Kde je problém?
- Snažení
- Bobi.verunka
- 29.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb problém nakonec nemusí být problém. Je to už nějakou dobu zpátky, co jsem si zde vylévala srdíčko a popisovala svůj problém, totiž manžela, který na jednu stranu mluví o miminku a na druhou stranu se nemá k tomu, začít se o něj snažit. Slovo problém dávám úmyslně do uvozovek, jelikož mi postupem času pomalu ale jistě dochází, že tohle žádný problém vlastně nebyl.
Mé tak trochu dost emočně nabité vylití srdíčka bylo víceméně zbytečné.
Píše se 24. 1. 2011 a já si beru svoji poslední pilulku HA. Samozřejmě jsem přesvědčená vnitřně o tom, že za měsíc budu držet v ruce těhotenský test se dvěma čárkami. Současně mě ale hlodá i strach z toho, zda to půjde, zda bude vše v pořádku. S manželem řešíme, že v první řadě budeme potřebovat v dubnu - květnu doplatit laesing na auto. OK, to nebude problém, i kdybych otěhotněla, budu ještě cca 3-4 měsíce chodit do práce, takže to zvládneme a pak už bude dobře.
Je sobota, 19. 2. 2011, 27 DC. Jsem přesvědčená o tom, že jsem těhotná. Přestala jsem pít cokoli, co by jen náznakem mohlo obsahovat alkohol, vyhýbám se zakouřenému prostředí, nepiju sycené limonády. Jsem živá na vodě, mléku, čaji a džusech, dělá se mi zle z vůně vařeného masa. Jsme na víkend na návštěvě u mých rodičů. Večer jdeme na bowling - musím si vybírat ty nejlehčí koule, abych přeci malinkýmu neuškodila. Manžel neustále opakuje, abych byla opatrná a každou chvíli mi hladí bříško, čehož si samozřejmě nelze nevšimnout.
Večer si odmítám dát s našima skleničku vína, což je podezřelé, jelikož si ji dáváme skoro při každé návštěvě. Pak celkem nenuceně jdeme s pravdou ven. Snažíme se… Mamině ukazujeme, co vše už máme vybráno, co se nám líbí. Přeje nám hodně štěstí a oznamuje mi, že už to stejně dávno věděla (jsme na sebe holt nějak napojené).
Pondělí, 21.2.2011, přichází MS. Sedím na WC a chce se mi brečet. Fakt jsem tomu věřila. Ale na druhou stranu mě uklidňuje pocit, že cyklus měl 29 dní - super zpráva, příští měsíc bude lepší. Manžela uklidňuji tím, že prcek mu dává čas, aby fakt v klidu stihl poplatit vše co se má a mohl se mu pak věnovat naplno.
Neděle, 20. 3. 2011, 28 DC. Dělám si test - negativní, nu což - ještě pár dní… Další test cca o týden později - DUCH!!! Ukazuju ho manželovi a ten se o mě začíná starat jako o princeznu. Další 2 dny - další test, nic. Stejně jako další 2 testy. 31. 3. volám gyndr, říkám o testech, o tom, že jsem 39 DC,… 1.4. jdu na prohlídku - bere mi krev na hcg, výsledky budou v pondělí (blbější den než pátek jsem si už vybrat nemohla). Děláme ještě utz - doktor dlouho mlčí, pak oznámí, že těhotenství zatím nevidí, jen vysokou sliznici, ale vidí něco jiného.
Dozvídám se super zprávu - mám VVV - uterus bicorporeus, tedy 2 dělohy. Takže případné otěhotnění pro mne znamená rizikové těhotenství, nejspíš císaře, ale hlavně dost velké riziko potratu, nedonošení. Kde jsou mé plány o tom, že vysadím HA a budu těhotná? Kde jsou plány o tom, že budu chodit několik měsíců do práce?
V pondělí se dozvídám, že hcg je negativní a klušu pro vyvolávačku, ms dostávám 4 dny na to - 47 DC. Dnes jsem 19 DC, jestli mi proběhla ovulace netuším, kdy mám vlastně očekávat ms taky nevím. Holt se nechám překvapit. Přemýšlím od příštího cyklu zkusit měřit BT, abych zjistila, zda vůbec ovuluji.
Jednu věc vím jistě - v klidu a bez stresu stačíme všechno doplatit.
Proč to vlastně všechno píšu? Ani nevím - možná, abych se vypsala, možná, abych si v tom sama udělala pořádek. Doufám, že příští deníček už budu řadit do jiné kategorie a že bude zajímavější než ten současný.
Přečtěte si také
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2519
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1232
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 2699
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 6771
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 2723
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 4304
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 2108
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 1049
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 2092
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1929
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
Moc Ti držím palečky, aby se u vás brzy zadařilo a těhotenství bylo bez problémů. 
