Kvůli neposlušné spolužačce nebudou mít ostatní zábavu. Mám si stěžovat?

V sousedních třídách mají pravidelně tematické dny. Jeden týden si děti obléknou trička v určité barvě, jindy si donesou plyšáka nebo oblíbenou knížku. Prostě malé zpestření, které jim školu oživí a udělá radost. Moje dcera byla nadšená, když slyšela, že příští pondělí bude „sluníčkový den“ a děti mají přijít ve žluté.

Jenže když jsem ji vyzvedávala, byla smutná a řekla mi, že jejich třída to mít nebude. Ptala jsem se učitelky proč a odpověď byla, že s ohledem na situaci ve třídě tematické dny raději vynechávají. Nepřiblížila, o co konkrétně jde, ale od dcery jsem se dozvěděla, že ve třídě je holčička, která hůře snáší změny, bývá hodně temperamentní a občas vyrušuje. Takže mě napadlo, že právě proto tyto akce nedělají.

A tak přemýšlím: je v pořádku, že se celá třída musí přizpůsobit jednomu dítěti? Rozumím tomu, že každý má své potřeby a že učitelka to nemá jednoduché. Nechci nikoho soudit, ani si bezhlavě stěžovat. Jen je mi líto, že kvůli jednomu ztrácí ostatní možnost prožít něco, co by jim školu zpestřilo a udělalo hezčí.

Možná to řeším zbytečně, možná je to opravdu maličkost. Jenže pro děti v první třídě jsou právě tyhle „maličkosti“ velké události. Vidím, jak je to pro moji dceru důležité – jak se těší, když může přijít ve své oblíbené barvě, a jak září, když se spolužáci smějí a chválí. A místo toho slyším jen: „Mami, u nás to zase nebude.“

Nevím, jestli s tím můžu něco udělat. Jestli mám zkusit mluvit s učitelkou ještě jednou, nebo jestli je to věc, kterou prostě musím přijmout. Možná nezbývá než to pustit z hlavy a smířit se s tím, že to takhle chodí.

Ale někde uvnitř mě pořád hlodá pocit, že by to tak být nemělo. A říkám si, jestli se v takové atmosféře, kde jedno dítě ruší celou třídu, dá vůbec něco naučit.