Dokonalé jako Ty !
- O životě
- Leniiik185
- 27.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jako každý i já mám 2 babičky , ale jen jedna je pro mě ta babička v pravém slova smyslu.
Ani nevím jak začít. Jen to ze sebe potřebuji dostat. Babička z matčiny strany vždy upřednostňovala mého bratra přede mnou a dávala a dává to dost najevo. Babička z otcovy strany má několik vnoučat. Vlastních i nevlastních. Nikdy nikoho neupřednostňovala. Vždy měla něco pro každého a vždy milovala všechny stejně. A mezi vnoučata patřím i já, a jsem na to strašně pyšná! Tak ráda jsem k ní jezdila na prázdniny, povídala si s ní, milovala jsem, když mě hladila po vlasech 
Měla pro mě nějakou dobrotu, nechala mě chvíli pod jejím dozorem obsluhovat krámek ( její a dědy ), nechávala mě zvedat pevnou linku K narozeninám, svátkům mi kupovala maličkosti, které mě vždy potěšily Pamatuji si, když mi jednou koupila krásné modré šaty s bílými květy Nechtěla jsem je už nikdy sundat. Strašně mě rozesmívala, když se děda opozdil v hospodě, a ona druhý den vařila a povídala si u toho: „Já mu to už dnes řeknu, ať mě ten dědek neštve " Děda pak přišel, jestli je hotový oběd: "Támhle máš hospodu. jdi se nažrat tam“ 
Vždy ji to přešlo. Když jsme tam přijely a ona seděla u rohu stolku na pohovce, nohy jí vlály ve vzduchu, jak byla malinká. A vítala nás s jejím láskyplným úsměvem.
Pozorně poslouchala, když jsem ji vyprávěla o druhé babičce. Pozorně mi naslouchala, pohladila mě a řekla, že mě má ráda 
…Ach…Tak strašně moc bych si přála, aby mi to řekla znovu a znovu. Ale bohužel se tak nestane. Před 7 lety, když jsem šla ze školy domů, jsem přišla, doma nikdo jen v pokoji můj bratr. Zeptal jsem zda jsem mluvila s mamkou, když jsem řekla, že ne, chvilku se odmlčel, a prohlásil, že babička zemřela. Nevěděla jsem, co se se mnou děje, zda spím a toto je noční můra.
Rozplakala jsem se, sedla si na pohovku a přála si, aby ten zlý sen skončil, ale bohužel neskončil. 1.června jsme jeli na pohřeb, ze kterého si moc nepamatuji. Jen jak jsem seděla, plakala a koukala na věnec "od vnoučat ", občas jsem zaslechla, co povídá ta paní, když mluvila o životě mé babičky. Jak neměla lehký život, a přesto by se pro druhé rozdala. Nechápala jsem, jak je možné, že tu není. Den před její smrtí jsme za ni byli v nemocnici, usmívala se a říkala, jak se těší až přijede domů a dá mi dárek k narozeninám. Po pár dnech jsem šla ke svému taťkovi, který ze skříně vyndal malou krabičku. Dárkovou krabičku ve tvaru srdíčka. "To je dárek od babičky ". Když jsem to otevřela, koukala jsem na krásné stříbrné náušnice s velkým růžovým kamínkem. Byly tak krásné a dokonalé jako ona! Dodnes mám krabičku, bohužel už jen jednu náušnici, stěhovali jsme se a já jednu ztratila. Ale nechám ji vyrobit, abych je mohla dát své malé Zdeničce, aby je nosila a chlubila se s nimi, tak jako já tenkrát.
Chybíš mi… Přála bych si jeden den, kdy bych Tě mohla obejmout, lehnout si k Tobě, aby jsi mě hladila po vlasech, a koukaly bychom na televizi. Aby jsi viděla mou malou Zdeničku, jak se směje, žvatlá, pochovala by sis ji. A milovala ji, tak jak jí miluji já, a jak miluji Tebe i když už se tohle nikdy nestane. Ano babičko, moje malá princezna se jmenuje Zdenička, stejně tak jako Ty! Strašně moc mi chybíš!
Všem moc děkuji za dočtení, deníček je možná trochu zmatený, za to se moc omlouvám.
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 99
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 94
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 106
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 102
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 89
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1881
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2435
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2059
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 791
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 738
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
.
tak me to na chvili vratilo k nim a uz tady nikdo z nich davno neni, mela si stesti, ze jsi je zazila tak dlouho, nedivim se ti, ze o ni tak krasne pises 
mam slzy v ocich, krasny denicek.Me babicka umrela pred 4mesici 
Obe babicky uz zemrely a nejak blizke jsme si nebyly 
A vidim to i ted, zee bohuzel ani mi kluci se takove hodne babicky nedockaji 
vzpomínám na ni každý den. Čtyřletý syn nedávno na návštěvě u svého pradědy prohlásil, že je škoda, že už tam není ta stará nemocná babička, že by to bylo lepší…jsem ráda, že ji starší syn poznal a zanechala v něm také stopu. My, co jsme měli nebo máme takové milující babičky máme obrovské štěstí.