Těhotná v šestnácti III.

Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitovala a litovat nebudu. Její oči, úsměv, radost je ten důvod, proč jít dál, i když mi život naděluje těžké překážky...

Jdeme na pouť :) Jdeme na pouť :)
Jdeme na pouť :)
Máme jedna druhou :-*
:-D

Sama ani nevím proč, ale rozhodla jsem se vám napsat pokračování toho, jak se mi daří. Všechno jednou končí, ale zase nám začíná něco nového. Mně skončil vztah po čtyřech letech. I přes to všechno, co jsem dokázala ukrýt někde hluboko ve mně, se po čase objevilo zase na povrchu.

Bohužel k tomu přispělo i jeho chování, ale dopadlo to tak, že už rok jsme s malou samotné. Kvůli tomu se přeci svět nezboří, ne? :) Jdeme hezky dál, obě máme ještě celičký život před sebou.

Po rozchodu jsem začala pracovat jako barmanka s tím, že mamka byla doma a marodila. Protože jí to její zdravotní stav nedovolil, tak se v dobu, kdy já pracovala, ona mohla postarat o malou, když nebyla ve školce. Práce to byla moc fajn, hodně mě bavila a do práce jsem se vždy těšila, ale bohužel to nešlo moc dohromady.

A tak i přes těžké srdce jsem v baru skončila a vrátila se domů. Domů, kde byla a je moje dcera, a kvůli práci za barem jsem na ni neměla čas. Buď jsem byla v práci, anebo jsem spala úplně vyšťavená…

Výpověď v práci jsem obrečela, ale co, jdeme dál a nikdo přeci neříká, že se k téhle práci nebudu moct jednou vrátit. Našla jsem si práci v Bille, kde pracuje teď i moje mamka. Takže nám můžou psát protisměny. Tím pádem, když budu já v práci, mamka ohlídá malou. Šlo by se tam domluvit, že můžu po dobu, jen když je holka ve školce, ale když je mamka ochotná, proč ne. :)

A teď dám za pravdu mnohým vám tady, které si za vzděláním stáli, ať to stálo, co to stálo… Měli jste pravdu, bez něj to nejde a nepůjde. Nechci skončit za kasou, neříkám, že je to špatná práce, ale není to nic pro mě. A přesně proto si v únoru podám přihlášku na dálkové studium. Na co přesně, to ještě nevím, ještě se rozhoduji, a musím počkat, jaké školy budou otvírat dálkově. :)

Postupem času, co malá roste, má na mě čím dál větší nároky. Uvědomuji si, jak jste všechny ty komentáře, poznámky mysleli. Čas ukázal, život naučil a stále mě učí. Nechci tím v žádném případě říct, že bych svého rozhodnutí skoro před pěti lety nechat si dcerku litovala, ale růžové brýle jsem rozhodně měla a sakra moc růžové. :D

Ale co, život jde dál a jsem odhodlaná zdolat všechny překážky, který mi život nadělí i přes to, že jsem na malou zůstala sama. :) Nikdy v životě jsem toho nelitovala a litovat nebudu. Moje dcera je ten důvod, proč i na dně svých fyzických i psychických sil jdu dál.

Děkuji všem, které mi drželi palce a věřily mi, v těžkých chvílích si ty vaše pozitivní komentáře přečtu a hned je mi lépe. :) Doufám, že až vám příště budu psát, už za sebou budu mít aspoň druhý rok školy a vedle sebe partnera. Každá z nás má nějaká trápení, každá z nás se s něčím potýká, ale žijeme jen jednou. Tak hlavu vzhůru, padají vám korunky. ;)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
KatieAndLily
1275
28.10.16 01:47

Si skvělá máma :kytka:
Já mám termín před 19 narozeninami (a předem říkám že nejsem z oné menšiny, pro případ že by se někomu chtělo rýpat) školu mám vystudovanou a vždy jsem byla asociální typ takže věty typu,,užívej si mladí" (tzv párty, kamarádi atd) na mě neplatí. Nemám ráda předsudky a nemám ráda ženy které za každou cenu prosazují že mít děti po škole nebo před 30 rokem je nezodpovědné a špatné. Věk roli nehraje pokud žena dokáže být zodpovědnou matkou.
Jen ty pohledy některých lidí jsou fakt deprimující.. potom na tebe starší nadávají a když jim řekneš že to bylo předtím normální tak ti řeknou že to byla jiná doba :potlesk:
Jak se malá jmenuje? :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
Kattynka000
28.10.16 02:25

:hug: přeju moc štěstí, jsi statečná jak ses k tomu postavila :hug: držím palce :hug:

  • Upravit
Unicorn princess
14
28.10.16 04:06

Ses silna holka a verim ze skolu das levou zadni. drzim palce ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.10.16 06:55

Prvního syna jsem porodila v 19.ti letech. Měla jsem pouze maturitu z gymnázia a notnou dávku naivity :-). Nicméně, vše jsme zvládli, syn je už plnoletý a je to takový parťák. Sledoval, jak obtížně se mi později studovala vysoká škola, když jsem to musela skloubit s prací a rodinou. Myslím (doufám), že je na mě pyšný, že jsem to dokázala. Když jsem měla promoci, objímal mě se slzami v očích. Manželství se mi po deseti letech rozpadlo - v tak mladém věku člověk ještě není dost zralý na celoživotní svazek. Prostě jsme oba trochu dospěli a zjistili, že se k sobě nehodíme. Měla jsem období, kdy moje vrstevnice jezdily po světě, užívaly si a až v nedávné době se začaly vdávat a pořizovat si rodinu. Trochu mi to bylo líto, uznávám. Nakonec jsem taky našla své štěstí, jsem vdaná, mám malého mrňouska (na stará kolena :-) ), díky vzdělání i zajímavou práci a došlo i na to cestování po světě. Neberte to jako chlubení, spíš povzbuzení pro ty, kdo si myslí, že už je nic pěkného nečeká. Jděte štěstí naproti a půjde to. Autorko - tu školu si fakt udělej, máš ochotnou maminku, to je super. Já měla období, kdy jsem myslela, že to fakt nedám. Byla jsem samoživitelka a finančně to bylo náročný. Prodávala jsem v bazaru všechno, co jen trochu šlo a z toho si kupovala učebnice a platila cestu do školy. Učila jsem se v noci a kdy to je šlo - při žehlení jsem měla učebnici vedle sebe. Chce to jen mít tu vůli a zpětně ti dojde, že se to sebezapření vyplatilo. Ať se ti daří.

  • Upravit
svycarka
7626
28.10.16 07:46

Peres se s tim holka docela dobre :palec: Takze nezbyva nez poprat nadale hodne stesti a energie :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Linda s
479
28.10.16 08:57

Drzim palce. Urcite to musi byt narocne. Nedovedu si to vubec predstavit. Pridam jen vlastni nazor, malou bych do skolky urcite dala. Nejde jen o hlidani, ale o socializaci. Spolupraci s detmi, ucitelkou atd. MS vede cilene mnoho aktivit, ktere dite rozviji a date ji tim zaklad dobreho vzdelani.

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
28.10.16 09:24

Já ti to říkala :mrgreen: Ale máš sebereflexi, bojuješ, snažíš se, to je super. Vzdělání si určitě doplň, to a škodu není nikdy.

Držím pěsti, ať najdeš fajn partnera a dcerka ti dělá pořád radost. život je prostě výzva ;) :)

  • načítám...
  • Zmínit
novomamča
1827
28.10.16 09:42

Oceňuji tvou snahu a pozitivní přístup k věci. Dodělání školy je určitě dobrý nápad. Kde je vůle, tam je cesta ;) Držím vám palce ať vše vyjde.

  • načítám...
  • Zmínit
Danča_87
326
28.10.16 09:50

Držím Ti palce, ať všechno zvládneš. Tetina kamarádka si dálkově dodělala s kluky dvojčaty nástavbu (maturitu) a jelikož zjistila, že ji studium baví, tak letos na podzim odpromovala a máme z ní magistru. Kdoví, kam Tě život zavede. ;)

Edit: Ještě mě tak napadlo, že ve chvíli, kdy si spolužačky budou pořizovat děti, už budeš mít drobka odrostlého a můžeš třeba cestovat. :) Jedna moje kamarádka to tak má a popravdě jí krapet závidím, protože já tu svou roční princeznu budu piplat ještě dlouho. :mrgreen:

Příspěvek upraven 28.10.16 v 09:54

  • načítám...
  • Zmínit
hanča74
1675
28.10.16 10:03

Držím palce. Ja měla prvního syna v 17 letech. Teď uz je mu 24. Když si zvládla tohle všechno, studium bude hračka neboj. Ja studují nepřetržitě pořád něco a to už mám děti tři. At se Vám daří :srdce: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Milka111
487
28.10.16 10:35

Mám také syna v 16letech a neměnila bych, mas aspon mamku ja nemela nikoho a musela sem se starat sama. drzim palce

  • načítám...
  • Zmínit
Zlata216
9
28.10.16 12:01

:)

Arcvnihl syna sem porodila v 16. Princeznicku porodim 18. Držím palce.

  • načítám...
  • Zmínit
Divver
1465
28.10.16 13:38

Nic neni cernobile. Mne nasi do hlavy vzdycky vtloukali, ze nejdriv, maturita, vysoka, praxe, byt a pak az deti. Po vysoke skole jsem odjela pracovat do zahranici. Tam jsem potkala sveho manzela. Ve 29 letech jsem se vzali a okamzite zacli pracovat na miminku, ikdyz manzel mel pocit, ze mame casu dost. No a ono prvni meisc nic. Pak dalsi a dalsi. Ale jakto? Zatim slo vse podle planu! Vzdelani, kariera, uzasny manzel, dostatek vseho. Nakonec k nam synek zavital az po ctyrech letech po 4 umelych oplodnenich. Behem tech nekolika let mi muj tatka rekl, ze ho ted vlastne mrzi, ze jsem neotehotnela driv nekde nahodou. I pro me rodice bylo moje trapeni velky stres. Dnes mame rocniho synk a na ceste je druhe mimco, opet z umeleho oplodneni. Kazda situace ma svoje pozitiva a negativa, ale ne vse se da proste naplanovat. Drzim Vam pesti a doufam, ze budete v zivote stastne!

  • načítám...
  • Zmínit
KatieAndLily
1275
28.10.16 18:23

@Divver Moc vám to přeju :srdce: to je to,,máš čas" :/ pak se člověk musí takhle trápit :( kariéra vždy počká :P moc pozdravuju :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Cristyna
3374
28.10.16 20:18

Super! Mas odhodlani a jdes si za svym urcite to zvladnes a dcerka na tebe bude pysna! Ja zacala dalkove studovat v 21letech, kdy jsem cerstve porodila prvniho syna, ted jsem ve ctvrtaku, syny mam uz dva a neplanovane na ceste treti…a verim ze to zvladnu..musim…a ty to zvladnes take ;)

  • načítám...
  • Zmínit
hartiepa
4986
28.10.16 20:42

Procetla jsem vsechny denicky a uz z nich je patrne, ze jsi inteligentni holka. Odvahu, hlavu vzhuru a neprichazej o odhodlani. Drzim vam obema palce.

  • načítám...
  • Zmínit
yse
994
28.10.16 22:44

Tak se těším na další pokračování a držím pesti, aby bylo o zvládnuté maturite.

  • načítám...
  • Zmínit
Leniiik185
1566
29.10.16 04:03

Moc Vám všem děkuju za pozitivní a odhodlání dodávající komentáře :) Jsme ženy, jsme silné a zvládneme přeci vše ne ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Leniiik185
1566
29.10.16 04:05

@KatieAndLily Zdenička se jmenuje :)

  • načítám...
  • Zmínit
Liss Durman
45
29.10.16 18:35

Držím ti palce s tou školou :-) Měla jsem malou v 19 letech, mám teď dvě děti a školu studuju prakticky celou dobu, pět let pracuju. Když vidím své vrstevníky, jak v mém věku teprve končí školu a ještě sami nevědí, co obnáší život, ani jim to moc nezávidím :-D
Studovat se dvěma dětmi je už ale celkem o prsa :-D Kdybys potřebovala nějakou radu nebo pokecat, dej mi vědět ;-) Nebo třeba v dlouhé chvíli koukni na můj blog: www.umelecvdomacnosti.cz , přidávám i články ze studentského života :-D

  • načítám...
  • Zmínit
Leniiik185
1566
29.10.16 22:28

@Liss Durman děkuju moc a určitě kouknu;)

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
30.10.16 18:49

Asi je to dost indiviudalni, me je letos 33 a cekam sve prvni dite. Uprimne bych si driv dite predstavit nedokazala, byla jsem mlada a nevybourena a hodne hodne si uzivala zivota, cestovala po svete, studovala vysoke skoly a byt jsem vzdy byla rodinny typ, ktery chtel mit velkou rodinu, usazovat se mi prozatim jeste nechtelo. Kolem 30 jsem se zacala pomalu poohlizet po nejakem stabilnejsim vztahu, protoze jsem citila, ze uz zacinam byt vykildnena, v 31letech prisel pan pravy a po 2letech cekame nase prvni miminko na ktere se moc tesime. Citim, ze jsem pripravena a budu si to uzivat plnymi dousky. Pred mladymi maminkami smekam, nemaji to jednoduche, verim, ze se najdou i takove, ktere se svym detem plne venuji avsak v mem okoli mlade maminky vzdy dostihla nevyzralost a v momente, kdy bylo dite jaks taks samostatne, zacaly obrazet diskoteky a tahat se s chlapama. Drzim palce a preji moc uspechu, skolu urcite zvladnes, hlavne se nebat a jit do toho po hlave :mavam:.

  • Upravit
mlejnice01
87
1.11.16 12:38

Pěkně napsané.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Dokonalé jako Ty !

Těhotná v 16 II

Naše vláda by se měla zamyslet

První dítě v 16 letech