Kde je problém?
- Snažení
- Bobi.verunka
- 29.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb problém nakonec nemusí být problém. Je to už nějakou dobu zpátky, co jsem si zde vylévala srdíčko a popisovala svůj problém, totiž manžela, který na jednu stranu mluví o miminku a na druhou stranu se nemá k tomu, začít se o něj snažit. Slovo problém dávám úmyslně do uvozovek, jelikož mi postupem času pomalu ale jistě dochází, že tohle žádný problém vlastně nebyl.
Mé tak trochu dost emočně nabité vylití srdíčka bylo víceméně zbytečné.
Píše se 24. 1. 2011 a já si beru svoji poslední pilulku HA. Samozřejmě jsem přesvědčená vnitřně o tom, že za měsíc budu držet v ruce těhotenský test se dvěma čárkami. Současně mě ale hlodá i strach z toho, zda to půjde, zda bude vše v pořádku. S manželem řešíme, že v první řadě budeme potřebovat v dubnu - květnu doplatit laesing na auto. OK, to nebude problém, i kdybych otěhotněla, budu ještě cca 3-4 měsíce chodit do práce, takže to zvládneme a pak už bude dobře.
Je sobota, 19. 2. 2011, 27 DC. Jsem přesvědčená o tom, že jsem těhotná. Přestala jsem pít cokoli, co by jen náznakem mohlo obsahovat alkohol, vyhýbám se zakouřenému prostředí, nepiju sycené limonády. Jsem živá na vodě, mléku, čaji a džusech, dělá se mi zle z vůně vařeného masa. Jsme na víkend na návštěvě u mých rodičů. Večer jdeme na bowling - musím si vybírat ty nejlehčí koule, abych přeci malinkýmu neuškodila. Manžel neustále opakuje, abych byla opatrná a každou chvíli mi hladí bříško, čehož si samozřejmě nelze nevšimnout.
Večer si odmítám dát s našima skleničku vína, což je podezřelé, jelikož si ji dáváme skoro při každé návštěvě. Pak celkem nenuceně jdeme s pravdou ven. Snažíme se… Mamině ukazujeme, co vše už máme vybráno, co se nám líbí. Přeje nám hodně štěstí a oznamuje mi, že už to stejně dávno věděla (jsme na sebe holt nějak napojené).
Pondělí, 21.2.2011, přichází MS. Sedím na WC a chce se mi brečet. Fakt jsem tomu věřila. Ale na druhou stranu mě uklidňuje pocit, že cyklus měl 29 dní - super zpráva, příští měsíc bude lepší. Manžela uklidňuji tím, že prcek mu dává čas, aby fakt v klidu stihl poplatit vše co se má a mohl se mu pak věnovat naplno.
Neděle, 20. 3. 2011, 28 DC. Dělám si test - negativní, nu což - ještě pár dní… Další test cca o týden později - DUCH!!! Ukazuju ho manželovi a ten se o mě začíná starat jako o princeznu. Další 2 dny - další test, nic. Stejně jako další 2 testy. 31. 3. volám gyndr, říkám o testech, o tom, že jsem 39 DC,… 1.4. jdu na prohlídku - bere mi krev na hcg, výsledky budou v pondělí (blbější den než pátek jsem si už vybrat nemohla). Děláme ještě utz - doktor dlouho mlčí, pak oznámí, že těhotenství zatím nevidí, jen vysokou sliznici, ale vidí něco jiného.
Dozvídám se super zprávu - mám VVV - uterus bicorporeus, tedy 2 dělohy. Takže případné otěhotnění pro mne znamená rizikové těhotenství, nejspíš císaře, ale hlavně dost velké riziko potratu, nedonošení. Kde jsou mé plány o tom, že vysadím HA a budu těhotná? Kde jsou plány o tom, že budu chodit několik měsíců do práce?
V pondělí se dozvídám, že hcg je negativní a klušu pro vyvolávačku, ms dostávám 4 dny na to - 47 DC. Dnes jsem 19 DC, jestli mi proběhla ovulace netuším, kdy mám vlastně očekávat ms taky nevím. Holt se nechám překvapit. Přemýšlím od příštího cyklu zkusit měřit BT, abych zjistila, zda vůbec ovuluji.
Jednu věc vím jistě - v klidu a bez stresu stačíme všechno doplatit.
Proč to vlastně všechno píšu? Ani nevím - možná, abych se vypsala, možná, abych si v tom sama udělala pořádek. Doufám, že příští deníček už budu řadit do jiné kategorie a že bude zajímavější než ten současný.
Přečtěte si také
Sousedka mě kritizovala, že děti často hlídá manžel. Prý je to moje povinnost
- Anonymní
- 01.09.26
- 2200
Když jsem si nedávno povídala se sousedkou, vůbec jsem netušila, že se během pár minut dozvím, jak špatně si vedu jako manželka a matka. Začalo to úplně nevinně. Sousedka se mě zeptala, kde mám...
Máma se vrátila k příteli, který ji málem zabil. Mám o ni obrovský strach
- Anonymní
- 01.09.26
- 1604
Je mi 25 let a mamce 45. Celý život tak nějak pořád hledá toho pravého. Nikdy jsem jí v tomhle moc nerozuměla. Ona prostě nedokáže být sama. Tři manželství, tři rozvody a několik dalších vztahů jen...
Dcera nechce jezdit k tátovi. On tvrdí, že ji proti němu navádím
- Anonymní
- 01.09.26
- 823
Po rozchodu jsme se s bývalým domluvili, že dcera u něj bude každý druhý víkend. Jenže poslední měsíce před odjezdem pláče, bolí ji břicho a prosí mě, abych ji tam neposílala. Když jsem to začala...
„Mít jedináčka je sobecké!“ řve tchyně. Přitom sama vychovala jen jedno dítě
- Anonymní
- 01.09.26
- 3798
Náš syn je na světě zázrakem. Můj porod byl jedno velké trauma, na které do smrti nezapomenu – nastaly vážné komplikace a lékaři na sále bojovali o život můj i o život miminka. Zvládli jsme to jen...
Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?
- kristyna dostalova
- 01.09.26
- 546
Ani nevíš, že procitneš a svět ti přinese tolik věcí, o kterých můžeš polemizovat. Pro ženy i muže je to leckdy náročné, ale zároveň krásně vyvážené období plné vzpomínek.
Ve dvaceti jsem přesně věděla, jak budu žít po čtyřicítce. Realita je úplně jiná
- Anonymní
- 31.08.26
- 4385
Tento deníček je spíš takové zamyšlení, bilancování. Nedávno jsem sfoukla 40 svíček – samozřejmě symbolicky – a tak nějak na mě dolehlo, že už rozhodně nejsem mladá. Střední věk, to zní hrozně....
Manžel chce třetí dítě. Já už ale další mateřství nezvládnu
- Anonymní
- 31.08.26
- 2807
Máme dvě malé děti a manžel začal mluvit o třetím. Vždycky si prý přál velkou rodinu a nechce, abychom jednou litovali, že jsme to nezkusili. Jenže já jsem po dvou těhotenstvích, porodech a letech...
V Tunisku jsem zjistila, že all inclusive neznamená, že si můžete odpočinout
- Anonymní
- 31.08.26
- 5695
Když jsme vybírali dovolenou, manžel rázně prohlásil, že do Egypta nikdy. Tam totiž hrozí střevní potíže, o které rozhodně nestojíme. Ale kam tedy, když je všude tak draho? Nakonec to vyhrálo...
Máma nás celý život ignorovala. Teď je nemocná a chce, abychom se starali
- Anonymní
- 31.08.26
- 13191
Máma teď leží v nemocnici a moje sestra jí nosí ovoce, pyžamo a časopisy. Já tam nechodím. A čím víc se na mě rodina dívá jako na bezcitnou dceru, tím víc si říkám, jestli bych se za to vlastně...
Sestra mi pořád dává svoje dítě na hlídání. Když odmítnu, jsem sobec
- Anonymní
- 31.08.26
- 5363
Nejdřív jsem sestře pohlídala syna jednou za čas, protože jsem jí chtěla pomoct. Jenže z občasné výpomoci se stala samozřejmost. Dnes mi vozí dítě skoro každý pátek a rodina se tváří, že když jsem...
Moc Ti držím palečky, aby se u vás brzy zadařilo a těhotenství bylo bez problémů. 
