Jak akutně přišel na svět

Ty, které četly můj první deníček, asi zhruba vědí o mém životě část hlavní, a to je moje dětství bez rodičů. Tento deníček je ale o mém štěstíčku, které se nečekaně dostavilo na svět v 37tt.

nase malinke a maminka nase malinke a maminka
nase malinke a maminka
  • 4
muj andilek
spachtosko

Začnu asi stručně. Nechci to moc protahovat, protože vím, že některé maminky nemají moc času. No ale tentokrát už i já vím proč to tak je :D Žiju s přítelem už druhý rok a strašně jsem po miminku toužila. Bohužel ale o jedno jsme přišli, tak jsem na to přestala časem myslet. Přišlo léto, práce, tak jsem chodili a užívali si krásneho počasí.

A najednou to přišlo samo. Ani jsme nevěděli jak. Moje těhotenství probíhalo tak, že jsem do 5 měsíců zvracela jak o život, pak jsem teprve začala nabírat a nabrala jsem dobrých 20kilo. :D Už jsem byla jako tučnák a přítel se mi pořád smál..:)

Měsíce hrozně ubíhali a já to nějak přežívala a kotálela se sem a tam. V 36tt se mi začal zvedat tlak, brala jsem nejdřív prášky a pak jsem jela do poradny, kde mě poslali k paní internistce, která mě okamžite hospitalizovala ve 37tt na rizikové oddělení v Motole.

20.3.2013 večer jsem začala mít nějaké bolesti, tak jsem raději utíkala za sestřičkou. Ukázala se mi bohužel jenom jedna silnejší kontrakce a víc nic :(. Tak mě ještě vyšetřil pan dr. a řekl, že je to v pořádku. Dostala jsem prášek a jela zpátky do postele.

Když jsem se vzbudila kvůli docela ostré bolesti v podbříšku kolem půl12 v noci. Když jsem opět letěla za sestřičkou a opět monitor, na vyšetření už dorazila paní dr. která řekla, že je tam nález na čípku, takže se dohodne s panem dr. a budeme muset mimisko vyndat. Jelikož byl náš prcek otočený příčně prdelkou v pánvi, tak to museli ještě zkusit. Pan dr se snažil malého otočit, bylo to docela nepříjemné. Na sále to jelo jak na běžícím páse, zavolala jsem taťkovi, ať už vyrazí. Musel ještě dohodnout, ať ho pustí, protože jsme neměli ani zaplacený poplatek.

Šlo to hladce. Najednou jsem se ocitla na stole, píchli mi injekci, umrtvili mě z části, protože já nechtěla prospat ten nejhezčí okamžik.

Taťka ale pořád nikde a já už si myslela, že malého nestihne. Už jsem od prsou nic necítila, byl to hrozně divný pocit. Pak jsem cítila, jak se mi po nohách rozlila moje krev, najednou pár tahanců a tlaků, vše se ale krásně dalo zatím vydržet. Pořád jsem koukala a taťka nikde. Už mě to ale začalo být líto a najednou jsem zaslechla to nejhezčí na svetě, ten nejhezčí pláč a křik našeho malého andílka, tak krásně řval. Nejdřív mi ho ukázali, ten byl tak malinkej, špinavoučkej, ale nádhernej.

Když ho odnášeli dozadu umýt, už tam čekal táta celý v zeleným a usmíval se taky. Podílel se na mytí a kontrole malého.
Pak mi ho krásně čistého donesli, měl tolik vlásků a byl tak krásnej jako andílek. Pak mi řekli, že má 47cm a 2800g. Bylo to nádherné, moc jsem brečela a děkovala Bohu. Celou operaci si dr s paní dr dělali legraci a vtipkovali. Pak přišlo to nehezké. Malého odnesli a taťka mi přez otevřené dveře děkoval a říkal, jak je krásnej a že je po mně.

No pak se podíval přes okno, kde viděl, jak mi sprchujou celou dělohu a čistí mě, ale tvářil se úplně normálně. Pak mě ale hrozně chytly záda, to se nedalo vydržet. Hrozně moc jsem brečela, bylo to hrozné. Pak mi to přišlo to šití hrozně moc dlouhé, ale přes dveře jsem viděla svoji lásku tátu a myslela na malého, takže jsem se snažila to přežít.

Hrozně to tahalo, cítila jsem jenom nechutné tlaky a tahance, ale vše to šlo ještě vydržet. Po půl hodině mě došili, miminko bylo za minutu na světě, tedy se narodil 21.3.2013 v 00:25. Pak mě přeložili na jinou postel a taťka už mohl být chvilku u mě. Najednou jsem začala být hrozně hysterická a řvala jsem, ať mě zvednou. Nějak jsem přestala vnímat a byla trošku nepříčetná.

Na jipce jsem to přežila, druhý den jsem se hned zvedla do sprchy, byla jsem čiperná a to jenom ta tužba po malém byla silnější nežli bolest. Maličký je už teď s náma doma. Po 8dních nás pustili, teď si to užíváme, pomalu papáme a začínáme zlobit a být vzteklí a nedočkaví. Bohužel mě trošku mrzí, že nekojím, protože mám malé bradavky a malej se narodil dřív, takže neměl sílu tahat bradavku, tak odstřikávám pořád a jsem ráda, že papá mé mlíčko, ikdyž přes láhev.

Takže si ho doma hezky s taťkou užívíáme a mazlíme. Moc ho milujeme a sledujeme ty krásne ksychtíky, když spinká. Dle mého prvního deníčku víte, že já štěstí v rodině neměla a moji rodiče o mě zájem neměli a teď, když vidím to malinké něžné stvoření, nechápu a nikdy nepochopím, jak to moje máma mohla udělat a vykašlat se na tak malého prcka jako jsem byla i já v tu dobu. Všem budoucím maminkám přeji spoustu štěstí a síly u porodu ale i po porodu.

Vaše Žížalka, děkuji všem za přečtení a trpělivost.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
mamcapavca
4762
2.4.13 09:35

Pěkný. hlaně že jte zdraví, čert vem porodní bolest či tento císařský řez :lol:
co poradit, zkoušet přasávat k prsu, před každým krmením bych to zkoušela, měl by se s tím poprat, já mám též malé bradavky, syn měl 3 kila a jen přes kloboučky, malá měla 3,4 a od narození si je uměla zpracovat…ale ji jsme pak dokrmovala, mlíko ji nestačilo.
takže zkoušet zkoušet, třebas po 6 nedělí už budeš plně kojit :potlesk: :mavam: :mavam: :andel: :andel: :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
lakaty
33
2.4.13 12:32

Ahojky Zizalko, tak jste už porodili. Moc gratuluji k krásnému chlapečkovi. Je skvělý. Tak jsi přeci jen měla obavy správné. Jinak mohla by jsi zkusit kojící kloboučky, s těmi jsme to zvládli my, třeba ti to pomůže. Koukni na ně na netu. Držte se a hodně štěstíčka. K.

  • načítám...
  • Zmínit
zizalka20
347
2.4.13 13:16

@lakaty moc ti dekujeeeeem no ja jsem to tusila takovej cit tam ve me byl ano je nadherny nemuzu tomu uverit

  • načítám...
  • Zmínit
lakaty
33
2.4.13 13:23

Je dobře, že jsi to takto vytušila. :-)
Tak ať se vám oběma moc moc daří a ať se rozkojíte a i kdyby ne žádná tragédie to nebude.
Zjistila jsem, že děti co měli umělou výživu jsou méně nemocné než náš plně kojený svišť. :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Ily
458
2.4.13 15:36

Taky mam male bradavky, syn se narodil presne 37tt, mel 48 cm a 3,20. Prvni tri tydny jsem kojila pres medela kloboucky, pak mel vic sily a slo to samo. Urcite to zkus at se z toho odstrikavani nezblaznis :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Alllla
378
3.4.13 12:05

Jééé moc hezký. Hlavně že jste oba zdraví a v pořádku. Ať Vám dělá jen a jen samou radost :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Denpry
4263
30.5.13 06:34
:srdce: :srdce: :srdce: :srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
zizalka20
347
30.5.13 12:05

@Denpry :hug: :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak čas ubíhá

Žiju v hříchu?

Můj zázrak života

Můj život jako z telenovely