Jak na dítě - nočník
- Rodičovství
- emimino
- 19.08.01
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Taky jste bojovali nebo bojujete se svým dítětem ohledně chození na nočník? Nechtělo vám na nočník vůbec chodit a nebo po několika sekundách ihned vstávalo. A přesto Vy jste na něj vyzrála? Pak se podělte o své fígle. Napište nám také, kdy dítě začalo chodit na nočník, kdy jste přestali dávat plínky přes den a kdy přes noc.
Štěpánka
stefinka@atlas.cz
19. 08. 2001, 09:02:38
Potvrzuji, že každé dítě je osobnost. První holčička si oblíbila nočník velmi záhy. Jak dokázala sama sedět, už jsem to zkoušela. Od roku a půl byla bez plenek přes den a velmi rychle i přes noc. Je to dlouho, dnes je jí 17. Její sestřička byla samorost a svéhlavička ve všem. Plínek se zbavila až v předškolkové třídě, kdy teprve příklad mnoha dětí ji vyprovokoval k úspěšnému napodobování. Byl však dlouhodobý problém s pomočováním v novém prostředí (školka, škola, tábor) a s nočním pomočováním. K omezení pomáhal kalendářík, kam si lepila hezké obrázky za suchou ranní postýlku. Problém ale přetrval do deseti let, do rozvodu a úplně ustal v novém manželství. Nyní máme tříletého klučinu, kterého začal nočník zajímat až nyní, i když jsme se snažili. Jsem ráda, že mohu zůstat doma až do jeho čtyř let, protože se to samo vyřeší. Styděla jsem se dát dítě s tímto „problémem“ do školky. Velký záchod ho maximálně zajímá, ale nechce používat, čůrání venku se ještě nepovedlo. Nyní čekáme další děťátko a opět to bude podle něho. Děkuji maminkám za jejich příspěvky. Vidím, že je to normální.
Zuzana
1zuzana@seznam.cz
10. 07. 2001, 11:04:00
Nasemu Otikovi je dva a pul roku a teprve ted (i kdyz s nocnikem ho seznamuji od roku a pul) pochopil, a ma radost, kdyz je nocnik plny. Mame ruzne finty: na nocniku ho obklopim hrackami, on sedi a hraje si treba hodinu (zvlast pred spanim), kdyz se vykaka, jdeme to spolecne vyhodit a posleme hovinko do kanalu a Otik si ho sam splachne. A hlavne jen chvalime a za:,–(ne netrestame (ve vztahu k nocniku).
eva
29. 04. 2001, 22:00:58
máme 2 děti, tříletou holčičku a dvouletého chlapečka. vzhledem k tomu, že se narodili za rok po sobě, nemáme na některé věci tolik času pro oba najednou, jako u dětí s větším věk. rozdílem. dceru jsme začali dávat na nočník kolem 1,5 roku, ale nechtěla vůbec spolupracovat a já jsem nezvládala ještě s půlročním miminkem denně prát 20× počůrané tepláčky. tak jsem jí zase dala plenku. nyní jsou jí tři roky a až po prvních úspěších dvouletého brášky se začala snažit. už jsem na to přišla, málo jsme ji chválili a málo povzbuzovali. všechnu pozornost zabíral bráška. tomu jsme se začali s posazováním na nočník věnovat naplno a výsledek po týdnu je, že má plenky už jen na spaní a starší sestřička taktéž. chce to trpělivost a hlavně netrestat a v klidu.
Jarka
10. 04. 2001, 15:22:41
Mám dvě dcery - už velké. Pamatuji si, že tu starší jsem začal posazovat na nočník kolem roku - vždy po probizení a chvíli po jídle tak na pět minut. Občas se jí podařilo vytvořit nějakou „hodnotu“, ale neměla jsem dojem, že ví, co dělá a proč na tom nočníčku sedí. Plínky jsme přestali dávat ve 20 měsících přes den - najednou sama hlásila, že chce dělat „ee ". Ve dou letech neměla pleny ani na noc. Respetktive měla, ale zůstávaly suché. Dlouho jsem si myslela, že je to náhoda, ale když se asi měsíc v noci nepočůrala, tak jsem jí od nich ulevila úplně. Poučena tímto vývojem jsem mladší holčičku do roka a třičtvrtě nějakým nočníčkem vůbec nezatěžovala a potom jsem začal opatrně, pomaličku, na chviličku. Výsledek byl úplně stejný jako u té starší: ve dvou letech kompletně bez plen. Všechno v klidu, bez trestání, křiku, jako když o nic nejde. Naopak obrovské pochvaly za vykonanou nadílku, pokud se podařilo. Pamatuju si, jak obě chodily ukazovat nočníček s "loužičkou“ případně s něčím hutnějším, jako kufr s milónem. Švagrové chlapeček na nočník vůbec nechtěl sednout, byla z toho nešťastná, už mu byly dva roky dávno pryč a pořád prala pleny. /před 16 lety/. Potom nás napadlo učit ho čůrat venku na kamínek, na kytičku atd. To se mu líbilo a postupně se naučil používat rovnou záchod.
Maminky, buďte na své dětičky maximálně trpělivé, každé je jiné a nebojte se - do školy s plenami nepůjde. Ať se vám dílo daří.
petra
24. 03. 2001, 19:21:32
Zijeme v USA, takze pouzivame „pampers“.Muj 1-roc. syn z nocniku vztava a kdyz se neco podari, je to vlastne nahoda. Znama zacala az ve 2 letech, kdyz mel jeji syn rano suchou plenu, s ucenim primo na zachod. Behem 3 tydnu se zbavila plen.Je dobre pockat nejakou dobu az ma dite dostatecne velky moc. mechyr a je schopno chapat o co vlastne jde.Taky je dobre zacit s treninkem az v lete, kdy muze dite chodit jen na lehko. Mejte hodne trpelivosti a netrestejte!
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 2767
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 1337
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 1024
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 1071
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 1436
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 7280
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 7143
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2227
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1416
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 789
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Ahojky, celkem mě uklidnilo, že s chozením na nočník nebojujeme jenom my. Naší Anetce je 16 měsíců a na nočníku ji prostě nelze udržet, ať děláme co děláme. Okamžitě vstává a utíká pryč. Rozhodla jsem se, že nebudu nic lámat přes koleno a počkám, až bude sama chtít a bude plně chápat, co po ní chci.