5. měsíc

  • emimino
  • 25.06.02
  • načítám...

Ležení na boku se mi už omrzelo, začínám trénovat otáčení na bříško. Máma se mi směje, že jsem jak zpomalený film, Verunka se pří otáčela švihem a já prý čekám až ?přepadnu?.

Prý hotová pohybová studie ? pomalu se otočím na bok, pomalu dám horní nožičku před sena na zem, pomalu se překulím, pomalu se začnu zvedat a pomalu posunu ručičku, tak aby mohl zvednout hlavu. Zatím dokážu dlouho vydržet na předloktí, posiluji, abych vydržel i na napnutých rukách. Snažím se také lézt, ale zatím mě tělíčko moc neposlouchá ? buď zvednu hlavu a pak je prcka na zemi, nebo přitáhnu kolínka, zvednu prcku, jenže, pak hlava padá do koberce. Popolezu jen, když mi někdo podrží nožičky a já se tak ?odrazím?.
V polovině měsíce jsem byl na dalším očkování, naštěstí už jen do jedné nožičky. Vážím 7,550 kg a měřím 70 cm.
Jinak jsem taky pochopil princip mých hraček ? no přece, pískací hračky pískají, štěrchátka štěrchají, do zavěšených hraček se bouchá, všechny se strkají do pusy a všechny se házejí na zem. A taky jsem pochopil princip Verunčiných hraček ? jsou hrozně zajímavé, mnohem zajímavější než ty moje, jenže jakmile někdo spatří, že jsou v mém dosahu, tak je dávají ode mě dál (už se nemůžu dočkat, až začnu lozit, pak jim ukážu).

Přečtěte si také

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
  • Anonymní
  • 23.04.26
  • 1440

Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

Váš příspěvek

Odesílám...