Jak rodí prvorodička v Podolí
- Porod
- pavlinka77
- 05.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po dvouletém snažení, jednom zamlklém těhotenství v 11. tt a jednom IUI, jsme se dočkali a já čekala miminko a přemýšlela, jaký asi bude porod. Dne 30. 12. 2012 jsem to zjistila.
3000g a 47cm
- 2
Bylo mi skoro 20 let a s manželem, v té době ještě s přítelem jsme se rozhodli pro miminko. Trvalo to dva roky, ale věřím, že to tak mělo být. Termín porodu 4. 1. 2013.
Od začátku těhu jsem byla doma na rizikovém a tak jsem si mohla užívat každý den bříška. Zvracet jsem přestala až v 9. měsíci, jinak jsem neměla žádné potíže. Na začátku 31. tt jsem byla hospitalizovaná v porodnici v Podolí kvůli předčasné porodní činnosti, napíchali mě kortikoidy na vývoj plic a po pár dnech jsem byla propuštěná a dál si mohla užívat bříška.
Ke konci těhotenství mi nic nebylo, žádné bolesti spodku, zad, kyčlí, prostě nic mi nebylo. Za celé těhu jsem nabrala jenom 3 kila a pomalu se těšila na naši malou princeznu. Na kontrole 39+0 jsem už byla otevřená na prsty a jelikož mám vadu krve, tak mi byl udělán Hamilton a já jsem šla domů a těšila se, jestli se mi rozjede porod.
Celý večer nic a já jsem byla zklamaná, že tedy neporodím. Druhý den večer jsme s manželem dali vyháněcí sex. A po pár minutách se mi rozjeli bolesti rovnou po 3 minutách, ale slabé. Bylo okolo 22:00. Já jsem si celé těhu říkala, že nebudu plašit a že nechci přijet brzo, manžel začal šílet, že chce už jet, ale já pořád odmítala i přes horší a horší bolesti, ale pořád jsem si říkala, že jsou slabé a že to budou poslíčci. Dala jsem vanu, která bolesti ještě zhoršila, ale já pořád nechtěla jet. Pak mi manžel slíbil, že když tam přijedeme brzo, tak mě tam stejně nenechá a nenechá se poslat domů.
Zavolali jsme do Podolí, zda nemají stop stav a jak máme zaplatit poplatek za otce u porodu a jelo se. U auta mě už chytla kontrakce, co mě donutila jít do kolen. Do Podolí jsme dorazili něco po půlnoci, šla jsem na příjem, manžel čekal na chodbě. Sestra mu řekla, že to bude trvat tak cca 35 minut a že pak mu řekla, zda jdeme na porodní pokoj nebo ne. Byla moc milá. Nemohla sice najít moji registraci, takže já v kontrakcích vymýšlela rodné číslo manžela a další velmi důležité věci 
Napojila mě na monitor a tam kontrakce okolo 160, to jsem už prodýchávala a asi po 15 minutách na monitoru jsem začala cítit tlak na konečník – říkám to sestře, tak ta hned volala doktorku, ta do mě šáhla a ejhle já byla na 8 prstů Ptala se mě, jak dlouho mám kontrakce po 3 minutách a proč jsem nepřijela dřív Odvedli nás na pokoj, mě nabídli, že mě tam odvezou, ale já jsem šla hezky pešky 
Převlékla jsem se, asistentka mi napíchla kanylu – měla jsem dostat atb, ale stejně se minuly účinkem, takže pak malou celou dobu na šestinedělí kontrolovali každé tři hodiny životní funkce a teplotu. Pak jsem šla do sprchy, tam mě nechala jenom 15 minut, opět do mě šáhla a už zbýval jenom lem, či co Ve sprše jsem si už musela vždycky zakřičet, jelikož ten tlak byl hrozný a já ještě nemohla tlačit, ale to se opravdu lehce řekne, ale dost blbě udělá, když to tělo tlačí za vás že? Takže jsem si zakřičela Ale pořád jsem si říkala, kde jsou ty nesnesitelný bolesti, co jsem čekala. Prostě mě to nebolelo tak moc jak jsem čekala, přišlo mi to pořád slabé.
Malá nebyla dobře dorotovaná, takže jsem prodýchávala kontrakce na boku a pak ve stoje zavěšená na manželovi. Vodu mi píchla, až když jsem byla na 10 prstů. A pak jsem už mohla tlačit a to pro mě byla neuvěřitelná úleva - a opět překvapení, mě to tlačení nebolelo, cítila jsem jenom pálení a řezání, asi jak se rvala hlavička. Asistentka se mi omlouvala, že musí udělat nástřih, ale snažila se, aby se tomu vyhnula. Pak řekla, že už jde vidět hlavička, že si můžu šáhnout, pokud chci. A pak řekla, že už jenom jedno ramínko, ale mě zrovna přestávala kontrakce, ale já si řekla, že na další už čekat fakt nebudu a zatlačila jsem naprázdno a malá byla venku
Hned mi jíidali na bříško, ještě s pupečníkem. Pak následovala klasika - manželovi bylo nabídnuto přestřihnutí pupečníku a pak mě, ale oba jsme odmítli, pak nám ukázala placentu a popisovala její části, pak jsme se měli tipnout váhu naší malé Pak šití a pak dvě krásné hodiny jenom ve třech. Dostali jsme jídlo, doktorka a dvě asistentky nám pogratulovali a my jsme se mohli radovat z naší Nikolky
Malá se narodila ve 2:53, takže celý porod cca 5 hodin.
Když to shrnu, tak bolesti se dali krásně přežít, opravdu jsem čekala něco hrozného a ono ne, asi jsem měla štěstí, protože si o sobě myslím, že jsem klasické bebíčko a všechno mě bolí víc než ostatní a tak jsem čekala, že porod pro mě bude horor. Podpora u porodu od manžela byla velká, jsem ráda, že to prožil se mnou
U každého popisu porodu jsem četla, že když vám dají miminko poprvé na bříško, že je to neuvěřitelný pocit, který se nedá popsat, a opravdu jsem zjistila, že je to pravda, kdo nezažije – nepochopí a já jsem moc moc ráda, že jsem měla to obrovské štěstí a mohla ten pocit zažít.
Přečtěte si také
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 844
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 1400
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 599
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 678
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 1041
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 2515
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 1604
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 1979
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 3165
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 2083
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...
, tak bych vrhla.
!!!
. Šití, pokud tě urmtví, tak nebolí. Porod trvá hodiny i dny.. nikdy předem nelze určit, každá ženská to má jiné. První porody bývají delší a druhé zase bolestivější a rychlejší.. není to samozřejmě pravidlo. Jinak být tebou tak si ještě po maturitě něco užiji, najdu práci a udélám si pár let praxe. S dítětem je život úplně jiný… nevěřila jsem tomu a poznala to až když to zažívám. Osobně třeba vůbec nelituji, že mám dítě až ve 30. A hlavně nějaké finanční zajištění rodiny, místo na byldení atd si nejdříve vybudovat 
doteď je mi to moc líto, ale lepší než kdyby se s námi mělo něco stát - měl pupečník kolem krku, klesaly mu ozvy a porod vůbec nepostupoval - 10hodin se nedělo nic jiného než stahy po 7 minutách a otevřená na prst
Ne vážně tohle je luxus. Moc gratuluju k miminku.
