Čekání na miminko
- Snažení
- 31.10.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všichni, I já jsem se po delším zvažování a nakukování na tyto stránky rozhodla podělit se svým trápeníčkem a přáním. Již více jak rok snažíme s přítelem o miminko, marně. Také jsem věřila, že až bude ten správný čas na miminko, ono k nám přijde tou nejpřirozenější cestou která existuje. Ale ouha?.
Zatím jsme pouze na začátku té ?možná? dlouhé tratě, kde na konci bude vytoužené miminko.
Postup asi běžný pro každého lékaře, jeden rok počkat a když nic tak to začneme řešit, tak teď již řešíme. Samozřejmě nejdříve musel k doktorovi přítel, obávala jsem se jak tuto skutečnost přijme, ale jaké bylo moje překvapení, když přítel s úsměvem řekl „jdeme do toho“, zmocnil se mne okamžik absolutního štěstí a lásky. Spermiogram přítele dopadl na jedničku s hvězdičkou, nyní jsem na řadě já, i když vlastně stále společně.
Bohužel můj pan doktor mne bez jakých-koliv jiných vyšetření (vůbec žádná) ihned poslal na laparoskopii, kterou jsem nějak vnitřně nedokázala přijmout, a raději jsem zvolila jiného lékaře, který udělá snad i jiná vyšetření a bude trochu sdílnější v informacích.
Copak člověk musí všechno vědět, musí si všechno zjistit sám, od čeho doktoři studují aby potom mohly jenom řezat? Absolutně nevyužívají všechny metody které jsou normálně hrazeny pojišťovnou. Vím, že se možná k laparoskoii tak jako tak dostanu, ale budu mít pocit že jsem před tímto zákrokem využila všechny dostupné možnosti.
Nyní nevzdávám svůj boj, zkouším bylinky, masáže, cvičení p. Mojžíšové, přírodní preparáty, a hlavně věřím a doufám???
Bohužel neumím sepsat všechny moje pocity: lásku, naději, víru, zklamání, strach a stále dokola.
Přeji všem kteří mají podobné trápeníčko aby jejich snaha a láska došla naplnění aby se jejich mimísek těšil na mámu a tátu.
Pokud má někdo pozitivní zkušenosti a alternativní medicínou, podělte se příspěvkem.
Děkuji že nejsem sama
S pozdravem
Pavlína
Přečtěte si také
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 552
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovi diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 492
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
Manžel mi řekl, že by to chtěl zkusit s mužem. Od té chvíle se mi úplně zhnusil
- Anonymní
- 17.05.26
- 337
S Milanem jsme spolu už pěknou řádku let. Děti nemáme, ale vždycky jsem měla pocit, že nám to i tak dobře funguje. Znali jsme své zvyky, měli jsme společné plány, prošli jsme spolu horšími i...
Dvě čárky a nekonečný strach: Když těhotenství neznamená radost, ale paniku
- Anonymní
- 17.05.26
- 202
Sedím v tichu kuchyně, prsty se mi lepí o plastový proužek těhotenského testu, na kterém září dvě jasné, neúprosné čárky. Měly by to být čárky štěstí, vytoužený symbol. Pro mě jsou v tu chvíli jen...
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 3277
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 2038
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 1749
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 618
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 2659
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 5259
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Ahoj, já se Ti trošku divím, že odmítáš laparoskopii, není to podle mě žádné „řezání“, ale celkem šetrně se Ti podívají do břišní dutiny, zda tam např. nemáš srůsty a pokud ano, můžou Ti je odstranit. Sama jsem na ní byla a pomohla mi k děťátku tím, že mi odstranili srůsty na vejcovodu. Nic proti bylinkám, masážím nebo cvičením, ale ty podobnou komplikaci asi těžko vyřeší. Marta