Můj zázrak života

Shrnutí do jedné věty JSI ZÁZRAK A SMYSL MÉHO ŽIVOTA. Vystihuje vše, co k Tobě cítím. Tento deníček věnuji jedné z mých lásek. Ménu synovi Honzíčkovi.

To, že si vůbec mezi námi, je zázrak. Když si shrnu můj život, vše, co jsem dělala, jak jsem pracovala na úkor jiných, čím vším jsem si prošla - výsledek je v postýlce. To je ten menší.

Ten větší výsledek je právě v práci a tvrdě maká každý boží den 12 hodin, aby jsme se měli dobře. Asi to, jak se cítím, neschopně a neužitečně, protože moje mateřská činí nějakých 8500 Kč a nemůžu víc pomoct. Vzhledem k tomu, co jsem za práci dělala asi před 3 lety. Ale o tom snad někdy jiný deníček.

Moje malé jediné děťátko, píšu Ti tady, protože když budeš velký a budeš všemu rozumět, Ti nedokážu tolik toho (a hlavně do očí) říct. Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná a Tvůj tatínek v ten moment vařil, jsem vlítla s těhotenským testem. Po celém baráku jsem řvala a brečela radosti. :)

Miláčku, můj malinký, každý boží den věnuju Tobě. Večer, když se na Tebe dívám, jak hezky spinkáš. Ráno, když se probouzíš, dívám se Ti do oči a vidím ty malé hvězdy, které přinášejí mně a Tvému tátovi do srdce a duše radost a naději žít a věřit, že zítra bude líp.

Ani si neumíš představit, jak moc se těším na to, když budeš mluvit, na to, jak Tě budeme učit chodit. Víš, když jsem byla ve čtvrtém měsíci a řekli mi, že to bude asi holka, nakoupili jsme z taťkou pěkný růžovoučký věcičky. Ale když jsme ve 20.tt na monitoru uviděli ten nádherný pytlíček a pimpísek, Tvůj táta málem omdlel. Když jsme jeli domů, oba jsme to prodýchávali a brečeli štěstím. Přece jenom Tvůj tatínek byl 25 let ženatý s paní, s kterou má dvě nádherné dospělé holky, a teď se mu má narodit prvorozenej syn. Ani nevíš, co vše jsme prožívali.

Dni ubíhaly, já Tě porodila a teď tady rosteš, směješ se a přinášíš nám samé světlo a radost do našich životu. Když se na Tebe podívám, zdá se mi to jako včera, ale když vidím, jaký si veliký a jaké děláš pokroky každým dnem, brečím a děkuji bohu za ten nádherný dar.

Moje děťátko, chci Ti říct, že Tě neopustím, dokud mě bůh nepovolá. Budu Ti oporou pořád, i když Ti bude 30 let. Moje malé dítě, jsem tady a jestli jsem někdy udělala něco zlého, odpusť. Jsi naše radost, jsi jádro naší lásky, jsi výsledkem toho, že z milování dvou lidí může přijít něco krásného. Něco, na čem hodně záleží. Milujeme Tě, naše miminečko.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
lloren
637
30.6.13 00:12

:srdce: :srdce: krásný deníček

  • načítám...
  • Zmínit
Denpry
4263
30.6.13 07:56

Darinečko, krásně jsi to napsala :hug: Doufám, že tento deníček dáš přečíst oboum Honzíkům :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
zizalka20
347
30.6.13 09:19

Dekuji. Jsou to ale slova primo ze srdicka to se ale sttejne nevirovna tym pravym pocitum a laska ta je omnoho silnejsi

  • načítám...
  • Zmínit
sabcacech
2205
1.7.13 17:54

Mooocc krasne napsane, vyhrkli mi slzy jak hrachy.At synacek roste jako z vody.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak čas ubíhá

Žiju v hříchu?

Jak akutně přišel na svět

Můj život jako z telenovely