Čtrnáctý měsíc

  • emimino
  • 04.09.01
  • načítám...

Je s podivem, jak ten čas letí. Už je tady další měsíc mám jich celkem 14.

Musím říct, že chůze mi již nedělá žádné problémy a daleko raději než chodit, se mi líbí běhat. Taky jsem zjistila, jak poručit nožičkám, aby vstaly bez pomoci, takže teď už nepotřebuji něčí ruku nebo se zvedat o okolní nábytek.

Za tento měsíc se toho moc nestalo. Jen rodiče dostávají pocit, že se konečně učím mluvit - občas ze mně vypadne nějaká ta slabika, ke které už patří konkrétní význam - BÁ = bác, BA = bakaný, PAPA = táta, BABO = bábovička, BA = baf, MAM = mňam, HAMI = hami.

Taky jsem už pochopila, že některé věci nejsou takové, jak se zdají a vím, že pejsek může být namalovaný a taky plyšový a taky živý.

Tento měsíc je znamením chřipek a nachlazení a tak jsem si řekla, že to taky zkusím a dostala jsem pořádnou rýmu a kašel, který jsem zkoušela hlavně v noci a to tak, že maminka to psychicky nevydržela a zašla se mnou k paní doktorce. Bohužel pod tíhou léků a sirupů na kašel a sprejů na rýmu jsem se rychle uzdravila, aniž bych si to první nemoc pořádně užila.

V tomto měsíci mi narostly další dva zoubky - obě horní jedničky.

Přečtěte si také

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
  • Anonymní
  • 23.04.26
  • 1306

Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

Váš příspěvek

Odesílám...