Akce fotograf

Deníček o tom, jak se šla jedna normální rodinka vyfotit. Přišel den D. Už od dubna, tedy od porodu našeho synka, jsem sockovala u táty focení, jako bych nevěděla, že partner při pohledu na foťák bledne, čelo se mu orosí a k mdlobám nemá daleko. Tedy to vše pouze když ten foťák míří na něj, ovšem pokud v ruce drží foťák on, vydrží čekat na nestřeženou chvíli a vyfotit opravdový unikát. Nedělá mu pak problém návštěvám ukazovat fota typu: moje partnerka si mačká beďara, moje partnerka se drbe na zadku atd.

Samozřejmě mi tehdy odpověděl, ano miláčku na focení půjdeme, ale až naše dítě bude minimálně sedět, ať tam aspoň něco dělá. Vymínila jsem si slib, protože mi bylo jasné, že náš tatínek si myslí, že to malé nic v postýlce, bude malé nic ještě dalších dvacet let, a že sedět nebude nikdy v životě, tak co by se tatík stresoval s focením že. Jenže ouha, naše dítko roste, dosahuje tří měsíců, půl roku, a já opatrně začínám nadnášet téma focení, odpovědí mi je pořád jen mručení a neurčité kývání, až mám pocit, že jsem nezačala tehdy žít s „normálním člověkem“, ale někým, kdo patří do nedalekého ústavu, už jen kapající slina mu u toho kývání chyběla. Takže přešel 8 měsíc a byl tu leden. Načež jsem pořádně nakrknutá nakráčela k foťačce a objednala nás na pondělí. Milému zlatému jsem to oznámila jako hotovou věc, nepřejte si slyšet, co jsem si vyslechla, od koktání přes výčitky až k rezignaci :-D

Načež přišlo očekáváné pondělí. Ráno jsem pořádně prohrábla skříně, vybrala Matyáškovi haldu oblečení, mamince dvoje oblečení a tatínkovi jedny kalhoty, košili a triko. Připravila vše na žehlení, nalíčila se a… opravdu musím říct, že mi to slušelo, v pondělí ano. A pak telefonát, omlouvám se… A bylo po prd… víme po čem. Takže partner naštvaný, já nalíčená a naštvaná, do toho protivné dítě. Pak přišlo úterý, den náhrádní. Takže vyžehlit připravené oblečení, vše připravit, nalíčení samozřejmě bylo o půl hodiny delší než předchozí den a asi stokrát hnusnější. Teď akce - dítě do kočáru, batoh na záda ještě kabelku, na kočár posadit nafukovací krávu - no na podpatcích - krasava. Zatímco partner si přijel z práce rovnou k foťačce autem :-D Jenže ouha, v půli cesty mi usnulo dítě, a to byl skutečný průser. Protože když Mates usne, tak usne, i kdybych ho otočila vzhůru nohama, bude spát, svoji dvacku si dá.

Takže u foťačky jsme dítě vyndali z kočáru, z fusaku, z bundy, z kalhot a dítě pořád spalo :-D Foťačka koukala jako blázen, cože chceme fotit. Maminka rozcuch, oči rozmazaný. Tatínek v montérkách :-D Madam si musela myslet, že jsme úplně jetý. Načež se tatínek svlékl, oblékl si košili a… přišel na to, že maminka zapomněla vzít kalhoty :-D Tak montérky a šupajdá domů, ani nám to nevadilo, potřebovali jsme přeci, aby se nám vyspalo dítě. Naštěstí dítko s příchodem otce zpět otevřelo oči dokořán :-) A nastalo peklo, tatínek se tvářil, jako když mu trhají zuby, fotografka jakože ji děsně nudíme a ona spěchá, vůbec se nám nechtěla věnovat, moje představy šly úplně do kopru. Vyfotit usmívající se devítiměsíční dítě je nadlidský úkon, věčně chtěl pro nabízenou hračku lozit, místo toho, aby se na ni smál, tatínek ztrácel nervy, maminka nezvládala situaci, nakonec u pár fotek dokonce zapomněla sundat brýle. Nakonec se tedy po hodině a kousek snad něco povedlo :-), to uvidíme teprve za 14 dní.

Největší pecka ovšem byla, když jsem dojela domů, podívala se do zrcadla a zjistila… že jsem si doma zapomněla NÁUŠNICE :-D

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
3798
21.1.12 13:39

:mrgreen: Tak s mojí povahou bych měla po focení,zrušila to a šla jiný termín,obulela bych to,vyvztekala se :lol: Snad se Vám fotky vyvedou i když náušnice si lebedily doma,jak je nepříjemný fotograf tak je to na prd. My máme taky tatínka co se nerad fotí,z deseti fotek se povede jedna normální když se fotíme doma,kupodivu u fotografky spolupracoval,malá taky a já to ani jinak nešlo,šly jsme před Vánoci na první focení to měla malá 7 měsíců bez pár dní,fotografka milá ,ochotná,fotky vyšly fajn,ač jsem v to nedoufala,netušila jsme že se táta vážně usmívá a stojí rovně :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
xyz
3294
21.1.12 13:46
:lol: :lol: :lol:
  • načítám...
  • Zmínit
teresa20
21.1.12 14:13

:lol: :lol: taky jsme takové focení absolvovali.. v roce prcka super, ve dvou letech se zasekl, že se fotit nebude a ve třech letech nemám ani odvahu focení objednat :mrgreen: :mrgreen:

  • Upravit
871
21.1.12 15:42
:lol: :lol: :lol: :palec:
  • načítám...
  • Zmínit
16136
21.1.12 15:55

vtipně napsaný :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
6256
21.1.12 19:05

:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: na co ti delam ty nausnice :cert: :cert: :cert: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
29577
21.1.12 21:49

Ježíš to je dobrý !!! :palec: :palec: :palec: A kdy bude pokračování a fotky? :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
815
21.1.12 22:01

Super deníček :potlesk: Tak bych ráda viděla ty fotky :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
35489
22.1.12 00:03

findu, fakt super akce :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
finduska
22.1.12 09:01

děkuji:-) fotky uvidíme za 14 dnía jsem zvědavá zda půjdou do alba,, tohle neukazovat,, ci do Alba,, verejne,,:-D

  • Upravit
Kathula
22.1.12 20:34

:lol: :mrgreen: :palec: nam fotecky ukazes, ze jo? ;)

  • Upravit
5055
22.1.12 21:17

:mrgreen: Fin super napsane, a predpokladam, ze u nas by to vypadalo obdobne, radsi do toho nejdu :D a jsem rada, ze jsem pritele premluvila alespon na foceni, kdyz bylo vitani obcanku :)

  • načítám...
  • Zmínit
478
23.1.12 12:07

MOc hezky napsany :-)) Jsem se pobavila.

  • načítám...
  • Zmínit
34
24.1.12 08:25

:lol: absolvovali jsme před 3 týdny, takže jsem se uchechtávala celou dobu! U nás: ráno pohoda, já zabalila tašku oblečení pro všechny, cesta autem, po příjezdu svačinka pro naši princeznu, ta se usmívala, viděla jsem to růžově… jakmile paní fotografka řekla „Ahoooj, ty jsi ale krásná holčička!“, dala se Ladule do neskutečného řevu a řvala hodinu i přes snahu mne, tatínka, fotografky i vizážistky… pomalu jsme to odvolávali, tatínek s oběma dámami si už dávali pauzu a kafe, když se naše kráska trochu utěšila a nechala se naaranžovat do jakéhosi košíku. Já si jen pamatuju, že jsme všichni skákali za fotografkou s hračkama, pitvořili se, Lada mi 4× počůrala tričko i kalhoty, takže už jsem se neměla do čeho převlíkat, make-up za pochodu, záda odrovnaný a jedna jediná fotka s náznakem úsměvu :lol: Ale nakonec vyšly ty fotky hezky, i když jsem nezrealizovala mé představy, jak všichni ležíme v kožešinách na zemi, na tváři se zračí lehký smích a štěstí :think:

  • načítám...
  • Zmínit
1083
5.2.12 23:17
:lol: :lol: :lol: :lol:
  • načítám...
  • Zmínit