Další průběh mého těhulkování
- Těhotenství
- Janni.na88
- 10.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
6. 1. 2011 – první návštěva u doktorky jako těhulka. Tohoto dne jsem se nemohla dočkat, opravdu dlouhé dva dny od 4. 1., kdy mi vyšel pozitivní testík.
Už od příchodu do ordinace jsem doktorce s úsměvem na tváři sdělila, že se nám to povedlo, že nám již vyšel pozitivní testík. Paní doktorka se zaradovala a řekla: „jééé, to je dobře, jinak už jsi dneska třetí! A dále řekla, že je príma, že budeme zas samé mladé maminky.“ Po našem rozhovoru, kdy se mně má doktorka ptala na poslední menstruaci a další důležité věci, jsem se konečně mohla posadit na „křeslo“. Nemohla jsem se dočkat až tu naší fazolku uvidím. Po chvilce už jsem viděla na monitoru doopravdy maličkatou tečku.
Málem jsem se rozbulela
Paní doktorka mi řekla, že je vše v pořádku a s gratulací k mimískovi mě poslala domů s tím, že mám přijít za 14 dní na kontrolu (pokud by byly nějaké potíže, tak dříve). Domů jsem odcházela s krásným pocitem, moc jsem si oddychla, že tam mimísek opravdu je, a také jsem si nesla první obrázek našeho miminka – tedy tady ještě malinkaté fazolky. Když jsem jej ukázala příteli, tak byl také „na měkko“ .
20. 1. 2011
14 dní od poslední návštěvy na gynekologii utekly jako voda a mě už čekala další návštěva doktorky. Nemohla jsem ani dospat, jak jsem se těšila, až mimíska zase uvidím a hlavně jsem doufala, že je vše v pořádku… v mém okolí v té době bylo hodně maminek, které o mimíska přišly
(zamlklý potrat apod.). Paní doktorka mě ale po chvíli v ordinaci uklidnila, když mi řekla, že jsme s mimískem oba v pořádku a že se už můžu domluvit se setřičkou na návštěvě těhotenské poradny.
Ufff, tááák jsme si oddychla, se setřičkou jsem se domluvila hned na druhý den na 8:00 ráno. Sestřička mě poučila, že mám přijít na lačno a přinést s sebou i moč. „Na lačno?“, řekla jsem si v duchu, „vždyť mně je ráno tak zle, že jakmile se nenajím, tak bych snad omdlela…“ ale co se dá dělat, domů jsem odcházela s další fotečkou naší o něco již větší fazolky
)
21. 1. 2011
Tento den mě čekala první návštěva poradny, jak jsem již předpokládala předchozí den, opravdu mi bylo ráno ouvej. Myslela jsem, že vyzvrátím vše, co ve mně je, i přes to, že jsem nic nesnědla, protože jsem nemohla… s sebou jsme si k doktorce vzala jednoho pribináčka, rohlík a jablko s tím, že hned, jak budu mít po návštěvě poradny, tak se nabaštím.
Návštěva v poradně probíhala obvyklým způsobem pro každou nastávající maminku - sestřička mi změřila tlak, zvážila mě, změřila mi pánev, zeptala se na rodinnou anamnézu, veškeré údaje zapsala do těhotenské průkazky, kterou mi pak dala, dostala jsem i „Prenatal Box“ pro nastávající maminky, v této krabici byly různé letáčky pro nastávající maminy, knížka - průvodce těhotenstvím, různé čajíky pro mimi i maminku, plenka ![]()
Nejvíce mně ale překvapil termín porodu - 11. 9. 2011, což jsou narozeniny mého Rádi – nastávajícího tatínka
) Před odchodem z poradny mě sestřička poučila o všem co smím, nesmím, co bych měla, neměla… o možných situacích, které mohou nastat a jak se v nich zachovat… a domluvila si se mnou další termín návštěvy – tj. 22. 2. 2011 .
22. 1. 2011 – 8. 1. 2011
Nic zvláštního se v těchto dnech neudálo, jen „obvyklé“ těhotenské nevolnosti, píchání v podbřišku, ale jinak mi bylo a je fajn a mimískovi určitě také, bříško už mi začínýá růst ![]()
Přečtěte si také
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 3092
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovu diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 2421
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
Manžel mi řekl, že by to chtěl zkusit s mužem. Od té chvíle se mi úplně zhnusil
- Anonymní
- 17.05.26
- 1564
S Milanem jsme spolu už pěknou řádku let. Děti nemáme, ale vždycky jsem měla pocit, že nám to i tak dobře funguje. Znali jsme své zvyky, měli jsme společné plány, prošli jsme spolu horšími i...
Dvě čárky a nekonečný strach: Když těhotenství neznamená radost, ale paniku
- Anonymní
- 17.05.26
- 761
Sedím v tichu kuchyně, prsty se mi lepí o plastový proužek těhotenského testu, na kterém září dvě jasné, neúprosné čárky. Měly by to být čárky štěstí, vytoužený symbol. Pro mě jsou v tu chvíli jen...
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za to jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 4158
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 2679
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 2316
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 906
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 3158
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 6228
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...