Čekání na miminko
- Snažení
- 31.10.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všichni, I já jsem se po delším zvažování a nakukování na tyto stránky rozhodla podělit se svým trápeníčkem a přáním. Již více jak rok snažíme s přítelem o miminko, marně. Také jsem věřila, že až bude ten správný čas na miminko, ono k nám přijde tou nejpřirozenější cestou která existuje. Ale ouha?.
Zatím jsme pouze na začátku té ?možná? dlouhé tratě, kde na konci bude vytoužené miminko.
Postup asi běžný pro každého lékaře, jeden rok počkat a když nic tak to začneme řešit, tak teď již řešíme. Samozřejmě nejdříve musel k doktorovi přítel, obávala jsem se jak tuto skutečnost přijme, ale jaké bylo moje překvapení, když přítel s úsměvem řekl „jdeme do toho“, zmocnil se mne okamžik absolutního štěstí a lásky. Spermiogram přítele dopadl na jedničku s hvězdičkou, nyní jsem na řadě já, i když vlastně stále společně.
Bohužel můj pan doktor mne bez jakých-koliv jiných vyšetření (vůbec žádná) ihned poslal na laparoskopii, kterou jsem nějak vnitřně nedokázala přijmout, a raději jsem zvolila jiného lékaře, který udělá snad i jiná vyšetření a bude trochu sdílnější v informacích.
Copak člověk musí všechno vědět, musí si všechno zjistit sám, od čeho doktoři studují aby potom mohly jenom řezat? Absolutně nevyužívají všechny metody které jsou normálně hrazeny pojišťovnou. Vím, že se možná k laparoskoii tak jako tak dostanu, ale budu mít pocit že jsem před tímto zákrokem využila všechny dostupné možnosti.
Nyní nevzdávám svůj boj, zkouším bylinky, masáže, cvičení p. Mojžíšové, přírodní preparáty, a hlavně věřím a doufám???
Bohužel neumím sepsat všechny moje pocity: lásku, naději, víru, zklamání, strach a stále dokola.
Přeji všem kteří mají podobné trápeníčko aby jejich snaha a láska došla naplnění aby se jejich mimísek těšil na mámu a tátu.
Pokud má někdo pozitivní zkušenosti a alternativní medicínou, podělte se příspěvkem.
Děkuji že nejsem sama
S pozdravem
Pavlína
Přečtěte si také
Píšu si zápisník na vděčnost. Zatím v něm stojí jen: „Dnes nikdo nezvracel.“
- Anonymní
- 28.08.26
- 179
Ne, že bych nebyla vděčná za spoustu věcí. Mám milující rodinu, dvě krásné a zdravé děti a práci, kterou dělám ráda. Přesto mě konec prázdnin doslova ubíjí. Nejdřív měla střevní chřipku jedna...
Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě
- babiMáňa
- 28.08.26
- 399
Syn je u nás v domě s rodinou velmi často. Jsem za to nesmírně ráda, protože jejich děti nadevše miluji a klidně bych brala i další vnouče. Pravda je, že mi přijde, že o tom diskutují i oni dva,...
Zamilovala jsem se do táty ze školky. Jenže naše děti jsou nejlepší kamarádi
- Anonymní
- 28.08.26
- 487
Začalo to úplně nevinně. Ranní pozdravy v šatně, pár zpráv kvůli dětem, společné vyzvedávání a občasné kafe po školce. Jenže dneska čekám, kdy mi napíše, a doma se tvářím, že se nic neděje. Jenže...
Zasnoubili se po 10 letech a nespěchají. Naplánovaly jsme jim svatbu samy
- Anonymní
- 28.08.26
- 157
Po deseti letech! Přesně tak dlouho trvalo mému synovi, než se rozhoupal a koupil prsten. Když mi pyšně oznámil, že svou přítelkyni konečně požádal o ruku, spadl mi ze srdce balvan. Hned jsem si v...
Syn si mě doma nevšímá. Když jsem odjela na služebku, probrečel dva dny
- Anonymní
- 28.08.26
- 384
Nedávno jsem se po mateřské vrátila zpátky do práce. Mám dva kluky, čtyři a pět let. Když přišla nabídka na čtyřdenní služební cestu, trochu jsem se zdráhala, ale nakonec jsem si řekla, že to...
Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují
- Martrich
- 27.08.26
- 885
Když jsem si přečetla, že se část rodičů bouří kvůli kratším vánočním prázdninám, trochu jsem se zastyděla. Protože moje první reakce byla úplně opačná. Přijde mi, že těch prázdnin je obecně až...
Na rodičáku jsem si tajně nabrala půjčky. Teď se bojím to přiznat příteli
- Anonymní
- 27.08.26
- 1875
Rodičovský příspěvek v Česku není žádná hitparáda. Když se k tomu přidá fakt, že vás partner drží finančně zkrátka, stane se z každého měsíce boj o přežití.
Děti u babičky, doma spousta práce, ale manžel by jen souložil
- Anonymní
- 27.08.26
- 2369
Na poslední týdny prázdnin jsme odvezli děti k babičce. Já osobně jsem měla představu, že konečně po měsících, kdy náš dům i zahrada vypadá jako skladiště, trochu zabereme a pohneme s prací. Jenže...
Přestala jsem sledovat toxické lidi. Nevím, co s rodinnou skupinou na WhatsAppu
- Anonymní
- 27.08.26
- 1097
Svou rodinu miluji, dokonce si myslím, že i má tchýně s tchánem jsou skvělí, ale pravda je, že mít je v baráku, jdu si rovnou žádat o nové občanství v Kanadě. Když mi terapeut doporučil, abych si...
Začala jsem si stanovovat hranice. První z nich jsou zamčené dveře na záchod
- Anonymní
- 27.08.26
- 2028
Celé rodičovství je jedna velká invaze do soukromí. Když byly děti ještě maličké, byla to samozřejmost. Nejen ony chtěly být za každou cenu se mnou, ale i já. Byly jsme jako jedna bytost. Jenže...
Ahoj, já se Ti trošku divím, že odmítáš laparoskopii, není to podle mě žádné „řezání“, ale celkem šetrně se Ti podívají do břišní dutiny, zda tam např. nemáš srůsty a pokud ano, můžou Ti je odstranit. Sama jsem na ní byla a pomohla mi k děťátku tím, že mi odstranili srůsty na vejcovodu. Nic proti bylinkám, masážím nebo cvičením, ale ty podobnou komplikaci asi těžko vyřeší. Marta