Jak čas ubíhá

O tom, jak čas letí, jak moje dítě roste a jak se posunul můj vztah...

Kde bych tak začala - asi u našeho andílka, který mi ze dne na den roste a učí se, kde a jak vymyslet lumpárnu, i když mu je teprve 14 měsíců. Krásné krůčky začaly chvilku po roce. Nevěřila jsem, že to bude tak rychle, protože měl opožděně zoubky a byl o měsíc dříve na světě…

Pekelně jsem si užila a proplakala, když jsme byli asi před měsícem na operaci jazyka, kdy se malému ještě při narození udělal fibrom, díky bohu nezhubny. Operaci jsme přežili, ale já si těch 45 minut strachu a nervů vezmu snad i do hrobu. Nikdy nezapomenu moment, kdy jsem si asi po prvně tak moc uvědomila a myslela na to, co všechno obnáší mateřství a že to není tak lehké…

Ale zvládli jsme to a hlavně naše malé slůně to zvládlo na jedničku. Chodí a křičí ne ne ne, táta táta. Ale máma? Nikde…

Až jednou, když jsem zaslechla to krásné slovo mamama (bylo to sice víckrát, ne jenom to jedno slovo, ale bylo…).

Co se týče jídla, chutná mu strašně moc. Až teď jsem začala pořádně vařit a vnímat, kolik mě to stojí. Uvědomuji si, jak můj budoucí těžce pracuje a jak je vše drahé. Snažím se najít způsob, jak ušetřit, ale někdy to opravdu nejde. A proč? Protože jsem asi blázen, ale riskovat zdraví mého syna opravdu nemíním.
Nevím si představit, že by mého přítele nebylo. Jak bych to zvládala finančně? Nevím…

Ale psychicky? Tak to si nedokážu představit vůbec. Můj milovaný je ve fázi rozvodu a 23.8. se máme brát. Bůh dej, aby to všechno dopadlo… Nechci se těšit, protože vždy, když se těším, nefunguje to…

Mám takový pocit, že až teď si všechno uvědomuji, jak je důležité počítat peníze, důležité zabezpečit dítě přítele a rodinu… Prostě jak je všechno jinak a těžší. Ale hlavně jak je to všechno krásně. Láska dvou lidí, který by dali za sebe život. Láska, která by obětovala pro dítě vše. A to já mám a děkuji. Děkuji bohu za to, že je mám.

Nevím, jaká je pointa tohoto deníčku. Možná ani není, možná jsem se potřebovala jenom někde vypsat, svěřit a pak si to přečíst. Každý den si uvědomuji, jak nás naše dítě potřebuje a jak jsme pro něho důležitý. A já ten pocit miluju. Vím, proč jsem tady a že mě někdo potřebuje a miluje.

Přeji vám všem, ať jste šťastný, ať poznáte lásku a jestli vás raní, tak věřím, že se zvednete a půjdete dál. Protože pořád je někdo, kdo vás potřebuje nebo miluje…

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
6419
30.5.14 08:11
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
2034
30.5.14 08:56

Drž se…

  • načítám...
  • Zmínit
1224
30.5.14 09:02
:kytka:
  • načítám...
  • Zmínit
26842
30.5.14 09:22
;) :kytka:
  • načítám...
  • Zmínit
6078
30.5.14 11:38

Poslední věta je úžasná :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1008
30.5.14 15:15

Krásný, slzu jsem musela zatlačit. Gratuluji, že jste to tak pěkně zvládli a neboj, brzy uslyšíš…Máma :srdce:
:hug:

  • načítám...
  • Zmínit
405
30.5.14 22:41

Opravdu moc hezky napsane :kytka: Preju vam, at jste cela rodina zdravi a spolecne moc stastni :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
347
31.5.14 10:12

Děkuji vám všem :) a taky přeji hodně síly a zdravý protože to je nejdůležitější :*

  • načítám...
  • Zmínit
103
31.5.14 21:59

Krásně napsaný deníček, přeju hodně štěstí, lásky a nakonec nádhernou svatbu:-) Doufám, že bude další deníček :)

  • načítám...
  • Zmínit
347
31.5.14 23:50

@saskula moc děkuji :) až to všechno vyjde tak určitě napíšu a přidám i fotky :)

  • načítám...
  • Zmínit