Jak se nám líbilo v BRuNO?
Hurá, vyhráli jsme rodinné vstupné do zábavního parku BRuNO. Konečně po několika měsících distančního vzdělávání a trávení času převážně doma a v přírodě, si užijeme trochu zábavy.
Vstupenky jsme vyhráli loni o prázdninách. Čísla nakažených začaly stoupat a já měla strach s Aničkou jít mezi lidi. Naštěstí platnost vstupenek byla prodloužena až do konce června, tak jsme se rozhodli, že si užijeme pěkné odpoledne plné zábavy.
Na internetu jsme prostudovali cestu, atrakce a naplánovali výlet na sobotu. Rozhodli jsme se, že zůstaneme ve vnitřních prostorách.
Starší dcera (začínající puberta) mručela, že se jí nikam nechce a kam to vlastně jedeme a když je tam těch 40 atrakcí, tak já teda pojedu. Mladší nadšená a natěšená. Sbalili jsme roušky, respirátory, ponožky, dobrou náladu a vyrazili jsme.
Místo konání jsme našli poměrně snadno, zaparkovali a na pokladně jsme si vyzvedli obálku se vstupenkami. Jako milý dárek jsme dostali i 8 plavenek, nebo jízdenek. Paní nám vysvětlila jak to u nich funguje, dostali jsme hodinky, na které se vše nakupuje a patří k nim skříňka. Do skříňky jsme si uložili boty a můj batůžek, obuli si ponožky a holky vyrazily řádit.
Při vstupu holkám zazářily očička a hned je zaujal skákací polštář, okamžitě ho museli vyzkoušet. Dále se vrhly do labyrintu, tím se musela protlačit i maminka (nikde jsem se nezasekla), povedlo se nám dostat k tobogánu. Holkám se líbila obrovská nafukovací skluzavka (svišťák). Chvíli jsme zkoumaly kudy na něj, ale nakonec si holky cestičku našly. Samozřejmě máma a táta nemohli zůstat pozadu a taky jsme se sklouzli. Tatínek s Aničkou se pustili do prozkoumávání podzemí a já s Maruškou jsme posbíraly veškerou odvahu a pustili se do výšek, do lanových tunelů a lanových mostů. Nakonec jsme se nahmatali v bludišti. Tatínek s Aničkou nás provedli podzemními tunely, zjistila jsem, že tma a malý prostor nejsou zrovna pro mě. Holky si vyzkoušely ptačí přelet, prozkoumali jsme pavoučí komín, znovu proběhli podzemí a skončili jsme v opičím komíně, tím jsme se dostali do blázince a provazovým tunelem ven. Následně jsme se vyblbli na autíčkách.
My rodiče jsme pocítili únavu tak jsme si zašli na kávičku a k ní zákusek. Holky si zatím zaskákaly na polštáři, zahrály si na křečka v kole a znovu vyrazily na svišťák.
Maruška si našla kamarády a na atrakce se vydala s nimi. My jsme se vydali na čapí oko a tenkým střevem dolů. Holky dostaly hlad, tak jsme jim v restauraci vzali řízečky s bramborovou kaší, ať mají dostatek energie na divočení. Během jídla jsme začali plánovat, že návštěvu musíme zopakovat.
V BRuNU se nezabaví jen děti, ale i dospělí v sobě najdou hravého ducha a nadšeně šplhají a běhají.
Pokud plánujete návštěvu, tak doporučuji delší kraťase a tričko s krátkým rukávem. Dceři se kraťase při sklouznutí vyhrnuly a trochu se jí spálilo stehno.
Při odjezdu jsme byli příjemně unaveni a hodně nadšení ze zážitků a těšíme na další návštěvu.
Přečtěte si také
Syn chce nosit šaty. Manžel tvrdí, že z něj dělám terč posměchu
- Anonymní
- 03.09.26
- 676
Synovi je pět a nejraději si doma obléká modré šaty s hvězdami, které původně patřily jeho sestřenici. Pro něj jsou to prostě krásné šaty na hraní. Manžel ale tvrdí, že ho nechávám zajít moc daleko...
Není nám ani 25 let a žijeme bez sexu. Přítel tvrdí, že je všechno v pořádku
- Anonymní
- 03.09.26
- 1365
Seděla jsem na gauči, prohlížela si naše fotky z letního čundru a v krku se mi dělal knedlík. Na fotkách jsme vysmátí, objetí a vypadáme jako ten nejšťastnější pár pod sluncem. A my vlastně šťastní...
Se začátkem školního roku jsem jako kouzelným proutkem upadla do deprese
- Anonymní
- 03.09.26
- 1397
Vlastně vůbec nevím, jak se to stalo, když jsem se na to celé léto těšila jak na smilování. Být o prázdninách velkou část s dětmi doma na homeoffice je opravdu náročné. Teď ale zjišťuju, že mi...
Dcera šla do první třídy s dvěma kamarádkami. Jako jedinou ji dali do jiné třídy
- Anonymní
- 03.09.26
- 4489
Dcera šla letos do první třídy. Dlouho jsme ve škole lobovali, že chce jít se svými kamarádkami ze školky do stejné třídy. Ze školy nám přišla jediná zpráva: budeme dělat, co bude v našich silách....
Máma chtěla vyhodit starý cibulák po babičce. Dodnes jí to nemůžu odpustit
- Anonymní
- 03.09.26
- 858
Když jsem byla malá, měli jsme doma cibulák. Přesně ten modrobílý porcelán, který mi tehdy připadal jako něco, co mají doma snad jen babičky.
Dcera přijela z tábora s tím, že chce telefon. Ty ale měly být zakázané
- Anonymní
- 02.09.26
- 3155
Připadám si jako v detektivním pátrání. Dcera odjela na tábor, kde v pokynech bylo vysloveně napsáno, že veškerá elektronika je zakázaná. Ona sama ještě telefon nemá a nehodlám jí ho pořizovat dřív...
Dřela jsem od dětství, ale hvězda ze mě není. Dnes jsem jen šedý průměr
- Anonymní
- 02.09.26
- 5195
Ani vlastně nevím, jak mám začít. Možná se z toho jen potřebuju vypsat, protože ten pocit ve mně bobtná už od dětství a v poslední době mě doslova pohlcuje zaživa.
„Vyděláváš málo,“ vmetl mi muž. Přitom sám svůj potenciál v práci nevyužívá
- Anonymní
- 02.09.26
- 5838
Čtyřicetpět tisíc čistého měsíčně. Na to, že nemám žádné extra speciální vzdělání a cizí jazyky zvládám jen tak tak, mi to přijde jako velmi slušné peníze. Pracuji v kanceláři, kde koordinuji...
Začíná SuperStar a mně je zase patnáct. Pamatuju dobu, kdy jsme to milovali
- Anonymní
- 02.09.26
- 554
Když slyším reklamu na nejnovější SuperStar, okamžitě se mi vybaví moje dospívání. Byla jsem tehdy ve věku svých dětí.
Bylo mi 8, když jsem se mámy zeptala, jak vznikají děti. Její odpověď nezapomenu
- Anonymní
- 02.09.26
- 5920
Bylo mi osm let a byla jsem ve věku, kdy děti začínají být zvědavé. Jednou jsem se mámy zeptala, jak vlastně vznikají děti. Čekala jsem nějaké vysvětlení. Možná trapný rozhovor, při kterém se...