Klasický porod č. 2

Žádné drama, prostě krásný, rychlý, druhý porod. :)

*

První miminko jsme měli náhodou. :) Druhé miminko už bylo plánované a zadařilo se hned na první pokus. Dodnes si pamatuji, jak na testu vyběhla slabá druhá čárka a na digitestu naskočilo to krásné + a údaj 1-2. Tedy dvoutýdenní těhotenství. Tak malinkatej prcek a já bych přísahala, že mi v tu chvíli přestaly pasovat všechny kalhoty, co jsem doma měla.

Samotné těhotenství probíhalo bez komplikací. Jediný zádrhel nastal kolem 3. měsíce, kdy na velkém ultrazvuku doktor zjistil, že má naše holčička na mozku dvě velké cysty. Zabíraly víc jak polovinu lebky a dlouhé týdny jsme čekali do dalšího ultrazvuku, zda ty cysty zmizí, nebo budu muset na umělé přerušení. To byly dlouhé týdny.

Naštěstí se vstřebaly a pak už vše probíhalo naprosto bez problémů. Já se cítila naprosto skvěle, neotékala jsem, žádné nevolnosti, pálení žáhy, tvrdnutí břicha, nespavost… prostě nic. Jen posledních 14 dní bylo opravdu náročných. To už sranda nebyla. Malá hodně kopala do spodu, strašně to bolelo a prostě už toho bylo dost. :)

Termín jsem měla na 1.11.2016. Ten den se nedělo nic. Ani druhý den se nedělo nic. Doktor povídal, že mě nechají asi 10 dní přenášet a pak by mi porod vyvolali. Toho jsem se děsila. Vyvolávaný prý bolí daleko víc než přirozený a já jsem posera a navíc jsem tentokráte chtěla rodit co nejvíc přirozeně, jen s entonoxem (rajský plyn).

A v noci, z druhého na třetího listopadu TO začalo. V půl třetí ráno mě vzbudilo trošičku mokro mezi nohama. Vyběhla jsem na záchod a ještě před dveřmi mi teklo po stehnech (asi jako co by se do malého panáku vešlo) a do mísy „něco“ žbluňklo. Později jsem se dozvěděla, že hlenová zátka nejspíše. Zaplavila mě vlna adrenalinu a vzrušení a šla jsem vzbudit partnera. Ten jen líně otevřel oči, informaci, že rodíme, přijal pokýváním hlavy a zamručením „Hmm hmmm“, a dál ležel. No to jsem čekala teda větší nadšení. :D

Tak jo, tak volat maminku, aby přijela ke starší dcerce, ale že nemusí spěchat, že se zatím nic neděje. A šla jsem do sprchy. Kontrakce žádné, takže umýt vlasy, oholit, co nebylo oholeno, poté odlakovat a nalakovat nehty, vysušit a vyžehlit vlasy, lehce nalíčit, dobalit tašku a teda jedem. Kontrakce stále žádné, nic neodtéká.

Do porodnice jsme dorazili za deset minut, dvě hodiny od odtoku vody. Přijímá mě příjemná porodní asistentka, starší paní, a žádá si vložku na test plodovky. Podávám jí tedy, dělá test a hlásí, že negativní, že plodovka to nebyla. UPS! Dál monitor. Děloha klidná, kontrakce žádná. No paaaanebože, tak já tady strašim v pět ráno s taškou, že rodím, druhé dítě a ono se nic neděje? No neříkej mi, že jsem se jen připočurala. No taková ostuda!

Doktorka mě ještě vyšetřila pohmatem a verdikt otevřená na 1 cm a hmatný vak blan. Pak ještě ultrazvuk a zjišťuje, že plodovky je méně, jsem po termínu a navíc se streptokokem, tudíž mě už přijmou. No vida, tak se přece jen něco děje.

Kolem půl sedmé mě tedy uložili na malinký porodní box a že se půjdou poradit s primářem, co se mnou. Kontrakce stále žádné. Primář rozhodl dát vyvolávací tabletu a antibiotika a že se teda už nebude čekat. Aha? Takže přece budeme vyvolávat. No to není moc pozitivní.

Přišla mladá milá doktorka a zavedla půlku tablety. To bylo asi v osm ráno. A že když tahle nezabere, tak v deset další a pokud ani ta, tak mě ten den už nechají být a druhý den zas. Po první půlce se mi rozjely trochu kontrakce, nic dramatickýho, spíš mě to obtěžovalo. V 10 přišla zas s druhou tabletou. Po vyšetření hlásí na 3 cm otevřená. To mi udělalo obrovskou radost. Že to zas až tak nebolí a pěkně se otvíram, jen tak dál.

Zavedla druhou půlku. V půl 11 klystýr a za hodinu že mě vezmou na velký porodní sál. Po klystýru to začlo. Najednou bolest, která mě nutila jít do kleku na zem a horní polovinou těla se o něco zapřít. Ale ještě to nebylo nejhorší. Do toho přišel pan doktor, srandista, a povídá: „To máme pěkný šikovný tabletky, ty nám to pěkně rozjíždí, co?“ smál se. Jen jsem v kontrakci pokývala hlavou: „Jojo, vim o tobě, vim, že na mě mluvíš, ale smát se nebudu.“

V půl 12 že tedy mam přejít na sál. Já jsem na něj běžela, protože jsem věděla, že mezi kontrakcemi mám tak minutu a do té doby už musím u něčeho klečet a být zapřená. No klečela jsem na zemi uprostřed pokoje. :D V poledne jsem psala příteli, který ráno odjel za dcerou, ať přijede, že už to je výživný. V půl 1 jsem poslala poslední zprávu a pak jsem začla mručet. Kontrakce byly tak silné, že jsem nedokázala nic jiného, než prostě mručet. A pěkně nahlas. Hluboký nádech a výdech. Žádné dýchání „na pejska“. Z hluboka a do břicha. Říkali.

Zkusila jsem sprchu. No ta mi teda nepomohla, to bylo ještě horší. Tak na kozu a monitor. Vše probíhalo dobře. Začla jsem se ptát po epidurálu. :D „Maminko, ten už nestihneme, jste na 6 cm.“ To bylo v půl 2. „Ty kráááso, takže ještě 4 cm, jo? No když 1 cm = 1 hodina, tak to se mam na co těšit.“ Dostala jsem něco do kapačky na bolest a něco do stehna na bolest. No nepomohlo to moc a rajský plyn jsem nedostala vůbec. Nevím proč a teď už je mi to i jedno. A to jsem si o něj říkala 3×.

Ve dvě hodiny procházel primář oddělení. Vždycky chodí i na porodní sály a kontroluje si porody. To jsem nevěděla. Věděla jsem, že primář se volá jen ke komplikovaným porodům. Takže já na koze, bolesti, že jsem myslela, že to prostě nedám a najednou primář ve dveřích. No krve by se ve mně nedořezal. Koukl do mě, sáhl do mě v kontrakci a říká si jen tak pro sebe: „Ty jo … hele … já myslím … že.. no jo ty bláho! Zatlačte!“

Tak jsem zatlačila a pak přišla největší bolest, jakou jsem kdy zažila. Při prvním porodu jsem měla epidurál a samotné tlačení a průchod miminka porodníma cestama mě nebolel. Myslela jsem, že stejně tomu tak bude teď. Jo prdlajs! Cítila jsem každý milimetr, jak se tělíčko posouvá ven, tlačila jsem jak blázen, příšerně u toho křičela, oni křičeli na mě, ať nekřičím a primář je pak okřikl, že tlačím dobře, tak ať si klidně křičím. :)

Myslím, že do mě strčil obě ruce a maličkou popotahoval ven. O ramínkach vím VELMI dobře, že šly. A pak to mlasklo, zatahalo, zaškubalo a bylo hotovo! Bolest okamžitě ustala a já jsem ve 14:30 porodila krásnou, zdravou holčičku, 2900 g a 47 cm a bez nástřihu. ;-) Ihned mi ji, po omytí, dali nahatou na břicho a nechali nás samotné, i s tatínkem, celé dvě hodiny. Od těch nejsilnějších bolestí jsem tedy porodila za necelé tři hodiny.

Na šestinedělí jsem se krásně rozkojila a hned druhý den maličká pila už 10 ml a třetí den jsme šly domů. 72 hodin po porodu. Krása. :) První jsem nekojila, stres, nátlak rodiny, poporodní deprese… prostě to nešlo. Teď jsem dala víc na svůj instinkt, kojila jsem klidně každou hodinu. U prvního mi říkali STRIKTNĚ po třech hodinách, chudinka miminko, hladový, uplakaný. :(

Poporodní pláč se nedostavil. Byla jsem klidná a šťastná maminka, co má klidný miminko a drží nám to doteď. Eliška vůbec nepláče, krásně spinká, papá, směje se celý den hned jak otevře oči a my jsme ti nejšťastnější rodiče dvou krásných holčiček. :)

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
4629
4.5.17 00:22

Gratuluji k holčičce… :kytka:. Mne to tak krasne, pohodové tim popisem nepřišlo :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4574
4.5.17 06:40

Hezky napsano, na vyvolavanej porod docela jeste fofr a ne az takovej masakr, hlavne ze jste obe v poradku a ze vse klape jak ma, gratuluju - jak se rika, spokojena maminka, spokojene miminko, tak at se dari i dal a vydrzi vam to! :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
551
4.5.17 07:23

Blahopreji, hezky se to cetlo :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
719
4.5.17 07:41

To je moc hezke, gratuluji :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4.5.17 10:09

No podle povytahovani miminka primarem mi to na krasny porod nepripada. Kdyby se kazda zena pripravovala na porod jako na krasny zazitek bylo by mene epiduralu rajskeho plynu a nevim ceho vseho. Je to jen o pristupu k bolesti. Neni to operace, je to zrozeni noveho zivota a ty pocity po porodu bez leku a bez zasahu jsou dnes uz zname vsude na internetu k precteni. Mozna ma podil na pristupu k porodu generace nasich matek, ktere ochotne lici dceram, jaky byl ten jejich porod horor a jak to bolelo. Pak jsou zeny spokojene s nasilim lekaru zejmena muzu, kdyz nevi, ze to muze probihat i jinak!

  • Nahlásit
  • Zmínit
4.5.17 10:35

Gratuluju :) k holčičce i k celkem rychlému porodu a trochu závist :D mě syna vyvolávali 7 dní po termínu a měla jsem od zavedení tablety bolesti hned za půl hodiny..první tři hodiny se to dalo snášet v klidu, chodila jsem si po pokoji, smála se s přítelem a pak jak když utne a zbývajících 9 hodin hrůza :D neřvala jsem nebrečela jen jsem tak nějak apaticky přijala svou roli a vydržela to :) :) 10 hodin jsme to vydržela, pak mi přišli oznámit, že už nemají jak porod popohnat a že se neotevírám dost rychle (nebyla jsem od rána ani na 5 cm), tak že mi dají epidural aby mi tím pomohli nějak vnitřně povolit svaly či co :D když bych nekývla čekalo by se max hodinu a pak by se šlo na císař kvůli nepostupujícímu porodu. Císař jsem nechtěla, ale ani epidural..Nakonec jsme se s přítelem domluvili, že zkusíme ten epidural a uvidíme co se stane. Píchli mi ho v 18:45 a 20:09 se syn narodil. Epidural mi od bolesti absolutně nepomohl a musím uznat, že to co Vás nejvíce bolelo, mě bolelo nejméně. Cítila jsem, že jde malý ven, ale oproti bolestem břicha a zad to pro mě byla téměř nirvána :D je pravda, že jsem cvičila s anibalem tak jsem na ten tlak byla zvyklá. Jen těm co tady psali, že to nevypadá na hezký porod, ten můj, kdybych ho tady odvyprávěla celý by většině taky nepřipadal nádherný a nejvíce přirozený a podobně. Věřte tomu, že jsem to chtěla jinak, ale někdy to prostě nejde :nevim: I tak na svůj porod vzpomínám ráda, protože jsem to zvládla a zvládla jsem to dobře. Žádně natržení ani nástřih a jako bonus po tom všem mi podali krásného chlapečka, který se mi uvelebil na hrudníku, jen se na mě koukal oteklýma očičkama a neplakal dokud mi ho neodnesli.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1695
4.5.17 11:13

@Tiffany1 @Tomtom6 ale nebylo to tak hrozný. Teda co se týče bolesti, tak to bylo šílený, horší než první (a pak že druhý je lepší). Ale zas ty bolesti nejhorší byly fakt jen 4 hodiny (u prvního porodu jsem měla bolesti asi 12 hodin) a že ze mě dr. miminko tahal mi nepřišlo nijak nestadartní. ne že by jí ze mě rval násilím, spíš jí jen pomáhal jít rychleji. Já to vnímám jako že mi chtěl pomoci. Věřím, že kdyby to mělo znamenat nějaké nebezpečí pro mě či pro maličkou, tak by to nedělal. Primáři stoprocentně věřím. A ještě bych chtěla poděkovat všem, kdo se o nás starali. Třeba to někdo bude číst. Celému oddělení klatovské porodnice a šestinedělí. Nesetkala jsem se s jedinou nepříjemnou sestrou či PA. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
591
4.5.17 12:40

Gratuluji k druhé holčičce. Tvůj deníček se mi četl moc krásně:-). Moc mě potěšilo, že si neměla poporodní deprese:-). U první dcerky jsem měla a tak se bojím, jak to bude s druhým… Můžu se zeptat, jaký máš věkový rozdíl?

Příspěvek upraven 04.05.17 v 12:40

  • Nahlásit
  • Zmínit
1599
4.5.17 13:26

Gratuluji k holčičce!
Docela jsi mě pobavila přípravou na porod- lakování nehtů, žehlení vlasů a líčení :) - ale aspoň ses odreagovala :kytka:
Tak ať je dcerka stále příjemné a spokojené miminko! A hodně zdravíčka!

  • Nahlásit
  • Zmínit
4.5.17 16:18

@Tomtom6 To je nesmysl co říkáš, já měla první porod skoro bezbolestný, bez jakéhokoli zásahu. Očekávala jsem to samé i od druhého. Těšila se na něj. A ono ne, kontrakce boleli tak, že jsem bolestí omdlela. Každý porod je jiný..

  • Nahlásit
  • Zmínit
1695
4.5.17 17:58

@Barunka93 mezi holkama je 3,5 roku rozdíl. A toho druhého se fakt neboj. Je to o moc lehčí v tom, že už víš co a jak. Už vís proč asi pláče a jak mu ulevit, víš jak přebalit, jak vykoupat, jak s režimem. První jsem nedokázala nakojit, po dvou měsících jsme skončily na UM a teď - plně kojená, úplně s prstem v nose a bez jedinýho problému ;-) :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
4.5.17 18:09

@Lonna Gratuluji a nenech se rozhodit. Ty sama víš nejlíp, zda to byl či nebyl pohodovy porod a na mě ta pohoda z tvého deníčku dychala :kytka: Takže tyhle závěry úplně cizích lidi mě vždycky dokážou pobavit :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3397
4.5.17 18:36

@Lonna a když na tebe křičí sestry, abys nekřičela při porodu, to ti připadá jako příjemný přístup? :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
4.5.17 19:20

@EmmaAnna Vám by se některým těžce spalo, kdyby jste si na tom přece jenom něco nanasly, co? :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Lenka 80
4.5.17 20:28

Gratuluji. dulezite je ze se porod libil tobe :-) me prijde divne chtit co nejprirozenejsi porod jen s rajskym plynem.co je na nem prirozeneho? Dal to popotahovani miminka doktorem a tlaceni na jeho povel kdyz telo jeste tlacit nechce je divny. a ze ti dali miminko na telo az umyte a ne bezprostredne po porodu je smutne a je to skoda :-(

  • Upravit
4.5.17 22:12

Kdyby autorka pod název deníčku, který odpovídá popisu, nenapsala že to byl „krásny, rychlý druhý porod“ tak v pohodě. Maximálně bysme ji tu politovaly, že ji bohužel druhý porod zase přirozeně nevyšel…Ale je prostě smutné, že tento porod autorce přisel hezký :think:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4.5.17 22:16

Ale je jasné, že takový primář má potřebu u toho porodu něco dělat. Asi nebude v koutku sedět a koukat ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
793
5.5.17 07:59

Některé komentující jedou zjevně pod heslem : O tom, co je krásný porod, rozhodujeme my, strana :).
Autorko, četlo se to moc hezky, klidně piš častěji.

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
5.5.17 09:10

@zuzika82 přesně tak, jak si to vůbec autorka muže myslet, aniž by si svůj názor s dojem prvně nenechala schválit místní arbitráži :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
793
5.5.17 09:51

@Jitusee jo jo, až na emiminu se člověk dozví, jak vlastně porodil…PS: sousloví „přirozený porod“ už ve mně pomalu vyvolává dávicí reflex :).

  • Nahlásit
  • Zmínit
6726
5.5.17 11:34

Krásný porod:)
Já měla druhý porod taky nádherný :) po odtoku plodové vody za 1,5h porozeno.
Přeji hodně zdravíčka

  • Nahlásit
  • Zmínit
6.5.17 22:10

@Barbora1993 také mi chtěli vyvolávat porod tabletami. Vím, jak těžké je rozhodovat se mezi dvema variantami kdyz vas strasi, ze miminko je tam uz dlouho po terminu, statistiky atd a ve vas nic nenasvedcuje porodu. Taky jsem se musrla rozhodnout, nebyla jsem nadsena a porod byl velmi dlouhy a bolestivejsi nez prvni s infuzi oxytocinu, ale podruhe mi bylo jasne, ze jakmile mi cokoli podaji leky, bude to lekarem vedeny porod. A to jsem nechtela. Zadneho muze. Jen porodni asistentku. Splnilo se mi to. Mela jsem viru v sebe sama, ve schopnost porodit dite prirozene nelezet na zadech a zvladnout to. Primar je jiste super odbornik, ale nikdy nerodil, muzi mysli jak ten porod uz mit zapsany, jsou netrpelivi spechaji. Cetla jsem pred porodem Michela Odenta Znovuzrozeny porod a je to uzasna pruprava porodem. A blog Anny Kohutove. Mam starsi dceru, ktera vidi, jak kojim sourozence a az bude starsi budu ji vypravet jak prirozena soucast zivota porod je. :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
7.5.17 19:12

@Tomtom6 on je trochu rozdíl rozhodnout se zda chcete léky či ne, když o nic nejde..Sama jsem nechtěla žádné léky, ale je rozdíl rozhodnout se mezi císařem nebo jednou injekcí..Pro mě to bylo jednoznačně injekce. Neudělala jsem to pro vlastní úlevu od bolesti, která se stejně nedostavila, ale proto abych porodila a nemusela na císař, protože nejhorší představa porodu pro mě byla se x hodin trápit a pak stejně skončit na císaři..Jinak ohledně porodu, měla jsem plánovaně rodit císařem nakonec se mi poštěstilo a byla jsem ráda, za to že to tak dopadlo i když nějaké komplikace byly. Nemám nic proti přirozeným porodům sama jsem se na něj připravovala, jak nejlépe jsem mohla i když tam byla původně indikace pro císař. Co se bolesti týče, přežila bych to a nějak mě to od dalších porodů neodradilo. Možnost volby polohy jsem měla a využila ji, ale i když jsem si nacvičila polohu na 4, ve výsledku se mi tak vůbec nerodilo dobře, nemohla jsem pořádně dýchat a malému začaly padat ozvy. Odrodila jsem v leže a v ničem mi to nevadilo, rodilo se mi dobře a syna jsem měla na tři kontrakce venku, jak už jsem psala výše bez jakéhokoliv poranění. Porod je tak složitá věc, že se na něj prostě nedají udělat tabulky a už vůbec ho nelze nějak zobecňovat. Proto nemám ráda lidi, co si myslí, že když oni něco měli jinak a dle svého názoru správně, tak útočí na jiné lidi, co to tak neměli. Nesnáším ani ty starší generace, které straší mladé svými historkami, ale na druhou stranu si myslím, že trocha respektu ze situace neuškodí.

Kamarádka udělala vše proto, aby se na porod řádně připravila a stejně po 8-mi hodinách jela na akutní císař a zachránili ji tím dcerku. Někdy nestačí mít víru.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
7.5.17 21:54

A já si zase myslím, že to tady někdo hrotí zbytečně moc. Každá nechce porodit při zvuku medúz za orgasmického bušení do bubnů při úplňku :lol: přirozený/nepřirozený…Přirozený je za mě vaginální porod teda. Nepřirozený je sekce. To, zda si některá dá epidurál, Dolsin, nalbuthin, rajský plyn… to je přece její věc :nevim: už to je pro mě jak hadr na býka.

Maminka byla spokojená a co 8) já jsem měla Dolsin a spokojená jsem taky 8)

  • Nahlásit
  • Zmínit
12
8.5.17 22:26

Krasny pribeh

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
9.5.17 15:46

@Barbora1993

Porod je tak složitá věc, že se na něj prostě nedají udělat tabulky a už vůbec ho nelze nějak zobecňovat. Proto nemám ráda lidi, co si myslí, že když oni něco měli jinak a dle svého názoru správně, tak útočí na jiné lidi, co to tak neměli.

:potlesk: :palec:
  • Nahlásit
  • Zmínit
1695
2.6.17 13:55

Ja si to od rejpalek vubec osobne neberu :-D nekdo proste rejpat bude i na smrtelny posteli, to me nechava chladnou. Sestry na me kricely, aby prekricely me,tzn.jen zvysily hlas, primar popotahovanim to jen urychlil, zakrvavene ditr bych asi ani na bricho nechtela :-D proc? To dite o tom stejne nema páru. Dneska je mala vesela, vubec neplace, nadherne prospiva… tak co :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit