Jak říct
- Ostatní
- 03.08.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, musím se vám k něčemu přiznat: jsem závislá na emiminu;) Není dne abych sem nenakukovala, nepročítala vaše články a příspěvky. Jásám nad //, usmívám se nad zážitky z prvního UTZ, prvních pohybů, lituju každého odletu na MS či jakéhokoliv nezdaru.
Brečím nad oznámením o narození miminka, rozplývám se nad fotkami vašich miminek a dítek… a představuji si, až já jednou…, jaké to bude.
Představuji si krásně prožité těhotenství, kdy budu pyšně vystavovat své bříško a těšit se na mimíska - i když vím že to není tak jednoduché, jsou chvíle kdy má člověk strach co že se to děje (krásně to popsala Hromix v deníčku Letních miminek - představy netěhotné ženy o těhotenství a realita). Taktéž si představuju jak budu jezdit s kočárkem a chlubit se miminkem, které mě nechá celou noc vyspat a přes den bude krásné a usměvavé;)
Vím že to tak nebude, budou mráčky, chvilky kdy budu mít chuť jít a vykřičet se že už fakt dál nemůžu…, ale těším se na to.
Jsem předsnažilka-snažilka, no, spíše TĚŠITELKA:) a tak si vše idealizuju. Nejvíc už teď přemýšlím nad tím, jak oznámím tomu svému „jedinému“ a rodině že jsem těhotná… Pochlubte se, jak jste to oznámily vy......ať si mám zas nad čím pobrečet:)
No, budu končit, nevím co psát, snad něco napíšete vy. Mějte se moc hezky, všem přeji splnění snů - ať je to oznámení svatby, // na tt, první pohyby, první pláč či první úsměv vašich zlatíček.
Martina
PS: samozřejmě ať se to „poprvé“ pak co nejvíc opakuje.
Díky že jste, díky že jsi, emimino:)
Přečtěte si také
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 1498
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 834
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2136
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 676
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2085
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 2756
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 2305
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 2380
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 9732
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 1045
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...