A ještě hořčí začátek nového roku

O Vánocích jsem vám tu popisovala, jak hořkosladký může být konec roku (deníček Hořkosladký konec roku). Jen ve stručnosti, před Vánoci jsem na testu objevila //, mezi svátky dostala dcerka neštovice, a protože se u mě nevědělo, jestli jsem je měla, byla jsem několik dní v izolaci.

Protilátky v krvi jsem naštěstí měla, mohla jsem se vrátit domů. Ještě ten den odpoledne jsem ale začala lehce krvácet. Tak jsme opět vyrazili k doktorům. Hematom se naštěstí nepotvrdil, v děloze byl gestační váček, mimčo zatím bez srdíčka, ale to jsem byla 6+0, takže byl ještě čas. Dostala jsem Utrogestan a doktorka nařídila klidový režim. Tak jsem poctivě ležela, manžel se staral o domácnost (to bylo teda moc fajn). Krvácení už se neopakovalo a já jsem se těšila na další KO.

Ta byla v 7+0. Srdíčko stále ještě nebylo, tedy něco na UTZ problikávalo, ale mimi bylo menší, odpovídalo 5+6. V tu chvíli už jsem se začínala bát. I když podle dr. se to běžně stává a já to vím, třeba k oplodnění došlo později. Jenže já měla ovulaci přesně v půli cyklu a navíc mi na testu vyskočila dálnice už den před očekávanou menstruací. To by zase odpovídalo oplodnění dřívějšímu.

Dr. už mi chtěla vystavit průkazku, já jsem nechtěla. Chtěla jsem počkat, až bude srdíčko bít jako zvon. Pozvala si mě tedy za 4 dny na KO. Následující kontrola proběhla podle dr. opět v pořádku. Mimčo povyrostlo, i srdíčko už bylo více vidět, ale… Přece jen jsem čekala srdce jako zvon, a to tam nebylo. Miminko bylo jen necelých 6 mm velké, a to bych po tom UTZ chtěla moc. Přesto jsem si ale pamatovala z minulých těhotenství, že na konci 7. týdne už tam srdíčko krásně bušilo. Ani průkazku jsem nedostala, zřejmě dr. zapomněla, že už mi ji minule chtěla dát. Pozvala mě za 14 dní už na první poradnu.

Odešla jsem od ní se smíšenými pocity. Vše vypadalo, že je v pořádku, jen já jsem se cítila zmatená, nejistá. Následujících 14 dní proběhlo v klidu. Bříško pobolívalo, někdy více, někdy méně, stejně jako v předchozích tehotěnstvích. Co však bylo jiné, byla nevolnost. U obou dětí hrozná nevolnost, teď skoro nic. Dost mě to znervózňovalo i když vím, že každé těhotenství je jiné.

V úterý se mi v té stejné ordinaci podruhé za posledních devět měsíců zhroutil svět. Miminko od poslední kontroly nevyrostlo, srdíčko nebilo. Dr. se snažila být ještě optimistická, ale já už věděla, že miminko prostě nežije. V porodnici, kam mě poslala na konziliární vyšetření, její zprávu potvrdili. V pátek jdu na revizi ;-(

Moje nejčernější obavy, že po dvou zdravých dětech (Matýsek byl také zdravý, jen ta nešťastná pupeční šňůra) je šance na zdravé dítě daleko nižší, se naplnily. Moc to bolí, znovu jsem na začátku, znovu se budeme pokoušet o miminko. Jen jedno mě utěšuje. Pokud tomu tak osud chtěl, že mimi nebude zdravé, je lepší, že se to stalo hned na začátku.

Moc mi pomohlo se ze své bolesti vypsat, uspořádat si myšlenky. Teď už chci mít tu revizi za sebou a uzavřít tuhle další smutnou kapitolu a jít dál. Jen vás prosím, žádné naděje, že tam srdíčko třeba v pátek bude. Nebude, tak mocná příroda zase není.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
hankamisa
7312
31.1.12 02:30

zru- :hug: :hug: .brzy se dočkáš a budeš mít v náručí krásný uzlíček štěstí.

  • načítám...
  • Zmínit
FreeLady12
27281
31.1.12 09:09
:hug: :hug: :hug: :(
  • načítám...
  • Zmínit
Kalla1412
8594
31.1.12 09:40
:,( :,( :hug: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
Haňulda
714
31.1.12 10:16

Zru :hug: je mi to tak líto…ten mocný čas to časem trochu odnese…ale víš jak to bude??zanedlouho budeš mít taky uzlíček u sebe jako my všechny!! věřím že se andílci zbouří a ospravedlní nás abychom byly i my šťastné :palec: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Gabika83
3221
31.1.12 10:18

Taky si myslím to co píšeš…že pokud má být mimčo zdravé tak se udrží pokud ne tak to příroda zařídí sama…neboj dočkáš se jako každá z nás.. :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
hanniinnkkaa
31.1.12 11:40

Vím moc dobře jak se citiš,prošla sem ti prakticky tím stejnym.Radost z toho že budeme mít doma třetího prcka,trvala ale jen dva týdny,v 7tt jsem začala krvacet,doktor mi dal utrogestan,ale další den sem začala silně krvacet jela sem do nemocnice a tam už nic na UTZ neviděli,takže ráno na zakrok.Zhroutil se mi svět,nikdo nechapal jak mi je…Ale měla sem doma ještě dvě děti,ktere mě potřebovali a drželi nad vodou.Je to už rok a půl od toho smutného dne,ale pořad tu mám ty dvě krásne děti ktere mi dělaji radost i když občas dokažou pěkně zazlobit a za pár dní čekame narození dalšího prcka,na ktereho už se moc těšíme.Takže hlavu vzhůru,je to těžke ale i ty se určitě dočkaš,držím moc a moc palečky,určitě to přiště vyjde a i ty se budeš těšit z maleho človička ktery v tobě poroste :hug:

  • Upravit
medvidek
31.1.12 17:04

Zru, :hug: :srdce: .Na dálku,pokud dovolíš,Tě objímám.Drž se,plač,smutni a těš se na příště.Moc moc Ti,Vám přeju další mimi.

Příspěvek upraven 31.01.12 v 17:04

  • Upravit
zane2611
2144
31.1.12 17:54

zru velké :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Sali
942
31.1.12 19:09

Zru,
:hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
31.1.12 23:53

Zrustice moc mě to mrzí.Určitě se dočkáš jako všechny maminky andílku.Držim palce at se zadaří ale to ty sama víš a říká ti to každý,tak snad jen drž se a nevzdávej to

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty