Jak říct
- Ostatní
- 03.08.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, musím se vám k něčemu přiznat: jsem závislá na emiminu;) Není dne abych sem nenakukovala, nepročítala vaše články a příspěvky. Jásám nad //, usmívám se nad zážitky z prvního UTZ, prvních pohybů, lituju každého odletu na MS či jakéhokoliv nezdaru.
Brečím nad oznámením o narození miminka, rozplývám se nad fotkami vašich miminek a dítek… a představuji si, až já jednou…, jaké to bude.
Představuji si krásně prožité těhotenství, kdy budu pyšně vystavovat své bříško a těšit se na mimíska - i když vím že to není tak jednoduché, jsou chvíle kdy má člověk strach co že se to děje (krásně to popsala Hromix v deníčku Letních miminek - představy netěhotné ženy o těhotenství a realita). Taktéž si představuju jak budu jezdit s kočárkem a chlubit se miminkem, které mě nechá celou noc vyspat a přes den bude krásné a usměvavé;)
Vím že to tak nebude, budou mráčky, chvilky kdy budu mít chuť jít a vykřičet se že už fakt dál nemůžu…, ale těším se na to.
Jsem předsnažilka-snažilka, no, spíše TĚŠITELKA:) a tak si vše idealizuju. Nejvíc už teď přemýšlím nad tím, jak oznámím tomu svému „jedinému“ a rodině že jsem těhotná… Pochlubte se, jak jste to oznámily vy......ať si mám zas nad čím pobrečet:)
No, budu končit, nevím co psát, snad něco napíšete vy. Mějte se moc hezky, všem přeji splnění snů - ať je to oznámení svatby, // na tt, první pohyby, první pláč či první úsměv vašich zlatíček.
Martina
PS: samozřejmě ať se to „poprvé“ pak co nejvíc opakuje.
Díky že jste, díky že jsi, emimino:)
Přečtěte si také
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 20
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 26
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 81
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1867
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1981
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 486
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22079
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2682
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...