Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Anetky odchod, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
  • PenelopaW
  • 14.04.26
  • 692

Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1592
21.3.14 07:52

@verca123 Děkuji za podporu. Před pár dny se měla Anetka narodit tak je mi zase nějak smutno. Plně s vámi ve všem souhlasím.

No a holčička se konat asi nebude. :D jsme už téměř v půlce těhu s chlapečkem. A partner třetí nechce :( No třeba ho zpracuji za pár let

  • načítám...
  • Zmínit
15752
21.3.14 14:50

http://www.ceskatelevize.cz/…eporteri-ct/

Zajimava reportaz s nazvem vozicek za vsechny penize

Tady je jasne videt, jak je pece narocna a jaky je pristup statu:zed:

  • načítám...
  • Zmínit
vykladzkaret
21.3.14 18:19

Ja se priznam k jedne veci: neni mi uplne jasne, proc sem takovy denicek davate, je tu mnoho matek, ktere dite NIKDY nepocnou, a cist o tom, ze jste se rozhodla dobrovolne vzdat nenarozeneho ditete - myslim, ze se zde soucitu nedockate.
Neni to ani tak o moralizovani, ale spise o tom, proc cekate soucit za Vase vlastni svobodne rozhodnuti.
Rozhodla jste se nemit dite s postizenim, nemyslim si, ze jste obet osudu nebo cehokoli jineho. Psat, jak je Vam to lito a jste z toho spatna, ze Vas maji ostatni pohladit po ramenou - to je dle meho nahledu trochu manipulativni. Bylo to Vase rozhodnuti, tudiz i Vase odpovednost za nej. Odsuzovat si nezaslouzite, ale ocekavat nejake lopaty soucitu a empatie mi pripada ponekud nad miru zdejsiho obecenstva.

  • Upravit
30369
21.3.14 18:23

@vykladzkaret Výstižně napsáno, mnoho z nás se snažilo vyjádřit totéž.

  • načítám...
  • Zmínit
1592
21.3.14 18:55

@vykladzkaret Já nepotřebuji politovat ani nic takového. Jen je to o tom co se může stát komukoliv z nás.

  • načítám...
  • Zmínit
1082
21.3.14 20:09

Ja se rozhodně nechci připojit ani na jednu stranu. Ale jelikož mám sama dítě s autismem a spoustou dalších problému asi bych doo postiženého dítěte neměla sílu jít. Není to o eliminaci vadného kusu ale o mé psychice. Nedokazala bych bych to zvladnout a buh ví jak by to dopadlo.
Byli tu ruzné nazory o tom jak jsou postižený stastný, ale ja vím že to tak pouze vypadá. Mluvím ze zkušenosti. Jirka jde na písek a i kdyby si chtěl hrat s dětma tak děti ho vzhledem k jeho těžké vadě řeči nechapou a ja musím tlumočit. Jenže většinou rychle přestaně děti bavit aby se jim do hry míchal někdo kdo je jiný a v tu ranu bych brečela za Jirku. Ten pocit když ho vidím jak je zklamanej bych nepřala žadné mámě. Jestli mi ted někdo žekne že to nechape tak iq má ve svém věku téměř 100.
Dale tu byla zveřejněna teze že není daleko doba kdy bude možné zabít své narozené dítě. Téma eutanazie je hodně kontoverzní ale ja se do nej pustím. Byla doba kdy se nevědělo jestli se malej dožije puberty a poté jaký by byl jeho případný život. Jedním slovem život by měl strašný hlavně ke konci. Naštěstí to dopadlo více než dobře a vyvázli jsme jenom s tím co má. Ale měla jsem dost času přemýšlet o tom co bude. A o tom co bych dělala.
Takže za mě ANO pokud by mé dítě nemělo žadnou naději a trpělo nevyslovnýma bolestma volila bych s těžkým srdcem tuto variantu. Jsem máma a každá z nás at už má jakkoliv postižené dítě nechce vidět bolest a beznaděj.
A na zavěr bych napsala : Nesud muj život dokud jsi se neprošel v mích botach.
Zakladatelko tobě držím pestičky at je malej zdrav a v poradku.

  • načítám...
  • Zmínit
30369
21.3.14 20:33

@jira105 „Byli tu ruzné nazory o tom jak jsou postižený stastný, ale ja vímže to tak pouze vypadá.“

Jak můžeš mluvit za všechny? To si tedy troufáš. Nicméně ano - každý ať se zařídí podle toho, co mu svědomí, případně zákon dovolí. Pak ale toto rozhodnutí učiní sám a o své vůli a deníček o odchodu holčičky, která z obláčku posílá bratříčka, je absurdní. Zajímavé je, že i když právě tuhle kritika deníčku je v podstatě ta jediná, která se na obsah deníčku snesla, omílají se dokola fráze o beznadějně nemocných a trpících dětech a o neštěstí rodin s postiženým dítětem. Píšeš o chlapečkovi s autismem - tedy problém, který prenatálně určit nelze. Krom toho výčtu starostí jistě jsou i chvíle, kdy je zlatý a i když to z tvého příspěvku nezní, jsi ráda, že ho máš, ať je to jakkoli těžké.

  • načítám...
  • Zmínit
22.3.14 12:19

Nemozem byt nestastna a znicena z rozhodnutia, ktore som sice sama slobodne a dobrovolne urobila, pretoze verim ze ina cesta nie je? Nemozem byt zlomena z toho, ze som urobila to, o com som verila ze musim? Nemozem sa lutovat, ked mam pocit ze som volila medzi dvoma moznostami, zlou a este horsou?

Len preto, ze su tu zeny co nemozu otehotneniet, mna nemoze boliet to, ze som sa rozhodla na zaklade presvedcenia, ze inu moznost ako potrat nemam?

  • načítám...
  • Zmínit
10
22.3.14 12:49

Tak jestli tímto článkem autorka čeká rozhrešení, tak to SORRY. Nemůžete čekat, že Vás nikdo neodsoudí. Nebo lépe Váš čin. Myslíte, že ty kudrlinky, řeči okolo změní fakt, že se maminka svého dítěte vzdala ještě před narozením? Jakým právem může někdo takto rozhodnout. Matka má své dítě milovat a chránit, ne ho zatratit. Jestliže má matka právo rozhodovat o svém životě a těle, jaká práva má potom dítě? Může si také vybrat matku? :|

Příspěvek upraven 22.03.14 v 12:51

  • načítám...
  • Zmínit
10
22.3.14 14:01

@swiftily :A co se Vám stalo? Píšete tu jak egocentrická chudinka. Mě by se to rozhodně stát nemohlo, Já svému dítěti s DW dala šanci.. a co se stalo? Dítě je úplně v pořádku. Kolik slz jsem vyplakala, a přesto jsem se dítěte nevzdala. Vy si nevážíte života, něčeho co jste zdarma dostala. Kdybych měřila stejnou měrou, mohla bych říct, že takové matky si děti nezaslouží. Stydět by jste se měla, a ne psát jak vám bylo ublíženo!

Příspěvek upraven 22.03.14 v 14:10

  • načítám...
  • Zmínit
3733
23.3.14 08:48

@gloglo vy jste měla plodovou vodou potvrzený Downův syndrom a dítě se narodilo zdravé? Nebo chápu špatně Váš příspěvek? :nevim:
Protože pokud jste měla špatné jen testy…tak ty určují pravděpodobnost, ale žádnou jistou diagnozu…

  • načítám...
  • Zmínit
909
23.3.14 15:50

@vykladzkaret Tem, ktere nikdy nepocnou, prece nic nebrani mentalne postizene dite adoptovat. V USA jsou na to dokonce agentury http://www.ndsan.org/about-ndsan/ Opravdu smekam pred lidmi, kteri jsou ochotni prijmout cizi postizene dite.

Ale neco mi rika, ze o tyto deti velka rvacka nebude.

Příspěvek upraven 23.03.14 v 15:52

  • načítám...
  • Zmínit
2504
27.3.14 12:54

Upřímnou soustrast :/ Úplně tak samo jsem to zažila také, ale ve 27tt :( také jsem musela rozhodnout o tom, jestli si ho nechat nebo nenechat, ale přiznejme si, že takovýto život by nechtěl pro nikoho nikdo :/ Po 3dnech vyvolávání jsem ho porodila normálně vaginální cestou :/ Bylo to strašné :( Snad se zjistí čím to bylo :/ Vám přeji hodně sil :/ budete je potřebovat :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2504
27.3.14 13:13

NO nejdříve jsem napsala komentář a poté četla ostatní a musím říct, že jsem docela jiného názoru, záleží jaké to postižení je… My jsme si byli celou dobu jistí až do 27tt že nosím pod srdíčkem zdravého kloučka.. tak mi to také do té doby bylo řečeno… ale ve 27tt jsme zjistili že nemá ruce a v nožučkách mu chybí některé kosti a co tam má, má ohnuté a nebo zlomené. A to nám bylo ještě řečeno že nemůžou vyloučit že by nebyl mentálně postižen a že neví jak dlouho by po porodu žil.. To musíte uznat že to už by opravdu pro to dítko život nebyl :/ Nečekám, že mě lidé pochopí, proč jsme přikročili k usmrcení plodu, jen chci říct, že já ho miluju a budu milovat i přes to, že jsme mu šanci na život nedali… Je pro mě náš první syn a vždy bude! Bez ohledu na to, že nezemřel samovolně… Chci tímto říct že svým způsobem pisatelku chápu.. Ne všichni jsou schopni starat se o takové dítko :/ je to smutné ale je to tak :/ Přeji Vám mnoho sil :) a štěstí do budoucna ;)

  • načítám...
  • Zmínit
1592
27.3.14 15:02

@Andrea.Tom Děkuji za povzbudivá slova :) vám přeji mnoho štěstíčka a ať se brzy se ztrátou miminka vyrovnáte. Je to moc těžké. Já jsem po porodu 5 měsíců a pořád je to dost bolestivé a čerstvé.. Ale bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Nepředstavitelné že by mi pak dítko zemřelo v náručí na nějakou VVV třeba srdíčka nebo něčeho

  • načítám...
  • Zmínit
95
6.5.14 21:44

Nebudu nikoho odsuzovat… Verim ze to bylo tezke rozhodnuti ale ja sama bych ji pryc nedala :(!!! Jsem proti potratum a nedokazu si predstavit ze bych na nej sla… Ale kazdy zastavame neco jineho..!! Nekdo se hold neciti na to starat se o postizene dite, nekdo se toho boji!!! Osobne nebudu soudit nezazila jsem to ale v okoli mam 2 kamaradky ktere maji postizene deti a smekam pred nimi :))..Drziim palecky aby dalsi miminko bylo v poradku :))..

  • načítám...
  • Zmínit
10
31.5.14 11:02

@Vermion Neonatolog, mi po narození potvrdil, že dítě je úplně v pořádku! :) Rodila jsem s představou a očekávání postiženého dítěte. Navíc překotně císařem pro HELLP syndrom. Čekala jsem i možnost, že dítě nepřežije. Jsem vděčná za zdravé dítě, že vše dopadlo i přes komplikace dobře. :) :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
86
1.6.14 10:57

Ani náhodou se nechci pročítat všemi příspěvky od čtenářek, ale myslím, že některé jsou naprosto nevhodné. Chtěla bych vidět ty, které pisatelku odsuzují, jak se dokážou postarat o postižené dítě a nezhroutit se z toho. Sama mám zdravou holčičku a nedokážu říct, jak bych se zachovala já, ale rozhodně bych neodsuzovala :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
3733
2.6.14 10:38
  • načítám...
  • Zmínit