Jak to vše začalo
- Těhotenství
- žirafííí
- 26.10.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství je to, co mi změnilo život a pohled na věci. Věřím, že až se narodí naše malá a už těd hodně milovaná Viktorka, teprve se bude jednat o velkou změnu v životě :)
- 1
Začnu pěkně od začátku.
Bylo mi 17 let, když jsem poznala těd svého o 4,5 roku straršího přítele, asi ani ne po týdnu co jsme se znali, jsme spolu začali chodit – v náš vztah jsem nevěřila, že by mohl vydržet, ale strašně jsem se pletla.
Během pár měsíců jsem u něho už měla snad všechny věci, můj domov pomalu začínal být s ním, vše se klubalo vcelku pěkně (jako z žádným jiným klukem). Po 6 měsících vztahu jsme si pořídili pejska a ten, jak rostl, potřeboval větší byt –netrvalo dlouho a přestěhovali jsme se. Asi jako u všech párů hádkám jsme se nevyhnuli, přítel byl první, s kým jsem se takhle dokázala pohádat, ale vždy se usmíříme a jdeme dál.
Žili jsme v krásném bytečku s našim milovanym pejskem. Po roce našeho vztahu byla láska tak velká, že jsme se v posteli přestaly hlídat a bylo nám jedno, kam to zrovna pude (HA jsme nikdy nebrala). Poprvé, když se stalo a já se vzpamatovala, šíleně jsem se rozklepala, takovej strach že budu těhotná.
My se nadále nehlídali a několik měsíců se nic nedělo, vše bylo v pořádku - žádný těhotenství. Říkali jsme si, že asi bude jeden z nás neplodný, a tak jsem se ani nebála to tak provozovat i nadále. I když jsem někdy řekla, že už raději ne, ale nešlo tomu zabránit bylo tak tak lákavý (těd už vím, že se třeba nějaké páry snaží i rok než se zadaří).
Byl to březen tohoto roku, co jsem ráno jezdívala do školy ze strašnýma nevolnostma, cesta plnym autobusem byl horor, myslela jsem že budu zvracet a taková horkost co mě polívala, jen co jsem vystoupila nebo někdy sotva došla do školy, bylo po problému. Týden co jsem měla praxi mi zase blbě nebylo, řikala jsem si, asi tím, že dýl spím a v klidu vyrážím, byla zase škola a zase mi bylo šoufl.
Nějak jsem to neřešila, břicho mě bolelo jako kdybych to měla dostat, prsa bolely, jako kdyby mi někdo do nich píchal nožem, to byl děs a řikala jsem si, že každý den, zítra, to dostanu. Kamarádka ve třídě říkala, že si dělala test a že jí ukázal že je těhu, byla krátce po potratu. Říkám to přítelovi, že je zase v tom a přítel mě donutil, ať si koupim test, bála jsme se ho udělat (byly to asi 2 týdny, co jsem řikala zítra to dostanu 
).
Koupila jsem si ten nejlevnější test a říkám, než jsem se dostala domů, než si přečetla, jak se to používá, to bylo něco co nedokážu popsat. Jako kdybych chtěla, aby se ukázaly 2 čárky ale zase jako kdybych vůbec nechtěla. Tak a konečně se dozvím, jak na tom jsem, namočila testík do moči a začala jsem počítat 1,2,3 a tak rychle se ukázaly 2 čárky což v návodu znamenalo jasně že jsme 2.
Spadla jsem šokem ze židle na zem a strašně hystericky brečela, byla jsem totálně v… Hned jsme volala přítelovi a snažila jsem se mu oznámit, jak to dopadlo nemohla jsem skoro vůbec mluvit a ten byl v pohodě, jako kdyby to věděl, řekla jsme že se rozhodneme až přijde z práce. Volala jsem mámě, aby věděla, co mě potkalo, řekla co jsme čekala že řekne, ale jasně dala najevo, že záleží na nás, jak se rozhodneme. Řekla jsem že si to asi necháme.
Její odpověd byla: pořádně si to promysli, já ti řikám zkazíš si život, vim o čem mluvím! Přítel byl jasně pro a já taky, druhý den mi to doktor potvrdil, že jsem těhu. Bylo to těžký, měla jsem před závěrkama a do toho mě přijaly na nástavbu, což jsem jako jediná z toho neměla radost, věděla jsem že s mimčem asi těžko.
Tak jsme já, přítel, pes a za pár měsíců budem zase o něco větší, a tak se znova hledalo bydlení, kde by pes mohl být venku a zadařilo se, znova jsem se stěhovali do nového krásného, malého domečku.
Na další kontrole u doktora něco nebylo ok, řekl, že na ultrazvuku nevidí mimi, že asi bude mimoděložní, udělal mi těhu test ale zase 2 čárky, tak mě hnal do nemocnice, že záleží na každý minutě at se tam honem dostavím. Musela jsem odevzdat ve škole práci, abych mohla k závěrkám a pak domů pro doklady, aby mě mohli v nemocnici vzít. Celou tu dobu jsem si říkala, co to je to mimoděložní?Nevěděla jsem, zda je to špatný nebo ne. Přítel jel semnou do nemocnice. Udělali mi ultrazvuk a vše v pořádku jaká to radost.
Čas šel dál a já jsme se s tím těhotenstvim pomalu potřebovala smířit, chytly mě hysterie, že to dítě nechci, div jsme si ho nevymlátila z břicha 
, chtěla jsem jít na potrat, prostě jsem měla něco, co jsem nechtěla (těd mi to moje chovaní strašně mrzí a nechápu to, jak jsem jen mohla být tak hnusná,dala bych si za to pár facek). Bylo mi strašně.
Ale jen co jsem viděla na ultrazvuku, jak se tam hýbe, jak tluče srdíčko, to bylo něco tak nepopsatelně krásného. Oslavila jsem své 19 narozeniny, udělala závěrky, které teda byly plné nervů a stresů, ale dělala jsem je a jako jedna z mála jsem na to měla malou pomocnici v bříšku 
Po prázkách jsem musela ukončit nástavbu, strašně mě to mrzí, že jsem jen vyučená a pochybuju, že si tu maturu někdy dodělám..
Ale čeká mě něco krásnýho.
Za měsíc mám termín porodu a všichni se na malou strašně těšíme, babička s dědou, ty jsou úplně natěšený a mě to dělá radost, že to tak dobře vzali.
Už mi doma stojí postýlka a já se nemůžu dočkat, až v ní bude spinkat, až se oní budu starat, budou koukat, jak pamalu roste a hlavně já se budu strašně bát aby se malý něco nestalo.
Všem snažilkám, těhulkám a maminkám přeju strašně moc štěstíčka, zdravíčka a to štěstíčko i pro všechny dětičky!
Vždy mě strašně mrzí, když si přečtu smutný deníček, tečou mi slzy a řikám si proč?! Držim všem palečky!
Přečtěte si také
Nechci být matkou. Každé ráno doufám, že se probudím a břicho bude pryč
- Anonymní
- 19.06.26
- 2848
Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které od dětství snily o kočárku a miminku. Měla jsem jiné plány. Vlastní podnikání, cestování, práci, kterou miluji, a život, který jsem si několik let poctivě...
Soused si pořídil psa z útulku. Celé dny ho nechává uvázaného a pes pořád štěká
- Anonymní
- 19.06.26
- 940
Sousedy si člověk nevybírá, to víme všichni. A ti naši opravdu stojí za to. Vedle nás žije starší pán se synem. Oba jsou dost nepříjemní, nezdraví a často dělají problémy. Na to jsme si už tak...
Patnáctiletý syn si našel kamarády milionáře. Teď se stydí za vlastní rodinu
- Anonymní
- 19.06.26
- 1581
Vím, že to zní dost absurdně. Jsme normální průměrná rodina a nemyslím si, že bychom si žili špatně. Jen zkrátka nemáme miliony na účtu. S tatínkem našeho syna jsme rozvedení. Ani on není žádný...
Kamarádka pozvala dceru na oslavu. Podmínka její matky mě opravdu ponížila
- Anonymní
- 19.06.26
- 2968
Mateřství mě naučilo spoustu věcí. Trpělivosti, schopnosti fungovat s minimem spánku a taky tomu, že každé dítě je naprostý originál. Moje pětiletá dcera Nelinka je úžasná holčička. Je nesmírně...
Na dárku od přítele zůstala cena. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo urazit
- Anonymní
- 19.06.26
- 3003
Chodím s Michalem pár měsíců. Zpočátku by mi snesl snad modré z nebe, ale postupně jsem si všimla, že je dost šetřivý. To by mi zase tak nevadilo, vydělám si vlastní peníze. Jenže už se mi...
Nevyžádaný dárek od tchyně mi zkazil narozeniny. Po otevření jsem doslova ztuhla
- Anonymní
- 18.06.26
- 5975
Měla to být pohodová oslava čtyřicetin. S přáteli už jsem slavila a teď byla na řadě rodina. Bohužel jsem v rámci dobrých vztahů pozvala i tchyni s tchánem. Vím, že Alžběta umí být dost protivná,...
Řepa na hlavě, černé hadry a trenky ven. Dnešní puberťáci mají vlastní uniformu
- Anonymní
- 18.06.26
- 2040
Mámy puberťáků mě nejspíš pochopí. Tenhle deníček není stížnost, spíš pobavené pozorování. Každá generace měla své módní úlety a účesy, nad kterými si rodiče zoufali. Jenže jako učitelka na druhém...
Soused mě neustále šmíruje. Už je mi to nepříjemné. Manžel si na něho došlápl
- Anonymní
- 18.06.26
- 2371
Vedle nás bydlí starší manželé, se kterými jsme vždycky vycházeli dobře. Nikdy mezi námi nebyly žádné spory, občas jsme si popovídali přes plot, pomohli si, když bylo potřeba, a celkově panovaly...
Dcery mi chtějí strčit děti na prázdniny, ale nikdy od nich nedostanu ani korunu
- Anonymní
- 18.06.26
- 16139
Za pár týdnů začnou letní prázdniny a obě mé dcery už se mě vyptávají, jestli si vezmeme vnoučata alespoň na část léta k sobě. Já je samozřejmě miluji. S manželem máme chatu, kam je bereme rádi, a...
Měsíce mi vyčítala výběr školy. Teď chce, abych tam jejího syna protlačila
- Anonymní
- 18.06.26
- 3443
Když máte děti ve stejném věku jako vaši sourozenci, často se očekává, že půjdete ve stejných šlépějích. Já se ale u svého předškoláka rozhodla jinak. Už dávno před zápisy mi bylo jasné, že syna...
ale v březnu se nám má narodit holčička tak se taky moc těšíme 
.
)
Neboj, jen co se ti život s miminkem trochu „zajede“, budeš na to zase koukat trochu jinak. A s jedním prckem nádstavbu určo zvládneš 
Za měsíc se narodí nový človíček, tak nezbývá než držet palce, ať jsi dobrá maminka a nástavbu snad doděláš, to není taková hrůza.. 
Taky jsem jedna z těch co se nejspíš podle některých neřídí moderní dobou..Je mi 22 let a čekám své první a dlouho plánované dítko a neměnila bych!! 
když by tě někdo v těhotenství násilně a surově napadl,hnusně urážel 