Deníček Matýsku XI.
- Snažení
- hajinka
- 30.03.04 načítám...
Ahoj holčiny snažilky, omlouvám se za zpoždění dalšího deníčku, ale hnedle to napravím. Venku nááádherně svítí sluníčko, takže holky, koukejte se pozitivně naladit, načerpat sluníčkovou energii ? a tulit a tulit, z takové jarní nálady by určitě byla úžasná zimní miminka!!!!!
A teď k tématu, které jsem pro dnešní deníček vybrala ? práce a vtahy v práci. Jak už jsem předeslala v pondělním komentáři k předchozímu deníčku ? nemějte mě za bručounku a pesimistku, to opravdu nejsem. To nejhorší mám tímto tématem za sebou.
Tak tedy práce. Pracuje pátým nebo šestým (už ani nevím) rokem jako v účetnicví. Mám tuto profesi moooc ráda, účetnictví mě prostě baví. Vynechám první dvě zaměstnání. Nyní pracuji (s vypětím všech sil) v polostátní firmě, jejíž centrála se skládá ze tří lidí ? ředitele, mně a kolegyně, která dělá naprosto jinou práci než já a navzájem se pracovně téměř nepotřebujeme. První šok pro mne byl, když jsem zjistila, že průměrný věk zaměstnanců naší i mateřské firmy, s níž sdílíme kanceláře, je alespoň 50 let. S každým si tu vykám, na společné obědy či mimopracovní akce jsem už dávno zapomněla. Jediné, co mě tady zatím drží (i když teď čekám na mimi, také jako na možnost uniknout odsud) jsou velmi slušné platové podmínky a to, že nikdo neřeší, jak dlouho jsem na obědě, v kolik přicházím či odcházím (snažím se dodržovat +- 8 hodin). Horší je, že sdílím velmi, velmi mrňavou kancelář s kolegyní. Je stará jako moje matka, a je to, promiňte mi ten výraz, prostě ?sociální debil?. Co tím míním? Rodiče mě vychovali podle hesla ?tvoje práva končí tam, kde začínají práva druhých?. Tj. například to, že si nenosím do kanceláře k obědu aromatickou pizzu apod., protože vím, že druhým její vůně nemusí jít po chuti (možná lepší příklad je nekouřit v místnosti plné nekuřáků, ale myslím, že už víte, jak to myslím). Moje kolegyně je řekněme ?jednodušší?. Neustále telefonuje, což mě jednak ruší, jednak do telefonu příšerně řve. Ráda má také při telefonování plnou pusu. To je kapitola sama pro sebe ? oblíbené je např. musli, které je ujídáno z hrnečku, který leží na podšálku, a tak hezky cvaká nejen lžička o hrneček, ale také hrneček o podšálek. A to nemluvím o tom, jak je těžké vyprostit rozšvýkané obilniny ze zubů. Musí se tedy vycucávat. Kolegyně mlaská při jídle čehokoli, i při žvýkání žvýkačky. Jí prakticky pořád. A já jsem zrovna na mlaskavé zvuky u jídla velmi citlivá. L Několikrát denně obvolává veškeré blízké příbuzenstvo. Zá:,–(ně nezavírá dveře od kanceláře. Neuvěřitelně páchne. Ne potem nebo příšernou voňavkou. Prostě tak.
Mnohokrát jsem se s ní snažila o jejích nešvarech promluvit. Bez efektu. Žádala jsem o totéž ředitele (mimochodem je skvělý). Bez efektu. Žádala jsem o jinou kancelář. Bez efektu. Otěhotním-li, okamžitě odejdu na neschopenku. Umíte si představit, jak stresovaný a nervózní mimísek by se mi z takového prostředí narodil??? L
Když shrnu své pracovní zkušenosti, ideální zaměstnání si představuji asi tak: Mediální agentura o 20-40 lidech se sídlem v centru města, samostatná kancelář, nebo kancelář s max. 1 kolegyní na obdobné morální a sociální úrovni, jako přímý nadřízený muž bez komplexů (stárnoucí hysterku jsem taky zažila), max 5 podřízených, slušný plat, případně nějaké ty výhody k tomu. A jak jste na tom vy???
Vaše Hajinka
Přečtěte si také
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 1825
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 1476
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 419
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 1123
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 1049
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1620
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 3751
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 2984
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 2195
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 1294
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.
Ahoooj holky!!!
Ja jsem prvni, ale to bude mym 6ti hod. naskokem, ha.I kdyz k tematu opravdu nic nemam, protoze na materske tech pachnoucich kolegynek moc nepotkate.....
Vidim, ze se z Hajinky stava patrot nasich denicku a to je moc dobre…hlavne kdyz jsou napady.
Vitam Klaris a opet jen podporuju v rozhodnuti mit mimiska.Klaris, me bylo 20, kdyz se Sammy narodil.A ted je mi 22.A je to uuuuzasne.A v denicku jsou holky opravdu ruzne stare.A nicemu to nebrani, ba naopak…
Juanca:to jsi nas teda vystrasila.Hlavne, ze je to v pohode a hura do snazeni.Pekne toho svojeho pacica prozen, chichi.
Holky, ja se s vami chtela na par dnu rozloucit, letime uz zitra rano, ale pak jsem si vzpomela na dnesni testovani.A to ja nemuzu propasnout.Drzim pesticky a jeste sem vecer nakouknu!
Shirin