Těhotná v šestnácti III.
- O životě
- Leniiik185
- 28.10.16 načítám...
Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitovala a litovat nebudu. Její oči, úsměv, radost je ten důvod, proč jít dál, i když mi život naděluje těžké překážky...
Sama ani nevím proč, ale rozhodla jsem se vám napsat pokračování toho, jak se mi daří. Všechno jednou končí, ale zase nám začíná něco nového. Mně skončil vztah po čtyřech letech. I přes to všechno, co jsem dokázala ukrýt někde hluboko ve mně, se po čase objevilo zase na povrchu.
Bohužel k tomu přispělo i jeho chování, ale dopadlo to tak, že už rok jsme s malou samotné. Kvůli tomu se přeci svět nezboří, ne?
Jdeme hezky dál, obě máme ještě celičký život před sebou.
Po rozchodu jsem začala pracovat jako barmanka s tím, že mamka byla doma a marodila. Protože jí to její zdravotní stav nedovolil, tak se v dobu, kdy já pracovala, ona mohla postarat o malou, když nebyla ve školce. Práce to byla moc fajn, hodně mě bavila a do práce jsem se vždy těšila, ale bohužel to nešlo moc dohromady.
A tak i přes těžké srdce jsem v baru skončila a vrátila se domů. Domů, kde byla a je moje dcera, a kvůli práci za barem jsem na ni neměla čas. Buď jsem byla v práci, anebo jsem spala úplně vyšťavená…
Výpověď v práci jsem obrečela, ale co, jdeme dál a nikdo přeci neříká, že se k téhle práci nebudu moct jednou vrátit. Našla jsem si práci v Bille, kde pracuje teď i moje mamka. Takže nám můžou psát protisměny. Tím pádem, když budu já v práci, mamka ohlídá malou. Šlo by se tam domluvit, že můžu po dobu, jen když je holka ve školce, ale když je mamka ochotná, proč ne. ![]()
A teď dám za pravdu mnohým vám tady, které si za vzděláním stáli, ať to stálo, co to stálo… Měli jste pravdu, bez něj to nejde a nepůjde. Nechci skončit za kasou, neříkám, že je to špatná práce, ale není to nic pro mě. A přesně proto si v únoru podám přihlášku na dálkové studium. Na co přesně, to ještě nevím, ještě se rozhoduji, a musím počkat, jaké školy budou otvírat dálkově. ![]()
Postupem času, co malá roste, má na mě čím dál větší nároky. Uvědomuji si, jak jste všechny ty komentáře, poznámky mysleli. Čas ukázal, život naučil a stále mě učí. Nechci tím v žádném případě říct, že bych svého rozhodnutí skoro před pěti lety nechat si dcerku litovala, ale růžové brýle jsem rozhodně měla a sakra moc růžové. ![]()
Ale co, život jde dál a jsem odhodlaná zdolat všechny překážky, který mi život nadělí i přes to, že jsem na malou zůstala sama.
Nikdy v životě jsem toho nelitovala a litovat nebudu. Moje dcera je ten důvod, proč i na dně svých fyzických i psychických sil jdu dál.
Děkuji všem, které mi drželi palce a věřily mi, v těžkých chvílích si ty vaše pozitivní komentáře přečtu a hned je mi lépe.
Doufám, že až vám příště budu psát, už za sebou budu mít aspoň druhý rok školy a vedle sebe partnera. Každá z nás má nějaká trápení, každá z nás se s něčím potýká, ale žijeme jen jednou. Tak hlavu vzhůru, padají vám korunky. ![]()
Přečtěte si také
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 275
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 153
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 170
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 99
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 96
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 4764
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 2079
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 1079
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 4021
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2703
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...