Dům?
Žijeme si poklidně, spokojeně. Jediné, co nám ke štěstí ještě chybí, je vlastní bydlení. Před dvěma lety jsme se s manželem shodli na tom, že by nám bylo lépe v domě se zahradou...
Bydlíme v krásném velkém bytě. Máme dva psy, kočku a dítě. Venčení je pro mě náročné. Dovolená znamená sehnat někoho, kdo je ochoten hlídat dva psy, z toho jeden je divoký a na vodítku to s ním není žádná legrace.
Pokud chceme někam na výlet nebo na návštěvu, znamená to pro naše zvířata pobyt doma o samotě. Kocour sedí za oknem a kouká ven. Psi sice spí, ale podle mě převážně proto, že nemají co dělat. Ničení věcí už je omrzelo. Jídlo jsme se naučili pečlivě schovávat. Sebrali jsme jim tím jejich největší zábavu v naší nepřítomnosti. Naše zvířata jsou pro nás opravdu právoplatnými členy rodiny. Záleží nám na jejich spokojenosti.
Vzhledem k našim průměrným platům jsem se kdysi smířila s tím, že mít dům pro nás je nemožné. Postupem času ale naše touha mít vlastní dům a zahradu sílila. Vydala jsem se tedy na realitní servery a začala hledat.
Měsíce plynuly a ve mně se rovnaly myšlenky, priority. Dům, který se mi líbil před dvěma lety, pro mě už nyní není zajímavý. Usnesli jsme se nakonec, že nebudeme měnit město, kde žijeme. Máme tu spoustu přátel, já mnoho lidí znám od dětství, mám tu zapuštěné kořeny. Nechtělo se mi seznamovat se s novými lidmi. Navíc tu mám práci, kterou až do důchodu nehodlám opustit.
Před rokem jsme se doslechli, že v nejkrásnější lokalitě našeho městečka je k prodeji dům. Spousta domů tady u nás se prodává, ale minimum jich jde na realitní servery. Lidi si mezi sebou povídají a šíří informace mimojiné i o tom, kdo kde co prodává. Vydali jsme se osobně za majitelkou domu.
Nejprve působila přísně, ale na konci našeho rozhovoru vykouzlila úsměv a pozvala nás dál. Když jsme vešli dovnitř, zamilovala jsem se. Totálně, bláznivě, napořád. Dům byl opravdu velmi rozlehlý (jediný můj strašák). Byl ovšem velmi útulně dispozičně řešen. Cítila jsem se v něm skvěle, jako doma.
O pár dní později zazvonil telefon z krajského úřadu - mají pro nás chlapečka k adopci. Tyjo, dva splněné sny najednou. Dítě a dům. Paráda. Před spaním ráda přemýšlím. Stále častěji a častěji se mi před spaním míhaly před očima myšlenky, že to nezvládneme. Příjem nám kvůli rodičáku klesne a není možné, abychom mohli platit hypotéku a další náklady spojené s domem.
Najednou jsme byli smutní, bezmocní. Za majitelkou jsme opět zašli, omluvili jsme se jí, že bohužel dům koupit nemůžeme. Ukázali jsme jí syna v kočárku. Pochopila a vůbec se nezlobila, i když už jsme měli rozjednanou koupi. Opět jsem měla vidinu doživotního pobytu v bytě.
Rok se s rokem sešel. Opět jsem začala brouzdat po inzerátech na prodej domu. Jen tak, abych viděla, jak se situace na trhu s realitami posunula, kdo co prodává. Jak jsem prohlížela, pročítala inzeráty, opět se ve mě probudila touha mít dům. Díky rodičovskému příspěvku jsem se naučila zacházet s penězi, kupodivu jsem i něco málo našetřila.
Začali jsme se opět porozhlížet po domě ke koupi. Navštívili jsme několik domů v blízkém okolí. Žádný nás naživo vůbec nezaujal. Jednoho dne při procházce po našem městečku jsem pocítila smutek, že se zde nic neprodává, že je nejlepší doba na hypotéku, náš věk byl pro hypotéku i práce na domě optimální. 
Vzala jsem telefon a zavolala majitelce domu, který jsme chtěli před rokem koupit, a zeptala se jí, zda už dům prodala. Neprodala! Musíme ho mít!
Zjistili jsme, že by banka neměla problém s tím nám na dům půjčit. Byla jsem překvapena, zde na eMiminu jsem se dočetla, že lidem s podobnými příjmy, jako máme my, nechtěli půjčit ani nižší částku.
Začalo získávání všech možných i nemožných razítek, čtení diskuzí. Trvalo to poměrně dlouho. Už jsme téměř v cíli a zároveň na startu. Cílem je kupní smlouva a čerpání peněz. Startem je nové bydlení, spousta práce, spousta volnosti pro naše děti a zvířata.
Nemůžeme se dočkat, těšíme se na předání klíčů, na budování zahrady, našeho domova. Jistě, očekáváme nějaké kostlivce, spoustu starostí. Věřím ale tomu, že vše zvládneme a že budeme šťastní.
Těším se, až se syn poprvé rozjede sám na kole na té samé cestě, kde jsem se to naučila já. Těším se, že vytáhnu tvarohové buchty z trouby, položím je vychladnout na okno a zavolám na děti na zahradě, ať si jdou umýt ruce a chystají se na svačinu. Těším se, až si s manželem a dětmi dáme oběd na zahradě. Těším se, že všem našim dětem vytvoříme krásné dětství, na které budou vzpomínat stejně tak jako já.
Těším se na spoustu věcí, cítím tu nádheru toho, že budu moci něco pro někoho vytvořit. Ano, spoustu těchto věcí lze provozovat i v bytě. Ano, jsem velmi naivní. Prosím, neberte mi to.
Vzhledem k rozlehlosti domu jsme požádali o další miminko k adopci. Další deníček chystám pod názvem „Velký dům, velká rodina - splněný sen“.
Přečtěte si také
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 3071
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 1481
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 729
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 730
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 1013
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
Celý život předstíral, že ho přitahuji. Manžel se mi přiznal až teď
- Anonymní
- 05.11.26
- 3535
Když mi manžel po dvanácti letech společného života oznámil, že ho vlastně nikdy nepřitahovalo moje tělo, nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký nepovedený vtip. Máme dvě děti, společný dům,...
Vím o manželově nevěře. Přesto s ním chystám dětem Vánoce
- Anonymní
- 05.11.26
- 1689
Na manželovu nevěru jsem přišla v říjnu. Od té doby s ním vybírám dárky, domlouvám návštěvy a před dětmi se snažím fungovat jako dřív. Řekla jsem si, že rozhodnutí nechám až po Vánocích. Jenže teď...
Můj maká do úmoru, její se válí. Přesto mi kamarádka tvrdí, že jsem hloupá
- Anonymní
- 05.11.26
- 1878
Znáte ten typ kamarádek, které vám sice celá léta radí, ale vy máte pokaždé pocit, že se vám spíš snaží zbořit dům? Nejvíc veselo bývá tehdy, když nejhlasitěji křičí ti, kteří mají doma největší...
Po rande mi poslal QR kód na 640 korun. Zaplatila jsem, pak přišla další zpráva
- Anonymní
- 05.11.26
- 8344
QR kód na 640 korun mi přistál v telefonu v sedm šestnáct ráno, ještě než jsem si stihla vyčistit zuby. Pod ním stálo „Tvoje půlka za včerejšek.“ Chvíli jsem na to koukala. Večer předtím mi ten...
Syn je v devítce a netuší, kam dál. Já už mu v hlavě vybrala tři školy
- Anonymní
- 05.11.26
- 666
Můj syn na otázku, kam chce jít po základce, odpovídá „nevím“. Nejdřív jsem to brala v klidu. Teď po večerech procházím stránky středních škol a každou další zmínkou o přijímačkách ho spolehlivě...
. Každá máme svůj sen o perfektním bydlení, ať už vypadá jakkoliv. Přeji ti, ať se ti již brzo splní tvůj sen 
, je vlastně o tom, že někdy se i „pouhé“ sny mohou stát skutečností ( vysněný dům a miminko jsou toho důkazem).
Vůbec bych neřekla, že jsi naivní. Taky jsem snila o domě, který bude pro nás perfektní a našli jsme 
Držím palce 
držím pěstí aj všechno proběhne tak jak má 
