Erupce na slunci
- O životě
- nikol.ondrášovka
- 04.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dnes jsem měla tzv. den blbec. Jistě víte oč jde, každý to někdy zažil, je to den, kdy se pokazí vše, co může, ale i to, co se pokazit nemůže.
Už od rána jsem věděla, že je nějak divný den. Spadl mi na zem jogurt ke snídani, který dítě okamžitě, než jsem stihla vzít hadr, rozneslo po celém bytě. To mělo být první znamení toho, že mám radši zůstat doma, ale to né, já jsem musela vyrazit ven!
Sotva jsme vyjeli, tak jsme se zase vraceli, protože jsem si zapomněla telefon. Když už jsme byli konečně nachystaní a vyjeli jsme, tak nám ujížděly všechny spoje, které mohly, metro před nosem, autobus, výtah ujel taky před nosem, respektive si ho někdo přivolal nahoru, než jsem k němu došla. Alespoň jsem měla radost, že po dlouhé době vidím své kamarády, za kterými jsem se vypravila.
Malému jsem vzala banán, chvíli jsem ho krmila normálně, po chvíli vztekání, že mu ho nechci dát, jsem mu ho teda dala do ruky, nestačila jsem se ani ohlédnou a banán byl všude. Na dítěti, na kočáru, a na mně. Takže už na zabavení nebylo nic a mimino se začalo dobývat ven z kočáru. Je mu 11 měsíců. Chodit ještě neumí a sedět nechce, takže chvíli byl u mě, pak chtěl zase pryč. Postavila jsem ho tedy ke kočáru. Opět jsem nestačila ani mrknout a mimino běželo po čtyřech na dlažbě pryč, takže k banánu se přidala špinavá kolena.
Říkám si, nevadí, máme vlhčené ubrousky.
Haha, no co si myslíte, den předtím jsem spotřebovala balík ubrousků na cesty a nové si lebedí doma na stole. Aby toho nebylo málo, tak místo vody na pití kterou obvykle beru, musím mít zrovna dneska šťávičku
Nakonec se ke všem skvrnám přidal ještě nadrobený rohlík. Řekla jsem si dost, pojedeme domů. Ještě jsme se zastavili „narychlo“ do zdravé výživy pro křupky, ale samozřejmě se vždycky najde někdo, kdo zdržuje, že já se na ty křupky nevybodla, protože prcek začal ječet.
Obvykle je to zlaté dítě, většina lidí ho ještě neviděla brečet. Než jsme se dostali domů, bylo to prokřičených 30 minut a na závěr, kdy už se chtěl prcek všelijak dostat z popruhů kočárku, tak nás ještě zastavila taková milá paní: „Ježiš, tak ho aspoň posaďte normálně". Pak jsem si od ní ještě vyslechla něco ve smyslu, že křičí, protože se mu nepohodlně sedí
Myslela jsem si: Ježiš babo, vlez mi na záda
A jeli jsme domů ![]()
Asi nějaké neblahé erupce na slunci ![]()
Přečtěte si také
Po rozvodu jsem zůstala sama. Můj exmanžel poštval naše přátele proti mně
- Anonymní
- 09.06.26
- 1918
Teprve po rozvodu mi došlo, co byl můj muž vlastně zač. Vždycky jsme byli hodně společenští a měli spoustu přátel. Jenže většina z nich byla společná. Nikdy by mě nenapadlo, že po rozvodu se téměř...
Máma je v lázních, nemocný táta zůstal na mně. Mé bezdětné sestry prý nemají čas
- Anonymní
- 09.06.26
- 1318
Mám tři děti ve věku 5, 7 a 10 let. K tomu pracuji jako OSVČ, provozuji eshop a ještě rozjíždím další pracovní projekt. Práce mám nad hlavu. A do toho mi před týdnem zavolala mamka, že jí schválili...
Noví sousedé nás přivádějí k šílenství. Hluk a večírky nám ničí život
- Anonymní
- 09.06.26
- 1514
Když se naši dnes už bývalí sousedé odstěhovali, věřili jsme, že ti noví budou stejně milí a přátelští. Bohužel jsme se spletli. Nejenže nás ani nepozdraví, ale z jejich zahrady se neustále line...
Manželova dcera chce tábor za 20 tisíc. Její matka očekává, že vše zaplatí on
- Anonymní
- 09.06.26
- 1337
Nikdy bych nevěřila, jak složité je, když se s tím pravým potkáte až později. Oba máte za sebou nějakou minulost, jste rozvedení a máte děti z předchozích vztahů. Pak si pořídíte ještě jedno...
V našem obýváku smrdí cizí ponožky a moje dcera kvůli němu nejí
- Anonymní
- 09.06.26
- 1740
Je to tady, přátelé. Čas, kterého jsem se děsila od chvíle, kdy mi v porodnici ukázali tu malou růžovou holčičku. Moje patnáctiletá dcera má kluka. A není to žádné dětské „chodíme spolu“ za ruku...
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 8436
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 1084
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 801
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 2482
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 5271
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Když se daří, tak se daří
