTPM kravka šla na jatka na maso? Nikoli prosím, je chudák chována pro! tvoření“ lépe průmyslově zpracovatelných kraviček…Neuvěřitelné, co?
Takže pro ujasnění 1 Kráva BTPM + 1 Alfa samec Býka (ten musí být samozřejmě ten nej) vytvoří nejlépe co nejvíc telátek. No a když se to všechno spáří a telí… Tak statisticky zákonitě se ty krávy na pastvě smíchají. A teď babo raĎ? Kdo z nich jsou ty kravičkoví chudáci BTPM?
A co si teprve pomyslí zrovna oná Kráva BTPM? Že jí nejen ČZU studenti zaúčtují na má dáti / dal. Když tato kráva nikdy nedá? A natož když ji ještě sejmě zrovna to naše letadlo?
Také Vám to něco připomíná??? Teď si říkám: " To je asi jak v naší pokovidové společnosti, no a ne?

  • načítám...
  • Zmínit
183
11.7.21 22:04

Naše poprvé

Naše poprvé bylo 26. 3. 2021 v 00:38.
Již o den dříve v půl jedné ráno se začaly ozývat první bolesti. Následovala koupel a snaha usnout. Ráno jsem měla ještě plánovanou prohlídku u své lékařky a mé myšlenky směřovaly ke koblihám. Koblihy normálně nejím, ale měla jsem na nepředstavitelnou chuť a říkala si, že musím vydržet do snídaně. Na prohlídce mi lékařka řekla, že tam nějaký pokrok je, ale na porod to ještě nevypadá. Pro snídani mi manžel pro jistotu dojel, aby mi třeba v autě nepraskla voda a já si užila koblihy. Bolesti se během dopoledne lehce ozývaly a já rychle prala a uklízela byt, kontrolovala tašku a trvala si na svém, že pojedu ještě tentýž den rodit. Bolesti byly s přibývajícími hodinami intenzivnější. Kolem čtvrté hodiny jsem již věděla, že se porod opravdu blíží a začala organizovat případné hlídání dcery a pustila si Dítě Bridget Jonesové, abych se psychicky připravila :D Pomaličku mi začala odcházet po částech plodová voda, ale manžel mě upozornil, že by se nutně potřeboval ještě stavit u svého bratra, až skončí v práci. To mělo být po půl šesté. V půl šesté se tedy chystal se slovy, že si dá u něj i rychlou kávu, jestli vydržím :D Po jeho kávičce jsme jeli odvést dceru a vyrazili do porodnice. Porod byl v samém počátku a měla jsem se prospat. No, mám svou hlavu a protestovala jsem, že si to chci urychlit a budu chodit, poskakovat, dřepovat a sprchovat se, aby šla malá ven. A zadařilo se. Porod šel celkem rychle a v půl dvanácté za mnou mohl manžel přijel, protože samotný porod se blížil. V 00:38 jsem poprvé uslyšela svou dceru. Po všech letech, když jsem už ani nevěřila, že ještě někdy budu mít miminko, se mi narodila Nelinka. Byla to neskutečná radost, ale i úleva, že je vše za námi. Že jsme spolu zvládly v pořádku a bez komplikací těch devět měsíců. Pak jsem ji uviděla. Byla neskutečně maličká ( i když větší, než kdysi její sestřička) bylo to 2885 g čisté lásky. Strávily jsme společně krásné první dvě hodiny jejího života a to byl pro mě nezapomenutelný zážitek. Naše nejkrásnější poprvé :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
28
12.7.21 03:18

Poprvé u moře

Naše dcerka má 20 měsíců a právě jsem na dovolené v Chorvatsku. Poprvé Natálka cestovala v autě rovných 1200km a jsem na ní neskutečně pyšná protože nám celou cestu prospala a byla hodná přeci jen se člověk obával cesty. A vidět poprvé moře 😍úžasný zážitek vidět ty rozzářené oči a taky Natálka musela poprvé ochutnat slanou vodu 😬chutnala 🤷🏼‍♀️ 😂nechápu. Pro mě je to hrdinka jak zvládla cestu a jak je tu strašně hodná ač je to obrovská změna prostředí a všedního dne. Posíláme krásný pozdrav od moře 🏖️️

  • načítám...
  • Zmínit
415
12.7.21 06:47

Hlásím se do soutěže :) a jdu sepisovat

  • načítám...
  • Zmínit
423
12.7.21 07:12

Soutěžíme ❤️️
Naše „poprvé“ je o příchodu mladšího sourozence. Přiznávám že jsem z toho šílela, nemohla jsem pořádně spát a to co mě doma čekalo bylo neuvěřitelné :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
12.7.21 17:17

První zoubek

Můj první zoubek vyrost skoro před 2 měsíci, začalo to velmi brzo. Začalo to zhruba okolo 3 měsíce kdy jsem si neustále žužlal ručičku. Maminka nevěděla copak se to děje a snažila se mě neustále nakrmit, neboť si myslela že mám pořád veliky hlad a bála se že mi nestačí mlíčko. Ale žužlání ručky nebyla jediná moje radost, rád jsem slintal a někdy se i stalo že jsem dokázal rodiče velmi slušnéě potrápit, protože prořezávání zoubků není nijak zvlášť příjemný. Chvilku na to mi vyrostl i druhý zoubek hned vedle toho prvního.

  • načítám...
  • Zmínit
12.7.21 17:18

První zoubek

Můj první zoubek vyrost skoro před 2 měsíci, začalo to velmi brzo. Začalo to zhruba okolo 3 měsíce kdy jsem si neustále žužlal ručičku. Maminka nevěděla copak se to děje a snažila se mě neustále nakrmit, neboť si myslela že mám pořád veliky hlad a bála se že mi nestačí mlíčko. Ale žužlání ručky nebyla jediná moje radost, rád jsem slintal a někdy se i stalo že jsem dokázal rodiče velmi slušnéě potrápit, protože prořezávání zoubků není nijak zvlášť příjemný. Chvilku na to mi vyrostl i druhý zoubek hned vedle toho prvního.

  • načítám...
  • Zmínit
68
13.7.21 07:40

Nákup ????????

VŠeci píši o porodu atd. Tak my přidáme již o něco starší příběh. Naši princezně teďka byli 2roky a už krásně brebentime a vše komentujem. A poslední dny začla i spojovat věty… Mala je strašně vyletnice a nejraději by hnedka co otevře očka vyrazila PAA, takže kdykoliv vidí jednoho z nás s manželem že se oblekame a chystáme na odchod už hlásí :JÁ taky, botičky botičky. A věčinou si dojde i pro bundu. A ne a ne si to vymluvit. Ale tento den to bylo jiné. Já si česala VLASY v koupelně a mužský Si chystal boty a slyším s pokojíčku nalou: MÁŠ TAŠKU?(jak to na něj houkla) My oba mrtvý smíchy 😃 😃 😃

  • načítám...
  • Zmínit
13.7.21 19:49

Pamatuju si jak mi začal chodit muj první syn to bylo něco neuvěřitelného první v chodítku a pak začal sám bez pomocí a nebo když jsme slavily naše první narozeníny jak měl krásnou radost s darečku které dostal :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
1019
14.7.21 14:39

Dvojčata

Poprvé to bylo spíše pro nás rodiče :D. 19.5.2020 se nám změnil život. Narodila se Emička a Mikuláš. Poprvé jsem pocítila zároveň radost, lásku, ale i strach a smutek. Miky po porodu nedýchal a Emi byla malinká. Pár hodin po porodu jí převáželi do jiného města na neonatologii. POPRVÉ jsem tu malou lásku viděla asi půl minuty než ji odvezli. Mikuláše jsem POPRVÉ viděla několik hodin po porodu a také jen na chvilinku. POPRVÉ jsem pocítila jak je těžké vydržet a nemoci jet za svou malou holčičkou. Miky byl zlaté miminko, ale v nemocnici jsme museli být skoro týden. NIKDY nezapomenu jak jsem POPRVÉ měla své děti v náručí. Miluji Vás Evička a Miky. Na force jsou lásky poprvé spolu doma. :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
370
15.7.21 07:20

Hlásím se do soutěže

  • načítám...
  • Zmínit
36
16.7.21 09:41

První postavení

Máme video chuvičku. Takhle jednou jsme večer uložili naší Natálku, že bude už spinkat. No ten večer se furt otacela na břicho a já tam snad hodinu běhala a otacela ji na záda. Pak kouknu zase na chuvičku a říkám chlapovi „hele ona tam není“ pak jsem zahlédla na kraji kamery nohu a vykřikla jsem jen „ona stojí“ a oba jsme se rozběhli do ložnice, že jsme se málem zabili ve dveřích. Prilitneme do ložnice, kde naše malá poprvé stojí v postýlce a s úsměvem na nás vykřikla „Baaaa“ (rozuměj baf) 😂

  • načítám...
  • Zmínit
32
18.7.21 15:20

PRVNÍ KOKTEJL (ZÁŽITKŮ)

Ráda bych popsala náš zážitek z první větší dovolené, na které jsme byli už čtyři - já, manžel Kuba, čtyřletá Rosie a roční Žofí.
Jsme s manželem nadšení cestovatelé. Hned jak Žofí odbil jeden rok, neváhali jsme a koupili autostan a trajekt směr Sardínie.
Bylo úžasné sledovat, jak jsou děti nadšené z každého nového hřiště, celodenního pobytu venku i ze samotného moře. Byly však i těžké chvilky, kdy jsme byli celý ulepení od mořské soli a písku a nebylo se zrovna kde umýt…
Jendou jsme právě takhle ulepení a s rozčepýřenými hlavami zaparkovali v krásném starobylém městě Bosa. Průvodce táta naplánoval skvělou procházku na vyhlídku. Žofo sedla do kočárku a vyrazilo se. I když už bylo odpoledne, slunce pálilo a cesta vedla stále příkřejším kopcem. Po čase se stala cesta pro kočárek neprůjezdná a bylo třeba jej nést. Žofo tedy vystoupila a snažila se statečně po vzoru své ségry kopec zdolat.
Vyhlídka celkem stála za tu námahu, akorát zde chybělo pítko, která naše mapa slibovala. Celkem vyčerpaní jsme se tedy dobelhali cestou dolů do prvního baru, kde se naše hladové a žíznivé děti staly neovladatelnými. Potřebovaly všechno a hned koupit a lítali jak divoká zvěř po celé nablýskané restauraci.
Konečně se nám je podařilo usadit. Jak se tak rozhlížím kolem, v duchu si trochu postesknu. Všude voňavé nalíčené slečny a já tady sedím ulepená s partou zvířat a každou sekundu se bojím, kde se něco rozbije…Ale to už číšník přináší dlouho očekávané koktejly. Jeden alko pro nás a druhý s dvěma brčky (naštěstí) pro naše štěstíčka. Ty neváhají a okamžitě se ke koktejlu přicucnou doslova jak vosa na bonbon. Po rychlém vysátí děti objeví ledy, se kterými se náš stůl promění v lední arénu. Kostky létají po celém stole, Žofí se směje tak nahlas a zároveň rozkošně, že se postupně stáváme zábavou pro celý bar :) :) :).
Bez dětí bych tu možná seděla s hezkým účesem a krásnými šaty. Ale myslím, že s dětmi ten koktejl chutná ještě o něco lépe a veseleji :).

  • načítám...
  • Zmínit
253
18.7.21 19:58

Jak jsme se zbavili dudlíku

Vše sepsáno, popsáno, třeba i někomu pomůže, dodá sílu. :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
8
20.7.21 07:54

Karavan

Vyjeli jsme si na dovolenou, já a me děti, Natálka 8 měsíců, Martínek 6 let, Anežka 14 let, Eliška 19 let, dceři syn osm měsíců (je přesně o 9 dní mladsi než moje nejmladší dcerka), dceři manžel a jeho kamarád a také nesmim zapomenout na psíčka Samička. Úžasná dovolená v kempu. Pro naše mrnata, jak moji nejmladší tak vnoucka to byla vůbec první dovolená. No dorazili jsme už ráno. Než jsme se zabydleli chvilku to trvalo. Ono taky s detma je potřeba spousta věcí. Brzy přisel večer. Mrnata nadšená že vše děláme vlastně venku. Papaji, hrají si koupaji se. Vnoucka sibuspavala dcerka v kočárku, ale já tu mou malinkou Natalku uspavala v posteli v karavanu, asi jsem měla také zvolit kočárek. Natálka totiž zjistila že karavan má perfektní akustiku a tak vydržela zkoušet zvukovou ozvěnou více než hodinu. Svým dokonalí zpěvem rozstekala snad úplně všechny psi v kempu. Samozřejmě se k ní přidal i ten náš. No bylo veselo :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
26
22.7.21 10:25

Nase nej poprve, neni jen o jednom.. Vsechno poprve bylo krasne❤️️Kdyz se dcera Scarlett na me poprve usmala, kdyz poprve uchopila hracku do rucicky, kdyz se prekulila, kdyz se posadila, stoupla, a ted uz i poprve udelala par krucku..Kdyz poprve vykrikla mama😄Momentalne cely dny rika tata, ale kdyz ma plnou plinecku nebo hlad, krici mama🤣Je to mazel usmevany, a zaroven maly rebel😄 ❤️️

  • načítám...
  • Zmínit
88
22.7.21 10:37

Buď a nebo

Naše poprvé bylo takové, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Oznámila jsem partnerovi, že jsem těhotná ten nebyl moc nadšený, tak mě chtěl poslat na potrat :( byla jsem proti, neboť je to moje první dítě, a řekla jsem radši teď si ho nechám než abych nikdy už třeba nemohla mít miminko a byla bezdětná :,(
Tak jsem prostě partnerovi řekla že nejdu na potrat, a pokud se mu to nelíbí tak ať mě opustí, že to s miminkem zvládnu sama. Pár týdnů jsem probrečela začla jsem zmatkovat, ale když už mi bříško rostlo tak partner byl rád, že budeme mít miminko hladil mi ho pusinkoval a aji vyprávěl pohádky miminku :srdce: bylo to vážně krásné, pak jsme to oznámili i dětem z bývalého vztahu ty nebyly rady, že budou mít další miminko, tak se snažily dělat naschvály ale po čase pochopily, že budou nejlepší sestřičky od miminka, a moc se těší až se narodí :andel: :srdce:
Taková nenormální rodinka jsme :* :srdce:
I když to na začátku nebylo jednoduché tak teď jsem za to strašně moc ráda, že jsem neposlechla partnera a nešla na ten potrat :potlesk: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
105
22.7.21 10:52

Napsáno :)

  • načítám...
  • Zmínit
4542
22.7.21 22:20

Přemýšlím které poprvé 8) a byla to ta všechna co jsme s prckem zažili :srdce: od prvních úsměvů až po první krůčky, lžičky :srdce: a nestačil by mi papír, protože to stále pokračuje :D

  • načítám...
  • Zmínit
268
23.7.21 09:23

Napsano :)

  • načítám...
  • Zmínit
3
23.7.21 09:26

Proc ve školka v roce a čtvrt??

Odpověď je jednodušší než se zda…
Je to jen kvůli ní, pro ní. Nepotřebuji hlidani ani víc času na sebe, mám fungujícího muže a 1× týdně si berou malou prarodiče. Když jsem se ale rozhlédla kolem Kiki, došlo mi že má spoustu kamarádů které vídá pravidelně několikrát týdně- Adelku, Lukyho, Verču… to je fajn ne?? Je!! Akorát je jim všem okolo 30ti… v našem okolí jsou buď všichni moc malý, nebo naopak o par let starší a ty Kikina moc nezajímá, spis jí dohání. Když mi teda kamarádka a ředitelka ve školce s jesličkama na Praze 4 nabídla, že by si tam Kiki klidně naky den v týdnu brala, docela se mi ta myšlenka líbila. Konečně by byla mezi dětmi. Navíc bych mohla ty 2-3 hodinky co bude ve školce jezdit na koni, protože na nej teď nějakou dobu budu sama a to se zrovna moc nehodí, když nedávno konečně začal zase chodit(měl natržený vazy). A tak jsme domluvili jeden den na zkoušku. Vůbec jsem se nebála, že by se Kikina bála, nebo že by třeba plakala. Když jsem ji ve školce vysadila, předala jsem ji kamarádce do ruky i s batůžkem, řekla jsem ji co a jak a že se pro ni vrátím, nasedla jsem do auta, Kiki mi naposledy zamávala a zmizela za dveřmi školky… než jsem stačila objet školku a vymotat se ze sídliště, už jsem v telefonu měla dvě videa jak si hraje a zprávu,,neví co dřív, tahá hračky a je spokojena”. Bylo 12:30 a ve 14:45 jsem ji musela vyzvednout, aby jsme stihli dojet v 15:00 domů a Kiki si mohla dát odpoledního šlofíka. Když jsem pro ni přijela, vůbec o mě nejevila zájem 🙈 zamávala mi a hrála si dál🙂 po chvilce mi přinesla něco ukázat, říkám ji,,tak pojď pojedeme domů” tak zamávala dětem a šla ke dveřím. Žádný slzičky, žádný pláč ani krize nic, zvládla to úplně na pohodu, přesně dle mého očekávání, přeci jen už ji nějakou dobu znám🙂
Když to vyjde, tak bude chodit 1× týdně na 3h po obědě do školky, zatím aspoň přes léto(to nemají plno)a pak uvidíme. Ten čas a možnost ji tam dávat takhle na chvíli a po obědě, je čistě jen ze známosti, tak mi přijde škoda to nevyužít. Školka je soukromá, ale těch par peněz za to, že se mi tam to dítě takhle bude sociálně vzdělávat, mi za to stojí🙂

  • načítám...
  • Zmínit
362
25.7.21 15:13

Adámek

Jelikož je Adámek naše první dítě, tak jsme z každého „první“ doslova vydření - nebo aspoň já to přiznám naplno, tatínek ne, ale přece drsňák nebude dávat najevo, jak je zamilovaný do svého syna, ne?:)) tak se jen usmívám, když ho zahlídnu, jak si prohlíží fotky nebo videa prcka a culí se od ucha k uchu.
Ale co mi přijde, že tatínek strašně chtěl aby už lezel, chodil atp… no a Adámek nám to přání splnil. Bylo mu 6 měsíců, byl v postýlce, já uklízím a najednou Áďa stojí 8o a pak naše všechna poprvé byla rychlá - o 14 dní později seděl,… v 9. měsíci začal chodit.. v 10. běhat :-D Je mi to líto, že tyhle poprvé nejdou vrátit a vše tak rychle utíká :srdce: :,(

  • načítám...
  • Zmínit
3
29.7.21 04:47

Poprvé na noc u babičky..

Konečně je to tady! Hurá! Mikýsek už není úplně malé miminko a já zjistila, že nastal správný čas na to si oddechnout. Malému bylo 8 měsíců. Babička není proti a na vnoučka se moc těší. Pozdě odpoledne si malého vyzvedne. Udělám doma veliký úklid, potom se natáhnu na gauč a začnu přemýšlet.. „Co teď? Pustit si film, užívat si domácí pohodu a nebo vyrazit po dlouhé době do víru velkoměsta a vyhodit si z Kopejtka?“ Druhá varianta po chvíli zvítězí, nejprve zavolat babičce, zjistit situaci-takže malému nic nechybí, nepláče. „Super, teď už jen sehnat parťačku a noc může začít!“ :lol: Domluveno, sraz v 8 v baru :pankac: Letím do vany, po třičtvrtě roce si žehlím vlasy (čumím jako blázen, jak jsou dlouhý.. 8o ). Make-up, který vytvářím déle než 5 minut. Vyrážím, užívám si večer, nějaké to vínko, panáčky a pomalu začínám zjišťovat, že než jsem se stačila rozkoukat, jsem ožralá jako ta k*áva. :lol: V půl 10 první zpráva od babičky „Malej nechce usnout, řve řve a řve“ Babi to nevzdává a snaží se ho prostě uspat. Za chvíli další zpráva, další a další. Takže co teď? Nasednout do taxíka a jet k babičce nebo…? :roll: Motavou chůzi mířím ke vchodu, venku před barem vyndavám mobil z kapsy a volám, nechávám si dát malého na ucho a nevědomky, že mám za sebou partu puberťáků, začínám do telefonu zpívat oblíbenou ukolébavku. Zabírá to, malý utichá a pomaličku usíná, paráda! Při návratu do baru si všímám partičky, která se může smíchy potrhat a o mně si myslí, že krom toho, že jsem celkem na šrot, požila jsem i něco jiného.. :lol: Ale co, malej spí a můj večer pokračuje! :lol: Poseděla jsem ještě nějakou tu hodinku, po návratu domů jsem usnula ve vaně, asi na pěkně dlouho a pak vanu vystřídal záchod. Fuj! Druhý den mi bylo tak blbě! Vyzvedla jsem si prcka a celý den trpěla. :zed: Po této zkušenosti vyrazil Mikýsek k babičce na noc až teď, minulý týden (je mu 19 měsíců) a já? Zůstala tentokrát raději doma! :lol:

Příspěvek upraven 29.07.21 v 04:48

  • načítám...
  • Zmínit
3
29.7.21 04:59

První noc u babi..

Třeba se nebude příběh zdát vyloženě k smíchu, ale je ze života a věřím, že se najdou maminky s podobným příběhem. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
29.7.21 21:00

Tak u nás poprvé, když syn začal lozit, plazit se, první krůčky, první zoubek, první bobek na nočníku:D bylo prostě parádní zážitek, mám zaznamenáno na videu naštěstí se vse povedlo, radost byla veliká, slza ukapla, když jsem ho natáčela při prvních kruccich, byla jsem neskutečně nadšená. Radost měl i syn, strašně byl vysmaty, že mu to už jde a zkoušel každý den delší trasu „po svých ".
U prvního syna jsem bohužel snad nestihla nic zaznamenat, takže o to víc jsem si teď vše užila, momentálně jsme ve fázi učení jednoduchych slov a strašně jsem hrdá na to, jak je šikovný.
Je to pro něco opět krásného tohle zažívat jako máma, rozdíl mezi kluky je 10let, bála jsem se, že věkový rozdíl bude problém, ale je to úplně v pohodě, dokonce je to jak moja s mojou, když starší odchází mladší začne hulakat. Neskutecne si rozumí a za to jsem vděčná.
První slovo mama bylo úžasné, ale jen co se naučil říkat tata, tak jsem denně neslyšela nic jiného, zustava to stále až do teď: D na mama si ani nevzpomene, takže cele dny sice tata, ale mamincin mazanek to je.
Také nezapomenu nikdy tenhle porod, když při me stál partner a v nejtěžších, ale zároveň nejkrásnějších chvílích mi byl oporou.
Vidět partnera, když mu ukapne slza, jak už držíte dítě v náručí, bylo pro mě ta nejlepší tečka, mám to před očima, jakoby to bylo včera.
Oba porody jsem měla bez komplikací, náramně jsem si těhotenství užívala, za což jsem ráda.
"Poprvé“ u obou synů bylo neskutečně mnoho, vždy se něco najde co je čeká a nemine.
Já se těším každým dnem, kdy opět něco bude na památku mladšího nebo staršího syna jejich v životě „prvni“.:)

  • načítám...
  • Zmínit
61
30.7.21 13:40

Hlásím se do soutěže

  • načítám...
  • Zmínit
20916
4.8.21 09:54

Výherci červencové deníčkové soutěže

Dobrý den.

V červenci se sešlo deníčků opravdu hodně (řada z nich dokonce teprve čeká na vydání, nicméně, soutěže se účastnily i ty, které teprve vyjdou - nebojte se, že by pisatelé nesoutěžili ;-) :mavam: ). Nebylo vůbec jednoduché vítěze vybrat :think:
MOC za všechny deníčky děkujeme! Je radost je číst a poznávat tak trochu z vašeho světa :kytka:

Vítězové mohou být tři. A jsou to:

1/ uživatelka @rodka se svým deníčkem o tom, že i když potrácíte, porodíte mrtvé miminko těsně před hranicí životaschopnosti a znovu porodíte extrémně předčasně a prostě se vše zdá, že mámou nebudete, nakonec můžete být dokonce čtyřnásobnou mámou! Deníček má příznačný název: Trnitá cesta k mateřství aneb Kdo prosí, dostane…

2/ uživatel @SuperTáta.Z si cenu získává svým dalším dílem Infantilního deníčku hrdého otce, ve kterém tentokrát píše o své první návštěvě u gynekologa, kam doprovodil svou těhotnou přítelkyni…

3/ uživatelka @lenuleg napsala krásný prázdninový deníček o tom, jak se s karavanem vydali k moři, ze kterého dýchá pravá letní, mořská prázdninová atmosféra…

Výhercům gratulujeme! Pište dál i vy, kteří jste nevyhráli… Sledujte naší hlavní stránku, brzy vyhlásíme novou deníčkovou soutěž :mavam:

Hezké letní dny všem! :mavam: :mavam:

Petra

  • načítám...
  • Zmínit