Akce fotograf
- O životě
- finduska
- 21.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček o tom, jak se šla jedna normální rodinka vyfotit. Přišel den D. Už od dubna, tedy od porodu našeho synka, jsem sockovala u táty focení, jako bych nevěděla, že partner při pohledu na foťák bledne, čelo se mu orosí a k mdlobám nemá daleko. Tedy to vše pouze když ten foťák míří na něj, ovšem pokud v ruce drží foťák on, vydrží čekat na nestřeženou chvíli a vyfotit opravdový unikát. Nedělá mu pak problém návštěvám ukazovat fota typu: moje partnerka si mačká beďara, moje partnerka se drbe na zadku atd.
Samozřejmě mi tehdy odpověděl, ano miláčku na focení půjdeme, ale až naše dítě bude minimálně sedět, ať tam aspoň něco dělá. Vymínila jsem si slib, protože mi bylo jasné, že náš tatínek si myslí, že to malé nic v postýlce, bude malé nic ještě dalších dvacet let, a že sedět nebude nikdy v životě, tak co by se tatík stresoval s focením že. Jenže ouha, naše dítko roste, dosahuje tří měsíců, půl roku, a já opatrně začínám nadnášet téma focení, odpovědí mi je pořád jen mručení a neurčité kývání, až mám pocit, že jsem nezačala tehdy žít s „normálním člověkem“, ale někým, kdo patří do nedalekého ústavu, už jen kapající slina mu u toho kývání chyběla. Takže přešel 8 měsíc a byl tu leden. Načež jsem pořádně nakrknutá nakráčela k foťačce a objednala nás na pondělí. Milému zlatému jsem to oznámila jako hotovou věc, nepřejte si slyšet, co jsem si vyslechla, od koktání přes výčitky až k rezignaci ![]()
Načež přišlo očekáváné pondělí. Ráno jsem pořádně prohrábla skříně, vybrala Matyáškovi haldu oblečení, mamince dvoje oblečení a tatínkovi jedny kalhoty, košili a triko. Připravila vše na žehlení, nalíčila se a… opravdu musím říct, že mi to slušelo, v pondělí ano. A pak telefonát, omlouvám se… A bylo po prd… víme po čem. Takže partner naštvaný, já nalíčená a naštvaná, do toho protivné dítě. Pak přišlo úterý, den náhrádní. Takže vyžehlit připravené oblečení, vše připravit, nalíčení samozřejmě bylo o půl hodiny delší než předchozí den a asi stokrát hnusnější. Teď akce - dítě do kočáru, batoh na záda ještě kabelku, na kočár posadit nafukovací krávu - no na podpatcích - krasava. Zatímco partner si přijel z práce rovnou k foťačce autem
Jenže ouha, v půli cesty mi usnulo dítě, a to byl skutečný průser. Protože když Mates usne, tak usne, i kdybych ho otočila vzhůru nohama, bude spát, svoji dvacku si dá.
Takže u foťačky jsme dítě vyndali z kočáru, z fusaku, z bundy, z kalhot a dítě pořád spalo
Foťačka koukala jako blázen, cože chceme fotit. Maminka rozcuch, oči rozmazaný. Tatínek v montérkách
Madam si musela myslet, že jsme úplně jetý. Načež se tatínek svlékl, oblékl si košili a… přišel na to, že maminka zapomněla vzít kalhoty
Tak montérky a šupajdá domů, ani nám to nevadilo, potřebovali jsme přeci, aby se nám vyspalo dítě. Naštěstí dítko s příchodem otce zpět otevřelo oči dokořán
A nastalo peklo, tatínek se tvářil, jako když mu trhají zuby, fotografka jakože ji děsně nudíme a ona spěchá, vůbec se nám nechtěla věnovat, moje představy šly úplně do kopru. Vyfotit usmívající se devítiměsíční dítě je nadlidský úkon, věčně chtěl pro nabízenou hračku lozit, místo toho, aby se na ni smál, tatínek ztrácel nervy, maminka nezvládala situaci, nakonec u pár fotek dokonce zapomněla sundat brýle. Nakonec se tedy po hodině a kousek snad něco povedlo
, to uvidíme teprve za 14 dní.
Největší pecka ovšem byla, když jsem dojela domů, podívala se do zrcadla a zjistila… že jsem si doma zapomněla NÁUŠNICE ![]()
Přečtěte si také
Po rozvodu jsem zůstala sama. Můj exmanžel poštval naše přátele proti mně
- Anonymní
- 09.06.26
- 1918
Teprve po rozvodu mi došlo, co byl můj muž vlastně zač. Vždycky jsme byli hodně společenští a měli spoustu přátel. Jenže většina z nich byla společná. Nikdy by mě nenapadlo, že po rozvodu se téměř...
Máma je v lázních, nemocný táta zůstal na mně. Mé bezdětné sestry prý nemají čas
- Anonymní
- 09.06.26
- 1318
Mám tři děti ve věku 5, 7 a 10 let. K tomu pracuji jako OSVČ, provozuji eshop a ještě rozjíždím další pracovní projekt. Práce mám nad hlavu. A do toho mi před týdnem zavolala mamka, že jí schválili...
Noví sousedé nás přivádějí k šílenství. Hluk a večírky nám ničí život
- Anonymní
- 09.06.26
- 1515
Když se naši dnes už bývalí sousedé odstěhovali, věřili jsme, že ti noví budou stejně milí a přátelští. Bohužel jsme se spletli. Nejenže nás ani nepozdraví, ale z jejich zahrady se neustále line...
Manželova dcera chce tábor za 20 tisíc. Její matka očekává, že vše zaplatí on
- Anonymní
- 09.06.26
- 1337
Nikdy bych nevěřila, jak složité je, když se s tím pravým potkáte až později. Oba máte za sebou nějakou minulost, jste rozvedení a máte děti z předchozích vztahů. Pak si pořídíte ještě jedno...
V našem obýváku smrdí cizí ponožky a moje dcera kvůli němu nejí
- Anonymní
- 09.06.26
- 1740
Je to tady, přátelé. Čas, kterého jsem se děsila od chvíle, kdy mi v porodnici ukázali tu malou růžovou holčičku. Moje patnáctiletá dcera má kluka. A není to žádné dětské „chodíme spolu“ za ruku...
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 8440
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 1084
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 801
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 2482
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 5272
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...