Jeden obyčejný, ale úplně obyčejný den
- Rodičovství
- Aries6
- 03.02.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
No až tak obyčejný nebyl…byl náročnější. Tak se s vámi podělím.
„Mami kuk, mami kuk“ …ticho. „Mami kuk“, přidává dcerka na intenzitě. Otočím hlavu směrem doleva a musím se smát. Je to ten nejkrásnější budíček. I když mám pocit, že mi hlavu přejel parní válec, tak vím, jak moc tyhle rána miluju. Kouknu na strop na hodiny. 8 pryč. No aspoň nějaká odměna za ty noci. Otočím hlavu doprava a tam klidně nádherně spinká sedmiměsíční příčina mého bolehlavu. Opět nedokážu spočítat, kolikrát za noc mě vzbudila, já ji zkusila dát dudel nebo otočit na jeden či druhý bok, abych ji nakonec stejně dala prso, u kterého spí dál.
„Matinka piská (spinká)?“ ptá se dvouletá. Řekne to ale s takovou hlasitostí, že Matinka okamžitě piskat přestane. Koukne na mě a odmění mě druhým ranním úsměvem, který miluju. Starší se shání po panence, pokládá jí mladší do postýlky. Martinka se zatím otočí na bříško a pozoruje dění. Chce Rádi brát peřinku, ta se vzteká, že nechce, aby jí na to Marťa sahala …musím ji napomenout. Moje ranní zkouška hlasivek.
Asi ještě půl hodiny ležíme, pak zavelím, že se jde snídat, beru Marťu, Ráďa bere panenku a jdeme. Marťa jde na zem – na přebalování zatím nemám sílu. Vařím čaje, mažu chleba medem. Ráďa (většinou) krásně jí.
Převleču, přebalím holky, divím se, jaký neuvěřitelný nepořádek se dá udělat během chvilky, a snažím se to zredukovat. Převlékám postele. Pak převleču sebe, následuje ranní hygiena a chvilka klidu jen tak – hraji si se starší. Kolem půl 11 začíná být Marťa protivná - ospalá. Dám ji napít z prsa, oblékám. Musím s ní po schodech venkem do garáže. Sněží, takže pláštěnku na kočár a honem pro Ráďu. Je zlatá, počká, neuteče, nespadne ze schodů. Jdeme vsí na nákup – já ještě cítím, jak mi teče pot po zádech z ranního vypravování. Musím Ráďu trochu pobízet, ať do obchodu nejdeme 2 dny, ale v klidu, ať se projde, možná se odpoledne ven nedostaneme. Po návratu dávám vařit brokolici na polévku, vysávám (až starší usne, chci vytřít). Ráďa opět bojkotuje pořádek v obýváku.
Dáváme si polívku, Ráďa chce krmit a to Martinky plastovou lžičkou pro miminka (kterou Martinka paradoxně nechce a jí z klasické). Krmím a jsem ráda, že jí … (ještě nedávno bych tvrdila, „že já bych nikdy“):D
Dávám Rádi plínku a posílám do postýlky, popřeju pěkné spaní a zavírám. Sednu k netu, na chvilku, než půjdu vařit. Slyším Martinku v chůvičce…ááá hotovo, to tomu dnes moc nedala. Jdu pro ni, dávám ji do vodní lázně ohřát příkrm ze včerejška.
Najednou slyším jakési cvakání z chodby – asi kočka, jdu tam a…vidím postavičku Rádi za sklem dveří. „Co to tam dělá?“ říkám a v další minutě mi to dochází, hraje si s klíčem. Sakra, kde se tam vzal? Beru za kliku a v tu chvíli by se mě krve nedořezal. Zamčela se. Chvilku se ji snažím přemluvit, ať otočí klíčem, nejde jí to, brečí …volám manžela, co s tím. Pak mě napadá jedna věc, kterou jsem už kdysi zažila, nadhazuji manželovi, tvrdí, že to nepůjde. Nic, pokládám telefon, beru paličku na maso, obalují utěrkou a vytloukám lišty kolem skla. Rádi jsem řekla, ať jde na postel, naštěstí poslechne. Za chvilku jsem u ní, brečím, nejradši bych jí dala na prdel, ale chovám ji a objímám.
Ve verandě si všimnu, že mám v pračce povlečení. Chci je vyndat, koukám, že není vyždímané. Sakra zase. Zapínám jen odstřeďování. Pračce to nejde…vyndávám půlku věcí a pouštím znova. Tahle s ní bojuju asi hodinu, než prádlo vyždímá. Cítím se psychicky vyčerpaná.
Přijíždí manžel z práce – je úžasný, miluju ho, ale někdy mě dorazí. Naráží na dceřino zamčení se. Vypínám mozek, na víc dneska nemám.
Jdeme ven, jsou tam i další maminky. Ráďa běhá s kamarádem, utíká, další zkouška mých hlasivek. Další děti mi budí Marťu, vím, že už nezabere. Spala hodně málo. Zdvihnu ji v korbě, ať vidí. Venku jsme asi hodinu. Doma chystám Rádi svačinku, Marti dám prso, pouštím Prostřeno. Holky jsou značně protivné, chovám Marťu, s Ráďou si maluju. Vím, že je musím dát spát dřív. Přichází manžel z dílny, že jde spravit ty dveře. Honem se koupu já, pak holky. Každý kaši…a do postele. Marťu k prsu, s Ráďou polohlasně říkáme básničky.
Ráďa spí, Marťa konečně taky. Jdu psát deníček, po půl hodině, klasika, Marťa brečí. Dávám prso, vypadá to, že bude dál spát. Dopisuju…
Vím, že jsou holky celkem klidný a hodný, ale někdy dají zabrat 
Ale to všechny moc dobře znáte.
Snad mě neodsoudíte, jaká jsem nebo nejsem matka, co dělám nebo nedělám… Když už mám všeho dost, tak si říkám: 1. ty holky máš … 2. jsou zdravý, máš dvě věci, které každý nemá a které jsou obrovské štěstí.
Přečtěte si také
Ostuda v restauraci: Tchyně si dotočila vodu na záchodě a pak zdrhla bez placení
- Anonymní
- 11.06.26
- 3289
Oslavy dětských narozenin mají být plné radosti, smíchu a rodinné pohody. Člověk si naplánuje pěkné odpoledne, zarezervuje stůl v restauraci a těší se, jak si to všichni společně užijí. Jenže když...
Našla jsem si mladého „kolouška“, ze kterého se vyklubal žárlivec a násilník
- Anonymní
- 11.06.26
- 1602
Můj milostný život by vydal na celou knihu. Mám za sebou tři nevydařená manželství a několik vztahů, které dopadly velmi podobně. Když jsem si před pár měsíci našla chlapa o patnáct let mladšího,...
Syn chce strávit celé léto u táty. Nemám šanci konkurovat jeho prázdninám
- Anonymní
- 11.06.26
- 1467
Prázdniny máme rozdělené víceméně napůl. Aspoň tak jsme se s bývalým manželem domluvili. Jenže poslední týdny mám pocit, že se všechno začíná měnit. Můj bývalý totiž synovi připravil prázdniny snů...
Odjela jsem do lázní kvůli neplodnosti. Stačil jeden malý úlet a byla jsem v tom
- Anonymní
- 11.06.26
- 2139
Život umí být někdy plný paradoxů. Jenže v mém případě si za komplikace můžu z velké části sama. S přítelem jsme se snažili o dítě tři roky. Po sérii vyšetření nám lékaři oznámili, že problém je na...
Sousedce věčně utíkají psi z množírny. Nebude na ni povinná registrace krátká?
- Anonymní
- 10.06.26
- 1444
Už dlouho jsem sem nic nenapsala, ale dnešní ráno mě vytočilo natolik, že si prostě musím vylít srdíčko. A kde jinde, že jo? Tady mě aspoň pochopíte. Chci se vás zeptat – už jste zaregistrovaly tu...
Máma poslala do chatu video. V pozadí jsem slyšela, jak mě ségra pomlouvá
- Anonymní
- 10.06.26
- 2902
Moderní technologie jsou skvělá věc, ale občas dokážou rodinné vztahy rozbít na kousky během jediné vteřiny. Přesně to se mi stalo minulý týden. Zjistila jsem totiž, že rčení „mluviti stříbro,...
Můj muž občas zařve na syny. Sestra nás chce udat na OSPOD pro týrání dětí
- Anonymní
- 10.06.26
- 1725
Vztahy se sourozenci bývají komplikované. Člověk by si myslel, že v dospělosti už budeme mít rozum, budeme se navzájem respektovat a nebudeme si kecat do života. Jenže moje sestra má očividně...
Exmanželka mého muže ho požádala o ledvinu. Souhlasil a já umírám strachy
- Anonymní
- 10.06.26
- 1991
Můj muž má z prvního manželství dvě děti. Se svou bývalou ženou vychází překvapivě dobře a musím uznat, že ani já proti ní nic nemám. Nejsme sice kamarádky, ale nikdy mezi námi nebyly žádné velké...
Tchyně k nám jezdí jako do hotelu. Tvrdí, že nám pomáhá, ale je to naopak
- Anonymní
- 10.06.26
- 12031
Mám toho už dost. Matka mé ženy je u nás v poslední době pečená vařená. Když si manželka před několika měsíci zlomila ruku, byla její pomoc k nezaplacení. To jí neupírám. Jenže dnes už ji...
Po rozvodu jsem zůstala sama. Můj exmanžel poštval naše přátele proti mně
- Anonymní
- 09.06.26
- 2825
Teprve po rozvodu mi došlo, co byl můj muž vlastně zač. Vždycky jsme byli hodně společenští a měli spoustu přátel. Jenže většina z nich byla společná. Nikdy by mě nenapadlo, že po rozvodu se téměř...
. Holčičky jsou moc roztomilý, ať vám dělají samou radost.
…jen nevím..zaspala jsem něco nebo propásla??? Já myslela, že máte zatím jen vašeho chlapečka…zadařilo se dřív nebo jsem blbá a špatně chápu?? 
Jen s tím rozdílem, že u nás jsou dva kluci.
strkanice, bouchance no mazec, do toho je to blinkací dítě, jednoho sundám ze stolu a už běžím zachraňovat druhého 
jsou to moje zlatíčka ale občas potřebuju vypnout 
!Je to sice náročné, ale neměnila bych 
Ale bylo štěstí, že jsem měla otevřený okna, tak tchán k nám vlezl po střeše oknem a odemkl 
Ouu.. mám jedno děcko a čekáme druhé.. už jen jedna dcera mi dá pěkně zabrat, jelikož v noci moc nespí a budí se asi tak 3× a to ji budou dva roky.. přes den jsem nevyspalá a nemám sílu být s ní hodiny venku.. ano, je to složité.. ale děti jsou to nejkrásnější v našem životě. držím palce, ať vše zvládáš v klidu… nemáš ani čas sama pro sebe, vidˇ? Pohlídá ti někdo děti alespoň o víkendu? Ať můžeš někam jít?