Jak čas ubíhá
- O životě
- zizalka20
- 30.05.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O tom, jak čas letí, jak moje dítě roste a jak se posunul můj vztah...
Kde bych tak začala - asi u našeho andílka, který mi ze dne na den roste a učí se, kde a jak vymyslet lumpárnu, i když mu je teprve 14 měsíců. Krásné krůčky začaly chvilku po roce. Nevěřila jsem, že to bude tak rychle, protože měl opožděně zoubky a byl o měsíc dříve na světě…
Pekelně jsem si užila a proplakala, když jsme byli asi před měsícem na operaci jazyka, kdy se malému ještě při narození udělal fibrom, díky bohu nezhubny. Operaci jsme přežili, ale já si těch 45 minut strachu a nervů vezmu snad i do hrobu. Nikdy nezapomenu moment, kdy jsem si asi po prvně tak moc uvědomila a myslela na to, co všechno obnáší mateřství a že to není tak lehké…
Ale zvládli jsme to a hlavně naše malé slůně to zvládlo na jedničku. Chodí a křičí ne ne ne, táta táta. Ale máma? Nikde…
Až jednou, když jsem zaslechla to krásné slovo mamama (bylo to sice víckrát, ne jenom to jedno slovo, ale bylo…).
Co se týče jídla, chutná mu strašně moc. Až teď jsem začala pořádně vařit a vnímat, kolik mě to stojí. Uvědomuji si, jak můj budoucí těžce pracuje a jak je vše drahé. Snažím se najít způsob, jak ušetřit, ale někdy to opravdu nejde. A proč? Protože jsem asi blázen, ale riskovat zdraví mého syna opravdu nemíním.
Nevím si představit, že by mého přítele nebylo. Jak bych to zvládala finančně? Nevím…
Ale psychicky? Tak to si nedokážu představit vůbec. Můj milovaný je ve fázi rozvodu a 23.8. se máme brát. Bůh dej, aby to všechno dopadlo… Nechci se těšit, protože vždy, když se těším, nefunguje to…
Mám takový pocit, že až teď si všechno uvědomuji, jak je důležité počítat peníze, důležité zabezpečit dítě přítele a rodinu… Prostě jak je všechno jinak a těžší. Ale hlavně jak je to všechno krásně. Láska dvou lidí, který by dali za sebe život. Láska, která by obětovala pro dítě vše. A to já mám a děkuji. Děkuji bohu za to, že je mám.
Nevím, jaká je pointa tohoto deníčku. Možná ani není, možná jsem se potřebovala jenom někde vypsat, svěřit a pak si to přečíst. Každý den si uvědomuji, jak nás naše dítě potřebuje a jak jsme pro něho důležitý. A já ten pocit miluju. Vím, proč jsem tady a že mě někdo potřebuje a miluje.
Přeji vám všem, ať jste šťastný, ať poznáte lásku a jestli vás raní, tak věřím, že se zvednete a půjdete dál. Protože pořád je někdo, kdo vás potřebuje nebo miluje…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1650
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20661
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1757
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....